|
|
Antonio Maria Viani v Mantově. Malířské dílo a kresba.
Nová, Magdaléna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce se zabývá osobností Antonia Maria Vainiho a jeho činností v Mantově. Přestože se Viani na dvoře mantovských Gonzagů uplatnil také jako architekt, scénograf, dekoratér a zastával pozici prefekta staveb, ze které dohlížel na veškerou uměleckou činnost vycházející ode dvora, je práce zaměřena na jeho malířskou činnost a s ní související přípravné kresby. Jedním z cílů práce bylo shrnout dosavadní umělecko-historické bádání o Vianim, kterému byla věnována pozornost od 60. let minulého století. Podstatné pozornosti se Vianimu dostalo na výstavě konané v Cremoně na přelomu let 1997/1998, na které byly poprvé publikovány umělcovy kresby z teplických Clary-Aldringenských alb a položen základ k poznání tohoto umělce. Diplomová práce navazuje na závěry této výstavy, která se svým zaměřením věnovala převážně Vianiho cremonským pracím, ve snaze zdůraznit velkolepost malířského díla, které Viani vytvořil také v Mantově. Po kapitole věnující se stručnému životopisu a shrnutí působení Vianiho v rodné Cremoně a na dvoře bavorských Wittelsbachů, následuje kapitola obsahující jednotlivé Vianiho mantovské realizace, které jsou dnes po dlouhé době Vianimu znovu právem přisuzovány. Nemalá pozornost je věnována velkolepému projektu na výzdobu Casina di Gioto, kde měl být vytvořen soubor několika desítek...
|
|
|
Rembrandt Harmenszoon van Rijn v českých a moravských státních sbírkách
Lišková, Julie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá několika obrazy z pražské Národní galerie spjatými s Rembrandtem Harmenszem van Rijn. Jedná se konkrétně především o tři malby, z nichž jedna je dodnes považována za autorskou práci Rembrandtovu, zbylé dvě již připsány jeho žákům, ovšem v minulosti byli po jistou dobu Rembrandtovi připisovány, což je moment velmi důležitý a rozhodující pro jejich výběr. Obecnějším kontextem práce je také problematika Rembrandtova autorství, což s ní velice úzce souvisí. Jedná se ale pouze o širší nastínění v souvislosti zmíněných obrazů. Rozsáhlý prostor je věnován především uměleckohistorickým názorům, jejich reprodukování a snaze o vytyčení sporných bodů. Závěrem práce je tedy spíše reprodukování a shromáždění dostupných informací, neboť zodpovědně odpovědět a rozuzlit otázky autorství, je práce na mnoho a mnoho let s nejistým výsledkem.
|
|
|
Zobrazení a význam zvířat v renesanční portrétní tvorbě: případ hranostaj
Marešová, Markéta ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá zobrazováním a významem zvířat v evropské portrétní malbě období 2. poloviny 15. století až počátku 17. století a popsáním vztahu mezi člověkem a zvířetem projevujícím se v příznačném prostoru portrétu i renesanční kultuře obecně. V rámci uměleckých žánrů dochází právě v portrétu k jejich bezprostřední interakci, neboť zvířata jsou obvykle komponována do portrétu právě na přání zadavatele uměleckého díla a figurují zde v roli symbolu, skrze nějž portrétovaný komunikuje s divákem. Základním rysem zvířecí symboliky je ambivalence a mnohovrstevnatost, která se utvářela v průběhu staletí, a v případě renesanční ikonografie zvířat měly formulující význam především starověké rukopisy a středověké bestiáře. Ze široké škály zobrazovaných zvířecích druhů se tato práce podrobněji soustředí na zobrazení a význam hranostaje, který patří k méně obvyklým motivům. Symboliku hranostaje práce déle rozebírá v případové studii dvou mistrovských děl doby renesance - Dáma s hranostajem Leonarda da Vinci a Portrét mladého rytíře v krajině benátského malíře Vittore Carpaccia pro jejichž interpretaci sehrála jeho přítomnost významnou roli. Teoretickými východisky práce je pak dobový kontext umělecké produkce v Evropě a vývoj její ikonografie specificky zaměřené na zvířata. Klíčová slova: renesance,...
|
|
| |
|
|
Příspěvky k ikonografii knižních vazeb v období raného novověku
Pavlišová, Jindřiška ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Během druhé poloviny 15. a počátku 16. století se vzhled knihy změnil natolik, že se zřetelně přiblížil knize moderní doby. Díky vynálezu knihtisku se stal tento dříve nedostupný, a často příliš nákladně zdobený předmět, téměř běžnou součástí lidského života. Skrze knihu se pak šířily cenné informace, vzdělanost, ale také přímo nejnovější dobové myšlenky (např. reformační). Kniha, která podstatně zlevnila a mohla být najednou tištěna na rozdíl od středověké doby v několika stovkách či tisÍCích exemplářů, prodělala velké změny. Podstatně se zjednodušilo písmo i typografická úprava, materiálem byl nejčastěji dostupnější papír a přidala se i nově používaná technika dřevořezové ilustrace. Také v knihvazačském světě došlo následkem rychlé proměny knižního korpusu k posunu po estetické, tvarové i materiálové stránce. Změnily se jednak technické postupy, jednak výběr výtvarných námětů. Přestože se v knižní vazbě 16. století prolínají nejrůznější inspirace a vlivy, jsou poměrně jasně zřetelné dvě odlišné vývojové linie. Nejdůležitější byl zcela inovační směr reprezentovaný Itálií a Francií, která hledala inspiraci pro zcela nový způsob výzdoby knih především u islámských umělců a v antické tradici. V Německu, Nizozemí a střední Evropě se islámská umělecká tradice příliš neuplatnila. Naopak zde vazby začaly být...
|
|
|
The face is afoot. Zobrazení Sherlocka Holmese v Českých zemích
Kolich, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá vývojem zobrazení Sherlocka Holmese na území Čech, a to v knižních ilustracích, komiksu, divadle a filmu. Vychází z dnešní obecně rozšířené představy o vzhledu této literární postavy a ukazuje, jak se tato představa utvářela. Zaměřuje se na předměty, díky kterým je dnes Holmes snadno rozpoznatelný a vysvětluje, kdy a jak byly přidány do Holmesova světa. Práce rozebírá jednotlivá období podle chronologického pořádku. Nejprve se zaměřuje na to, jak vypadal Holmes podle povídek Arthura Conana Doylea, v původních anglických ilustracích a dramatizacích. Následně sleduje tento vývoj na území Čech od prvních překladů Doyleových povídek až do současnosti. Úkolem práce je také shromáždit a vytvořit seznam všech dostupných zobrazení Sherlocka Holmese vytvořených českými autory nebo pro české prostředí.
|
|
|
Podoby Orfea. Ikonografická studie o motivu Orfea v evropském a českém výtvarném umění 19. století
Machková, Magda ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent) ; Dykast, Roman (oponent)
Ikonografická studie o podobách mýtického Orfea ve výtvarném umění se v dílčích sondách zaměřuje na české prostředí dlouhého 19. století a formou mikropříběhů se snaží ukázat potenciál orfeovské ikonografie jak v uměleckých dílech, tak u jejich tvůrců nebo interpretů. Divadelnické, básnické či výtvarné kontexty pracovaly dílem se zavedenou tradiční ikonografií Orfea pěvce, hudebníka, milovníka, tragéda, dílem ji transformovaly do novotvarů, které sice zůstaly neopakovány, nicméně pro konkrétního autora či situaci měly klíčový význam. Zvláštní pozornost je věnována fenoménu slovanského Orfea - vyšehradského Lumíra -, postavy z českého mýtického dávnověku, jenž měl oproti svému antickému prototypu na metaforické zrození, vyzrání i vyvanutí pouze jedno století.
|
|
| |
|
|
Láokoón: recepce sousoší v českém výtvarném umění (1800-2000)
Havlíková, Ivana ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Když bylo na počátku roku 1506 pro moderní dobu objeveno antické mramorové sousoší Láokoónta a jeho synů [1,2], I počala se odehrávat zajímavá kapitola v dějinách umění, která ani na počátku 21. století stále není ukončena. Poantická historie sousoší má mnoho zajímavých aspektů, z nichž některé vydají svým obsahem i rozsahem na samostatné odborné studie a jsou také často na odborném poli diskutovány. Svědčí o tom neustálé spory o dataci sousoší, jeho autorství či rekonstrukci, ale zejména další oblast "láokoóntovské historie", a to recepce Láokoónta v evropském umění. Láokoón již od okamžiku svého objevení patřil nejen k nejobdivovanějším, ale zejména k nejinspirativnějším dílům antického umění vůbec, vzbuzoval pozornost sběratelů a milovníků umění, ale především umělců, a po celé 16. století představoval neoficiální exemplum artis, podle kterého se bylo hodně co naučit. Znalost sousoší byla šířena grafickými reprodukcemi, pro náročnější byly na objednávku pořizovány odlitky či redukované repliky. Věhlas díla byl tak veliký, ze již v průběhu 16. století vzniklo také několik kopií ve s ku tečné vel i kosti, které byly ceněny jako dílo samo. V průběhu 18. a 19. století se Láokoón stal nezbytnou součástí výbavy akademií umění, kde se studenti učili kreslit kopírováním antik či jejich odlitků.
|
|
|
Apollo a Marsyas versus Pieta Rondanini. Srovnání pozdní tvorby Tiziana a Michelangela
Wanková, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
WANKOVÁ Veronika Apollón a Marsyas versus Pieta Rondanini Srovnání pozdní tvorby Tiziana a Michelangela Tato bakalářská práce se zabývá obrazem Apollón a Marsyas a Pietou Rondanini na pozadí pozdní tvorby Tiziana a Michelangela a zahrnuje dosavadní poznání o těchto dílech, jejich srovnání, ale i srovnání přístupů k pozdním dílům obou umělců. Oba umělci totiž do svých děl těsně před svou smrtí vložili velmi intenzivní myšlenku, která byla nadčasová a více méně se odvracela od současnosti obou starců. Díla se tak stala jasnou odezvou jejich pocitu, že již brzy tvořit nebudou, a proto by se měli plně oddat své milované tvorbě, dokud toho ještě jsou schopni. Při srovnání těchto děl jsem došla k závěru, že si jsou v kvalitě, filozofickém obsahu i ve své výpovědi rovna. Obě tato díla jsou totiž svojí komplikovaností záhadná, a tím i zajímavá. Tato složitost dosahuje až takové míry, že člověk má pocit, že vlastně k žádnému dokončení jejich srovnání ani nemůže dojít, jelikož při dalším pohledu na tato díla se vynořují opět další jejich spojitosti a rozdílnosti. Obraz Apollón a Marsyas i Pieta Rondanini jsou tedy prodchnuty myšlenkami na blížící se smrt a v obou dílech jde především o člověka. Díla se tak bez příkras vracejí k základním potřebám člověka - ochraně, pomoci, spravedlnosti, lásce. Jejich nedokončená...
|
host ::
RSS.