|
|
Dynamika a ovlivňující faktory vývoje strží na Kokořínsku
Kašpar, Vít ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Přestože stržová eroze představuje významný proces půdní degradace, není dosud v Česku mnoho studií, které by se zabývaly kvantifikací její intenzity. Kvůli komplexnosti a nelinearitě dynamiky tohoto procesu, vyžaduje zhodnocení intenzity stržové eroze dlouhodobý a technicky náročný výzkum. Nicméně, nové přístupy v dendrogeomorfologii umožňují rekonstruovat vývoj stržové eroze a vyjádřit její intenzitu eroze. Pomocí geodetické stanice bylo provedeno detailní terénní mapování morfologie čtyř strží v Polomených horách. Následně byla na základě analýzy 73 odhalených kořenů listnatých stromů vyjádřena intenzita erozního procesu. První odhalení kořene bylo zjištěno v roce 1981, avšak většina odhalení nastala až v posledních 15 letech. Vývoj strží probíhal epizodicky o střední intenzitě eroze mezi 10,0 - 13,4 mm za rok. Přestože topografie a změny využití území ve sběrných povodí strží mohly mít vliv na akceleraci intenzity stržové eroze, většina epizod erozní aktivity byla pravděpodobně zapříčiněna extrémními srážkovými událostmi. Tato studie naznačuje, že stržová eroze může probíhat o relativně velké intenzitě i na lesních půdách. Přítomnost vegetačního krytu nezabraňuje působení stržové eroze, avšak může ovlivnit morfologii svahů strží. Klíčová slova: strž, intenzita eroze, odhalené kořeny,...
|
|
|
Variabilita hydropedologických charakteristik v modelových povodích v pramenné oblasti Blanice
Kozáková, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
V této bakalářské práci jsou na základě odborné literatury definovány vybrané hydropedologické charakteristiky a je popsán jejich vliv na pohyb a množství vody v půdě a též na srážko-odtokový proces. Uvedeny jsou zde metody, kterými lze měřit množství a pohyb vody v půdě. Byla zpracována data, která byla získána na několika předešlých terénních kampaních a kontinuálním měřením půdní vlhkosti přístroji Virrib. Terénní kampaně se uskutečnily v povodích Zbytinského a Tetřívčího potoka, jež jsou experimentální párová srovnávací povodí. Analýza dat byla zaměřena na zhodnocení půdní vlhkosti naměřené Virriby, která byla srovnána s půdní vlhkostí zjištěnou z terénních kampaní. Kontinuální půdní vlhkost byla měřena na třech stanovištích, které se liší svým vegetačním a půdním pokryvem. Z výsledků je patrné, že rozdílnost a podobnost ve vegetačním a půdním prostředí se na půdní vlhkost značně projevuje. Následné porovnání rozdílně získaných vlhkostí půdy mělo ukázat, že hodnoty získané z Virribů jsou reprezentativní. Hodnoty získané z Virribů naopak projevily určité nepřesnosti vzhledem k vlhkosti půdy, která byla zjištěna gravimetrickou metodou. Klíčová slova: hydropedologické charakteristiky, srážko-odtokový proces, Virrib, půdní vlhkost.
|
|
|
Změny přírodních podmínek v jižní Africe
Píšová, Šárka ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Rozmanitý region jižní Afriky sužuje nemálo změn přírodních podmínek. Tato práce charakterizuje region jižní Afriky a hodnotí stav a vývoj těchto přírodních podmínek a environmentálních problémů ve čtyřech fyzickogeografických složkách - klima, vegetace, půdy a vodstvo. Metodou rešerše jsou zpracovány odborné studie, které popisují hlavní okruhy problémů ve složkách. Konkrétní hlavní problémy, se kterými se region potýká, jsou popsány v globálním, regionálním a lokálním měřítku. Hlavními problémy jsou: změna teploty a srážek, změna krajinného pokryvu, deforestace, desertifikace, ohrožení biodiverzity, eroze půdy a dostupnost vody. Obecně lze konstatovat, že změny přírodních podmínek v jižní Africe ovlivňuje klimatická změna a antropogenní činnost. Většího vlivu však dosahuje lidská činnost, v důsledku jejího "nepřímého vlivu" na klimatické podmínky a "přímého vlivu" na vegetační podmínky. Klíčová slova: Afrika, jižní Afrika, životní prostředí, klima, vegetace, půdy, vodstvo
|
|
|
Vyhodnocení historické povodně na Sázavě v roce 1909
Jelínková, Karolína ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historickými povodněmi na Sázavě. Jsou zde popsány typy a charakteristiky povodní. Práce shrnuje metody výzkumu historických povodní. Práce přináší přehled všech známých povodní na Sázavě od roku 1515 až do roku 2006. Pro výzkum těchto povodní bylo použito několik předchozích prací o Sázavě a také historické dokumenty z archivů. Ze zjištěných událostí je vytvořena sezonalita povodní. Povodeň v roce 1909 byla v profilu Kácov zkoumána detailněji. Podrobně jsou rozebrány příčinné faktory povodně i jejich průběh a průběh povodně samotné. Pro profil Kácov byla vypočtena měrná křivka a popsána povodňová vlna. Byly hodnoceny postupové doby povodně. Klíčová slova: povodně, historické povodně, Sázava, Kácov, sezonalita, 1909
|
|
|
Analýza a dynamika fluviálního systému Roklanského a Javořího potoka
Skrčená, Lucie ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na fluviální dynamiku štěrkových horských toků. Jako modelové území bylo vybráno povodí Roklanského potoka na Šumavě, některé metody byly použity pro část jeho přítoku Javořího potoka. Cílem bylo provést analýzu povodí Roklanského potoka podle charakteristik, průběhu říčního koryta, říční nivy a fluviálních erozních a akumulačních tvarů. Dále hledat vztahy a faktory přirozené a antropogenní ovlivňující charakter a dynamiku fluviálního systému. Byly použity metody založené na terénním mapování koryt a fluviálních tvarů, zrnitostním rozložení, lidarových datech, historických leteckých snímcích od roku 1949 do 2015, plnokapacitním průtoku a studiu starých map a jiných historických dokumentů z archívů. Výsledky ukazují, že fluviální systém Roklanského potoka má velkou dynamiku. Zjistili jsme, že rozmístění erozních a akumulačních tvarů má vztah k podélnému sklonu koryta a geologickým tvarům. Trasa toku se často mění, v minulosti v závislosti na antropogenních zásazích. V nivě Javořího potoka se nachází velké množství potenciálních koryt. Byl vypočítán průtok, který je třeba k významným změnám koryta. Klíčová slova: štěrková koryta, fluviální dynamika, terénní mapování, historické letecké snímky, lidarová data, plnokapacitní průtok, historické mapy, Šumava, Roklanský potok
|
|
|
Využití UAV pro mapování a analýzu následků povodní
Vacková, Tereza ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Cílem této práce je navrhnout metodu pro objektivní klasifikaci záplavového území na základě prostorově přesných dat z UAV, která umožní identifikování základních tvarů nivy a koryta, jež vzniknou nebo jsou ovlivněny činností povodně. V rámci rešerše jsou řešeny procesy formující údolní nivu, druhy povodní na našem území a jejich geomorfologické projevy, dále také stručná charakteristika bezpilotních snímkovacích technologií a jejich využití v přírodních vědách a při povodni. Návrh metody probíhal na testovacím úseku - na části meandru Javořího potoka na Šumavě - následně byl testován na komplexním meandrovém pásu téhož toku. Navržená metoda je založena na využití standardní objektivní klasifikace a jako základní vstupní data jsou použity základní produkty fotogrammetrické analýzy UAV dat (2D ortofoto a 3D digitální model povrchu). V práci je také řešena využitelnost této metody pro hodnocení fluviálních tvarů, její limity a potenciál rozvoje. Výsledky práce ukázaly, že zapojení 3D dat do klasifikace, úspěšnost klasifikace výrazně zvýší, což z běžných dat z UAV i přes neexistenci multispektrálních pásem dělá velmi hodnotný zdroj informací pro mapování a analýzu například následků povodní. Klíčová slova: UAV fotogrammetrie; objektivní klasifikace; povodně; fluviální procesy.
|
|
|
Fenomén bahenních povodní
Beranová, Lucie ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mrkva, Luboš (oponent)
Název práce: Fenomén bahenních povodní Autor: Lucie Netrefová Katedra: Katedra fyzické geografie a geoekologie Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Zdeněk Kliment, CSc. Abstrakt: Bahenní povodně představují transport akumulovaného materiálu ze zemědělských oblastí při výskytu povodní z přívalových srážek s intenzitou zpravidla vyšší než 30 mm/h. Oblasti výskytu bahenních povodní jsou charakteristické větším sklonem, přítomností spraší, obděláváním po údolnici a pěstováním erozně nebezpečných plodin. Nejintenzivnější bahenní povodně vznikají hlavně ve střední Belgii, Francii, Nizozemsku a na Slovensku. Příčinami vzniku je i rostoucí suburbanizace, zvětšování rozlohy obdělávané půdy, udusání hospodářskou mechanizací či přeměny zatravněných oblastí na ornou půdu. Velkou pozornost je třeba věnovat protierozním opatřením, protože výskyt vodní eroze spolu s přívalovými srážkami zvyšuje množství akumulovaného materiálu a tím i zesiluje negativní následky bahenních povodní. Nejvhodnější by byla kombinace agrotechnických, technických a opatření organizačního charakteru. Mezi negativní následky bahenních povodní patří např. snížení kvality půd, vyplavení živin, odnos ornice a transport akumulovaného materiálu i do intravilánu, kde může způsobit velké ekonomické i emocionální škody. Do budoucna je nutností počítat s...
|
|
|
VLIV ODVODŇOVACÍCH PŘÍKOPŮ NA HYDROLOGICKÝ REŽIM LESNÍHO POVODÍ
Kalkus, Jan ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá fungováním systému odvodňovacích kanálů a jejich vlivem na odtokový proces v lesním povodí Tetřívčího potoka v podhůří Šumavy, povodí horní Blanice. Celková délka kanálů je přes 12 km, v povodí o rozloze 1,62 se tak jedná o velmi výrazný prvek. Rozsáhlou drenážní síť bylo potřeba nejprve detailně zmapovat. Většina použitých dat pochází z přímého terénního měření, pouze srážky a vodní stav v hlavním toku jsou měřeny automatickými přístroji. Největším úskalím je nemožnost porovnání dat se stavem před vybudováním kanálů. Podíl kanálů na celkovém odtoku se zvětšuje s rostoucím průtokem v hlavním toku, běžně se pohybuje od 6 % do 39 %. Zapojení jednotlivých kanálů do odtokového procesu se pohybuje od necelých 20 % v suchých obdobích až po téměř 90 %, což svědčí o funkčnosti odvodňovacího systému. Důležitým faktorem je aktuální nasycenost povodí, vyjádřená buď na základě srážek pomocí indexu API 5, nebo výškou hladiny podzemní vody v pěti samostatných sondách. Při vysoké nasycenosti reagují měřené kanály zvýšením průtoku i po velmi nízkém srážkovém úhrnu (1,7 mm). Výsledky napovídají, že přítomnost kanálů odtok z povodí spíše zvyšuje, zejména během výraznějších srážko-odtokových epizod.
|
|
| |
|
|
Trendy ve vývoji odtoku a kvalitě povrchové vody v povodí Blšanky
Šmidtová, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
TRENDY VE VÝVOJI ODTOKU A KVALITĚ POVRCHOVÉ VODY V POVODÍ BLŠANKY Cílem této bakalářské práce je analyzovat trendy ve vývoji odtoku a vybraných charakteristik kvality povrchové vody v povodí Blšanky. Práce obsahuje rešeršní a aplikační část. Rešerše odborné literatury je zaměřena na popis změn odtoku a kvality vody v závislosti na změnách ve využití půdy a změnách vývoje klimatu. V aplikační části práce jsou zpracována data z povodí Blšanky od konce 70. let 20. století až do současnosti. Pomocí Mann-Kendallova testu jsou vyhodnoceny trendy ve vývoji hodnot průměrných měsíčních průtoků, průměrných měsíčních teplot z klimatické stanice v Žatci a měsíčních úhrnů srážek ze čtyř stanic ležících na území povodí či v jeho blízkosti. V aplikační části je také nastíněn vývoj vybraných ukazatelů kvality vody z profilu v Trnovanech a zhodnocen vývoj změn ve využití půdy na části povodí Blšanky mezi lety 1995, 2004 a 2013. Klíčová slova: změny odtoku, změny klimatu, kvalita vody, krajinný pokryv, Mann-Kendall, Blšanka
|
host ::
RSS.