|
|
Koncept epidemiologického přechodu: Navazující přístupy
Klicperová, Barbora ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kašpar, Dan (oponent)
Koncept epidemiologického přechodu: Navazující přístupy Abstrakt Hlavním cílem bakalářské práce je vytvoření přehledu nejdůležitějších přístupů k vymezení a rozšíření teorie epidemiologického přechodu. Tato práce vychází z teorie epidemiologického přechodu sepsané v roce 1971 Abdelem R. Omranem, který v rámci ní definoval tři základní fáze, období moru a hladomoru, období ústupu pandemií a období degenerativních a civilizačních nemocí, během kterých jsou infekční a parazitické nemoci postupně nahrazeny chorobami degenerativními a civilizačními. Omranovy předpoklady budoucího vývoje úmrtnosti podle příčin smrti se však ukázaly mylnými. V reakci na další výrazné změny ve struktuře úmrtnosti a nemocnosti docházelo k rozvoji konceptu epidemiologického přechodu. Byly formulovány nové přístupy, které původní části konceptu upravovaly nebo doplňovaly o zcela nové úseky. Na základě odborných statí autorů, kteří se problematikou epidemiologického přechodu zabývali, představuje tato práce možné navazující přístupy teorie epidemiologického přechodu. Ty jsou pro lepší názornost a přehlednost návaznosti ilustrovány pomocí souhrnných tabulek. Klíčová slova: epidemiologický přechod, nové přístupy, příčiny smrti, přenosné nemoci, nepřenosné nemoci
|
|
|
Analýza nemocnosti a úmrtnosti na diabetes mellitus ve vybraných evropských zemích
Verbíř, Petr ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kašpar, Dan (oponent)
Analýza nemocnosti a úmrtnosti na diabetes mellitus ve vybraných evropských zemích Abstrakt Cílem této bakalářské práce byla analýza nemocnosti a úmrtnosti na diabetes mellitus ve vybraných evropských zemích. Nemocnost na diabetes byla analyzována pomocí prevalence diabetu. Pro analýzu úmrtnosti na diabetes byly vypočítány celkové standardizované míry úmrtnosti a standardizované míry úmrtnosti ve věkových skupinách 20-39 let, 40-64 let a 65 let a více v období 1995-2014. Analyzovány byly rovněž míry fatality diabetu. Na základě výsledků bylo zjištěno, že se ve většině zemí zvyšovala nemocnost na diabetes. Nejvyšší prevalence diabetu byla ve Slovinsku, Německu a Španělsku. Pomocí analýzy úmrtnosti bylo zjištěno, že celková intenzita úmrtnosti na diabetes ve většině zemí klesala, výjimkami byly Česko, Chorvatsko, Lotyšsko, Maďarsko a Polsko. Ve všech sledovaných zemích byla vyšší intenzita úmrtnosti na diabetes u mužů, ale rozdíly nebyly nikterak velké. Nejvýraznější vliv na celkovou úroveň úmrtnosti na diabetes měla úmrtnost ve věkové skupině 65 let a více. Největší rozdíly v úmrtnosti na diabetes mezi pohlavími byly ve věkové skupině 40-64 let. Klíčová slova: diabetes mellitus, nemocnost, úmrtnost, prevalence, standardizace, Evropa
|
|
|
Srovnání České republiky a Slovenska z hlediska specifických rysů úmrtnosti od počátku samostatnosti obou států
Sehnalová, Barbora ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kašpar, Dan (oponent)
Srovnání České republiky a Slovenska z hlediska specifických rysů úmrtnosti od počátku samostatnosti obou států Abstrakt Cílem této práce je zhodnocení rozdílů úmrtnosti v České republice a na Slovensku, ke kterým došlo v období let 1993-2013. Vývoj úmrtnosti je zkoumán z hlediska věku, pohlaví a pěti nejčastějších příčin smrti v obou státech pomocí naděje dožití při narození, ve věku 25 let a 65 let, standardizované míry úmrtnosti na vybrané příčiny a věkově specifických měr úmrtnosti. Výsledky analytické části ukazují, že přestože se úmrtnostní poměry v letech 1993- 2013 výrazně zlepšily, existovaly rozdíly úmrtnosti v obou sledovaných zemích. V případě úmrtnosti na vybrané příčiny smrti lze rozdíly u obou pohlaví mezi sledovanými státy pozorovat hlavně u úmrtnosti na novotvary a nemoci oběhové soustavy. Klíčová slova: úmrtnost, Česká republika, Slovensko, příčiny smrti, věk, pohlaví
|
|
|
Konvergenční a divergenční tendence úmrtnosti ve vybraných evropských zemích
Kašpar, Dan ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Cílem této práce je představení teoretických a analytických přístupů ke studiu konvergenčních a divergenčních tendencí úmrtnostních poměrů a zhodnocení těchto tendencí s pomocí vybraných analytických nástrojů v evropském prostoru od konce 50. let 20. století, tedy v období, ve kterém byly zaznamenány zásadní změny ve vývoji úmrtnosti v Evropě. Teoretická část práce se zabývá předpoklady konvergence a divergence úmrtnosti, které jsou obsaženy ve významných demografických teoriích a konceptech. V praktické části jsou nejprve analyzovány konvergenční a divergenční tendence naděje dožití při narození ve 28 evropských státech v období 1959-2009 za pomoci vybraných základních statistických charakteristik variability i ukazatelů, které uvažují populační velikost států. Doloženy a kvantitativně vyjádřeny jsou divergenční tendence úmrtnosti od 70. let 20. století, specifický vývoj z hlediska konvergence a divergence úmrtnostních poměrů je pozorován na konci 20. století v rámci postkomunistických států. Dále jsou hodnoceny možnosti budoucí konvergence úmrtnosti v Česku ke státům s příznivějšími výchozími úmrtnostními podmínkami na základě vývoje naděje dožití v přesném věku 65 let v období 1990-2009. Dle zvoleného přístupu může Česko v nejbližší budoucnosti dosáhnout stejných úmrtnostních poměrů jako dánská populace....
|
|
|
Koncept epidemiologického přechodu: Navazující přístupy
Klicperová, Barbora ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kašpar, Dan (oponent)
Koncept epidemiologického přechodu: Navazující přístupy Abstrakt Hlavním cílem bakalářské práce je vytvoření přehledu nejdůležitějších přístupů k vymezení a rozšíření teorie epidemiologického přechodu. Tato práce vychází z teorie epidemiologického přechodu sepsané v roce 1971 Abdelem R. Omranem, který v rámci ní definoval tři základní fáze, období moru a hladomoru, období ústupu pandemií a období degenerativních a civilizačních nemocí, během kterých jsou infekční a parazitické nemoci postupně nahrazeny chorobami degenerativními a civilizačními. Omranovy předpoklady budoucího vývoje úmrtnosti podle příčin smrti se však ukázaly mylnými. V reakci na další výrazné změny ve struktuře úmrtnosti a nemocnosti docházelo k rozvoji konceptu epidemiologického přechodu. Byly formulovány nové přístupy, které původní části konceptu upravovaly nebo doplňovaly o zcela nové úseky. Na základě odborných statí autorů, kteří se problematikou epidemiologického přechodu zabývali, představuje tato práce možné navazující přístupy teorie epidemiologického přechodu. Ty jsou pro lepší názornost a přehlednost návaznosti ilustrovány pomocí souhrnných tabulek. Klíčová slova: epidemiologický přechod, nové přístupy, příčiny smrti, přenosné nemoci, nepřenosné nemoci
|
|
|
Vybrané teoretické a analytické přístupy demografie k úmrtnosti v nejvyšších věcích: ilustrace na vybraných státech
Kašpar, Dan ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Od počátku 20. století se naděje dožití při narození zejména ve vyspělých státech zvyšuje rychlostí, která nemá v historii lidstva obdoby. Demografové stojí před otázkou, zda je růst naděje dožití způsoben poklesem výhradně úmrtnosti v mladších věcích, nebo je spojen i s prodlužováním lidské dlouhověkosti. Cílem práce je představit teoretické a analytické přístupy demografie k úmrtnosti v nejvyšších věkových skupinách se zaměřením na kohortní přístup. Teoretická část práce uvádí hypotézy, které se snaží prokázat existenci limitu lidského života. Představeny jsou názorové skupiny autorů podle toho, jaký limit naděje dožití v budoucnu odhadují. Sledována je také diskuze vybraných autorů o metodách používaných pro odhadování vývoje a možného limitu naděje dožití. Pro Francii, Švédsko a Česko je provedena kohortní analýza úmrtnosti osob ve věku 80-105 a více let v generacích 1866-1896. Výsledky ukazují snižování úmrtnosti v nejvyšších věcích ve Francii a Švédsku a její stagnaci u českých žen a zhoršování u českých mužů.
|
host ::
RSS.