|
|
Vliv sněhové pokrývky na odtok vody z povodí v zalesněném a nezalesněném prostředí
Hintnaus, Ivo ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Práce se zabývá hodnocením sněhové pokrývky a jejím prostorovým rozložením v experimentálních povodích Zbytinského a Tetřívčího potoka. V rámci terénního měření byla zjišťována výška sněhové pokrývky a vodní hodnota sněhu. Zpracování naměřených dat zahrnovalo plošnou interpolaci dat a detailní monitoring srážko-odtokového procesu v zimním půlroce v období 2009 - 2011. Analýza fyzicko-geografických faktorů ovlivňujících sněhovou pokrývku v období akumulace a tání byla zaměřena na typ pokryvu a další fyzicko-geografické faktory jako např. nadmořská výška, expozice, sklonitost, větrné proudění nebo zastínění. Z výsledků vyplývá výrazný vliv vegetace v období akumulace i tání sněhové pokrývky. Ostatní fyzicko-geografické faktory se na prostorovém rozložení podílely menší měrou. K hodnocení odtoku ve sledovaných povodích byl aplikován model HEC-HMS. Výsledky simulací zimních sezón 2010 a 2011 přinesly dobrou shodu mezi simulovaným a modelovaným průtokem. Na základě simulací průtoku a vodní hodnoty sněhu bylo objaněno, jakou měrou se podílí sněhová pokrývka na odtoku při jarním tání v zalesněném povodí Tetřívčího potoka a jak se projevuje tání sněhové pokrývky na odtok v antropogenně ovlivněném povodí Zbytinského potoka. Klíčová slova: výška sněhové pokrývky, vodní hodnota sněhu, HEC-HMS, Blanice,...
|
|
|
Časová a prostorová variabilita vybraných odtokových epizod v pramenné oblasti Blanice
Kodádková, Iveta ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Práce se zabývá zhodnocením vybraných srážko-odtokových epizod z hlediska časového a prostorového rozložení srážek a odtoku v povodí horní Blanice. K dosažení výsledků práce byl použit celistvý přístup modelu HEC-HMS se dvěma variantami prostorové diskretizace. Jako hlavní vstupní data byly použity adjustované radarové odhady srážek, které lépe vystihují prostorovou variabilitu srážkového pole, než interpolace dat pozemního měření. Modelem bylo nasimulováno pět epizod. Jižní vrcholová a pramenná část povodí vykazovala v porovnání se severní částí, oproti očekávání, nižší hodnoty koeficientu odtoku. Srážková jádra epizod se vyskytovala nad severní části povodí u závěrového profilu. Výstupy z modelu byly hodnoceny i ve vztahu k prováděným měřením v lokalitě experimentálních povodí Zbytiny. Klíčová slova: Blanice, HEC-HMS, hydrologické modelování, radarový odhad srážek
|
|
| |
|
| |
|
|
Posouzení vlivu revitalizačních opatření vybraných horských vrchovišť v povodí horní Vydry na jejich vodní režim
Doležal, Tomáš ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Posouzení vlivu revitalizačních opatření vybraných horských vrchovišť v povodí horní Vydry na jejich vodní režim Abstrakt: Vliv horských vrchovišť na odtokový režim je i přes celou řadu výzkumných projektů dosud ne zcela objasněné téma. Zejména v NP Šumava se nachází několik rašelinišť, která v minulosti byla pod silným antropogenním tlakem. Následná revitalizační opatření měla zmírnit následky těchto zásahů do krajiny, zastavit degradaci těchto cenných biotopů a napravit narušený vodní režim rašelinišť. Práce je tak zaměřena zejména na kolísání hladiny podzemní vody a odtokový režim v povodí Rokytky a Cikánského potoka, která se nachází v jádrové zóně Šumavy. Práce navazuje na autorovu bakalářskou práci s názvem "Revitalizační opatření horských vrchovišť a jejich vliv na dynamiku odtoku v pramenné oblasti Otavy." Obsahuje experimentální výzkum vlivu odvodňovacích kanálů a revitalizačních opatření na kolísání hladiny podzemní vody. Dále je věnována pozornost zjištění míry meteorologických vlivů na změny hladiny podzemní vody. Práce se také zaměřuje na hodnocení stavu revitalizací a jejich možným vlivem na odtokový režim. Klíčová slova: horská vrchoviště, revitalizační opatření, Šumava, vodní režim
|
|
|
Analýza povodňových situací v pramenné oblasti Opavy
Lautnerová, Lucie ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Dnešní společnost žije v prostředí, které je charakterizováno stálými, rychlými změnami, přičemž je život společnosti neovlivnitelně spjat se svým bezprostředním i širším okolím. Člověk neustále zasahuje a přetváří, ať už přímou či nepřímou cestou, do přírodního prostředí a je zpětně tímto prostředím ovlivňován. Stejně tak přírodní katastrofy jsou významný aspektem, který po celou dobu existence lidstva ovlivňuje život jednotlivce i celé společnosti. Rozvoj je proto úzce spjat se zkoumáním a pochopením zákonitostí nejrůznějších procesů, které život člověka bezprostředně ovlivňují a podmiňují. Je proto velmi důležité poznání procesů probíhajících v hydrosféře, které vytvářejí předpoklady pro racionální využívání vodních zdrojů a rozvoj společnosti bez krizových situací, neboť voda je podmínkou a zdrojem života, ale také jeho ohrožením. Jeden z krizových faktorů představují extrémní meteorologické a hydrologické jevy, projevující se ničivými povodněmi a naopak enormním suchem. Silným impulz pro prohloubení výzkumu na poli povodňových událostí představuje především ohrožování lidského majetku a snad to nejpodstatnější - ohrožení samotného lidského života. Povodně a povodňové stavy tak představují důležitý předmět studia a zkoumání pro celou řadu přírodních věd. Poskytují takto nástroj pro efektivní...
|
|
|
Hodnocení kvality fyzického habitatu jako podklad pro návrh revitalizace Klíšského potoka
Vrška, Jaroslav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku vyhodnocení změn fyzického habitatu a možné revitalizace Klíšského potoka. V bakalářské práci je použita metoda hydroekologického monitoringu HEM (Langhammer 2014), dle které bylo provedeno vyhodnocení a prezentace výsledků terénního průzkumu. V rešeršní části práce jsou stručně shrnuty současné poznatky z oboru hydromorfologie. Dále se rešeršní část zaměřuje na aktuální poznatky zabývající se hodnocením efektů revitalizačních opatření. Popsán je stávající stav Klíšského potoka a na základě získaných údajů jsou shromážděna data jako podklad pro možnou revitalizační studii vybraných úseků toku. Jsou též shrnuty negativní antropogenní vlivy působící na danou lokalitu. Provedený hydromorfologický průzkum a další analýzy jsou podkladovým materiálem pro další přípravu jednotlivých komplexních revitalizačních opatření. klíčová slova: hydromorfologie, fluviálně-morfologické charakteristiky, trasa koryta, příbřežní zóna, údolní niva, revitalizace, revitalizační efekt
|
|
|
Hydrologický a plaveninový režim Odlezelského jezera
Hulec, Filip ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Odlezelské jezero je přírodní, sesuvem hrazené jezero v západních Čechách. Jeho jezerní pánev se intenzivně zanáší a jeho objem se snižuje; v budoucnu dojde k jeho úplnému zazemnění. Tato práce si klade za cíl hodnocení zanášení jezera primárně vyhodnocením plaveninového režimu jeho přítoků a srovnání s daty z batymetrických měření. V rámci této práce byla využita data ze staniční sítě Katedry fyzické geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která byla statisticky zpracována za účelem popsání hydrologického a plaveninového režimu. Mimoto bylo provedeno měření rychlostí proudění v přítokových částech jezera za dvou srážkoodtokových událostí pomocí ADCP. Z výsledků vyplývá, že většina plavenin je transportována v průběhu povodňových epizod, na rozdíl od průtoku je patrná výrazná meziroční variabilita v chodu plavenin. Naopak porovnání plaveninového režimu a batymetrických dat se ukázalo jako nemožné z důvodu vysoké citlivosti dat.
|
|
|
Antropogenní transformace přírodní sféry Afriky
Píšová, Šárka ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Afrika představuje heterogenní environmentální prostředí, které ovlivňují přírodní i antropogenní procesy. Tato práce metodou rešerše charakterizuje přírodní prostředí kontinentu, představuje možné klasifikace přírodních podmínek a popisuje transformaci tohoto prostředí. Hlavním metodologickým cílem práce bylo určení míst ohrožení biodiverzity vlivem antropogenního tlaku na základě vlastní klasifikace prostředí na kontinentální úrovni. To bylo provedeno metodami environmentální stratifikace a následné klasifikace prostředí. Práce tak představuje klasifikaci přírodního prostředí na základě homogenních jednotek určených bioklimatickými proměnnými a reliéfem, které jsou následně vztaženy k rozložení biodiverzity ptáků, obojživelníků a savců a antropogennímu vlivu zastoupenému antropogenními biomy. Na závěr je vyjádřena územní ochrana přírody ve vztahu k této antropogenní transformaci prostředí. Předkládaná práce, jež patří mezi výjimečné přístupy, zohledňuje kombinaci jak fyzickogeografických, tak socioekonomických faktorů v prostorové úrovni kontinentu. Finální výstup tvoří mapa antropogenní transformace přírodního prostředí Afriky v kontextu biodiverzity a územní ochrany. Pozornost by měla být věnována hlavně oblastem s vysokou úrovní biodiverzity - tzv. hot spots, charakterizovaných vysokým vlivem...
|
|
|
Vliv půdní složky a rozdílného krajinného pokryvu na odtokový proces (experimentální výzkum v párových povodích Zbytiny)
Královec, Václav ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kulhavý, Zbyněk (oponent) ; Černohous, Vladimír (oponent)
Disertační práce se zabývá hodnocením vlivu příčinných faktorů, které významně působí na odtokový proces v krajině. Výzkum se zaměřuje především na zkoumání účinků krajinného a půdního pokryvu, částečně se věnuje i efektům povrchového odvodnění a sněhové pokrývky. Bylo snahou odhalit míru vlivu konkrétního faktoru na odtok z odlišného typu krajiny. Pro nalezení správné odpovědi byl aplikován metodický přístup malých experimentálních párových povodí, na nichž od roku 2006 do současnosti probíhá kontinuální výzkum (prezentované výsledky jsou za 11 let pozorování). Dvojice experimentálních povodí se nachází v podhůří Šumavy a reprezentuje plošně malá, navzájem sousedící povodí s podobnými fyzicko-geografickými a hydrografickými poměry. Povodí byla vybrána jako srovnávací, kdy hlavními rozdílnými charakteristikami jsou uvažovány krajinný a půdní pokryv. Mimoto je důležitou proměnnou ovlivňující odtok i charakter plošného odvodnění. V povodí Zbytinského potoka převažuje travní porost, který je z velké části odvodňován podpovrchovým drenážním systémem. V povodí Tetřívčího potoka je dominantním krajinným pokryvem les, který je protkán sítí povrchových odvodňovacích příkopů. Účelem bylo zjistit, zda se v případě porovnání chování obou povodí dají nalézt nějaké signifikantní rozdíly v jejich odtokové...
|
host ::
RSS.