|
|
Belemniti spodní křídy a jejich výskyt v ČR
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Marek, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je základní přehled spodnokřídových belemnitů a jejich výskyt v českých zemích se zaměřením na lokalitu Štramberk. První část je věnována úvodu do spodní křídy a morfologii belemnitů s hlavním akcentem na nejčastěji zachovanou část vnitřní schránky - rostrum. Krátce je zmíněna mofrometrika, která je jedním z hlavních ukazatelů rozdílů mezi taxony. Následuje systematický a taxonomický přehled a paleoekologická charakteristika belemnitů jako důležitých indikátorů paleoteploty. Dále se práce zabývá výskytem a migracemi určitých taxonů belemnitů a jejich stratigrafickým záznamem v geologické minulosti spodní křídy. V závěru práce je zmíněna lokalita Štramberk, ve které jako jedné z mála v České Republice byly nalezeny rostra spodnokřídových belemnitů. Klíčová slova : Belemniti , spodní křída , systematika, paleobiogeografie, paleoekologie, Štramberk
|
|
|
Brachiopoda a polychaeta v tafocenózách české křídové pánve
Sklenář, Jan ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Michalík, Jozef (oponent) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Sesilní filtrátoři suspenze ze skupin Brachiopoda (ramenonožci) a Polychaeta (mnohoště- tinatci) jsou v tafocenózách české křídové pánve (ČKP) zastoupeni poměrně hojně a vy- značují se relativně vysokou diverzitou. V sedimentárním záznamu pánve jsou zastoupeny všechny tři podkmeny kmene Brachiopoda (Linguliformea, Craniiformea a Rhynchonelli- formea); z mnohoštětinatců byli dosud zaznamenáni jen zástupci podtřídy Canalipalpata, vyznačující se pevnými, obvykle karbonátovými rourkami. Nejbohatší asociace fosilních ramenonožců a mnohoštětinatců, jak ve smyslu diverzity, tak abundance, se v ČKP vysky- tují v příbřežních faciích cenomanu až spodního turonu a v hemipelagické facii svrchního turonu. Badatelské úsilí, jak vyplývá z autorem prezentované rešerše, se dosud soustředilo především na zástupce těchto skupin z příbřežních facií pánve. Cílem této práce je zaplnit některé z dosud opomíjených mezer v poznání výše uvedených skupin v rámci ČKP. Tento cíl je naplněn formou série studií (Sklenář et Simon 2009, Vodrážka et al. 2009, Sklenář et al., v tisku), detailně zpracovávajících následující témata: (A) taxonomie, distribuce, morfologie, variabilita, evoluční vztahy a stratigrafický význam cancelothyridních ramenonožců rodu Gyrosoria, hojných ve středním a zvláště svrchním turonu pánve; (B) tafocenóza...
|
|
|
Problematika hranice křídy a terciéru (K/T)
Pícha, Štěpán ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Holcová, Katarína (oponent)
Velká vymírání přitahují pozornost vědců již dlouhou dobu. Zvláště podrobně zkoumané je vymírání z hranice křída/terciér, které se odehrávalo před 65,9+-0,4 mil. let. Existuje nespočet teorií, které se snaží vysvětlit příčiny, které vedly k nejmladšímu z velké pětky vymírání v historii Země. Od roku 1980, kdy byla nalezena anomálie iridia ve vrstevním záznamu, se dostává do popředí teorie o mimozemské příčině vymírání, způsobené dopadem meteoritu nebo komety. Tuto teorii se podařilo částečně potvrdit nálezem dopadového kráteru v oblasti dnešního Mexického zálivu. Další zkoumání ovšem dokázalo, že tento kráter hranici dosti výrazně předchází. Pozornost se tedy upřela jiným směrem a snaze najít pozemskou příčinu vymírání. Hledání zavedlo vědce k dnešní Indii a k obrovským trapovým výlevům, které vytvořily Dekkanskou plošinu. Při zkoumání Dekkanských trapů se podařilo náhodou objevit další dopadový kráter, několikrát větší než je kráter v Mexickém zálivu. Tento objev odstartoval nanovo spor o hlavní příčinu vymírání z hranice křída/terciér. V mé práci jsou, na základě rozborů moderní literatury diskutovány tři hlavní teorie hromadného vymírání z hranice křída/terciér. Zaměřil jsem se na jejich příčiny, datování a odhad následků, které by měly na stav globálního ekosystému na Zemi. V práci bylo také...
|
|
|
Hlavonožci a biostratigrafie jurských sedimentárních celků severních Čech
Hrbek, Jan ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
V diplomové práci je revidován materiál (převážně ze sbírek Národního muzea a Přírodovědecké fakulty UK v Praze) jurských amonitů severních Čech. Na základě této systematické revize bylo popsáno 23 druhů, 19 rodů, patřících do 7 čeledí. Toto amonitové společenstvo ukazuje poměrné zastoupení boreálních, tethydních i kosmopolitních taxonů. Stratigraficky významné taxony naznačují mnohem delší časový interval sedimentace jurských, převážně karbonátových horninových celků. Tento interval může zahrnovat až 9 amonitových zón. Pilotní mikrofaciální rozbor karbonátů z Peškovy stráně (Krásná Lípa) ukazuje na poměrně velkou variabilitu sedimentačního prostoru. Přítomnost mikritických vápenců naznačuje existenci plošně rozsáhlejších mořských prostor v rámci Českého masivu v období svrchní jury. Je diskutována biostratigrafie a paleogeografie v kontextu svrchní jury Evropy. Klíčová slova: amoniti, svrchní jura, severní Čechy, karbonáty, biostratigrafie, paleogeografie
|
|
|
Amoniti "geslinianum zóny" v české křídové pánvi
Cápová, Andrea ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Společenstvo amonitů svrchnocenomanské zóny Metoicoceras geslinianum patří v české křídové pánvi k relativně vzácným nálezům, některé druhy byly popsány poprvé: Thomelites cf. sornayi (Thomel), Euomphaloceras septemseriatum (Cragin), Eucalycoceras pentagonum (Gragin) a Allocrioceras annulatum (Shumard.). Zónu nalézáme v nejvyšší části - pecínovský člen (Uličný a kol., 1998) svrchnokřídového perucko - korycanského souvrství. Sedimenty na hranici cenoman/turon zaznamenávají globální zdvih mořské hladiny (cenomanská transgrese) a ukládaní sedimentů bohaté na organiku. Událost (OAE II = Oceanic Anoxic Event II; CTBE) je celosvětově zaznamenána a projevuje se zvýšeným obsahem stabilního izotopu δ13 C. Během této události došlo k nejvýraznější křídové biotitické krizi. Nejvíce byly poznamenány bentické formy, díky vysokým anoxickým podmínkám ve spodní části vodního sloupce. Morfologické rysy schránek můžou v závislosti na kvalitě zachování schránek mohou sloužit k paleobatymetrickým interpretacím. Většina druhů žila nekto- bentickým způsobem života v hloubkách 50 - 80 metrů (max. do 100m). Pelagické formy (Sciponoceras) žili v hloubkách do 50 m. Heteromorfní druh (Allocrioceras) se vyskytoval v maximální hloubce do 100 m.
|
|
|
Oyster bioherms in the Bohemian Cretaceous Basin
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Frank, Jiří (oponent)
Frustrace z tvarové a velikostní variability ústřic druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je dlouhodobě známým fenoménem. Současný stav, ve kterém se jeho systematika nachází, není možné považovat za plně uspokojivý. Jak ukazuje i studie ústřičného rodu Gryphaea pod taktovkou Jonese s Gouldem (1999), aplikace moderních analytických metod bezpochyby vnáší nové světlo do dlouho temných zákoutí evolučního procesu. Myšlenka Videta s Néraudeauem (2003) o tom, že tvarová variabilita v rámci druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) pravděpodobně taktéž odráží heterochronické procesy, představuje podnětný a dobrý základ pro další výzkum v této oblasti. Výskyt ústřičného druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je potvrzený z celé řady lokalit v rámci české křídové pánve. Je to právě souhra hojného výskytu, unikátního zachování a variability litologických poměrů, která nám zprostředkovává unikátní výchozí pozici pro další krok k rozluštění problému značného rozsahu. Domníváme se, že na základě populační analýzy sestávající se z biometrické studie podpořené analýzou stabilních izotopů kyslíku, bude v budoucnosti možné dospět k uspokojivým závěrům a k posunutí poznání o krok vpřed.
|
|
|
Tafocenózy s Porifera v české křídové pánvi
Vodrážka, Radek ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Pisera, Andrzej (oponent) ; Skupien, Petr (oponent)
Předkládaná disertační práce je sepsána jako komentář k souboru jednotlivých publikací. Jednotícím tématem je studium tafocenóz se spongiemi (Porifera) v české křídové pánvi (ČKP) a metody jejich studia. Logickou základnou pro řešení problematiky této disertační práce představuje: a) studium distribuce zástupců kmene Porifera v ČKP b) studium základních způsobů zachování koster spongií v sedimentech ČKP c) studium základních způsobů preparace spongií a dalších bezobratlých z lokalit ČKP, praktikování a zdokonalení těchto metod e) studium lokalit se spongiemi v ČKP na základě vlastních terénních sběrů, studia literatury a hmotné dokumentace uložené v paleontologických sbírkách v České republice a zahraničí d) studium vybraných tafocenóz na lokalitách s výskytem spongií v ČKP; jmenovitě ve svrchním cenomanu až středním coniaku Část disertační práce popisuje současný stav paleontologicko-geologických výzkumů na lokalitách se spongiemi, včetně některých nových zjištění o tafocenózách s výskytem spongií v ČKP. Tato zjištění se opírají o (1) nová (dosud nepublikovaná) autorova data, dále o (2) autorské (a spoluautorské) publikace (zveřejněné během doktorandského studia), které zde nejsou předloženy, ale pouze citovány a o (3) spoluautorský předložený a recenzovaný rukopis. Shrnutí nejdůležitějších výsledků je...
|
|
|
Využití hmyzu k výuce biologie: Střevlíkovití (Coleoptera: Carabidae) Klánovického lesa a posouzení stavu jeho zachovalosti metodou bioindikace
Rajová, Štěpánka ; Ziegler, Václav (vedoucí práce) ; Košťák, Martin (oponent) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Cílem této mé práce se stalo zhodnoceni míry zachovalosti Klanovického lesa z hlediska času a s využitím výsledků poskytnutých skupinou střevlikovitych a pavouků Vzhledem k omezenému množství materialu zabývajícího se didaktickým využitím hmyzu se stalo mým dalším důležitým cílem shrnutí a rozšíření dostupných informací o metodách sběru a preparace hmyzu s důrazem na praktické návody k výrobě didaktických pomůcek a navrženi možností výuky morfologie a determinace hmyzu. Lidská společnost již od prvopočátku sve existence výrazně ovlivňuje životní prostředí. V minulém století došlo již k tak závažným změnám, že jejich charakter dosáhl až globálního významu. Spolu s počátkem uvědomění si těchto změn a jejich možného dopadu na kvalitu životního prostředí, začal člověk souběžně vyvíjet metody pro jejich monitorovaní Snaha porozumět a objasnit tyto procesy trva až do dnešních dnů s proměnlivými a někdy i odporujícími si výsledky. Je vůbec ještě možný dalši rozvoj nebo třeba i jen další setrvání "západní" civilizace na Zemi, aniž by došlo ke zhroucení celého ekosystému'7 Možná.
|
|
| |
|
|
Porovnání PZTS z finančního a uživatelského hlediska
Košťák, Martin ; Hart, Jan (vedoucí práce) ; Hartová, Veronika (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů z finančního a uživatelského hlediska. Bakalářská práce byla zaměřena na seznámení s problematikou těchto systémů. Přehled řešené problematiky byl věnován rozboru ústředen jednotlivých typů a jejich funkci. Byly uvedeny jejich výhody a nevýhody pro instalaci i používání. V této části byly dále také rozebrány nejznámější používané detektory poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů. Ve vlastním zpracování bylo řešeno zhodnocení vybraných ústředen a výsledkem byl výběr té nejvhodnější ústředny pro použití z finančního a uživatelského hlediska.
|
host ::
RSS.