|
|
Mechanismus enzymové aktivace karcinogenů a léčiv systémem cytochromů P450
Indra, Radek ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Koblihová, Jitka (oponent)
12 Abstrakt Environmentální polutant benzo[a]pyren (BaP) je prokazatelným lidským karcinogenem, který se po aktivaci cytochromy P450 (CYP) kovalentně váže na DNA. V rámci dizertační práce byl studován vliv jednotlivých složek systému monooxygenas se smíšenou funkcí (MFO), systému lokalizovanému v membráně endoplasmatického retikula, na metabolismus benzo[a]pyrenu a na tvorbu aduktů BaP s DNA. Zaměřili jsme se především na porovnání vlivu cyt b5 na tento metabolismus a potenciál cyt b5 sloužit jako donor elektronů v rámci reakčního cyklu cytochromu P450 1A1. Tento vliv byl studován jednak z pohledu tvorby metabolitů BaP, a jednak z pohledu tvorby jeho aduktů s DNA. Byl také studován vliv dvou expresních systémů pro cytochrom P450 1A1 (prokaryotický a eukaryotický), na jeho účinnost v metabolismu BaP. Vliv cyt b5 na účinnost monooxygenasového systému byl studován i s další cizorodou látkou, rostlinným alkaloidem ellipticinem, jenž vykazuje protinádorové účinky. Jeho protinádorový efekt, stejně jako vedlejší účinky, závisí na jeho metabolické aktivaci cytochromy P450. Významný z tohoto hlediska je zejména CYP3A4. Ten byl proto použit i v našich experimentech. Dále byla v práci studována vhodnost laboratorního potkana sloužit jako model metabolického osudu BaP v lidském organismu. Při studiu...
|
|
|
Studium interakce vybraných chemopreventivních sloučenin a potravních karcinogenů s cytochromy P450
Brabencová, Eliška ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
V poslední době se rozšířilo užívání přírodních chemopreventivních sloučenin ve formě potravních doplňků. Mezi velmi populární chemopreventivní sloučeniny patří flavonoidy. Díky jejich přírodnímu původu jsou obecně považovány za bezpečné látky. Mají antioxidační, protirakovinné a protizánětlivé účinky. Na flavonoidy však musí být nahlíženo i jako na látky cizorodé (xenobiotika). Flavonoidy interagují s řadou enzymů, mezi nejdůležitější z nich patří cytochromy P450 (CYP), klíčové enzymy I. fáze biotransformace, které metabolizují xenobiotika (např. léčiva a karcinogeny). Přestože CYP katalyzují především reakce vedoucí k detoxikaci xenobiotik, některé CYP se významně podílí i na aktivaci karcinogenů. Například heterocyklické aminy jsou aktivovány CYP1A1 a CYP1A2. Flavonoidy prostřednictvím indukce CYP nebo stimulace jejich aktivity mohou zvýšit aktivaci karcinogenů a tím i riziko vzniku rakoviny. Předkládaná diplomová práce se zabývá vlivem vybraných flavonoidních sloučenin a potravních karcinogenů na indukci a aktivitu CYP1A1 a CYP1A2 v játrech a tenkém střevě potkanů. Pro účely této studie bylo tenké střevo rozděleno na tři části: proximální (nejblíže žaludku), střední a distální část. Indukce CYP byla vyhodnocena pomocí metody "Western blotting", pro stanovení aktivity CYP1A1 a CYP1A2 byly...
|
|
|
Aktivace karcinogenů v zažívacím traktu
Zawadová, Dorota ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem aktivace heterocyklických aminů (HAA). Tyto látky vykazují četné karcinogenní účinky na zkoumaných zvířatech i lidských buňkách. Tyto karcinogeny jsou tvořeny během tepelného zpracování masa nebo během kouření cigaret. Pro vyvolání jejich karcinogenních účinků je potřebná jejich předešlá aktivace. Většina HAA je nejdříve aktivována cytochromem P450 (CYP), zvláště podrodinou 1A1 a 1A2. Po aktivaci těmito enzymy vzniknou N-hydroxylaminy, které reagují s DNA pouze slabě. Pro snadnější tvorbu DNA aduktů je požadována další aktivace těchto metabolitů na reaktivnější acetátové a sulfátové estery. Tyto estery jsou tvořeny sulfotransferasou (SULT) a N-acetotransferasou (NAT). Ovlivněním těchto enzymů můžeme pozitivně regulovat vznik karcinomů. Za silný inhibitor jedné z podrodiny SULT (fenolové sulfotransferasy P-PST) je považována kyselina kávová. Za dobré inhibitory NAT je považován quercitin. Klíčová slova: Heterocyklické aminy, biotransformace, cytochrom P450, sulfotransferasa, N-acetyltransferasa
|
|
|
Aktivace karcinogenů v zažívacím traktu
Zawadová, Dorota ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem aktivace heterocyklických aromatických aminů (HAA), u kterých byly prokázány karcinogenní účinky na zkoumaných zvířatech i lidských buňkách. Tyto karcinogeny jsou tvořeny během tepelného zpracování masa nebo během kouření cigaret. Pro vyvolání jejich karcinogenních účinků je nutná jejich aktivace. Většina HAA je nejdříve aktivována cytochromem P450 (CYP), zvláště pak jeho formami 1A1 a 1A2. Vzniklé N-hydroxylaminy jsou dále aktivovány konjugačními reakcemi. Za tento proces jsou zodpovědné sulfotransferasy (SULT) a N-acetyltransferasy (NAT), které aktivují N-hydroxylaminy na reaktivnější acetátové a sulfátové estery. Ovlivněním SULT a NAT můžeme ovlivnit vznik karcinomů. Nejčastějšími inhibitory těchto enzymů jsou látky obsažené v potravě. Za silný inhibitor jedné z podrodiny SULT (fenolové sulfotransferasy P- PST) je považována kávová kyselina. Za dobrý inhibitor NAT je považován quercetin. Potravní látky mohou mít i opačný vliv a způsobit indukci těchto enzymů, jako např. fenolické kyseliny, které indukují fenolovou sulfotransferasu. Klíčová slova: Heterocyklické aromatické aminy, biotransformace, cytochrom P450, sulfotransferasa, N-acetyltransferasa
|
|
|
Doplňky stravy jako modulátory aktivace potravních karcinogenů, 2. fáze biotransformace
Bebová, Michaela ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Heterocyklické aromatické aminy (HAA) jsou zástupci karcinogenních a mutagenních látek, které vznikají při tepelné úpravě masa včetně ryb, zejména při smažení a grilování. V organismu může docházet po vstupu těchto cizorodých látek k jejich metabolické aktivaci na látky s vyšší toxicitou či karcinogenním potenciálem. Vedle enzymů první fáze biotransformace se tohoto procesu účastní i enzymy druhé fáze biotransformace, zejména sulfotransferasy (SULT) a N-acetyltransferasy (NAT). Protože mohou být tyto enzymy inducibilní, může prostřednictvím jiných látek obsažených v potravě docházet k jejich indukci. Významnými induktory jsou někteří zástupci flavonoidních látek - genistein, biochanin A a ß-naftoflavon. U těchto látek byla prokázána schopnost indukovat tvorbu sulfotransferas v podmínkách in vitro a in vivo. Zvýšené množství enzymů může vést k podpoře metabolické aktivace prokarcinogenů za vzniku většího množství aduktů s DNA, což má za následek rozvoj karcinogeneze. Pro výzkum indukce potkaních enzymů rSULT a rNAT byly navrženy peptidy, které poslouží k produkci protilátek vhodných pro jejich imunodetekci.
|
|
|
Vazba organických barviv na proteiny. Možnosti využití v rámci praktika z biochemie.
Hynková, Anna ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
V předložené bakalářské práci byla experimentálně ověřována možnost vytvoření nové úlohy pro pokročilé biochemické praktikum, tematicky zaměřené na studium vazby nízkomolekulární látky (barviva) na makromolekulu proteinu. Prvotním záměrem bylo v tomto směru modifikovat existující úlohu "Studium kinetiky dialýzy". Výsledky experimentů ale ukázaly, že fluorimetrické měření v podmínkách praktika je nedostatečně reprodukovatelné a měření absorbance málo citlivé. Proto byla vytvořena úloha nová: "Vazba bromfenolové modři na sérový albumin", ve které je studována stechiometrie této vazby pomocí tzv. Jobova výnosu. Po optimalizaci postupu byl vytvořen návod, který je přílohou této práce. Klíčová slova: fluorescein, bromfenolová modř, sérový albumin
|
|
|
Studium procesu zánětu na buňkách plicního epitelu
Majerová, Barbora ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Lidský dýchací systém je ve stálém kontaktu s cizorodými činiteli z okolního prostředí. Protože v respiračním traktu dochází k ukládání různých částic, musí existovat jak efektivní způsob jejich mechanického odstraňování, tak imunitní ochranné mechanismy. Vzájemná rovnováha mezi přirozenou a adaptivní imunitou plic umožňuje likvidaci infekčních činitelů bez iniciace zánětlivé reakce. Nadměrná aktivace imunitního systému plic však může vést k produkci nejrůznějších zánětlivých mediátorů a cytokinů, např. interleukinů IL-1, IL-6 a IL-18. Jednou z možností pro zjištění imunogenicity určité látky je stimulace plicních epiteliálních buněk požadovaným činitelem s následným měřením koncentrace produkovaných cytokinů. Pro zjištění imunogenicity savčích imunoglobulinů typu G a slepičích imunoglobulinů typu Y byla provedena jejich čtyřiadvacetihodinová expozice plicním buňkám nádorové linie A549. Koncentrace produkovaných cytokinů IL-1 a IL-6 byla změřena metodou Luminex, která naznačila imunogenicitu jak kozích imunoglobulinů typu G, tak určitých slepičích imunoglobulinů typu Y.
|
|
| |
|
| |
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o novorozence s porodním kraniálním poraněním
KOBLIHOVÁ, Jitka
Porodní poranění novorozence je způsobeno mechanickým nebo anoxickým traumatem během porodu. Poranění mohou být závěrem nepřiměřeného porodnického úsilí či nedostatečné pozornosti, ale mohou být i zcela nezávislá na porodním konání. Charakter a rozsah porodních poranění jsou velmi široké, pohybují se od zcela nezávažných, které nezanechávají žádné následky až po ty, které zanechávají dlouhodobé následky nebo končí smrtí novorozence. Mezi porodní kraniální poranění novorozence patří porodní nádor, kefalhematom, petechie, sufuze, poranění očí, řezná rána skalpelem, fraktury lebečních kostí, poranění míchy a intrakraniální krvácení. Bakalářská práce se zabývá informovaností ošetřovatelského personálu v problematice porodních kraniálních poranění a specifiky ošetřovatelské péče o novorozence s porodním nádorem a kefalhematomem. V teoretické části jsou shrnuty nejdůležitější poznatky medicíny a ošetřovatelské péče o novorozence s porodním kraniálním poraněním. Prvním cílem bakalářské práce je zmapovat informovanost ošetřovatelského personálu v problematice porodních kraniálních poranění. V souladu s cílem byla stanovena hypotéza: ?Ošetřovatelský personál je informován v problematice porodních kraniálních poranění.? Hypotéza byla potvrzena. Sestry prokázaly vědomosti v oblasti druhů porodních kraniálních poranění, predisponujících faktorech vzniku i prevence porodního kraniálního poranění. Výzkum byl prováděn kvantitativně a byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Výzkumný soubor byl tvořen ošetřovatelským personálem novorozeneckých oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s, Nemocnice Písek, a. s. a Nemocnice Strakonice, a.s. Druhým cílem bakalářské práce je zmapovat specifika ošetřovatelské péče o novorozence s porodním nádorem a kefalhematomem. V souladu s cílem byla stanovena výzkumná otázka: ?Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o novorozence s porodním nádorem a kefalhematomem?? Bylo zjištěno, že není mnoho specifik ošetřovatelské péče o novorozence s kefalhematomem a porodím nádorem. Nejdůležitější je u těchto novorozenců šetrná manipulace, polohování hlavičky na tu stranu, kde není porodní nádor či kefalhematom, kontrolování hladiny bilirubinu, pečlivé sledování jak kefalhematomu, tak porodního nádoru (barva, velikost, lokalizace) a pozorování projevů bolesti a chování novorozence. Výzkum byl prováděn kvalitativně a byla použita metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen dvěma dětskými sestrami a dvěma porodními asistentkami neonatologického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Výzkumem bylo zjištěno, že ošetřovatelský personál na novorozeneckých odděleních je informován v problematice porodních kraniálních poranění, a že ošetřovatelská péče o novorozence s kefalhematomem a porodním nádorem se tolik neliší od ošetřovatelské péče o fyziologického novorozence. Výstupem bakalářské práce je edukační materiál o porodních kraniálních poraněních pro ošetřovatelský personál na novorozeneckých odděleních.
|
host ::
RSS.