|
|
Epistemologie pozdního Wittgensteina
Rozen, David ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Záměrem této práce je výklad epistemologie pozdního Wittgensteina. Za tímto účelem v první části nejprve představím východiska a klíčové momenty Wittgensteinova pozdního pojetí filosofie v kontextu jeho raného díla a vymezím tak rámec, ve kterém se bude pohybovat následující výklad jeho pozdní epistemologie, která, jak se ukáže, nemůže být chápána jako teorie poznání vtradičním slova smyslu. Proto ve druhé části své práce představím Wittgensteinovu pozdní epistemologii skrze dvě přehledná znázornění - (1) přehledné znázornění gramatiky výrazu 'vědět' a (2) přehledné znázornění životních forem, jako transcendentálních podmínek poznání - tak, abychom spatřili souvislosti mezi jednotlivými aspekty jeho pozdního myšlení a projasnili charakter lidského poznání, které se ukáže jako sociální status ukotvený v řeči, jednání a mytologii dané kultury.
|
|
|
The Rule-Following Paradox
Samčík, Jozef ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
V bakalárskej práci sa zaoberám paradoxom, ktorý Wittgenstein spomína v §201 Filozofických skúmaní. Tento paradox spočíva v tom, že v závislosti na konkrétnom výklade pravidla je možné uviesť akékoľvek jednanie do súladu alebo do rozporu s daným pravidlom. Kripke nazýva tento problém paradoxom nasledovania pravidla a považuje ho za centrálny problém Filozofických skúmaní. Najskôr objasním úlohu pravidla v širšom kontexte Wittgensteinovho prístupu k jazyku. Ukážem pri tom, že fenomén nasledovania pravidla má kľúčovú rolu pre pochopenie pojmu "význam". Potom vyložím samotný paradox nasledovania pravidla na príklade dialógu so skeptikom. Následne popíšem účinok skeptických argumentov na vybrané koncepcie významu. Nakoniec porovnám a zhodnotím Kripkeho a McDowellovu interpretáciu Wittgensteinovho riešenia paradoxu nasledovania pravidla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
C. S. Peircovo pojetí člověka a lidské subjektivity - Já jako semióza
Chudožilov, Andrej ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Otázka, jaký je vztah toho, co bývá pojímáno jako vnitřní subjektivní svět člověka, a toho, co bývá pojímáno jako vnější objektivní realita, je tradiční a nevyřešený problém filosofie. Charles Sanders Peirce svým sémiotickým přístupem k tomuto problému podává přinejmenším originální, přinejlepším pak osvětlující odpověď. Cílem této práce je na jednom místě shrnout, co nám vlastně Peirce ve svém obsáhlém díle k tomuto problému říká. Výsledkem této práce by tak měl být popis ucelené koncepce člověka a lidské subjektivity, jak ji můžeme najít či domyslet z Peircova filosofického systému, a popis jejího místa v myslitelově světonázoru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pravda u Rortyho a Davidsona
Šulcová, Kristýna ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
(česky): Richard Rorty a Donald Davidson se v oblasti filozofie jazyka verbálně shodují na řadě podstatných témat, mimo jiné na odmítnutí korespondenční teorii pravdy, na nemožnosti podat definici pravdy, na odmítnutí dualismu a schématu a na neudržitelnosti dichotomie mezi realismem a antirealismem. Podstatné odlišnosti, představované zejména trváním na pojmu objektivní pravdy v případě Davidsona a svérázným pragmatismem na straně Rortyho, přesto přetrvávají. Úkolem této práce je přesně lokalizovat neshody obou filozofů a zjistit, zda jsou jejich projekty nakonec kompatibilní, nebo zda je jejich široký souhlas v některých tématech naopak spíše zdánlivý. Za tímto účelem práce detailně sleduje pojem pravdy obou filozofů se zvláštním ohledem na pojem objektivní pravdy u Donalda Davidsona. Závěrem interpretace je, že Rorty soustavně dezinterpretuje Davidsona, pokud se tohoto pojmu týká. Protože ale Davidson stejně jako Rorty odmítá, že by pravda mohla být normativní, a zcela ji tak odlučuje od odůvodňování, jsou obě koncepce i přesto slučitelné.
|
|
|
Schopenhauerovo pojetí hudby
Bakovský, Pavel ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
(česky) Tématem této práce je estetika a metafyzika umění v díle Arthura Schopenhauera s důrazem na jeho pojetí hudby. Jejím hlavním cílem je představení Schopenhauerovy estetiky v širším kontextu jeho filosofie a úvaha nad tím, zda se jedná o přijatelný popis umění. Mezi důležitá témata patří pojednání o vztahu umění a přírody a rozbor Schopenhauerova přístupu k pojmu (platónské) ideje. Práce se pokouší předložit interpretaci idejí na základě jejich role v uspořádání přírody, přičemž se vyslovuje pochybnost o jejich postavení v rámci umění. Závěrem práce je, že ačkoli nám hudba na základě Schopenhauerova přístupu může poskytovat významný metafyzický vhled, není jisté, zda nám ostatní druhy umění poskytují takový druh poznání, jaký jim Schopenhauer připisuje.
|
|
|
Dennettova kritika kválií
Kubelková, Kateřina ; Hill, James (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
Tématem této práce je Dennettova kritika filosofického pojmu "kvália". Nejprve je představen pojem "kvália" a významy, jichž v rámci filosofie nabývá. Dále jsou uvedeny čtyři myšlenkové experimenty sloužící jako argumenty ve prospěch existence kválií spolu s Dennettovou reakcí vůči těmto myšlenkovým experimentům. Poté je představena Dennettova kritika kválií jakožto bezprostředně přístupných, nepopsatelných, niterných a soukromých vlastností vědomých mentálních stavů, přičemž je upozorněno na jednu z nejčastějších námitek proti této kritice - Dennettovo pojetí kválií je příliš úzké a kvália bychom mohli zachovat v umírněnější podobě. Následně je v práci načrtnuto takové skromnější pojetí - fenomenální vědomí. Práce se snaží ukázat, že ani pro fenomenální vědomí není v Dennettově heterofenomenologii a mnohanáčrtovém modelu vědomí místo a Dennett je vůči tomuto pojmu stejně skeptický jako vůči kváliím. V závěru práce je nastíněna otázka, zda je skutečně nutné vzdát se pojmu fenomenálního vědomí, pokud chceme vědomí zkoumat vědecky, tedy z pozice třetí osoby.
|
|
|
Metafyzika pozdního Wittgensteina
Shchelkalin, Dmitry ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Předkládaná interpretace Wittgensteinových spisů má za cíl vyjasnění dílčích aspektů jeho díla s důrazem na témata pojetí jazyka a metody filosofie v dílech Tractatus Logico- Philosophicus, Filosofická zkoumání, O jistotě a dalších. Možnosti chápání Wittgensteinova postoje v rámci klasických filosoficko-teoretických kategorií ukazuje na základě rozboru gramatických pravidel jazyka jakožto životních forem a objektivních jistot a jejich aplikování v rámci požadované metody filosofie na skutečnost, že běžné kategorie nejsou vůči Wittgensteinově pozici zcela kompatibilní, tudíž navrhuji umírněné realistické chápání jeho sémantiky při neopomenutí pragmatického přesahu v non-strukturalistickém pojetí. Sledováním hlavních Wittgensteinových myšlenek a metod jejich předložení od raného po pozdní období nám umožní eliminovat nepatřičné interpretace - tím myslím především metafyzické a ontologické konotace, jež se vázaly na rané období. Ukazuje se, že tyto konotace nelze doložit ve zkoumaných textech v žádné jednoznačné a explicitní teorii, jakkoli je v jeho díle jinak zcela patrná návaznost v tom, jak k jednotlivým tématům přistupoval. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Justificatory Status of Perceptual Beliefs
Sedláková, Jana ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Glombíček, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce je problém vztahu mezi smyslovým vnímáním a přesvědčeními vytvořenými na jeho základě. Tento vztah budu v práci zkoumat vzhledem k oprávněnosti těchto přesvědčení. Hlavním filosofem, z jehož díla Empiricism & The Philosophie of Mind budu vycházet, je Wilfrid Sellars. Sellars kritizuje fundamentalismus a především teorie o smyslových datech (sense-data theory) poukazem na mýtus daného, kdy se zdá, že naše přesvědčení týkající se smyslových vjemů slouží jako základ pro ostatní a svou oprávněnost berou samy ze sebe. Takto přísně pojímaná hierarchické struktura oprávněnosti je však nepřípustná, protože k vytvoření přesvědčení vycházejících ze smyslového vnímání již potřebujeme velké množství jiných konceptů, v rámci kterých daná přesvědčení teprve dávají smysl. Jakákoli naše přesvědčení získávají svou oprávněnost až v prostoru důvodu (space of reason), kdy jsme schopní za naše přesvědčení brát zodpovědnost, odůvodnit je, chápat námitky a následně na ně reagovat. Daná problematika není rozebírána pouze z hlediska izolovaného statického subjektu, nýbrž tento subjekt je zasazen do dynamické sociální struktury. Sellarsova pozice obsahuje tři podstatné aspekty: normativita, intersubjektivita a holismu, které budu v práci blíže vysvětlovat a zasazovat do širšího kontextu. Poslední...
|
|
|
Silence
Šterbáková, Daniela ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Ticho je negatívny termín označujúci absenciu zvuku. Naša bežná reč však nazna- čuje, že ticho je vnímateľná skutočnosť, 'niečo' vnímané. Je však adekvátne povedať, že počujeme ticho, absenciu zvuku? Aké implikácie o vnímaní naša reč má? Cieľom predkladanej práce je analyzovať túto otázku a to v troch myšlienkovo prepojených kontextoch. Prvá časť práce rekonštruuje problém vnímania ticha v 'tichej skladbe' Johna Cagea 4'33" v kontexte jej konceptuálneho vzniku, Cageovej estetiky a reflexie jeho tvorby v textoch. Sleduje tak zrod problému o vnímateľnom tichu v súčasnom mys- lení. Zameriava sa na tézu, že absolútne ticho nepočujeme ani vo zvukotesnej komore a zvažuje otázku, či je adekvátne povedať, že počujeme ticho ak očakávame hudbu, ktorá nezaznieva, ktorú vzniesla premiéra 4'33". Druhá časť sa prostredníctvom argumentov Roya Sorensena a Iana Phillipsa vyrovnáva s pozíciou, že môžeme priamo počuť či počúvať ticho, absenciu zvuku. Dôraz je kladený na Sorensenovu koncepciu, nakoľko je priamo kontrastná ku Ca- geovej pozícii (hoci s ním zdieľa empirické a fyzikalistické chápanie vnímania), ale najmä preto, že sa zakladá na kauzálnej teórii vnímania, ktorá je jednou z hlav- ných teórií vnímania v súčasnej anglo-americkej filozofii. Analyzuje metodologické základy argumentov daných autorov a kladie...
|
|
|
Hypotetické soudy, pravdivost a tvrditelnost
Punčochář, Vít ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sedlár, Igor (oponent) ; Bílková, Marta (oponent)
Vít Punčochář Disertační práce na téma: Hypotetické soudy, pravdivost a tvrditelnost Abstrakt: Základním tématem této disertační práce je logika indikativních kondicionálních vět, tj. vět, které mají obvykle tvar Pokud A, tak B. V klasické logice jsou tyto věty analyzovány pomocí tzv. materiální implikace, avšak tato analýza je v mnoha ohledech problematická. Část této práce je věnována rozboru problémů, se kterými se musíme potýkat, když chceme modelovat indikativní kondicionální věty pomocí standardní sémantiky klasické logiky. Je přitom kladen důraz na zdánlivě paradoxní situaci, v níž se přitom ocitáme. Některé obecné principy klasické logiky (jako třeba ten, podle něhož můžeme z věty Platí A nebo B odvodit větu Pokud A neplatí, tak platí B) vypadají na první pohled zcela nezpochybnitelně, avšak přitom mají velmi kontroverzní důsledky. V práci jsou představeny jak pokusy o obhajobu klasické logiky, tak i pokusy o její revizi. Přístupy k logické analýze kondicionálních vět jsou v předkládané práci rozděleny na dva základní druhy: ontický a epistemický. Ontický přístup vymezuje všechny klíčové sémantické pojmy pomocí pojmu pravdivosti, která se v logice chápe jako vztah mezi větami daného jazyka a stavy světa. Oproti tomu epistemický přístup se neopírá o pojem pravdivosti, nýbrž o pojem tvrditelnosti....
|
host ::
RSS.