|
|
Studium diverzity plevelových společenstev ve vybraném zemědělském podniku v oblasti středního Polabí
Procházková, Petra ; Kolářová, Michaela (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Diplomová práce vyhodnocuje druhovou diverzitu plevelových společenstev ve vybraném zemědělském podniku v oblasti středního Polabí. Hodnocená lokalita je řazena do řepařské výrobní oblasti. Konkrétně bylo hodnoceno zaplevelení pozemků Agromaso s.r.o. v bezprostředním okolí města Brandýs nad Labem- Stará Boleslav v nadmořské výšce 169 m n. m. Hodnotilo se zaplevelení při konvenčním hospodaření v porostu pšenice ozimé a řepky ozimé.
Sběr dat byl proveden začátkem března tohoto roku, před jarním herbicidním ošetřením. Aplikace herbicidů byla v kulturách provedena na podzim. Na každém pozemku bylo vyhodnoceno 5 náhodných parcel o rozloze 1 m2 na souvratích a 5 parcel o téže rozloze v centrech porostů.
Zjištěné hodnoty byly setříděny do tabulek a grafů. Mnohorozměrnými analýzami byly zjišťovány rozdíly ve druhovém složení v centru porostu a na souvratích. Dále rozdíly v druhovém složení plevelových společenstev obilnin a olejnin. Tyto analýzy potvrdily následující hypotézy:
Hypotéza 1: Druhová diverzita plevelů na okrajích a uvnitř pozemků se liší.
Tato hypotéza byla potvrzena mnohorozměrnými analýzami. Diverzita na okrajích pozemků byla vyšší než v centrech porostů. Na okrajích pozemků se vyskytovalo více plevelných druhů než v centrech porostů. V centru porostu pšenice ozimé to byly pouze 2 druhy plevelů, kdežto na okraji 8 druhů plevelů. Na pozemcích s řepkou ozimou byla situace obdobná, okraje pozemků čítaly 9 plevelných druhů a centra honů jen 7 druhů plevelů. Tuto skutečnost potvrzují indexy diverzity.
Hypotéza 2: Existují rozdíly v druhovém složení plevelových společenstev obilnin a olejnin (z důvodu odklonu od původní metodiky byla hypotéza upravena).
Výzkum potvrdil i hypotézu 2, mnohorozměrné analýzy dokazují, že se druhové složení společenstev obilnin a olejnin liší. Vliv plodiny na složení druhového spektra byl shledán jako statisticky významný.
|
|
|
Analýza druhového složení spektra plevelů obilnin v rámci ekologického způsobu hospodaření
Horáček, Jan ; Kolářová, Michaela (vedoucí práce) ; Holec, Josef (oponent)
Souhrn
Ekologické zemědělství dává větší šanci rostlinám se projevit v jejich schopnostech. Díky nepoužívání umělých herbicidů a alternativním pěstitelským způsobům jsou poskytnuty vhodnější podmínky doprovodným rostlinám kulturních plodin k jejich růstu a rozmnožování. Ekologicky vedené agrofytocenózy jsou tedy pestřejší v zastoupení druhů a jejich pokryvnosti. Mezi polní plevele patří i ohrožené druhy, kterým se může více dařit na ekologické půdě, díky čemu může tento zemědělský systém sloužit i k jejich ochraně a zachování druhů. Ty nejúspěšnější plevele ohrožují kultury na každé půdě, jak ekologické, tak konvenční. Bez možnosti chemického zákroku se tyto stávají ještě úpornějšími. O to vše je výrazněji vidět strategie každého rostlinného druhu. Proto je otázka plevelů, včetně jejich potlačování, v ekologickém zemědělství velmi důležitá a diskutovaná.
Cílem této bakalářské práce je analyzovat rostlinné společenstvo na ekologických polích s obilninami a zachytit možné vlivy na něj. Pro zaznamenání plevelů ve snímku byla zvolena Braun-Blanquetova stupnice. V rámci bakalářské práce byly prozkoumány různé lokality v okresu Benešov a byl zahrnut vliv jarní a ozimé obilniny, vliv předplodiny pro jarní a ozimé obilniny a způsob zpracování půdy.
Jako významné plevele byly vyhodnoceny především: v ozimých obilninách jednoleté ozimé druhy plevelů, v jarních obilninách vytrvalé druhy a některé jednoleté jarní. V jarní obilnině byly po jarní předplodině významné jednoleté druhy ozimé i jarní, po víceleté pícnině hlavně vytrvalé doprovodné rostliny. Vliv předplodiny na spektrum plevelů v ozimé obilnině se nepodařilo prokázat jako významný. Agrofytocenóza polí oraných a bezorebných se projevila větším spektrem vytrvalých druhů na neoraných polích a v rozdílnosti druhů vytrvalých i jednoletých. Jmenovitě pýr plazivý, čistec bahenní, mák vlčí jako typické na pravidelně oraných polích, zatímco na neoraných polích se často nacházel pcháč oset, pryskyřník plazivý, mléč rolní, pelyněk černobýl, rmen rolní, chundelka metlice a jiné.
Analýza se ve většině výsledků shoduje s popisem vlastností plevelů v odborných pramenech, avšak došlo i k rozdílnému pozorování. Na statisticky průkazných výsledcích je patrné, jak může agronom dlouhodobě ovlivňovat agrofytocenózy.
Klíčová slova: ekologické zemědělství, plevele, agrofytocenóza, obilniny, regulace plevelů, vlastnosti plevelů.
|
|
|
Studium diverzity plevelových společenstev v porostech vybraných širokořádkových plodin v Podkrkonoší
Kocour, David ; Kolářová, Michaela (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Cílem práce bylo posouzení druhového složení plevelových společenstev v Podkrkonoší. Je zde zkoumán vliv plodiny (kukuřice, brambory) a vliv nadmořské výšky se zaměřením na teplomilné plevele.
V teoretické části jsou charakterizována plevelová společenstva z hlediska významu, klasifikace, škodlivosti a prospěšnosti. Je zde nastíněna otázka klimatických změn, rostlinných invazí, biodiverzity a vlivu teploty. Literární přehled je zakončen základním popisem modelových plodin.
V praktické části je popsána lokalita z hlediska půdních a klimatických vlastností. Dále je zde přiblížena problematika fytocenologie. V rámci studie bylo určeno 99 druhů plevelů z 25 čeledí. Porosty kukuřice reprezentovalo 69 plevelných druhů a brambory 85 druhů.
U kukuřice byla určena nejvyšší frekvence výskytů u Chenopodium album agg., Echinochloa crus-galli a Fallopia convolvulus. Druhy s největší pokryvností byly Fallopia convolvulus, Chenopodium album agg. a Echinochloa crus-galli.
U brambor vykazovaly nejvyšší stálost Chenopodium album agg., Echinochloa crus-galli a Viola arvensis. Největší pokryvnosti dosáhly Chenopodium album agg., Fallopia convolvulus, Echinochloa crus-galli a Galinsoga quadriradiata.
Pozitivní korelace s rostoucí nadmořskou výškoubyla zjištěna u Euphorbia helioscopia a Sonchus arvensis. Naopak negativně s nadmořskou výškou korelovaly druhy Amaranthus retroflexus, Solanum nigrum a Galinsoga quadriradiata. Při zkoumání vlivu plodiny na výsledné zaplevelení se jako charakteristické pro kukuřici jeví druhy Thlaspi arvense a Echinochloa crus-galli a pro brambory druhy Veronica persica, Galinsoga quadriradiata a Sonchus arvensis.
Na závěr lze plochy s bramborami označit za druhově bohatší a to zejména se zvyšující se nadmořskou výškou. U kukuřice byla zjištěna nižší druhová pestrost. Pro tuto plodinu je typická přítomnost úzké skupiny plevelů, která v porostech významně převládá. Ve výsledku byla potvrzena vědecká hypotéza a statistickými analýzami prokázán vliv nadmořské výšky na výskyt teplomilných plevelů.
|
|
|
Sledování doby kvetení vybraných druhů polních plevelů
Suran, Pavel ; Holec, Josef (vedoucí práce) ; Kolářová, Michaela (oponent)
Květy mají nenahraditelnou úlohu v pohlavním rozmnožování rostlin. Zároveň nabízejí potravu velkému množství hmyzích druhů, jak opylovačům, tak dospělcům parazitoidů. Tyto druhy jsou závislé na tom, kdy rostlinné druhy začínají kvést a jak dlouho kvetou, zároveň jsou některé druhy hmyzu závislé i na druhové diverzně kvetoucích rostlin. Proto je důležité monitorovat dobu kvetení jednotlivých druhů polních plevelů.
Fáze kvetení roslin je mimo jiné spouštěna teplotou a vlhkostí s tím, že některé druhy vyžadují jiné hodnoty těchto faktorů, než jiné druhy. Začátek a délka kvetení polních plevelů by tedy měl odpovídat určitému vývoji teplot a srážkek v pozorovaném období. Monitoring proběhl v roce 2015 a zájmovým územím byly Demonstrační a pokusné pozemky Fakulty Agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. V období monitoringu byly v každém týdnu zaznamenány právě kvetoucí druhy polních plevelů.
V této práci bylo provedeno vyhodnocení začátku a konce doby kvetení jednotlivých druhů plevelných rostlin, které byly pozorovány na zájmovém území. V průběhu kvetení rostlin byly u některých druhů zaznamenány intervaly, ve kterých rostliny přestali kvést. Tyto intervaly byly také zhodnoceny. Bylo zjištěno, že většina rostlin vykvétajících na jaře vykvetla zhruba o jeden až dva měsíce dříve. Rostliny schopné kvést i při nižších teplotách, nebo při mírných mrazech, kvetly až dlouho do pozního podzimu, případně až do prosince. Rostliny začínající kvést v létě nebyly významně ovlivněny teplotním nárůstem prvních měsíců. Některé z těchto rostlin měly problém s velmi vysokými teplotami v létě, kdy přestaly kvést úplně, nebo vykvetly znovu až po skončení tohoto teplého období.
|
|
|
Analýza vlivu kvality života na míru sebevražd
Kolářová, Michaela ; Hronza, Martin (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce analyzuje vliv jednotlivých faktorů ovlivňujících kvalitu života na míru sebevražd v jednotlivých krajích České republiky v letech 2000 -- 2008 a odpovídá na otázku, zda zde můžeme nalézt paradox sebevraždy ze štěstí. Na základě dat republiky Českého statistického úřadu jsem odhadla ekonometrický model. Jako determinanty vysvětlované proměnné (míra sebevražd) uvádím proměnné indexu kvality života. Výsledky neprokazují jednoznačný vliv indexu kvality života jako celku na míru sebevražd. Některé proměnné potvrzují hypotézu o existenci paradoxu sebevraždy ze štěstí, jiné proměnné tento paradox naopak vyvracejí. Nelze tedy jednoznačně hypotézu o existenci paradoxu sebevraždy ze štěstí na základě těchto dat vyvrátit ani potvrdit. Ukazuje se, že během sledovaného období došlo k poklesu celkového počtu spáchaných sebevražd.
|
|
|
Hodnocení rizik vybraných zaměstnanců centra ARPIDA
KOLÁŘOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení zdravotních rizik vybraných zaměstnanců centra ARPIDA, které poskytuje komplexní péči osobám s tělesným a kombinovaným postižením. Byli hodnoceni zaměstnanci z následujících profesních skupin: fyzioterapeut, speciální pedagog, pedagogický asistent, osobní asistent a plavčík rehabilitačního bazénu. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: ?Jaká jsou kritéria pro zařazování prací do kategorií v souvislosti s provozem ARPIDA??, ?Je práce pracovníků, kteří jsou v přímém kontaktu s handicapovanými spojena s únosnou fyzickou zátěží??, ?Jsou faktory práce u všech zaměstnanců ARPIDA centra stejné? Je stejné i zařazování těchto faktorů do kategorií?? Práce byla řešena jako kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byla použita metoda rozhovoru se zaměstnanci a provedena sekundární analýza dat, tedy čerpání informací z odborných zdrojů. Na základě tohoto výzkumu bylo zjištěno, že faktory práce nejsou u všech sledovaných profesí stejné, stejné není ani jejich zařazení do kategorií. Některé profese jsou zatíženy nadměrnou fyzickou zátěží. Plavčík bazénu, na rozdíl od ostatních pozorovaných zaměstnanců, není fyzické zátěži vystaven, avšak jeho pracovní činnost ovlivňují mikroklimatické podmínky a expozice k chemickým látkám. Faktory v kategorii vyšší než první mohou negativně působit na zdraví zaměstnanců, zejména faktor fyzická zátěž. Pro přesnější průkaz, že faktor fyzická zátěž by mohla být v kategorii třetí, rizikové, doporučuji provést akreditované nebo autorizované měření fyzické zátěže u profese fyzioterapeut.Bakalářská práce může sloužit jako zdroj pro zvýšení informovanosti zaměstnanců, kteří se profesně věnují práci s handicapovanými osobami a může býi podkladem pro další výzkum v této oblasti.
|
host ::
RSS.