|
|
Tvorba sekrečních aspartátových proteináz u patogenních kvasinek
Šlajchová, Andrea ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidátka: Andrea Šlajchová Školitel: Doc. RNDr. Vladimír Buchta, CSc. Název diplomové práce: Tvorba sekrečních aspartátových proteináz u patogenních kvasinek Cílem práce bylo zjistit vliv farnesolu, quorum sensing molekuly zajišťující mezibuněčnou komunikaci, na produkci sekrečních aspartátových proteináz (Sap) kvasinky Candida albicans. V teoretické části je shrnuta morfologie kandid, faktory virulence, onemocnění způsobené kandidami a jeho léčba. Samostatnou kapitolu tvoří pojednání o sekrečních aspartátových proteinázách a o farnesolu. Testované kmeny pocházely z klinických izolátů Ústavu klinické mikrobiologie FN Hradec Králové a dva kmeny ze sbírky kultur (10231 a 25188). Do testu byl zařazen kmen C. albicans ATCC 10231, u kterého byla prokázána produkce farnesolové kyseliny místo farnesolu. K testování byly použité speciální půdy s rozdílným pH, které obsahovaly jako jediný zdroj dusíku bovinní hemoglobin. Kmeny byly nejprve preinkubovány v přítomnosti exogenního farnesolu a následně naočkovány na testovací půdu o různých koncentracích farnesolu. Výsledky byly odečítány po sedmidenní inkubaci při 37 řC ve vlhké komůrce. Výsledky ukázaly, že že farnesol jako takový, ani v různých...
|
|
| |
|
| |
|
|
Stanovení látek v kondenzátu vydechovaného vzduchu
Dobiáš, Jiří ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Souhrn Vyšetření kondenzátu vydechovaného vzduchu (KVV) představuje nesmírně rychle se rozvíjející výzkumnou metodu. Technika odběru KVV je jednoduchá a zcela neinvazivní. KVV obsahuje velké množství biomarkerů jako peroxid vodíku, dusitany, dusičnany, 3-nitrotyrozin, nitrosothioly, adenozin, prostaglandiny, tromboxany, leukotrieny, isoprostany, cytokiny a další. Použití metody vychází z hypotézy, že aerosolové částice ve vydechovaném vzduchu odrážejí složení bronchoalveolární extracelulární tekutiny. Termín KVV se vztahuje výhradně na vzorky získané ochlazením vydechovaného vzduchu. Stanovení velmi nízkých koncentrací některých biomarkerů vyžaduje použití velmi citlivých analytických metod. Z dostupných studií vyplývá, že plicní onemocnění jako astma, CHOPN a ARDS v porovnání se zdravými osobami vedou k významnému zvýšení koncetrace H2O2. Výsledky této práce ukazují, že za předpokladu dobré standardizace procesu odběru vzorku a analytických metod poskytují koncentrace H2O2 KVV nové užitečné informace pro diagnostiku a léčbu zánětlivých respiračních onemocnění.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sledování změn koagulace během fyziologické gravidity
Ptáčková, Veronika ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Tato práce sleduje změny koagulace během fyziologické gravidity měřením vybraných koagulačních parametrů. Obsahuje též přehled koagulačních změn u těhotných žen a komplikací, které mohou jejich vlivem nastat. Pro sledování změn byly měřeny hodnoty protrombinového testu (PT), aktivovaného parciálního tromboplastinového testu (APTT) a hladiny fibrinogenu (FBG) a D-dimerů (DDI) u zdravých těhotných žen v období do 20., 30. a 40. týdne gravidity. Měření bylo provedeno na analyzátoru Dade Behring v hematologické laboratoři CHL a TC Všeobecné fakultní nemocnice Praha. Výsledky byly statisticky zpracovány. Bylo nalezeno, že hodnoty koagulačních testů PT (P=0,0793) a APTT (P=0,1232) nevykazují během těhotenství významné změny, dochází jen k jejich mírnému poklesu v rámci fyziologického rozmezí. Naopak, hladiny FBG (P<0,0001) a DDI (P=0,0311) se během gravidity zvyšují. Hodnoty všech parametrů závisí na týdnu těhotenství. Těhotenství je hyperkoagulační stav, který je způsoben především snížením fibrinolytické aktivity a produkty placenty. Nerovnováha mezi pro- a antikoagulačními ději může vést k mnoha komplikacím, ohrožujícím matku i plod. Hyperkoagulační podmínky potvrzují i nalezené zvýšené hladiny FBG a DDI.
|
|
|
Antimikrobní aditiva a jejich použití v povrchových nátěrových hmotách.
Čechová, Petra ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Petra Čechová Konzultant: PharmDr. Petr Jílek, Csc. Název: Antimikrobní aditiva a jejich použití v povrchových nátěrových hmotách. Cíl práce: Zhodnocení účinnosti fotokatalyticky účinných antimikrobních nátěrů předem neznámého složení dodaných firmou Synpo a.s., Pardubice (AMAc-1, AMAc-2, AMAc- 3, AMAc-4, AMAc-5). Patogenní kmeny: E. coli, S. aureus, P. aeruginosa. Metody: Kontakt bakterií s nátěry ozařovanými UVA zářením (předchozí aktivace nátěru UVA světlem, současná aktivace nátěru pomocí UVA světlem). Kontakt bakterií s nátěry neozařovanými UVA zářením. Výsledky: Grafy znázorňující změnu počtu CFU bakterií v čase. Vyjádření účinnosti (-k), záporná hodnota směrnice přímky lineární regrese grafu. Závěr: Potvrzení nárůstu účinnosti nátěrů po ozáření UVA světlem. Vliv ZnO na pokles počtu CFU bakterií kmene E. coli bez ozáření i po něm. Výrazný pokles počtu bakterií po aktivaci nátěrů pomocí UVA světla. S. aureus kolísání výsledků, přesto jednoznačný pokles CFU bakterií po aktivaci nátěrů pomocí UVA světla. Nejvíce odolný vůči působení aktivovaných nátěrů kmen P. aeruginosa. Vliv různé koncentrace ZnO v nátěru na jeho účinnost. AMAc-1 kontrolní nátěr (bez fotokatalytického ZnO).
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.