|
|
Změny odtokového režimu v oblasti Šumavy
Fiala, Ondřej ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ V OBLASTI ŠUMAVY Abstrakt: Cílem této práce je zhodnocení možných příčin změn odtokového režimu na Šumavě z časového a prostorového hlediska. Práce zahrnuje rešeršní a aplikační část. Rešeršní část je věnována metodice hodnocení změn odtokového režimu a jejich možným příčinám v oblasti Šumavy jako jsou antropogenní vlivy (změny hydrografické sítě, nádrže, odvodnění, změny ve využití krajiny), přírodní vlivy (klimatické změny, vliv rašelinišť) a disturbance (větrné a kůrovcové kalamity, povodně). V aplikační části je provedena analýza trendu srážko-odtokového režimu pro dlouhodobé časové řady ročních, měsíčních a minimálních denních průtoků a měsíčních srážek pro vybrané vodoměrné stanice v povodí horní Otavy, Ostružné, Volyňky, horní Blanice a Teplé Vltavy pomocí jednoduchých a podvojných součtových čar a Mann - Kendallova testu. V závěru jsou zhodnoceny a diskutovány dosažené výsledky, které jsou porovnány s odbornou literaturou. Klíčová slova: disturbance, Mann - Kendall test, odtok, průtok, součtové čáry, srážky, Šumava, změny
|
|
|
Analýza vývoje říční sítě Etiopské vysočiny
Maca, Vít ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Etiopská vysočina je jedno z tektonicky nejpestřejších území na světě. Leží v těsné blízkosti Etiopského riftového systému v oblasti s vulkanickým reliéfem. Jako hlavní faktory podílející se na vývoji říční sítě byly identifikovány: vulkanismus, tektonika, eroze. Nejvýznamnějším faktorem je eroze, které se práce věnuje blíže. Pomocí metod dálkového průzkumu, GIS analýzy a vyhotovováním podélných a příčných říčních profilů byly zjišťovány plošné diferenciace v typech říční sítě, hloubce říčních údolí, geologických vrstvách atd. GIS a DPZ analýzy poskytly spíše podpůrná data. Klíčová je analýza podélných profilů. Profilováno bylo 5 toků: Guder, Muger, Jemma, Birr, Modrý Nil. Na profilech byly lokalizovány knickpointy (místa prudké změny spádu v řečišti, přerušení spádu nebo svahu stupněm; Beneš et al. 1985, Buckle 1978), které byly rozděleny na tři typy, dle majoritního faktoru podílejícího se na jejich vzniku: Aktivní výzdvih celé Etiopské vysočiny, který aktivizuje říční erozi, výzdvih menších ker, litologické. Stěžejní jsou pro další výstupy knickpointy vázané na aktivní výzdvih celé Etiopské vysočiny. Jejich lokalizací byl profil rozdělen na dílčí subprofily reprezentující období erozního vývoje oblasti. V období uplynulých 31 milionů let byly identifikovány 3 fáze zahlubování s narůstající rychlostí...
|
|
|
Změny srážkoodtokových poměrů v povodí horní Opavy
Královec, Václav ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ledvinka, Ondřej (oponent)
The rainfall-runoff process is a natural event affecting a landscape. There are many factors which make that process difficult to understand. The factors are closely connected and so we have to think about the wide-contexts between them. This thesis pays attention to the variation of rainfall-runoff conditions in the Opava and Opavice river basin down to the gauging station Krnov. In the last 50 years there are observed partly the influences of climate oscillations and changes in the rainfall-runoff process and partly the potential human influence. This thesis is also solving the question of testing the homogeneity of the time series. Some statistical tests, which were already used in other projects, were used for that. On the basis of time series analysis of rainfall, air temperature and snow cover is endeavoured to analyse the changes and to establish significant trends in each climate features. On the top of that there is made the analysis of land use changes and land drainage analysis, which is the complement of climate change analysis. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Morfologie říčního koryta Křížového potoka ve východních Krkonoších
Dvořáková, Magdalena ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Předkládaná práce se zabývá morfologií říčních koryt horských vodních toků, zejména strukturami a tvary, které zde vznikají v důsledku působení fluviálních procesů. Poznatky jsou doloženy na konkrétním případě Křížového potoka ve východních Krkonoších. Vývoj koryt horských vodních toků je podmíněn mnoha faktory. Specifikem je vyšší relativní výšková členitost reliéfu a s ní spojený větší spád toku, který podmiňuje vznik typických struktur a tvarů. Jsou jimi vodopády, kaskády či peřeje a stupně, které se často vyskytují v sekvencích stupeň-tůň. Dalšími jsou obří hrnce či evorzní kotle. Jiným specifikem koryt horských vodních toků je častá přítomnost deluviálních sedimentů v řečišti a v zalesněných oblastech také překážek z kmenů, větví a dřevních úlomků. Koryto Křížového potoka se vyznačuje značnou variabilitou, co se týče struktur. Mezi nejčastější patří kaskády a sekvence stupeň-tůň. Častým jevem je hromadění dřevního materiálu a akumulace deluviálních sedimentů a bloků o průměru větším než 1 m, které vytváří v korytě překážky.
|
|
|
Hodnocení srážko-odtokového režimu v pramenné oblasti Blanice se zřetelem na významné epizody
Kodádková, Iveta ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
Hodnocení srážko-odtokového režimu v pramenné oblasti Blanice se zřetelem na významné epizody ABSTRAKT Bakalářská práce přináší poznatky o srážko-odtokových poměrech horního povodí jihočeské Blanice se zaměřením na povodňové situace. Zabývá se zhodnocením významných srážko-odtokových epizod v povodi z hlediska jejich četnosti výskytu, sezonality a příčinné povětrnostní situace. K analýze byla využita data z ČHMÚ z profilu Blanický mlýn z let 1952 až 2009. Pozornost je také věnována fyzickogeografickým poměrům a jejich možnému vlivu na výskyt povodňových situací. Detailně byla popsána povodeň na přelomu června a července 2009. Klíčová slova: srážko-odtokové poměry, povodně, Blanice
|
|
|
VLIV ODVODŇOVACÍCH PŘÍKOPŮ NA HYDROLOGICKÝ REŽIM LESNÍHO POVODÍ
Kalkus, Jan ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá fungováním systému odvodňovacích kanálů a jejich vlivem na odtokový proces v lesním povodí Tetřívčího potoka v podhůří Šumavy, povodí horní Blanice. Celková délka kanálů je přes 12 km, v povodí o rozloze 1,62 se tak jedná o velmi výrazný prvek. Rozsáhlou drenážní síť bylo potřeba nejprve detailně zmapovat. Většina použitých dat pochází z přímého terénního měření, pouze srážky a vodní stav v hlavním toku jsou měřeny automatickými přístroji. Největším úskalím je nemožnost porovnání dat se stavem před vybudováním kanálů. Podíl kanálů na celkovém odtoku se zvětšuje s rostoucím průtokem v hlavním toku, běžně se pohybuje od 6 % do 39 %. Zapojení jednotlivých kanálů do odtokového procesu se pohybuje od necelých 20 % v suchých obdobích až po téměř 90 %, což svědčí o funkčnosti odvodňovacího systému. Důležitým faktorem je aktuální nasycenost povodí, vyjádřená buď na základě srážek pomocí indexu API 5, nebo výškou hladiny podzemní vody v pěti samostatných sondách. Při vysoké nasycenosti reagují měřené kanály zvýšením průtoku i po velmi nízkém srážkovém úhrnu (1,7 mm). Výsledky napovídají, že přítomnost kanálů odtok z povodí spíše zvyšuje, zejména během výraznějších srážko-odtokových epizod.
|
|
|
Možnosti hodnocení variability odtoku v experimentálních povodích na Šumavě
Kalkus, Jan ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je na základě rešerše vytvořit přehled možných ukazatelů variability odtoku a možností, jak pomocí nich vzájemně porovnat více povodí s různými vlastnostmi. Rovněž jsou zmíněny obecné informace o experimentálních povodích, o typech výzkumu v nich. Praktická část se zaměřuje na aplikaci vybraných metod pro povodí z oblasti centrální Šumavy (Ptačí potok, Rokytka) a horního toku Blanice (párová povodí Tetřívčího a Zbytinského potoka). Výsledky aplikační části potvrzují některé závěry dřívějších výzkumů ve stejných lokalitách. Klíčová slova: variabilita odtoku, srážko-odtokový režim, experimentální povodí, Šumava
|
|
| |
|
|
Vliv sněhové pokrývky na odtok vody z povodí v zalesněném a nezalesněném prostředí
Hintnaus, Ivo ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Práce se zabývá hodnocením sněhové pokrývky a jejím prostorovým rozložením v experimentálních povodích Zbytinského a Tetřívčího potoka. V rámci terénního měření byla zjišťována výška sněhové pokrývky a vodní hodnota sněhu. Zpracování naměřených dat zahrnovalo plošnou interpolaci dat a detailní monitoring srážko-odtokového procesu v zimním půlroce v období 2009 - 2011. Analýza fyzicko-geografických faktorů ovlivňujících sněhovou pokrývku v období akumulace a tání byla zaměřena na typ pokryvu a další fyzicko-geografické faktory jako např. nadmořská výška, expozice, sklonitost, větrné proudění nebo zastínění. Z výsledků vyplývá výrazný vliv vegetace v období akumulace i tání sněhové pokrývky. Ostatní fyzicko-geografické faktory se na prostorovém rozložení podílely menší měrou. K hodnocení odtoku ve sledovaných povodích byl aplikován model HEC-HMS. Výsledky simulací zimních sezón 2010 a 2011 přinesly dobrou shodu mezi simulovaným a modelovaným průtokem. Na základě simulací průtoku a vodní hodnoty sněhu bylo objaněno, jakou měrou se podílí sněhová pokrývka na odtoku při jarním tání v zalesněném povodí Tetřívčího potoka a jak se projevuje tání sněhové pokrývky na odtok v antropogenně ovlivněném povodí Zbytinského potoka. Klíčová slova: výška sněhové pokrývky, vodní hodnota sněhu, HEC-HMS, Blanice,...
|
|
|
Časová a prostorová variabilita vybraných odtokových epizod v pramenné oblasti Blanice
Kodádková, Iveta ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Práce se zabývá zhodnocením vybraných srážko-odtokových epizod z hlediska časového a prostorového rozložení srážek a odtoku v povodí horní Blanice. K dosažení výsledků práce byl použit celistvý přístup modelu HEC-HMS se dvěma variantami prostorové diskretizace. Jako hlavní vstupní data byly použity adjustované radarové odhady srážek, které lépe vystihují prostorovou variabilitu srážkového pole, než interpolace dat pozemního měření. Modelem bylo nasimulováno pět epizod. Jižní vrcholová a pramenná část povodí vykazovala v porovnání se severní částí, oproti očekávání, nižší hodnoty koeficientu odtoku. Srážková jádra epizod se vyskytovala nad severní části povodí u závěrového profilu. Výstupy z modelu byly hodnoceny i ve vztahu k prováděným měřením v lokalitě experimentálních povodí Zbytiny. Klíčová slova: Blanice, HEC-HMS, hydrologické modelování, radarový odhad srážek
|
host ::
RSS.