|
|
Effects of memantine and riluzole on learning deficits in an animal model of obsessive-compulsive disorder induced by 8-OH-DPAT sensitization
Mainerová, Karolína ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kelemen, Eduard (oponent)
Obsedantně-kompulzivní porucha je chronické psychiatrické onemocnění. Vážně omezuje a mění kvalitu života. Léčba OCD je v této době založena na kombinaci antidepresiv a psychoterapie, presto spoustu pacientů zůstává bez úspěšné léčby, či s přetrvávajícími symptomy. Zvířecí modely založené na genetické, behaviorální, farmakologické a optogenetické manipulaci jsou úspěšným zdrojem pro výzkum tohoto onemocnění i jeho léčby. Chronická senzitizace serotoninových 1A a 7 - receptorů jejich agonistou 8-OH-DPAT ((8- hydroxy-2-(di-npropylamino)-tetralin hydrobromid) indukuje repetitivní a kompulzivní chování, považované za zvířecí analog symptomů OCD. V této práci byl zjišťován jeho vliv na učení a paměť v kolotočovém bludišti během úkolu aktivního vyhýbání se místu. Dalším cílem této práce bylo zjistit, zda společné podávání memantinu nebo riluzolu s 8-OH-DPAT zmírňuje kognitivní účinky a deficity v učení tohoto modelu. Měřená kritéria byla; celková vzdálenost, počet vstupů do zakázaného sektoru, maximální počet šoků a průměrná rychlost po šoku. Během habituační fáze byla zvířata sensitizována 8-OH-DPAT (s kontrolní skupinou, která dostávala pouze fyziologický roztok). Při akvizici byly zvířatům podávány dvě injekce, jedna s memantinem nebo riluzolem nebo fyziologickým roztokem a druhá s 8-OH-DPAT nebo...
|
|
|
Hippocampus Dysfunction in Quinpirole Sensitization Model of Obsessive-Compulsive Disorder
Brožka, Hana ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent) ; Kelemen, Eduard (oponent)
Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) je závažné psychiatrické onemocnění, které se projevuje opakovanými nutkavými myšlenkami a následně stereotypním kompulzivním chováním. Do patofyziologie OCD jsou zapojeny změny kortiko-thalamo-striato-kortikálních obvodů. Mnoho studií však také zjistilo změněný objem, tvar a aktivitu hipokampu u pacientů s OCD. Tato práce byla zaměřena na aktivitu hipokampálních CA1 buněk během stereotypního kontrolního chování podobného kompulzivní kontrole a na kognitivní flexibilitu v potkaním modelu sensitizace dopaminovim D2 agonistem quinpirolem (QNP). U sensitizovaných potkanů a kontrol byla hodnocena aktivita hipokampálních buněk v oblasti CA1 během stereotypní kontroly v otevřeném poli s vloženými objekty. Stanovili jsme profily exprese ranneho genu Arc+ (aktivitou regulovaného cytoskeletálního proteinu neboli Arg 3.1) v koronálních hipokampálních řezech v oblasti CA1. Po ustavení stereotypního kontrolovani (10 sezení) byli potkani vystaveni aréně a přesně po 5 minutách humánně usmrceni. Sensitizovaná zvířata navštěvovala konkrétní objekty v jednotlivých sezeních s konsistentní preferencí, zatímco kontrolní tuto preferenci měnila od jednoho sezení k druhému. Lokomoční aktivita byla v testovacím sezení mezi oběma skupinami srovnatelná. Po usmrcení byly mozky potkanů bleskově...
|
|
|
Role hipokampálních neuronů při tvorbě kognitivních schémat a prostorových vztahů vyššího řádu
Lebedeva, Maria ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jana (oponent)
Hipokampus je považován za klíčovou strukturu při tvorbě reprezentace prostoru (kognitivních map) u potkanů. Vytváření prostorových reprezentací jednoduchých prostředí bylo podrobně popsáno dříve, v této práci jsme se zaměřili na otázku vzniku prostorové mapy komplexního prostředí z jednotlivých jednoduchých map. K imitování složitého prostředí jsme navrhli a následně vyrobili radiální bludiště, kde je každé rameno obklopeno unikátním vzorem proximálních vizuálních značek. Potkani kmene Long Evans postupně během tří sezení zkoumali 4 různá ramena. Během prvního a druhého sezení byli potkani seznámeni zvlášť s dvěma páry sousedících ramen (ramena 1 a 2 v prvním sezení, ramena 3 a 4 ve druhém) představujících pro ně nové prostředí. Během třetího sezení potkani navštívili novou kombinaci již známých ramen (ramena 2 a 3). Tento krok umožňoval prostudovat integrování dvou jednoduchých původně na sobě nezávislých hipokampálních map v době, když se jedinec teoreticky musel dozvědět o jejich prostorovém vztahu. Potkani byli vystaveni této sekvenci tří sezení dvakrát - před spánkem a po něm. Aktivita hipokampálních neuronů byla zaznamenávána pomocí mikroelektrodového systému jak při zkoumání bludiště, tak i během spánku. Naše první výsledky naznačují, že reprezentace složitého prostředí není jednoduchou...
|
|
|
Acoustic stimulation of Slow wave sleep and its influence on consolidation of declarative memory in insomnia
Orendáčová, Mária ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Kelemen, Eduard (oponent)
Pomalovlnní spánek hraje důležitou roli v konsolidaci deklarativní paměti. Z elektrofyziologického hlediska je tento paměťový proces závislý na přítomnosti a vzájemné interakci neokortikálních spánkových pomalých oscilací (< 1Hz), hipokampálních sharp-wave ripples (150-250 Hz) a talamokortikálních spánkových vřetýnkách (10-15 Hz) Předchozí výzkum dokázal, že periodická akustická stimulace růžovým šumem aplikovaná ve frekvenčním pásmu pomalých oscilací během pomalovlnného spánku, dokáže zvýšit kvalitu a celkovou délku pomalovlnného spánku a zlepšit deklarativní paměť u osob s dobrým spánkem. Naše studie se zabývala vlivem této stimulace na spánek lidí trpících nespavostí u kterých často dochází k redukci pomalovlního spánku co pozitivně koreluje se zhoršením výkonu deklarativní paměti. Naším cílem bylo zjistit, jestli tahle poměrně neinvazivní metoda mozkové stimulace dokáže zvýšit celkovou délku pomalovlnného spánku a zlepšit deklarativní paměť u nespavosti. Zjistili jsme, že akustická stimulace nezvýšila celkovou délku spánku a nezlepšila po-spánkový výkon deklarativní paměti. Mezi výkonem deklarativní paměti a celkovou délkou pomalovlnného spánku jsme nenašli pozitivní asociaci, avšak silnou pozitivní asociaci jsme našli mezi po-spánkovým výkonem deklarativní paměti a celkovou délkou REM spánku...
|
|
|
Konsolidace mentálních schémat ve spánku
Hanzlík, Adam-František ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Janíková, Martina (oponent)
Abstrakce je základní vlastností lidské mysli. Mentální nebo kognitívní schema je systémem, který sdružuje více paměťových stop na základě jejich podobnosti a jako takový je důsledkem výše zmíněné vlastnosti. V konsolidaci paměti, tedy procesu, který je nezbytný pro dlouhodobé uchovávání paměťových stop, hraje klíčovou roli spánek. V myším modelu je učení v kontextu existujících schemat rychlejší a je spojeno s expresí IEG. Je pravděpodobné, že paměťová konsolidace ve spánku umožňuje tvorbu schemat na základě překryvu jednotlivých paměťových stop. Neurální mechanismus tvorby schemat je zřejmě založen na (a) potenciaci specifických synapsí zapříčiněné neuronálním přehráváním, (b) globální synaptické depotenciaci na úrovni neurálních sítí a (c) překryvu paměťových stop. Tento překryv je patrně odrazem specifické povahy neuronálního přehrávání v hipokampu. Je pravděpodobné, že jednotlivá spánková stadia ovlivňují konsolidaci schemat různě. Pro studium spánkové konsolidace schemat u lidí je klíčové, jak moc jsou účastnící seznámeni s experimentem.
|
|
|
Vliv spánku na zvýšené hladiny kortikosteronu v hipokampu na konsolidaci traumatické paměti u hlodavců
Brukhnová, Alena ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jana (oponent)
Jakékoliv narušení homeostázy organismu vyvolává stresovou reakci, která slouží k obnovení rovnováhy v těle. Hladiny stresových hormonů, např. glukokortikoidů, silně ovlivňují konsolidaci epizodické paměti závislé na hipokampu. Spánek má blahodárné účinky na jednotlivé typy paměti a je nezbytný pro správný průběh konsolidace nově nabytých informací. Málo je však známo o neuronálních procesech konsolidace paměti pro traumatickou událost. Tématem této práce je studium kombinace těchto dvou faktorů a zjištění vlivu vysokých hladin kortikosteronu a spánku na konsolidaci traumatické paměti u laboratorních potkanů. Teoretická část této práce shrnuje poznatky tykající se paměti, spánku a stresu. Praktická část se zabývá experimentálním postupem, který kombinuje behaviorální (strachové podmiňování), elektrofyziologické metody (EEG nahrávání a určování spánkových stadií) a farmakologickou manipulaci (intrahipokampální administraci kortikosteronu). Souhrnně byl zjištěn vliv vysokých hladin kortikosteronu v hipokampu na konsolidaci kontextové paměti a na množství pomalých vln (slow wave sleep) v průběhu spánku. Tyto výsledky mohou přinést nové aspekty v problematice konsolidace traumatické paměti a s tím spojené posttraumatické stresové poruše. Klíčová slova: spánek, konsolidace paměti, stres, kortikosteron,...
|
|
|
EEG koreláty neurodegenerativních onemocnění
Schlezingerová, Nicol ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Kelemen, Eduard (oponent)
V souvislosti se stárnutím populace je výskyt neurodegenerativních onemocnění stále častější. Pro jejich diagnostiku a rozlišení je potřeba v klinické praxi stanovit levnou a neinvazivní metodu jejich screeningu a včasné diagnostiky. Proto je potřeba najít markery, které umožňují sledovat rozvoj onemocnění a stanovit prognózu. EEG koreláty přinášejí informace, které mohou být využity při diagnostice a prognóze neurodegenerativních onemocnění. Jednotlivé nemoci mají své specifické EEG abnormality, které úzce souvisí s jednotlivými fázemi nemoci. Jednotlivá onemocnění - Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba mají své specifické změny základních rytmů mozku, které korelují s motorickými a kognitivními změnami. Tato práce se zaměřuje na kvantitativní (qEEG) koreláty výše uvedených onemocnění. Klíčová slova: mozek, nervová aktivita, EEG, kvantitativní analýza EEG, biomarker, konektivita, neurodegenerace, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba.
|
|
|
The role of inhibitory interneurons in encoding of complex sounds by the auditory cortex of mouse
Tomáška, Filip ; Tureček, Rostislav (vedoucí práce) ; Kelemen, Eduard (oponent)
Výsledky nedávno publikovaných štúdii ukazujú, že vnímanie akustických stimulov v sluchovej kôre myši môže vykazovať charakter kategorizácie objektovo-založených reprezentácii. Lokálne populácie neurónov nachádzajúce sa v spojenej druhej a tretej vrstve sluchovej kôry myši, údajne vykazujú malý počet stabilných módov odpovedi (1-3), vyvolávaných viacerými komplexnými zvukmi s rozdielnymi akustickými vlastnosťami. Stimulácie za použitia batérie dvoch lineárne zmiešaných zvukov vyvolávajúcich rozdielne módy odpovede preukázali, že takto definované kôrové reprezentácie vykazujú atraktorovú dynamiku. Módy odpovedi môžu podľa autorov reprezentovať nervový korelát vnemových kategórii. Vyvinuli sme protokol, ktorý umožňuje dlhodobé pozorovanie vyššie popísaného populačného kódovania, za použitia dvojfotónovej excitácie u bdelých zvierat. Využitím tohto protokolu sme získali výsledky, ktoré naznačujú že kôrové módy definované konzistentnými populačnými odpoveďami vykazujú stabilitu v časovom horizonte jedného týždňa. Naše predbežné výsledky tiež naznačujú, že priemerná aktivita somatostatín-pozitívnych interneurónov (SST+ INs) behom náhlych zmien v lokálnej reprezentácii dosahuje maximum v priebehu prítomnosti nervového korelátu módu odpovede daného aktivitou excitačných neurónov. Naše dáta taktiež...
|
|
|
Neuronal mechanisms of consolidation of memories for behavioral episodes in sleep
Petránová, Erika ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Pamäť je dôležitou schopnosťou jednotlivca umožňujúcou efektívne narábať s informáciami nadobudnutými počas života. Pamäť je dynamický proces skladajúci sa z rôznych etáp akými sú kódovanie, konsolidácia a opätovné vybavenie si spomienky. Prijatá informácia z okolitého prostredia putuje do krátkodobého úložiska, z ktorého sa za určitý čas po prehodnotení jej relevantnosti rozhodne o jej transporte do štruktúr určených na dlhodobé uskladnenie. Mechanizmus, ktorý na túto transformáciu spomienka potrebuje, nazývame konsolidácia. Konsolidácia prebieha na systémovej i synaptickej úrovni. Pozitívny účinok na posilnenie informácií, ktoré boli zakódované tesne pred spánkom bol pozorovaný pred mnohými rokmi. Otázkou zostáva rola spánku v konsolidácií pamäťových reprezentácií, pričom existuje niekoľko hypotéz, ktoré prinášajú na túto problematiku rôzne pohľady. V posledných desaťročiach sa spánku pripisuje aktívna rola v tomto procese. Zaujímavým problémom pri pohľade na otázku spánkovej konsolidácie však nieje len mechanizmus, ale i preferencia konkrétneho typu pamäte, ktorý je počas spánku konsolidovaný. Pri skúmaní konsolidácie deklaratívnej pamäti zisťujeme, že u epizodickej pamäti sa vďaka spánku zlepšujú najmä jej časopriestorové asociačné črty. Kľúčové slová: spánok, pamäť, hipokampus, konsolidácia pamäti
|
|
| |
host ::
RSS.