|
|
Návrh otopné soustavy a nuceného větrání pro dvougenerační vilu
Kazda, Jan ; Hejčík, Jiří (oponent) ; Charvát, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením současného stavu dvougenerační vily a následně návrhem optimalizace. Zhodnocení obsahuje výpočet tepelných ztrát současného stavu. Optimalizace spočívá ve snížení tepelné ztráty objektu, tlakovém vyvážení soustavy, výměně zdroje tepla a instalaci rovnotlakého větrání. Na to navazuje kapitola popisující regulaci technologie a na závěr je spočítána orientační cena za celou navrženou technologii.
|
|
|
Návrh vytápění jednopodlažního domu
Kazda, Jan ; Hejčík, Jiří (oponent) ; Charvát, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá výpočtem tepelné ztráty jednopodlažního rodinného domu. Výpočet je uveden detailně pro každou místnost. Po výpočtu následuje návrh otopné soustavy a zdroje tepla. Další kapitola uvádí skutečnou technologii vytápění domu. Skutečný systém je cenově porovnaný s ideovým systémem.
|
|
|
Návrh a realizace automatizovaného robotického pracoviště pro kontrolované pěstování rostlin
Kazda, Jan ; Adámek, Roman (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se bude zabývat návrhem a realizováním robotického pracoviště pro kontrolované pěstování rostlin. Tento systém bude obsluhován 4 roboty. Komunikace mezi roboty bude zajištěna skrze Programovatelný logický automat. Pro roboty budou vytvořeny kalibrační procesy tak aby bylo dosahováno požadované pracovní přesnosti robotu. Aby tyto kalibrace mohly být provedeny, tak budou vytvořeny kalibrační značky pro kazety, ve kterých jsou umístněné Petriho misky. Kazety jsou popsány jako přenašeče jednotlivých Petriho misek. V neposlední řadě se bude zabývat ověřením reálné funkcionality systému.
|
|
| |
|
|
Návrh otopné soustavy a nuceného větrání pro dvougenerační vilu
Kazda, Jan ; Hejčík, Jiří (oponent) ; Charvát, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením současného stavu dvougenerační vily a následně návrhem optimalizace. Zhodnocení obsahuje výpočet tepelných ztrát současného stavu. Optimalizace spočívá ve snížení tepelné ztráty objektu, tlakovém vyvážení soustavy, výměně zdroje tepla a instalaci rovnotlakého větrání. Na to navazuje kapitola popisující regulaci technologie a na závěr je spočítána orientační cena za celou navrženou technologii.
|
|
|
Rezistence odrůd brukvovité zeleniny proti patotypům Plasmodiophora brassicae v ČR
Zacharová, Lea ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Gerhard, Gerhard (oponent)
Nádorovitosť koreňov kapustových rastlín je spôsobená patogénom Plasmodiophora brassicae (Wor.), a radíme ju medzi najčastejšie a najzávažnejšie choroby, ktorá napáda nie len repku ale aj napríklad hlávkovú kapustu, karfiol, brokolicu a iné druhy kapustovej zeleniny.
V práci je Plasmodiophora brassicae posudzovaná ako veľmi odolný a dobre vyvinutý organizmus. Fyzikálne, chemické a biologické zložky životného prostredia pôdy sú v práci spojené s účinkom na prežitie, rast a rozmnožovanie tohto mikróba. Je zrejmé, že úspešnosť Plasmodiophory brassicae je daná vďaka svojim spóram, a prostredníctvom nim je schopná vďaka dormancii prežiť v pôde niekoľko rokov.
Experimentálna časť mojej bakalárskej práce bola zameraná na testovanie odolnosti vybraných kultivarov proti Plasmodiophore brassicae. Dodané osivo malo potvrdiť alebo vyvrátiť svoju odolnosť. Testovanými druhmi boli: pekinská kapusta, čínska kapusta, biela a červená hlávková kapusta a karfiol. Jednotlivé odrody boli pestované pod kontrolnými podmienkami v skleníku.
Patogén bol získaný z mrazených koreňov a na inokuláciu bola použitá metóda - inokulácia pomocou mikropipety. Kultivary boli inokulované patotypom 6 (podľa Williamsa).Ako kontrolná odroda bola použitá čínska kapusta, kultivar Granaat. Na vyhodnotenie stupňa poškodenia rastlín bola použitá stupnica podľa Buzacki (1975), Strelkov et al. (2007) na základe ktorej bol vypočítaný index napadnutia.
Z výsledkov vyplynulo, že najcitlivejšie reagovala kultivar červenej kapusty Lodero F1 a kontrolný kultivar čínskej kapusty Granaat. Ostatné skúšané odrody potvrdili svoju rezistenciu voči Plasmodiophore brassicae. A môžu byť použité pre komerčný trh.
|
|
|
Biologické metody monitorování rezistentních populací vybraných škůdců řepky k insekticidům.
Zdražil, Adam ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Literární část práce popisuje biologii, hospodářský význam a metody chemické ochrany proti blýskáčku řepkovému, krytonosci šešulovému a dřepčíku olejkovému. Popsána je rezistence těchto škůdců k zoocidům na našem území, částečně v okolních státech Evropy a nastíněny principy antirezistentní strategie. Dále jsou charakterizovány jednotlivé skupiny insekticidů, jejichž účinné látky jsou hodnoceny v praktické části práce. Shrnuty jsou poznatky o rezistenci škůdců k insekticidům, konkrétně typy a mechanismy rezistence. Následně jsou popsány metody monitorování rezistentních populací škůdců rostlin.
Byly získány nové poznatky z hodnocení rezistence tří škůdců řepky pomocí biologických metod. U krytonosců šešulových bylo hodnoceno šest lokalit, u blýskáčků řepkových sedm a u dřepčíků olejkových dvě lokality. Všechny lokality byly z území Čech. Pro hodnocení rezistence byly použity metody lahvičkového testu (adult-vial test) č. 11, č. 25, č. 27 a metody topikální aplikace dle metodiky IRAC. Celkem byla hodnocena účinnost šesti pyrethroidů (deltamethrin, lambda-cyhalothrin, cypermethrin, esfenvalerát, etofenprox a tau-fluvalinate) dvou neonikotinoidů (thiacloprid, acetamiprid), jednoho organofosfátu (chlorpyrifos - pouze u dřepčíka olejkového) a oxadiazinu (indoxacarb) v různých koncentracích. Hodnocena byla mortalita brouků po 24h u blýskáčků a krytonosců a 48h u dřepčíků od působení účinné látky. Následně byly stanoveny hodnoty letální koncentrace LC50 (tzv. střední hodnota letální koncentrace) a LC95.
U blýskáčka řepkového byla potvrzena rezistence k pyrethroidům s výjimkou tau-fluvalinatu, účinek neonikotinoidů byl variabilní, acetamiprid a thiacloprid vykazovaly na populacích z některých lokalit sníženou účinnost. Hodnocené populace krytonosce šešulového i dřepčíka olejkového byly velmi citlivé ke klasickým pyrethroidům, naopak neonikotinoidy na ně měly nedostatečnou účinnost, především thiacloprid. Citlivost populací blýskáčka řepkového i dřepčíka olejkového k účinné látce indoxacarb byla vysoká.
|
|
|
Vliv bíle a žlutě kvetoucí řepky na výskyt přirozených nepřátel škůdců
Křížek, Stanislav ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Hmyz navštěvující řepku tvoří bohaté společenství. Manipulace vlastností plodiny zasáhne jak druhy škodlivé, tak prospěšné, mezi něž počítáme mnoho druhů blanokřídlého hmyzu. Tato práce je zaměřená na vyhodnocení dopadu pěstování ozimé řepky bílé barvy květu na její hmyzí společenství v porovnání s dvěma odrůdami žlutými. Nově vyšlechtěná liniová odrůda ozimé řepky Witt byla porovnávána s dvěma hybridními odrůdami žlutě kvetoucí ozimé řepky Sherpa a DK Sensei. Pokus byl proveden v roce 2015 na pokusných pozemcích Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze Ruzyni, v. v. i. a na pozemcích Pokusné stanice Uhříněves České zemědělské univerzity v Praze. Hmyz byl odchytáván entomologickým smýkadlem, padacími pastmi a emergenčními lapáky. Byl zaznamenáván výskyt hlavních škůdců (blýskáčka řepkového Brassicogethes aeneus, bejlomorky kapustové Dasineura brassicae, krytonosce šešulového Ceutorhynchus obstrictus, dřepčíka olejkového Psylliodes chrysocephalus a dřepčíků rodu Phyllotreta) a jejich parazitoidů. Dominantními druhy parazitoidů byly Tersilochus heterocerus, Platygaster subuliformis, Trichomalus perfectus, Mesopolobus morys a Omphale clypealis. Byla stanovena úroveň mortality škůdců. Počty druhů identifikovaných podle klíče byly zpracovány ve statistickém software R za použití metody zobecněného lineárního modelu. Výsledky potvrzují vhodnost zkoumaných odrůd pro pěstování v systému bílé řepky, zejména v kombinaci Sherpa a Witt a nastiňují druhové složení společenství parazitoidů řepky olejky v České republice, kteří se mohou výhodně uplatnit při regulaci populací významných škůdců.
|
|
|
Srovnání metod monitoringu druhového spektra hmyzu na kvetoucím pásu a sousedících plochách pšenice a řepky
Kolařík, David ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
V této diplomové práci se zabývám srovnáním metod monitoringu hmyzu v kvetoucím pásu, pšenici a řepce. Pokus je prováděn na dvou stanovištích a to ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Ruzyni a Výzkumné stanici v Uhříněvsi. Monitorování proběhlo v roce 2015.
K monitoringu bylo využito smýkání, Mörickeho žluté misky, transektové sčítání a jako doplňující metodou bylo využito světelného lapače. Monitoring probíhal v termínech 25. 6., 16. 7. a 12. 8. 2015. Tyto termíny byly vybrány z důvodu kvetení pásu, který byl pro pokus nejdůležitější. Následkem toho byla ovšem diverzita v ostatních plodinách zanedbatelná.
Nejvýznamnější zastoupení druhů bylo zaznamenáno v Mörickeho miskách a to ve všech třech plodinách. Tento fakt ovšem může záviset na přitažlivosti žluté barvy, tudíž nemůžeme spolehlivě říct, zda se v odkvetlé řepce či pšenici nachází takové spektrum hmyzu nebo je jen lákáno barvou misky z okolí.
Druhá metoda s největším zastoupením hmyzu je smýkání. Největší zastoupení druhů bylo opět pozorováno v kvetoucím pásu.
Na třetí místo potom zbývá metoda transektového sčítání. Tato metoda má oproti předešlým, nevýhodu v tom, že nejsme schopni pouhým okem za pochodu zachytit drobný hmyz, který miskami i smykem získáme snadno.
Světelným lapačem bylo monitorováno asi nejvíce druhů, ovšem převážné zastoupení činily druhy z řádu Lepidoptera. Proto byla tato metoda zařazena spíše pro spestření druhového spektra.
|
|
|
Základní srovnání druhového spektra hmyzu v ozimé pšenici a přilehlém kvetoucím pásu
Suchý, Viktor ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Pšenice ozimá patří k nosným plodinám jak ve světovém měřítku, tak i v České republice, kde zaujímala v roce 2015 38 % osevních ploch, při čemž celkový podíl obilnin tvořil téměř 60 %. Obilniny neposkytují nektar a nejsou ani vyhledávaným zdrojem pylu a jsou tudíž pro diverzitu hmyzu chudým prostředím. Nedostatek potravních zdrojů pro hmyz v zemědělské krajině, ke kterému přispívá také vysoký podíl obilnin, mají za cíl kompenzovat tzv. kvetoucí pásy. Kromě potenciálu podpořit biodiverzitu hmyzu v krajině by mohly rovněž do určité vzdálenosti podpořit výskyt užitečných druhů hmyzu v přilehlých plodinách a napomoci přirozené parazitaci nebo predaci škůdců. V roce 2014 byl na pozemku Výzkumné stanice v Praze - Uhříněvsi založen pokus s kvetoucím "nektarodárným biopásem" na podporu výskytu opylovačů a přirozených nepřátel. Na podzim roku 2014 byla vyseta ozimá pšenice a na jaře roku 2015 byla pšenice obseta z jedné strany kvetoucím pásem, který se skládal z 12 druhů rostlin. Sledování výskytu vybraných kategorii hmyzu probíhalo vždy za příznivých klimatických podmínek od začátku června do sklizně pšenice ozimé, která byla sklizena v druhé polovině července. Odchyt hmyzu probíhal 1x až 2x v týdnu za pomocí žlutých Mörickeho misek a smykem v intervalu 14 dnů. Mezi sledované kategorie hmyzu patřili predátoři (slunéčkovití, páteříčkovití, drabčíkovití), parazitoidi (blanokřídlí parazitoidi) a opylovači (pestřenkovití). Současně byla hodnocena intenzita kvetení, včetně plevelných druhů. Na čtyřech stálých místech o ploše 1m2 byly počítány otevřené květy. Data byla zpracována v programu MS Excel. Hypotéza práce byla potvrzena. Metodou smýkání bylo zjištěno vyšší zastoupení sledovaných kategorií přirozených nepřátel v kvetoucím pásu oproti porostu pšenice. Významně vyšší počet jedinců byl konstatován u blanokřídlých parazitoidů. Tato metoda se ukázala jako vhodná oproti Mörickeho miskám, které lákají hmyz z širšího okolí a nepoukazují na skutečný výskyt hmyzu v porostu.
|
host ::
RSS.