|
|
Rudistová společenstva svrchní křídy ve výplních kapes teplického ryolitu - systematika, paleoekologie, stratigrafie
Křížová, Barbora ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Čech, Stanislav (oponent)
Práce je založena na studiu více než 1500 exemplářů rudistů ze svrchnokřídových sedimentů lokalit Písečný vrch a Na Stínadlech (okolí Teplic). Studované vzorky pochází zejména ze sbírky A. H. Fassla, ze sběrů z konce 90. let 19. století, v současnosti jsou uložené v Regionálním muzeu v Teplicích a v Národním muzeu v Praze. Schránky rudistů byly systematicky studované, zařazené do pěti rodů a osmi druhů. Stáří obou lokalit je předmětem diskuzí už od druhé poloviny 19. století. V posledních desetiletích převládl názor na stratigrafické zařazení lokalit do spodního turonu, ovšem pět z osmi druhů přítomných na studovaných lokalitách dokládá svrchnocenomanské stáří společenstev. Tato společenstva tvořená rudisty a korály jsou tak pravděpodobně nejstaršími známými svého druhu. Součástí práce je rešerše literatury o paleoekologii a vývoji rudistů, a z ní plynoucí paleoekologická analýza a návrh ekologických vztahů v rámci společenstev lokalit Písečný vrch a Na Stínadlech. Klíčová slova: Česká křídová pánev, cenoman - turon, rudisti, koráli, paleoprostředí, teplický ryolit
|
|
| |
|
| |
|
|
Crustacea (Decapoda, Cirripedia) from the Bohemian Cretaceous Basin
Kočová Veselská, Martina ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Krobicki, Michal (oponent) ; Schweigert, Guenter (oponent)
Předkládaná práce se zabývá systematickou revizí, evolučními trendy, paleoekologií a paleogeografií korýšů ze skupin Decapoda a Cirripedia pocházejících ze svrchní křídy české křídové pánve. Práce je prezentována jako soubor devíti samostatných článků, které byly publikovány v recenzovaných odborných časopisech. V jednotlivých článcích je popisován nejen materiál z muzejních kolekcí, ale i noví jedinci nasbíraní během posledních deseti let. Disertační práce navíc obsahuje i poznámky z článků v přípravě (týká se to rodů Paraclythia a Oncopareia a acrothoracidních svijonožců). Vzhledem k tomu, že korýši z české křídové pánve byli naposledy studováni na přelomu 19. a 20. století (poté částečně revidováni v první polovině 20. století) a od té doby se velmi změnily metody používané v systematice a taxonomii, jsou publikované studie zaměřeny především na moderní popis taxonů. Nedílnou součástí této práce je tak i kapitola o tafonomii a jejím významu při určování fosilních jedinců. Díky moderní revizi byly v článcích popsány nové druhy Ctenocheles fritschi (Decapoda: Axiidea: Ctenochelidae), Archaeochionelasmus nekvasilovae (Cirripedia: Thoracica: Balanomorpha), Myolepas reussi (Cirripedia: Thoracica: Myolepadidae) a Capitulum sklenari (Cirripedia: Thoracica: Pollicipedidae). C. fritschi je jeden z...
|
|
| |
|
|
Společenstva útesotvorných korálů v historii Země
Křížová, Barbora ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Kočí, Tomáš (oponent)
Práce shrnuje současný stav poznatků o vývoji útesových ekosystémů v historii Země, počínaje nejistými prekambrickými nálezy až do konce terciéru. Práce je rozdělena do tří tematických celků podle jednotlivých eratémů. V úvodu každého celku nejprve popisuji prostředí výskytu útesů a jejich zeměpisné rozšíření v daném období. Dále zmiňuji hlavní skupiny útesotvorných organismů a změny jejich zastoupení v čase. Hlavní části jednotlivých kapitol jsou pak věnované vývoji korálnatců daného eratému, jejich prosperitě při příznivých podmínkách i dopad zhoršení podmínek na jejich výskyt. Součástí práce je tedy i popis dopadu jednotlivých událostí velké pětky vymírání na prostředí korálových útesů. Práce rovněž obsahuje srovnání systematické klasifikace korálnatců přístupem biologických a geologických věd. Klíčová slova: korálové útesy v geologické historii, evoluce, paleoekologie, složení
|
|
|
Amoniti spodního turonu české křídové pánve: taxonomický přehled, stratigrafie a paleoekologie
Kohout, Ondřej ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Práce shrnuje poznatky o spodnoturonských amonitech z české křídové pánve. Uvádí taxonomický přehled jejich nejvýznamnějších druhů a stručně popisuje jejich morfologii a paleoekologii. Okrajově uvádí sedimentární facie, které v české křídové pánvi spodnímu turonu náleží (bělohorské souvrství). Část je věnována problematice určení stratotypu cenoman/turon, událostem, které se v tomto období udály (CTBE, OAE II) a jejich vlivu na společenstvo amonitů z raného turonu. Práce se snaží postihnout biostratigrafický význam amonitů pro definování spodního turonu a základní amonitové zóny, které tomuto období přísluší. Definování stratotypu cenoman/turon není dosud uspokojivě vyřešeno a práce je základem pro další výzkum a studium. Klíčová slova: amoniti, česká křídová pánev, biostratigrafie, turon, paleoekologie
|
|
|
Belemniti spodní křídy lokality Štramberk: taxonomie, stratigrafie, paleoekologie, paleobiogeografie
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Práce je založena na studiu více než 1200 exemplářů belemnitů ze spodnokřídových sedimentů lokality Štramberk (S Morava). Studovaná rostra pochází převážně z kolekce Dr. V. Houši, který ji pořídil během 70-80. let minulého století v době intenzivní těžby spodnokřídové kapsy Š-12 v lomu Kotouč. Rostra byla systematicky studována zařazena do 7 rodů a 18 druhů. Podstatná část společenstva je stáří spodního valanginu, zastoupené jsou však také druhy charakteristické pro období tithonu, berriasu a hauterivu, což jasně ukazuje na přítomnou redepozici. Problematická zůstává přítomnost belemnitů ze skupiny mesohibolitů, kteří se objevují až v období barremu. K pochopení redepozic slouží výplně jejich alveol obsahující několik generací sedimentu. Jejich studium nastiňuje vývoj sedimentační oblasti bašské elevace Vnějších Západních Karpat. Předběžné výsledky analýzy stabilních izotopů δ18 O a δ13 C získaných z roster belemnitů ukazují možnost, že juvenilní jednici žili blíže při dnu, zatímco dospělí se zdržovali v mělčích/teplejších vodách. Negativní hodnoty generačních výplní alveol korelují s hodnotami známými z období valanginského eventu, který zasáhl mořský ekosystém v průběhu spodní křídy. Jednotlivé taxony jsou diskutovány v kontextu SZ Tethydy a jsou stratigraficky korelovány s amonitovou zonací....
|
|
|
Palaeoecological aspects of Rhynchostreon Bayle oyster evolution
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Předkládaná práce přichází s komplexní analýzou aspektů stojících na pozadí procesu evoluce ústřičného rodu Rhynchostreon Bayle. Ten se ve světle nových výsledků jeví podstatně dynamičtější, než se doposud předpokládalo. Procesy vnitřní dynamiky prostředí, ve spojení s řadou dalších studovaných aspektů (paleoteplota, salinita etc.), představovaly významný faktor iniciující působení selekčních tlaků, kterým byla skupina v průběhu dynamického období pozdní křídy opakovaně vystavována. Přinášená hypotéza o koevoluci dvou intragenerických linií rody Rhynchostreon Bayle, spojená s definicí vybraných evolučních trendů v jejich rámci, je společne s popisem nového druhu Rhynchostreon costaturoniense sp. n. podpořená komplexní řadou metodických postupů, umožňujících jejich pevné ukotvení v součastném systému. Syntetický přístup, kombinující moderní metody na poli elektronové mikroskopie, izotopové geochemie a biometriky s příslušnými sedimentologickými postupy, poukazuje na jistou formu litofaciální závislosti, jako zásadního projevu paleoekologických charakteristik prostředí. Výsledky studie jsou doplněné sérií evolučně-ekologických modelů, přičemž transregionální koncept, kombinující studium fosilního materiálu z různých provincií globálního ekosystému pozdní křídy, zvyšuje jejich všeobecnou platnost a...
|
|
|
Nautiloidea svrchnokřídových epikontinentálních moří Evropy
Frank, Jiří ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Turek, Vojtěch (oponent) ; Schlögl, Ján (oponent)
Post-triasové loděnky nejsou až tak vyhledávaným předmětem výzkumu v oblasti hlavonožců, jako například amoniti. Až na některé výjimečné lokality nejsou ve fosilním záznamu výrazně hojně zastoupeny, mají poměrně konzervativní morfologii a díky častému špatnému zachování je jejich zařazení do druhové či rodové úrovně poměrně komplikované. Výjimky tvoří taxony s velmi krátkým a endemickým výskytem a výrazně odlišnými morfologickými znaky, které jsou vhodné i pro biostratigrafické interpretace. Problematický je také typový materiál, který není v některých případech morfologicky reprezentativní pro daný taxon a proto je nutné četné taxony revidovat. Není ovšem pravdou, že by loděnky nebyly jistým podílem zastoupeny v paleontologických kolekcích přírodovědných institucí díky dlouholetým sběrům. Stejně tak paleontologické publikace, které sahají již do počátků 19 století, věnují této skupině přeci jen jistý, i když ne úplně významný prostor. Cílem této doktorské studie je zmapovat situaci post-triasových loděnek zejména s ohledem na svrchnokřídové zástupce vyskytující se na území Evropy a napomoci k jejich dalšímu výzkumu. Proto se studie podrobněji zabývá morfologickými znaky těchto zástupců a posléze jejich interpretací s ohledem k zachování exemplářů. Pozornost je také věnována ontogenezi této...
|
host ::
RSS.