|
|
GDR-Nostalgia in the Former East Germany and Politics of Memory of the PDS
Novosadová, Alena ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Při sjednocení Německa v roce 1990 panovalo ve společnosti nadšení a optimismus. Ten se však vytratil v prvních letech transformace, a to jak na východě, tak na západě Německa. Především na východě přibývalo nespokojených, kteří se stavěli ke sjednocení kriticky jednak kvůli ekonomickým dopadům, jednak kvůli tomu, že jejich předchozí životní zkušenost se stala bezcennou. Tento jev, kdy si lidé stále více idealisticky připomínali život za NDR, byl nazván DDR-nostalgií. Tato práce se zabývá politickým rozměrem DDR-nostalgie se zaměřením na PDS, nástupnickou stranu po státostraně SED. Navzdory tomu, že byl straně předpovídán zánik, její voličská podpora na východě Německa stabilně narůstala a její východoněmečtí voliči se stranou cítili zastoupení ve svých zájmech. Strana se nicméně nevypořádala se svou rozporuplnou minulostí. Cílem práce je prozkoumat, jak PDS prezentovala minulost NDR a svou vlastní. Bude ověřena teze, že PDS pomocí Geschichtspolitik prezentovala idealizovaný obraz minulosti NDR, aby posílila nostalgii po minulém režimu a dopomohla si tak k vyšším preferencím.
|
|
|
Současný postoj Německa k problematice integrace přistěhovalců (v kontextu legislativních opatření v "Zuwanderungsgesetz")
Fenclová, Eva ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Cílem této práce je analyzovat přístup Německa k problematice integrace zdejších přistěhovalců s ohledem na přijatý legislativní rámec. Práce by měla ukázat, jakým způsobem Přistěhovalecký zákon ovlivnil a nasměroval podobu zdejší integrační politiky. Zákon měl veliké ambice zlepšit situaci týkající se integrace imigrantů. Snažím se zde odhalit, v čem je spatřována jeho kvalita, ale i skryté nedostatky. Nejprve je zde nastíněna problematická situace, která vedla k přijetí tohoto zákona. Zkoumám zde, v jaké situaci a za jakých okolností tento zákon vznikal. Jelikož byl vůbec prvním opatřením zabývajícím se problematikou integrace, zjišťuji, jaká konkrétní řešení podpory integrace přistěhovalců tento zákon nabízí. Analyzuji zde podobu pro-aktivní integrační politiky, jež byla tímto zákonem zavedena. Největší pozornost byla v rámci zákona věnována jazykové integraci. Zákon zavedl na podporu integrace částečně povinné integrační kurzy. Na závěr se snažím ukázat, s jakými problémy se musí Německo vypořádat při aplikaci těchto zákonných ustanovení do praxe, jaké problémy jsou spojené se zavedením integračních kurzů. Na základě analýzy Přistěhovaleckého zákona se zde pokusím vymezit, k jakému konceptu integrační politiky se Německo přiklání.
|
|
|
Opozice v NDR a její vazby na český disent. Vzájemné kontakty na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století
Procházková, Lenka ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Opozice v NDR a její vazby na český disent. Vzájemné kontakty na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století" nabízí nový pohled na opoziční hnutí v NDR v období 1975-1985, který je založen na srovnání s opozičním hnutím v ČSSR. Práce zkoumá kontakty mezi představiteli opozice z obou zemí a možná témata jejich přeshraniční spolupráce v období od podpisu Závěrečného aktu KBSE až po nástup Michaila Gorbačova do čela SSSR. Ačkoliv východoněmecké opoziční hnutí vycházelo z jiných tradic než opoziční hnutí v ČSSR, mezi oběma skupinami existovaly na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let poměrně intenzivním kontakty a to především na individuální rovině. Jedním z klíčových témat východoněmeckého opozičního hnutí se stala mírová otázka. Prostor pro formování nezávislého mírového hnutí (a později i dalších občanských iniciativ) poskytla v NDR evangelická církev, která si na státních strukturách udržela určitou nezávislost. V ČSSR takováto instituce chyběla. Soudobý disent v ČSSR mnohem více využíval lidskoprávní potenciál Helsinského procesu. Přeshraniční spolupráce a projevy solidarity, které se rozvíjely především mezi reformními faráři obou evangelických církví, kritickou inteligenci a později i mládeží, by měly být vnímány především jako součást širšího procesu učení. Na...
|
|
| |
|
| |
|
|
Rakousko-něměcké vztahy v "éře Kreiského" (1970-1983). Pohled na témata v bilaterálních vztazích
Lovčíková, Lenka ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Diplomová práce Rakousko-německé vztahy v "éře Kreiského" (1970-1983) - pohled na témata v bilaterálních vztazích se zabývá, jak již název napovídá, rakousko-německými vztahy v letech 1970-1983. Jedná se o období intenzivní spolupráce tří silných sociálně-demokratických kancléřů - Bruna Kreiského, Willy Brandta a Helmuta Schmidta - v době rostoucího mezinárodního napětí. Tradičně úzký ale asymetrický vztah obou zemí byl posílen přátelstvím Kreiského a Brandta a jejich spoluprací na bilaterální i multilaterální úrovni. Cílem této práce je popsat vztahy Rakouska a SRN v daném období z pohledu témat v bilaterálních vztazích. V první části práce se autorka ptá po obsahu oficiálních vztahů. Čeho se bilaterální jednání týkala? Jaké problémy se mezi oběma zeměmi objevily? Jakým způsobem byly řešeny? Vztahy ale nebyly tvořeny pouze tématy, o kterých se oficiálně hovořilo, ale i tématy, která byla ve vztahu přítomna dlouhodobě. V druhé části práce hledá autorka odpověď na otázku, jak se v období 1945-83 proměnila rakouská identita a s ní i pohled na "věčná témata" ve vztazích - problematiku anšlusu a nacistické minulosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Německo-španělské bilaterální vztahy 1939-1940
Jindra, Jan ; Březinová, Monika (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Bakalářská práce "Německo-španělské bilaterální vztahy 1939-1940" se zabývá vývojem spolupráce nacistického Německa a Frankova Španělska. Výchozí pozici vztahu obou diktatur určoval výsledek španělské občanské války, jež orientovala Franka do orbitu zemí Osy. S vypuknutím druhé světové války, Španělsko uplatňovalo tzv. benevolentní neutralitu nakloněnou výrazně Německu, jíž pod dojmem úspěchů německé expanze v červnu 1940 změnilo na status neválčícího státu. Od toho byl jen krok k vyhlášení války Británii, čímž se chtěl Franco včas zapojit do války na straně "vítězů". Španělskou motivací byla příležitost získat severoafrické kolonie na úkor poražené Francie a obnovit tak bývalé impérium. Tento hlavní důvod Frankovy ochoty, vystavit vyčerpanou zemi znovu válečným útrapám, však paradoxně Španělsko od války uchránil. Hitler neposkytl Frankovi za jeho účast ve válce a spolupráci při obsazení Gibraltaru přijatelné záruky teritoriálních požadavků v Maroku. Jeho záměrem bylo totiž zachovat si loajalitu Vichy v Africe z obavy, že předáním těchto území do rukou Španělska by francouzské kolonie přešly do tábora Spojenců. Franco se bez jistoty svých zisků do komplikující se války pouštět nehodlal. Španělsko se koncem roku 1940 navzdory uzavření protokolu po proslulém setkání v Hendaye rozhodlo prozatím vyčkat. Tato...
|
|
|
Spolek pro Němce v zahraničí (VDA) a jeho politika vůči Polsku a Československu v letech 1925 - 1930 -příspěvek k neoficiální zahraniční politice výmarské republiky
Stejskalová, Martina ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
V důsledků výsledků první světové války v Evropě vznikly nové státy a na jejich území se objevily národnostní menšiny. Nejvíce "postiženo" bylo v tomto smyslu Německo, které podporu svých krajanů, jimž bylo "upřeno právo na sebeurčení", vyhlásilo za jeden z cílů své zahraniční politiky. Po vstupu Německa do Společnosti národů jeho aktivita v problematice menšin dále zesílila. Jednou z nejdůležitějších organizací, byl "Spolek pro Němce v zahraničí" (VDA). VDA se ve výmarské republice stal největší národní organizací zabývající se podporou německých menšin, na konci 20. let 20. století dosáhl dvou milionů členů a jeho význam spočíval též v jeho blízkosti k politice. Cílem Spolku bylo v duchu již zmíněné velkoněmecké ideologie "zachování" příslušníků německých menšin na celém světě německému národu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.