|
|
Studium obsahových látek vybraných taxonů z řádu Laurales a Ranunculales s potenciálně neuroprotektivní aktivitou
Hošťálková, Anna ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Kokoška, Ladislav (oponent) ; Drašar, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Mgr. Anna Hošťálková Školitel: Prof. RNDr. Lubomír Opletal, CSc. Název disertační práce: Studium obsahových látek vybraných taxonů z řádů Laurales a Ranunculales s potenciálně neuroprotektivní aktivitou. Klíčová slova: Berberis vulgaris, Peumus boldus, Hydrastis canadensis, isochinolinové alkaloidy, acetylcholinesterasa, butyrylcholinesterasa, prolyl oligopeptidasa. Jako zdroj isochinolinových alkaloidů pro studium jejich biologické aktivity byl vybrán komerční extrakt vodilky kanadské, listy boldovníku vonného a kůra kořenů dřišťálu obecného. Sumární směsi s terciárními alkaloidy byly připraveny standardními extrakčními postupy a následně separovány sloupcovou chromatografií na oxidu hlinitém použitím stupňovité eluce benzinem, chloroformem a ethanolem. Opakované sloupcové chromatografie, preparativní TLC a krystalizace vedly k izolaci 28 isochinolinových alkaloidů, přičemž 6 sloučenin bylo identifikováno jako nové struktury (některé z nich jsou patrně artefakty). Identifikace izolovaných sloučenin byla provedena na základě spektrometrických technik (NMR, MS) a porovnáním s literaturou. Alkaloidy izolované v dostatečném množství byly testovány na schopnost inhibovat erytrocytární...
|
|
|
Alkaloidy vybraných druhů čeledi Amaryllidaceae, jejich toxicita a biologická aktivita (in vitro studie) I.
Krejčí, Andrea ; Cahlíková, Lucie (vedoucí práce) ; Grančai, Daniel (oponent) ; Kokoška, Ladislav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát Mgr. Andrea Krejčí, roz. Kulhánková Školitel Ing. Lucie Cahlíková, Ph.D. Název disertační práce Alkaloidy vybraných druhů čeledi Amaryllidaceae, jejich toxicita a biologická aktivita (in vitro studie) I. Cibule rostlin Zephyranthes robusta a Chlidanthus fragrans byly vybrány pro fytochemické práce na základě rozsáhlé bio-guided studie za využití spektrofotometrické Ellmanovy metody a GC-MS analýz alkaloidních extraktů jako zdroj biologicky aktivních Amaryllidaceeae alkaloidů. Cibule byly extrahovány ethanolem a sumární extrakt byl separován pomocí sloupcové chromatografie za využití Al2O3 jako stacionární fáze a stupňovité eluce chloroform - ethanol. Sloupcová chromatografie, preparativní TLC a krystalizace vedly k izolaci čistých látek. Chemická struktura těchto látek byla určena na základě MS a 1D- a 2D-NMR analýz. Z čerstvých cibulí Chlidanthus fragrans bylo izolováno 11 alkaloidů, z nichž deoxypretazzetin, belladin, 3- epimakronin, ismin, undulatin, buphanisin a ambellin byly z rodu Chlidanthus izolovány poprvé. Látky byly testovány na schopnost inhibovat lidskou AChE, BuChE a POP. Z cibulí Zephyranthes robusta bylo izolováno 14 alkaloidů různých strukturních typů....
|
|
|
Biological Activity of Selected Taxons of Mushrooms from Divisions Ascomycota and Basidiomycota
Macáková, Kateřina ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Kokoška, Ladislav (oponent) ; Blunden, Gerald (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát Ing. Kateřina Macáková Školitel Doc. RNDr. Lubomír Opletal, CSc. Název disertační práce Biologická aktivita vybraných taxonů hub z oddělení Ascomycota a Basidiomycota. Houby, ačkoli jsou prozatím poměrně málo prozkoumány, jsou považovány za významný zdroj bioaktivních látek, což je zřejmé zejména v Asijských zemích, kde jsou některé druhy hub, případně jejich extrakty či látky z nich izolované běžně používány k léčbě některých onemocnění. Tato studie, zahrnující 357 testovaných druhů hub rostoucích v České Republice, se zaměřuje zejména na antioxidační působení houbových extraktů (vychytávání 2,2'-difenyl-1-pikrylhydrazyl (DPPH) radikálu a hydroxylového radikálu). Dále byla také sledována inhibiční aktivita vůdči lidské acetylcholinesteráze (AChE) a butyrylcholinesteráze (BuChE). Pro stanovení antiradikálové aktivity byly zvoleny metody vychytávání DPPH radikálu s pomocí sekvenční injekční analýzy a chemiluminiscenční metoda vychytávání hydroxylového radikálu s využitím luminolu. U nejaktivnějších druhů bylo stanoveno celkové množství fenolických látek. Korelační analýza ukázala, že antioxidační aktivita extraktů není výrazně závislá na celkovém množství fenolických látek. Pro...
|
|
|
Aspekty užívání rostlinných přípravků dospělou populací v Český republice
Knotek, Karel ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Zelený, Václav (oponent) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Předmětem této disertační práce je mapování přístupů a chování dospělé populace v České republice k užívání rostlinných přípravků (dále jen RP), a to jak léčivých rostlin (LR), rostlinných léčiv, tak bylinných doplňků stravy (BDS). Vysoká prevalence RP je pro veřejnost vhodnou příležitostí využít je k samoléčbě nebo prevenci nemocí. Obecná část práce seznamuje s charakteristikami a významem obou skupin rostlinných přípravků, problematikou jejich výběru, užívání a postavení ve světě a v ČR na základě rešerší. Praktická část pak přináší výsledky z dotazníkového průzkumu mezi uživateli rostlinných přípravků - zákazníků lékáren - z vybraných regionů ČR: hlavního města Prahy, severočeského a jihočeského regionu. Na základě třídících znaků sleduje práce chování a postoje veřejnosti k výběru, způsobu obstarávání a užívání RP a souvisejících činností se samoléčbou, jako jsou konzultace vhodného výběru RP nebo informování lékaře o užívání RP. Práce zjišťuje znalosti a povědomí uživatelů o léčivých rostlinách, o jejich sběru, užívání a vlastnostech, na jejichž základě respondenti výběr RP provádějí. V experimentální části práce výsledky šetření ukázaly, že typickým dospělým uživatelem rostlinných přípravků je žena se středoškolským vzděláním, mezi 31 - 60 roky, fyzicky aktivní, nekuřačka, žijící v metropoli....
|
|
|
Antimikrobiální aktivita extraktů rostlinných druhů GRAS proti ústním patogenním mikroorganismům
Pilná, Jindřiška ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Onemocnění dutiny ústní způsobené mikrobiální infekcí, například zubní kazy a parodontóza, se řadí mezi nejčastější lidské infekce. Chemické antiseptické přípravky běžně využívané pro jejich léčbu a prevenci jsou však často spojeny s negativními vedlejšími účinky, což omezuje především jejich dlouhodobou aplikaci. Třebaže rostliny považujeme za perspektivní zdroj nových antimikrobiálních látek, víme stále jen málo o jejich inhibičních vlastnostech proti ústním patogenům, stejně tak jako o jejich bezpečnosti z hlediska každodenního používání. Cílem této práce bylo prozkoumat in vitro antimikrobiální aktivitu etanolových extraktů rostlin ze seznamu "Všeobecně považované za bezpečné" (GRAS) a superkritických CO2 chmelových extraktů proti planktonickým kulturám patogenů způsobujících zubní kaz, parodontózu a kandidózu, jmenovitě proti Aggregatibacter actinomycetemcomitans, Bifidobacterium dentium, B. longum, Candida albicans, Eikenella corrodens, Fusobacterium nucleatum subsp. vincentii, Lactobacillus salivarius subsp. salivarius, Porphyromonas gingivalis, Streptococcus mutans, S. salivarius subsp. salivarius a S. sobrinus, za použití bujónové mikrodiluční metody. Výsledky ukázaly, že všechny etanolové extrakty 109 GRAS rostlinných druhů inhibovaly růst alespoň jednoho z testovaných mikroorganismů na minimální inhibiční koncetraci (MIK) rovné nebo nižší než 4096 ug/mL. Pouze 6 z nich ale vykazovalo velmi zajímavé antiseptické účinky proti ústním patogenům na MIK < 100 ug/mL. Tři další druhy pak prokázaly dobrou inhibiční aktivitu na MIK = 128 ug/mL. Co se týká konkrétních výsledků, nejlepší antiseptický efekt byl pozorován u CO2 superkritického a etanolového extraktu druhu Humulus lupulus, které inhibovaly růst všech mikroorganismů na MIK větší nebo rovno 8 ug/mL a MIK větší nebo rovno 16 ug/mL. Metoda CO2 superkritické extrakce tak byla stanovena jako účinnější pro extrakci účinných složek H. lupulus. Etanolové extrakty druhů Capsicum annuum a C. frutescens ukázaly významný antiseptický účinek proti S. sobrinus a S. salivarius (MIK 64 až 128 ug/mL). Orální streptokoky byly také inhibovány Zanthoxylum clava-herculis (MIK větší nebo rovno 64 ug/mL), Helichrysum angustifolium a druhem Myristica fragrans (MIK větší nebo rovno 128 ug/mL), který dále prokázal antimikrobiální aktivitu vůči F. nucleatum (MIK = 64 ug/mL). Zajímavý inhibiční efekt vykázal také extrakt druhu Punica granatum proti C. albicans (MIK = 128 ug/mL) a F. nucleatum (MIK = 64 ug/mL). Růst F. nucleatum byl dále inhibován extrakty druhů Pimenta officinalis a Thea sinensis (MIK = 128 ug/mL). Chemická analýza CO2 superkritických H. lupulus extraktů ukázala, že alfa a beta hořké kyseliny představují 2 hlavní skupiny látek. Převládající alfa hořkou kyselinou byl kohumulon, zatímco kolupulon byl hlavní složkou beta hořkých kyselin. Naše výsledky prokázaly, že 6 rostlinných druhů GRAS, jmenovitě C. annuum, C. frutescens, H. lupulus, M. fragrans, P. granatum a Z. clava-herculis, má dobrý potenciál stát se novými bezpečnými antiseptickými prostředky, které by mohly být používány při výrobě přípravků ústní hygieny, jako jsou například zubní pasty a ústní vody.
|
|
|
Plant-derived products as effective inhibitors of diarrhea causing microorganisms
Šmíd, František ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce)
Vzhledem k tomu, některé rostlinné druhy jsou používány ve formě potravinových doplňků v rozvinutých zemích, jako třeba proti průjmu činidla získávaná z léčivých rostlin užívané v tradiční africké medicíně, můžeme očekávat, že systematický mikrobiologický a fytochemický výzkum látek rostlinného původu (extrakty, silice a jejich složek) může vést k objevu účinné proti průjmu nízkonákladových činidel použitelných pro eliminaci průjmu v některých Afrických zemích.
|
|
|
Stanovení antioxidačních vlastností extraktů z léčivých a jedlých rostlin v in vitro podmínkách
Tauchen, Jan ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Jaromír , Jaromír (oponent)
Identifikace a charakterizace rostlinných produktů s antioxidačními a anti-proliferačními účinky, jakožto potencionálního terapeutického prostředku pro léčbu nemocí spojených s oxidačním stresem (jako např. arterioskleróza, diabetes nebo rakovina), je neustále středem vědeckého zájmu. Tato studie se zaobírá charakterizací in vitro antioxidační a anti-proliferační aktivity a chemického složení 39 vzorků méně využívaných tradičních gruzínských odrůd vín, extraktů z 23 vzorků etiopských léčivých rostlin a 22 vzorků z jedlých a léčivých rostlin z peruánské Amazonie. Pro stanovení biologických účinků byly použity metody založené na měření inhibice radikálu 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl (DPPH), kapacity absorpce kyslíkových radikálu (ORAC), celkového obsahu fenolických látek (TPC), a životaschopnosti buněčných linií pomocí metody založené na metabolické přeměně tetrazolium bromidu (MTT) na formazan. Chemické složení bylo stanoveno metodami založenými na vysokotlaké kapalinové chromatografii (HPLC-ultrafialovo-viditelné spektroskopii a HPLC-tandemové hmotnostní spektrometrii). V rámci experimentů s gruzínskými víny bylo prokázáno, že vína červená (zejména odrůdy Saperavi) vykázala silnější antioxidační účinek (průměrné DPPH a ORAC hondoty na 5.1 a 10.6 g TE/L vína) ve srovnání s běžnými středo- a západo-evropskými víny [Pinot Noir (DPPH = 3.1 a ORAC = 9.4 g TE/L vína), Cabernet Sauvignon (DPPH = 3.0 a ORAC = 7.3 g TE/L vína) a Cabernet Moravia (DPPH = 2.0 a ORAC = 8.5 g TE/L vína)]. Gruzínská vína byla oproti středo- a západo-evropským vínům výrazně bohatší na kvercetin (mezi 14.44 a 1.07 ug/mL), kaempferol (mezi 1.68 a 0.03 ug/mL) a syringovou kyselinu (mezi 12.59 a 4.72 ug/mL), avšak chudší na resveratrolu (mezi 5.11 a 0.32 ug/mL). Mezi jedlými a léčivými rostlinami z Etiopie a Peru jedině extrakty Dodonaea angustifolia (IC50 pro DPPH = 22.2 ug/mL, ORAC = 767.6 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 120.0 ug/mL); Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 50.5 ug/mL); Inga edulis (DPPH a ORAC = 337.0 a 795.7 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 and HT-29 = 36.3 a 57.9 ug/mL) a Oenocarpus bataua (DPPH a ORAC = 903.8 a 1024.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 102.6 a 38.8 ug/mL) projevily kombinovaný antioxidační/anti-proliferační účinek. Selektivní anti-proliferační aktivitu prokázaly pouze extrakty Verbascum sinaiticum (IC50 pro Hep-G2 = 80.6 ug/mL) a Annona montana (IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 2.7 a 9.0 ug/mL). Výše zmíněný rostlinný materiál vykázal pouze slabou nebo žádnou toxicitu vůči zdravé buněčné linii. Přestože extrakty z Jasminum abyssinicum (IC50 pro DPPH = 26.3 ug/mL, ORAC = 1023.7 ug TE/mg extrakt), Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt), Mauritia flexuosa (DPPH a ORAC = 1062.9 a 645.9 ug TE/mg extrakt), Myrciaria dubia (DPPH a ORAC = 641.9 a 642.6 ug TE/mg extrakt) a Theobroma grandiflorum (DPPH a ORAC = 714.8 a 821.9 ug TE/mg extrakt) projevily významný antioxidační účinek, tyto druhy taktéž prokázaly mírnou až velice nízkou anti-proliferační aktivitu nebo byly toxické pro zdravou buněčnou linii. Ve všech dílčích studiích obsah fenolických látek silně koreloval s antioxidační aktivitou, avšak slabě s anti-proliferačním efektem. Výsledky naznačují, že výše zmíněné druhy by mohly být perspektivní pro vývoj nových rostlinných přípravků, efektivních proti onemocněním souvisejícím s oxidačním stresem. Před jejich možným uvedením do praktického využití však bude nezbytný další výzkum zaměřený na podrobnější stanovení jejich chemického složení, farmakologických účinků a toxikologické bezpečnosti.
|
|
|
In vitro antioxidative effect of medicinal plants from Ghana
Addai, Benjamin Berkoh ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Tauchen, Jan (oponent)
The in vitro antioxidative activity of crude extracts derived from sixteen Ghanaian plant species (Allophylus spicatus, Cnestis ferruginea, Ficus thonningii, Indigofera hirsuta, Indigofera pulchra, Launaea taraxacifolia, Leea guineense, Mikaniopsis tedliei, Millettia thonningii, Philenoptera cyanescens, Salacia senegalensis, Senna occidentalis, Stachytarpheta indica, Tiliacora warneckei, Triumfetta rhomboidea, Vernonia colorata) were tested in frame of this study using 1,1-diphenyl-2-picrylhydrazyl radical scavenging capacity assay. The extract from the bark of Indigofera hirsuta has been found as the most active sample (IC50 = 12.84 more or less 0.82 microgram per millitres), because its activity is very close to the positive control Trolox and ascorbic acid. We expect that this finding may be used by pharmaceutical industry for development of new herbal-based nutraceuticals and pharmaceutical preparations.
|
host ::
RSS.