|
|
Nezávislost soudní moci v České republice
Josef, Jakub ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu nezávislosti soudní moci, které se snaží uchopit v celé komplexnosti. Zabývá se dvěma výzkumnými otázkami: jaké existují techniky ovlivňování nezávislosti soudní moci a jak lze vůči těmto technikám posílit odolnost českého soudnictví. Aby bylo možné na tyto otázky odpovědět, práce na úvod z teoreticko-právního pohledu rozebírá pojmy nezávislost soudní moci, soudu a soudce a věnuje se rozdílu mezi soudcovskou nezávislostí a nestranností. Na úvodní teoretickou část navazuje podrobný popis kroků, pomocí kterých se v Polsku a v Maďarsku podařilo od roku 2010 nezávislou soudní moc paralyzovat. Popis útoků na nezávislost soudní moci slouží k tomu, aby mohly být ve třetí části práce zobecněním vyvozeny jednotlivé techniky, pomocí kterých lze do nezávislosti justice zasahovat. Práce jednotlivé techniky kategorizuje a podrobněji se zabývá problematikou tzv. court-packingu a kárným řízením. Další část práce se věnuje druhé výzkumné otázce - jak lze v České republice úspěšně bojovat vůči technikám zasahování do nezávislosti soudní moci. Dospívá k závěru, že nejvíce stěžejní jsou legislativní změny na poli práva ústavního a doporučuje posílit rigiditu některých norem, které se týkají fungování Ústavního soudu. Z pole práva podústavního se práce de lege ferenda zabývá...
|
|
|
Role orgánů soudní moci v procesu integrace Spojených států amerických a Evropské unie
Zelený, Jan ; Kindlová, Miluše (oponent)
Role orgánů soudní moci v procesu integrace Spojených států amerických a Evropské unie Role justice ve zkoumaných integračních procesech sehrála významnou roli. Konkrétní projevy této role je zajímavé studovat nejen pro lepší představu o historickém vývoji a dějinách obou celků, ale také pro pochopení jednoho z principů fungování nadstátní pospolitosti - případy tendence legislativy k nečinnosti a její substituce právě justicí. V příslušných částech práce jsou zkoumány příčiny této nečinnosti a je rozebírána také případná "úmyslná nečinnost", neboli pro volené zástupce výhodná delegace určitých kroků na soudy a soudce. Práce porovnává, jak Soudní dvůr Evropské unie a Nejvyšší soud Spojených států amerických ovlivnily či dokonce umožnily úspěšné sjednocování EU a USA. Zajímavým faktem přitom může být, že zatímco Nejvyšší soud zastával při prosazení silné centrální moci spíše podpůrnou roli, Soudní dvůr lze označit za hlavního hybatele evropské integrace. Práce obsahuje řadu konkrétních případů soudní normotvorby a rovněž poltických rozhodnutí činěných soudy. Lze se dočíst, jak soudy svými rozhodnutími podstatným způsobem měnily fungování obou celků a životy jejich občanů. Lze uzavřít, že v současnosti jak Soudní dvůr, tak pochopitelně i Nejvyšší soud, ve svých rukou třímají velkou moc a prestiž....
|
|
|
Prerogativa a brexit
Jelínek, Filip ; Kindlová, Miluše (oponent)
Diplomová práce se zabývá prerogativou a její rolí při vystupování Spojeného království z Evropské unie. Vysvětluje, co je to prerogativa, ukazuje, jak s ní pracovaly britské soudy v případech Miller I a Miller II, a nastiňuje dopady jejich rozhodnutí. První část práce teoreticky vysvětluje pojem prerogativy. Rozebírá její ústavně teoretické kořeny, různé významové roviny (stopa suverenity, funkce feudálního vlastnictví půdy, manifestace státní raisony), jakož i její vlivné pojetí v díle Johna Locka. Následně představuje proměny jejího chápání v britské ústavní doktríně po Slavné revoluci (v díle Williama Blackstona a Alberta Venn Diceyho) a také její současnou pozici v ústavním systému Spojeného království. Rozlišuje dvě odlišná pojetí prerogativy - politickou (mimoprávní) prerogativu a právní prerogativu - a poté vymezuje vztah britské panovnické prerogativy, práva, Parlamentu a soudů. Druhou část práce tvoří případová studie zaměřená na soudní zásahy do procesu vystupování Spojeného království z Evropské unie: případ Miller I, jehož předmětem byla prerogativa v zahraniční politice a její vztah k notifikaci záměru vystoupení podle čl. 50 Smlouvy o Evropské unii, a Miller II, který se týkal prerogativy ukončení zasedání Parlamentu (prorogace) využité krátce před uplynutím lhůty pro vystoupení z...
|
|
|
Ústavní aspekty povinného očkování
Plačková, Anna ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
Název diplomové práce Ústavní aspekty povinného očkování Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na posouzení ústavní konformity české úpravy povinného očkování. Rozebírán je zejména střet zájmu na potírání vzniku a šíření infekčních nemocí a zájmu na nezasahování do základních lidských práv. Práce má za cíl poskytnout možnou argumentaci pro obhájení souladu očkovací povinnosti s ústavním pořádkem. Snahou přitom bylo obsáhnout všechny myslitelné aspekty, které lze s povinným očkováním spojit. Zmínit lze například problematiku přímého a nepřímého vynucování očkovací povinnosti nebo odpovědnost za újmu způsobenou v příčinné souvislosti s povinným očkováním. Zásah do základních práv je nejprve zkoumán z hlediska Listiny základních práv a svobod. Pomocí testu proporcionality a racionality je hodnoceno, zda je omezení zasažených práv ospravedlnitelné. Samostatná pozornost je pak věnována výhradě zákona a výhradě svědomí. Vzhledem k velkému významu systému Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je část práce zaměřena i na posouzení souladu úpravy povinného očkování s tímto mezinárodním dokumentem. K tomu je použit Evropským soudem pro lidská práva klasicky používaný pětistupňový test. Rozebírány jsou i medicínské záležitosti, bez jejichž znalosti není fundované právní posouzení možné....
|
|
|
Lidská práva osob se zdravotním postižením
Otýpková, Laura ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent) ; Bartoň, Michal (oponent)
Lidská práva osob se zdravotním postižením Práce se zabývá aktuálním vývojem lidských práv osob se zdravotním postižením z perspektivy ústavního práva. Práce nejprve mapuje historické proměny právního postavení osob se zdravotním postižením - od starověku až po neblahé zkušenosti s popíráním lidské důstojnosti v první polovině 20. století. Dále práce ukazuje, jakým vývojem prošla lidská práva osob se zdravotním postižením ve druhé polovině 20. století. Klíčovým hybatelem tohoto procesu je hodnota lidské důstojnosti, která se po přijetí Všeobecné deklarace lidských práv stává hlavním východiskem pro ochranu lidských práv nejen osob se zdravotním postižením. Proměny pojetí lidských práv osob se zdravotním postižením souvisí s posunem od lékařského k sociálnímu konceptu zdravotního postižení, na jehož základě vznikla v roce 2006 Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením (CRPD). Tato úmluva ztělesňuje nový přístup k lidským právům osob se zdravotním postižením, které již nemají být pouze předmětem charity a sociálního zabezpečení, ale především rovnoprávnými subjekty práva a plnohodnotnými členy společnosti. Česká republika je smluvní stranou CRPD a je jí vázána, závazky pramenící z CRPD postupně pronikají do českého ústavního práva, a to různými mechanismy, které práce podrobně popisuje....
|
|
|
Právo na zákonného soudce
Hruška, Lukáš ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Právo na zákonného soudce Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá základním subjektivním právem na zákonného soudce. Základ práce tvoří rozbor platné právní úpravy na ústavní i podústavní úrovni (formální aspekt) a její interpretace v kontextu hodnotových východisek práva na zákonného soudce (materiální aspekt). Výzkumná otázka diplomové práce zní: "Jsou v České republice zákonná úprava (resp. rozvrhy práce) a praxe v souladu se zásadami a podstatou ústavního práva na zákonného soudce?" V druhé kapitole jsou rozebrány obecné, výchozí a teoretické otázky práva na zákonného soudce, jako např. jeho povaha jakožto základního subjektivního práva, okruh nositelů tohoto práva či vztah práva na zákonného soudce k právu na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Na odpovědích těchto teoretických otázek je ilustrován účel, za nímž bylo právo na zákonného soudce do katalogu základních práv zařazeno, a rovněž i důsledky, které pro nezávislost justice i procesní práva účastníků jednotlivých řízení vyvolává. Původ práva na zákonného soudce je dovysvětlen krátkým exkurzem v kapitole třetí, jež se věnuje několika historickým obdobím, která jsou v souvislosti s nezbytností práva na zákonného soudce skloňována nejčastěji. K bližší analýze institutu zákonného soudce je přistoupeno ve čtvrté kapitole, která...
|
|
|
Ústavněprávní ochrana tělesné integrity pacientů
Vu Thanh, Tam ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je ochrana tělesné integrity, která začala začátkem tohoto tisíciletí v kontinentální Evropě hrát významnou roli v podpoře práv pacienta. Práce zejména podrobuje výzkumu, jakými prostředky je ochrana tělesné integrity pacienta zaručena na ústavněprávní úrovni. Za tímto účelem práce analyzuje především informovaný souhlas v jeho nejrůznějších formách, a to v komparaci se zahraniční literaturou a rozhodnutím soudů Spojených států amerických a Spojeného království. Současně se středem pozornosti této práce stalo i soudní rozhodnutí, které zaručuje ochranu integrity osobám nesvéprávným a nezletilým. Na tyto závěry následně práce navazuje a aplikuje je na případy, kdy je tělesná integrita pacienta ohrožena nejvíce. Závěrem této práce je, že ochrana tělesné integrity pacienta je na ústavněprávní úrovni zajištěna čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Současně práce dospěla k závěru, že v určitých případech není ochrana tělesné integrity pacienta zcela zaručena. Jedná se především o případy sterilizace transsexuálních pacientů, kteří jsou k tomuto zákroku proti jejich vůli nuceni zákonnou úpravou. V případě povinného očkování diplomová práce shledala, že současná právní úprava je v rozporu s principy práva...
|
|
|
Princip soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu ČR
Skořepa, Petr ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Princip soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu České republiky Abstrakt Práce se zabývá úlohou principu soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Vedle teoretického vymezení je hlavní částí práce praktická část zaměřená na zkoumání vybrané judikatury Ústavního soudu z hlediska principu soudního sebeomezení. První kapitola obsahuje vymezení teorie dělby moci jako východiska principu soudního sebeomezení a jeho projevů. Část této kapitoly je poté věnována postavení samotné soudní moci, které je v práci věnována největší pozornost. Druhá kapitola poskytuje definice stěžejních pojmů. Jedná se o princip soudního sebeomezení, přednost ústavně-konformního výkladu právní normy před její derogací, doktrínu politické otázky a tzv. soudní aktivismus. Tyto pojmy jsou vymezeny jak z pohledu angloamerické právní kultury, tak z pohledu českého právního prostředí. Ve druhé kapitole jsou také uvedeny možné důsledky soudního aktivismu ústící v tzv. soudcovský stát, dále je popsána soudní interpretace a aplikace práva v kontextu principu soudního sebeomezení a je také poskytnut historický kontext soudní interpretace. Třetí kapitola je věnována Ústavnímu soudu a jeho postavení v ústavním systému, jelikož hlavní náplň práce tvoří rozbor jeho vybrané judikatury. V této kapitole je také popsán...
|
|
|
Ústavněprávní limity zásahů do osobní svobody
Fišerová, Veronika ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Ústavněprávní limity zásahu do osobní svobody Abstrakt Diplomová práce se zabývá obsáhlým tématem omezení osobní svobody. Mým cílem však není dopodrobna rozebrat jednotlivé přípustné důvody omezení osobní svobody, ale pohled na osobní svobodu jako celek. Osobní svoboda je v Listině nejvýše postavené právo, do kterého je v našich podmínkách zasahováno nejčastěji. Zároveň musí každé omezení osobní svobody splňovat celou řadu podmínek vyplývajících z mnoha právních předpisů, mezinárodních smluv i rozhodnutí vrcholných soudů. Hlavním cílem této práce je zhodnocení, zda do osobní svobody není v České republice zasahováno příliš často a příliš intenzivně. V práci tak poměřuji účinnou legislativu optikou ústavních kritérií. S ohledem na obsáhlost úpravy se v práci nevěnuji trestu odnětí svobody a svou pozornost zaměřuji pouze na důvody omezení osobní svobody výslovně upravené v Listině. První část práce je věnována stručnému vymezení pojmu osobní svoboda, jeho zakotvení v našem právním řádu a úpravě v mezinárodních smlouvách. V následující části uvádím podmínky přípustného zásahu do osobní svobody vyplývající z Listiny, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a na ně navazující judikatury Ústavního soudu České republiky a Evropského soudu pro lidská práva. Díky tomuto je možné definovat podmínky a meze...
|
|
|
Zásah do základních lidských práv hromadným sledováním
Kousal, Jakub ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Zásah do základních lidských práv hromadným sledováním Abstrakt V této diplomové práci se převážně zabývám nástroji hromadného sledování, jejichž existence byla v relativně nedávné době odhalena veřejnosti americkým IT specialistou Edwardem Snowdenem. Prostor je také věnován směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES, která svého času zavazovala členské státy zajistit uchovávání provozních a lokalizačních údajů poskytovateli internetových a komunikačních služeb, a současné podobě její transpozice do českého právního řádu. Cílem diplomové práce je pak posoudit, zda tyto nástroje hromadného sledování splňují podmínky přípustnosti opatření limitujících základní lidská práva, zejména právo na ochranu soukromí. K obsahu těchto podmínek jsem dospěl na základě interpretace příslušných právních předpisů a mezinárodních smluv o lidských právech, respektive jejich komentářů a příslušné judikatury. To vedlo k posouzení souladu těchto nástrojů s principem proporcionality, respektive k aplikaci testu proporcionality v jeho různých podobách. Koncept práce je tedy pojat jako konflikt dvou zájmů, a to cíle nástrojů hromadného sledování, tedy zájmu na národní bezpečosti a ochraně před mezinárodním terorismem, a zájmu na ochraně základních lidských práv. Došel jsem ke zjištění, že všechny mnou uvedené nástroje...
|
host ::
RSS.