|
|
In vitro stanovení měď-chelatačních vlastností čistých látek izolovaných ze silymarinu
Vítková, Martina ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Polášek, Miroslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Mgr. Martina Vítková Vedoucí: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Konzultant: doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D. Název rigorózní práce: In vitro stanovení měď-chelatačních vlastností čistých látek izolovaných ze silymarinu Měď patří mezi mikroelementy. Je důležitá v řadě enzymatických reakcí, ovlivňuje krvetvorbu, metabolizmus cukrů, tvorbu kostní hmoty a funkci nervového systému. Porucha homeostázy mědi v organismu vede k rozvoji Wilsonovy choroby, Menkesovy choroby, Alzheimerovy choroby nebo prionovému onemocnění. Chelatační činidla váží na sebe nadbytečnou měď z tkání při chelataci. Předmětem této rigorózní práce bylo in vitro stanovení účinnosti chelatace měďnatých a měďných iontů u vybraných čistých látek získaných ze silymarinu a některých sulfátů vznikajících jako metabolity v organismu. Testování bylo provedeno dvěma spektrofotometrickými metodami - pomocí hematoxylinu (k orientačnímu zjištění, zda je testovaná látka schopná chelatovat měď) a bathokuproinu (představuje více kompetitivní podmínky pro chelataci mědi) při různých hodnotách pH. U hematoxylinové metody chelatovaly měďnaté a měďné ionty všechny testované látky. U bathokuproinové metody vykázaly nejvyšší chelatační účinek...
|
|
|
Vliv abiotických elicitorů na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - II.
Tomaidesová, Barbora ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Vliv abiotických elicitorů na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - II. Metoda elicitace je využívána pro zvýšení produkce sekundárních metabolitů v explantátových rostlinných kulturách. V práci byl testován vliv pyridinového derivátu N-(5-chlorpyridin-2-yl)-4-ethylbenzamidu ve třech koncentracích 3,845.10-3 mol/l, 3,845.10-4 mol/l a 3,845.10-5 mol/l na produkci flavonolignanů v kalusových i suspenzních kulturách Silybum marianum. Hodnocení elicitačního vlivu probíhalo po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách proti kontrolním vzorkům bez přídavku elicitoru po 24 a 168 h. Ve stejných intervalech byly odebírány a hodnoceny vzorky kultivačního média. Buňky byly kultivovány na živné půdě dle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kyseliny α-naftyloctové jako růstového regulátoru. Získané a následně upravené vzorky byly analyzovány metodou HPLC. Ze složek silymarinového komplexu byly detekovány silychristin, silybin A, isosilybin A a isosilybin B. Flavonoid taxifolin nebyl detekován v žádném případě. V kalusové kultuře se v součtu všech detekovaných složek silymarinového komplexu dosáhlo maximální produkce (30,508 μg/g DW) po 168 h působení elicitoru o koncentraci 3,845.10-4 mol/l, jednalo se o jedinou látku - silychristin. Koncentrace elicitoru 3,845.10-3 mol/l a 3,845.10-4 mol/l...
|
|
|
Interakce chalkonů s přechodnými kovy I.
Faberová, Jana ; Macáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Jana Faberová Školitel: doc. Ing. Kateřina Macáková, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce chalkonů s přechodnými kovy I. Železo je biogenní kovový prvek s nepárovými d-elektrony, který hraje klíčovou roli v přežití jednobuněčných organismů, rostlin i savců. Elektronový obal atomu železa je schopný snadno vázat a uvolňovat elektrony, a tím se podílet na správné funkci organismu. Železo je nezbytné pro zajištění transportu dýchacích plynů, diferenciaci buněk a fungování některých specifických enzymů. Nicméně, i přes jednoznačně pozitivní vliv železa na lidské zdraví může nevhodně nízká nebo vysoká hladina železa v těle způsobovat rozvoj celé řady onemocnění. Chalkony jsou rostlinné polyfenoly patřící do rodiny flavonoidů, sekundárních metabolitů rostlin. Termín chalkon se obecně vztahuje k chemické struktuře s ,-nenasyceným ketonovým systémem, jejíž základ tvoří 1,3-difenylprop-2-en-1-on. Tyto látky vykazují široké spektrum biologických aktivit a ve správném množství mohou být prospěšné lidskému zdraví. Cílem této diplomové práce bylo sledovat železo-chelatační a železo-redukční aktivitu vybraných chalkonů: isoliquiritigeninu, likochalkonu A, floretinu, florizinu, naringinu dihydrochalkonu a...
|
|
|
Mohou být esenciální aminokyseliny považovány za chelátory mědi?
Holotíková, Nikola ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Nikola Holotíková Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Mohou být esenciální aminokyseliny považovány za chelátory mědi? Měď je stopovým prvkem, který hraje důležitou roli v lidském organismu. Hladiny mědi v těle musí být pečlivě kontrolovány, protože narušení homeostázy mědi může způsobit oxidační poškození, která mohou vést k různým patologickým stavům. Chelataci mědi lze považovat za potenciální terapeutický nástroj. Chelátory určené pro léčbu by měly ideálně napodobovat chelatační látky, zejména peptidy a proteiny, jež jsou důležité pro regulaci homeostázy mědi. Jejich struktura je tvořena aminokyselinami propojenými peptidovými vazbami, proto je tato práce zaměřena na některé z nich. Proteinogenní aminokyseliny lze rozdělit na esenciální a neesenciální. Esenciální je nutno přijímat potravou. Cílem této práce bylo porovnat měď-chelatační a měď-redukující aktivitu esenciálních aminokyselin L-histidinu a L-methioninu, a neesenciálních aminokyselin L-cysteinu, jeho dimeru L-cystinu, L-asparagové a L-glutamové kyseliny. Také byla zkoumána látka odvozená od L-cysteinu, N-acetylcystein. Všechny látky byly testovány pomocí spektrofotometrických metod při pH, která odpovídají...
|
|
|
Biotransformace flubendazolu a albendazolu v rostlinných buňkách
Seidlová, Helena ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Helena Seidlová Školitel: Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Biotransformace flubendazolu a albendazolu v rostlinných buňkách Benzimidazolová anthelmintika jsou léčiva proti parazitickým červům hojně používaná u lidí i zvířat. Vylučováním se mohou tyto látky dostávat a perzistovat v životním prostředí a ovlivňovat necílené organismy. Vhodnou metodou pro odstranění anthelmintik z prostředí by mohla být fytoremediace. Abychom zjistili detoxifikační schopnosti rostlin, studovali jsme biotransformační cesty albendazolu (ABZ) a flubendazolu (FLU) u rákosu (Phragmites australis) in vitro. Bylo zjištěno, že buňky rákosu jsou schopné přijímat a metabolizovat obě tato anthelmintika. Tato léčiva nemají významnější vliv na viabilitu buněk rákosu. Pomocí HPLC/MS bylo nalezeno 10 metabolitů ABZ a 5 metabolitů FLU. Bylo identifikováno také několik atypických metabolitů (glukosylglukosidy, acetylglukosidy a xylosylglukosidy), které nebyly dosud popisovány. Na základě výsledků, bylo navrženo schéma metabolických cest ABZ a FLU u rákosu. Pomocí HPLC byl kvantifikován obsah hlavních metabolitů (redukovaného FLU, ABZ-sulfoxidu, ABZ-sulfonu) v buňkách rákosu i v kultivačním médiu. Většinu...
|
|
|
Interakce tamarixetinu a isorhamnetinu se železem
Lavičková, Barbora ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Mgr. Barbora Lavičková Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název rigorózní práce: Interakce tamarixetinu a isorhamnetinu se železem Železo je důležitým prvkem v lidském těle, který je nezbytný pro řadu biologických funkcí. Například je součástí enzymů. Tento prvek je schopen přijímat nebo odevzdávat elektrony a vyskytovat se v organismu ve dvou oxidačních stavech - Fe2+ a Fe3+ . Za určitých okolností může vést ke vzniku volných radikálů. Tamarixetin a isorhamnetin jsou metabolity kvercetinu řadící se mezi flavonoidy. Jejich struktura je obdobná, obsahují 4 hydroxylové skupiny, liší se pouze umístěním methoxy-skupiny na fenylovém jádře, jednou je v poloze 4' u tamarixetinu, a podruhé v poloze 3' u isorhamnetinu. Obě látky mají výraznou antioxidační aktivitu. V této rigorózní práci byla testována interakce dvou flavonolů - tamarixetinu a isorhamnetinu s ionty železa při různých (pato)fyziologicky významných pH. Byla testována jejich chelatační a redukční aktivita. Chelatační účinnost byla změřena spektrofotometricky za pomocí ferrozinu, který je selektivním indikátorem železnatých iontů, se kterými tvoří fialově zbarvený komplex s absorpčním maximem při 562 nm. Nejprve byly změřeny železnaté ionty...
|
|
|
Vliv derivátů pyrazinu na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin II.
Hanzlíková, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Předmětem této diplomové práce bylo sledovat, zda abiotický elicitor 2,4,6-trimethyl-N- (pyrazin-2-yl)benzensulfonamid má vliv na produkci sekundárních metabolitů v kalusových a suspenzních kulturách Hypericum perforatum L. Kultivace probíhala za použití živného média dle Murashigeho a Skooga (MS) obohaceného o růstový regulátor kyselinu α-naftyloctovou o koncentraci 1 mg/l. Elicitor byl ke kulturám přidáván ve třech koncentracích: c1= 100,0 mg/100 ml; c2= 10,0 mg/100 ml; c3= 1,00 mg/100 ml. Jednotlivé vzorky se odebíraly po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky bez přítomnosti elicitoru se odebíraly po 6, 48 a 168 hodinách. Odebrané vzorky se usušily a následně zpracovaly do metanolových výluhů pro stanovení obsahu sekundárních metabolitů (rutinu, hyperosidu a kvercetinu) pomocí HPLC analýzy. Bylo sledováno i uvolňování těchto metabolitů do živných médií. Elicitací byla ovlivněna produkce sekundárních metabolitů hlavně v kalusových kulturách, kde bylo naměřeno několik statisticky významných hodnot nárůstu jejich produkce. Nejvyšší obsah rutinu (0,169 mg/g DW) byl naměřen v kalusové kultuře po 168 hodinách působení elicitoru v koncentraci c1= (3,6057x 10-3 mol/l). Vyšší obsah hyperosidu byl naměřen u kalusové kultury po 6 hodinách působení elicitoru v koncentraci c2=...
|
|
|
Interakce alkaloidů s přechodnými kovy IV.
Loskotová, Lenka ; Macáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Bc. Lenka Loskotová Školitel: doc. Ing. Kateřina Macáková, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce alkaloidů s přechodnými kovy IV. Měď je biogenní stopový prvek, který se podílí na správné funkci organismu. Je součástí řady enzymů a podílí se na metabolických procesech v lidském těle. Hladina mědi v organismu by měla být regulována, aby nedocházelo jejímu nadbytku či deficitu, neboť by mohlo docházet ke vzniku patologických stavů. Alkaloidy jsou přírodní dusíkaté látky zásaditého charakteru. Nalézáme u nich mnohé biologické aktivity. Cílem této diplomové práce bylo proměřit měď-chelatační a měď- redukující aktivitu isochinolinových alkaloidů: korypalminu, thaliktrikavinu, 8-oxoberberinu, fumarilinu, norisokorydinu a laurotetaninu. Aktivita alkaloidů byla měřena při různých pH prostředí (4,5; 5,5; 6,8 a 7,5) a v prostředí DMSO spektrofotometrickou metodou za použití hematoxylinu a disodné soli kyseliny bathocuproindisulfonové. Na základě výsledků byly odvozeny vztahy mezi strukturou a účinkem. Při experimentálním měření bylo zjištěno, že žádný z námi testovaných alkaloidů nevykázal chelatační aktivitu. Redukční aktivita byla prokázána u všech testovaných látek. Nejnižší aktivita byla prokázána u...
|
|
|
Interactions of reduced and oxidized glutathione with copper, iron and zinc
Salanciová, Ingrid ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jenčo, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutickej botaniky Kandidát: Ingrid Salanciová Školiteľ: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Názov diplomovej práce: Interakcie redukovaného a oxidovaného glutathionu s meďou, železom a zinkom Meď (Cu), železo (Fe) a zinok (Zn) sú dôležité stopové prvky, ktoré sú potrebné pre správnu funkciu tela. Prebytok, ale aj nedostatok týchto kovov môže viesť k patologickým stavom. Glutathion je hlavný antioxidant v ľudskom tele, pomáha zabrániť poškodeniu organizmu pri preťažení kovmi. V organizme sa vyskytuje v redukovanej (GSH) a oxidovanej forme (GSSG) ako glutathion disulfid, obe formy vytvárajú dôležitý redoxný systém. Glutathion, môže spomínané kovy redukovať, takže by sa mohol podieľať na tvorbe voľných radikálov (Fentonova reakcia na bázy kovu). V tejto diplomovej práci bola testovaná schopnosť redukovaného a oxidovaného glutathionu interagovať s Cu, Fe a Zn pri rôznych (pato) fyziologických podmienkach pH pomocou in vitro spektrofotometrických kompetitívnych metód. Interakcie zahŕňajú nielen chelatáciu Cu, Fe a Zn, ale aj ich redukčnú aktivitu voči katiónom Cu2+ a Fe3+ . Ako špecifické indikátory sme použili hematoxylín, disodnú soľ kyseliny bathocuproindisulfónovej, ferrozín a dithizon. Obe formy glutathionu nevykazujú žiadnu...
|
|
|
Příprava nové metodiky pro screening chelatorů kobaltu
Moravcová, Monika ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Monika Moravcová Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název diplomové práce: Příprava nové metodiky pro screening chelátorů kobaltu Kobalt jakožto součást vitaminu B12, je nezbytným mikronutrientem pro živé organismy včetně lidí. Jeho přebytek je však spojen s patologickými stavy. Otrava kobaltem může být způsobena například vystavením kovovému prachu kobaltu během výroby těžkých kovů nebo následkem koroze kovových endoprotéz kyčle. U pacientů intoxikovaných kobaltem se může vyvinout řada projevů včetně neurologického poškození, hypotyreózy nebo kardiomyopatie. Cílem této práce je připravit standardizovaný, rychlý, levný, ale přesný způsob screeningu chelátorů kobaltu. Pro tento účel byla použita spektrofotometrická detekce pomocí disodné soli kyseliny 1-nitroso-2-nafthol-3,6-disulfonové jako indikátoru. Nejprve bylo zjištěno, že přidáním kobaltových iontů dojde k jasnému bathochromnímu posunu maximální absorbance indikátoru. Vztah mezi absorbancí a koncentrací kobaltu byl vysoce lineární od 470 do 560 nm při všech 4 testovaných podmínkách pH (4,5; 5,5; 6,8 a 7,5). Citlivost metody byla 500 nM při pH 4,5 a při vyšších pH byla metoda ještě více senzitivní. Byla také zjištěna dlouhodobá...
|
host ::
RSS.