|
|
Cytoskelet v pohybech myšího polyomaviru od povrchu buňky k buněčnému jádru
Klímová, Lucie ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
6 Roles of cytoskeleton in mouse polyomavirus trafficking ABSTRACT: Mouse polyomavirus (mPyV) is small non-enveloped DNA virus. Its endocytic pathway is studied for a potential utilisation of polyomaviral virus-like particles in gene therapy and/or immunotherapy. mPyV enter cells by internalisation into smooth monopinocytic vesicles. During it's journey through the cell, it pass through early endosomes, and at the time 3 hours post infection, it is localised in endoplasmic reticulum and recycling endosomes. Many aspects of mPyV trafficking and nuclear entry are not clear yet. Time-lapse live imaging fluorescence confocal microscopy was used to describe the mouse polyomavirus intracellular movements. For these studies, we utilised mPyV fluorophore-labeled virions and cells expressing GFP-tagged g-actin or alpha-tubulin. Some virion-loaded vesicles were seen to move with actin organised into dynamic structures. Some of these structures resembled actin comets created by Listeria or vaccinia virus. At the same time post infection (40-60 min post infection), movement of the virion loaded vesicles along mirotubules was observed suggesting the simultaneous involvement of actin and tubulin during mPyV trafficking. Dynamitin, a dominant negative inhibitor of dynein-dynactin function reduced mPyV infection. Taken...
|
|
|
Optimalizace péče o dítě mimo vlastní rodinu
KLÍMOVÁ, Lucie
V současné době se o náhradní rodinné péči hodně hovoří, zejména v souvislosti se změnami v novém občanském zákoníku. Umístění dítěte do náhradní rodinné péče je pro dítě lepší než pobyt v ústavním zařízení. Děti potřebují rodiče (i když se jedná o náhradní rodiče). Náhradní rodiče mohou dítěti poskytnout stejnou lásku a péči jako biologičtí rodiče a mnohdy lepší. Důležité je, aby se dítě dostalo do pěstounské rodiny, která dokáže uspokojit dětské potřeby stejně jako biologičtí rodiče, a aby bylo dítě respektováno a milováno. Teoretická část práce je tvořena kapitolami, kdy první se zabývá rodinou, druhá kapitola je věnována náhradní výchově a ústavní péči a třetí kapitola je věnována náhradní rodinné péči. Následují kapitoly o procesu zprostředkování náhradní rodinné péče, o přizpůsobení dítěte v novém prostředí, příprava na přijetí dítěte do NRP, podpora NRP. Poslední kapitola je zaměřena na kontakt s dítětem, které bude umístěno do péče k osvojitelům. Cílem empirické části této práce bylo zmapovat současný systém péče o dítě mimo vlastní rodinu. Pro získání informací k práci na téma Optimalizace péče o dítě mimo vlastní rodinu byl zvolen kvalitativní přístup. Sběr dat probíhal pomocí narativních a polořízených rozhovorů s vybranými respondenty. Narativní a polořízené rozhovory byly vedeny podle předem připravených otázek. Vybranými respondenty byli pěstouni, adoptivní rodiče a pracovníci Dětských domovů a Dětských center. Výsledky rozhovorů ústavních zařízení byly porovnávány mezi sebou i s odbornými informačními zdroji. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že změny v zákonech přinesly hodně negativ. Pobyt dětí v ústavním zařízení je delší. Z výzkumu vyplývá, že v zařízeních v gesci MZ se podaří dítě umístit do náhradní rodinné péče. V zařízeních v gesci MŠMT se to obvykle nedaří. Dále se z rozhovorů dozvídáme, že i do pěstounské péče v zařízeních MZ se podaří dítě umístit. Ze zařízení v gesci MŠMT se do klasické pěstounské péče a osvojení nepodaří většinou umístit dítě. Pouze v jednom rozhovoru jsem se setkala s odpovědí, že v zařízeních v gesci MŠMT umístili do péče 4 děti, jednalo se o sourozence. Počet dětí umístěných ze zařízeních v gesci MZ do osvojení je vyšší než do klasické pěstounské péče. Do mezinárodní adopce se většinou neumístí žádné dítě z výše uvedených zařízení. Nejčastějším důvodem propuštění ze zařízení v gesci MZ je návrat do původní rodiny a umístění do náhradní rodinné péče. Děti ze zařízení v gesci MŠMT jsou propuštěny z důvodu zletilosti a ukončení vzdělávání. Dále z rozhovorů vyplývá, že zařízení v gesci MZ pečuje o větší počet dětí než v zařízeních v gesci MŠMT. ZDVOP má velký význam dle pracovníků Dětských center a Dětských domovů v systému péče o dítě. Pracovníci Dětských domovů, Dětských center, adoptivní rodiče a pěstouni se shodli na to, že by náhradní rodič měl mít stejné vlastnosti jako biologický rodič. Náhradní rodiče i pracovníci Dětských center a Dětských domovů mají stejnou představu o vlastnostech náhradních rodičů. Okolí u náhradních rodičů reaguje na rozhodnutí přijetí dítěte do náhradní rodinné péče pozitivně. Očekávání náhradních rodičů jsou splněna. Zájemci o náhradní rodinnou péči by se dle pěstounů a adoptivních rodičů měli připravit na vše. Náhradní rodič má většinou možnost seznámit se s dítětem před tím, než jim bylo předáno do péče.
|
host ::
RSS.