|
|
Šikana na pracovišti.
Marková, Tereza ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
Resumé Ve své diplomové práci se zabývám šikanou na pracovišti, což je dlouhotrvající psychický teror zaměstnanců. Dle původce šikany na pracovišti ji dělíme na mobbing a bossing. Pokud je agresorem kolega oběti šikany, jedná se o mobbing. Termín bossing se používá pro šikanu na pracovišti v případě, že je oběť šikanována svým nadřízeným. Má práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou, ve které je popsán problém šikany na pracovišti, a výzkum, který byl proveden formou dotazníku Teoretická část se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola se zabývá šikanou obecně, jejími příčinami a terminologií, která je užívána pro šikanu na pracovišti. Druhá kapitola popisuje mobbing, jeho typické znaky, příčiny, fáze a vykresluje osobnost agresora a jeho oběti. Také doporučuje preventivní opatření proti mobbingu, radí, jak se proti mobbingu bránit a uvádí příklady typických mobbingových útoků. Tato kapitola se také soustředí na popis následků šikany na pracovišti, které mohou být velmi závažné. Šikana na pracovišti totiž negativně působí na psychický stav oběti, způsobuje zaměstnavatelům materiální škody a poškozuje případné dobré kolegiální vztahy na pracovišti. Ve třetí kapitole je osvětlen problém bossingu a jsou zde uvedeny konkrétní způsoby jednání šikanujícího nadřízeného. Tato kapitola rovněž popisuje...
|
|
|
Právní a sociálně psychologické aspekty a důsledky vztahu otce a dcery se zaměřením na výběr partnera
Skorkovská, Helena ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Souhrn Ve své práci s názvem Právní a sociálně psychologické aspekty a důsledky vztahu otce a dcery se zaměřením na výběr partnera představuji problematiku interpersonální interakce mezi otcem a dcerou z různých úhlů pohledu. Využívám k tomu zejména poznatků z oboru práva a psychologie, neboť se navzájem prolínají a doplňují. Zejména sociální psychologie má k právní vědě blízko, protože zkoumá chování lidí v rámci společenského systému, z něhož právo jakožto soustava závazných norem kopírujících hodnoty daného společenství vzniklo. Při zpracovávání tématu jsem čerpala z děl uznávaných sociologů, sociálních psychologů, manželských poradců a právníků i z poznatků empirických, získaných pro účely mé diplomové práce v rámci průzkumného šetření pomocí písemného dotazníku, jehož výsledky uvádím ve čtvrté kapitole a v příloze. V první kapitole pojednávám o typických otcovských rolích a na základě myšlenek a názorů českých i zahraničních odborníků vysvětluji dopad jejich působení na formující se osobnost dcer. Zmiňuji ideální způsob fungování vztahu mezi otcem a dcerou, ale více se zaměřuji na otce fyzicky či psychicky nepřítomného, přehnaně autoritativního či naopak nezdravě závislého a na negativní důsledky těchto častých rodičovských nedostatků mužů v životě dívek a mladých žen, které jim zejména brání navazovat...
|
|
|
Diskriminace Romů v České republice ?
Buday, Marek ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
1 Abstrakt - Diskriminace Romů v České republice? Cílem mé práce je analyzovat problematiku diskriminace Romů v České republice a to především z hlediska státu - zda je romské etnikum v naší republice skutečně diskriminováno a jak se státu tuto případnou rasovou diskriminaci daří řešit. Toto téma se stalo více aktuálním v souvislosti s nepokoji na Šluknovsku v roce 2011. Práce je členěna do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole se zabývám historií právních předpisů, které byly vydávány na našem území a které se dotýkaly romských obyvatel. Tato kapitola pokrývá historii od příchodu Romů na naše území, přes vydávání právních aktů za Rakouska-Uherska a první republiky, a končí snahou o jejich asimilaci během komunistického režimu. Hlavní náplní druhé kapitoly, která se zabývá vzděláváním Romů, je analýza rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice. V tomto rozsudku soud konstatoval diskriminaci Romů v přístupu ke vzdělání a porušení článků Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze strany České republiky. Po zhodnocení tohoto rozsudku se pokouším navrhnout některá opatření, která by odstranila diskriminaci a zlepšila vzdělávání Romů. Ve třetí kapitole se zaměřuji na diskriminaci Romů při vyšetřování rasově motivovaných trestných činů. Analyzuji...
|
|
|
Kulturní a historické kořeny a souvislosti stereotypů a předsudků
Kosek, Jan ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Přibáň, Jiří (oponent)
Disertační práce "Kulturní a historické kořeny a souvislosti předsudků a stereotypů", rozčleněná na úvod, jedenáct kapitol a závěr, se zaměřuje především na genezi některých předsudků v rámci západní kultury a civilizace. Ústřední pozornost je věnována římskému a křesťanskému antijudaismu, transformovanému v osvícenské a postosvícenské době v moderní antisemitismus. V 19. století, kdy národní partikularismy slavily vítězství nad osvícenským univerzalismem, se také zrodil sionismus. Národní předsudky a stereotypy se staly důležitou součástí kolektivního vědomí a kolektivních představ Evropanů a jednou z příčin obou světových válek a holocaustu. Idea Volksgeistu, jíž se Herder pokoušel poukázat na kulturní osobitost každého národa, se dočkala naprosto nečekaného a nezamýšleného vyústění. Varující historický vývoj však neznamená, že bychom se v životě obešli bez stereotypů i předsudků, jež nejsou ničím jiným než pevně fixovanými, rigidními postoji. A každý postoj jako součást psychické struktury osobnosti má také důležitou hodnotovou funkci. Prostřednictvím postojů vyjadřujeme sebe sama a hranice mezi postoji a předsudky bývá nezřetelná. V návaznosti na Burka, Herdera, Ortegu y Gasset a Gadamera práce přichází se zdrženlivou obhajobou stereotypů a předsudků, nahlížených jako integrální součást našeho...
|
|
|
Profesní etika soudců v České republice
Friedel, Tomáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Účelem předkládané diplomové práce je uvést čtenáře do problematiky profesní etiky soudců v České republice. K vypracování práce došlo především s ohledem na doposud nízkou míru pozornosti, která byla tomuto tématu věnována. Práce se skládá za čtyř kapitol, které se liší mírou abstrakce. Vnitřní systém práce je vystavěn tak, aby míra abstraktnosti s přibývajícími informacemi klesala. V první kapitole jsou vysvětleny nejobecnější pojmy spojené s profesní etikou (morálka, mrav, etika, právo). Objevuje se zde také pokus o nalezení vztahů mezi těmito pojmy. Kapitola druhá je věnována tématu profese a profesní etiky. Text se zaměřuje na poměr etiky a profesní etiky a stejně tak na poměr profese a zaměstnání. V neposlední řadě jsou zde uvedeny dva z příkladů "nesoudcovských" profesních etik. Ve třetí kapitole je popsán právní základ regulace chování soudců v České republice a dále jsou zde popsány pokusy o regulaci neprávní. Prostor poslední kapitoly je věnován rozboru dvou konkrétních případů týkajících se profesní etiky soudce. Dochází tak k aplikaci teoretických poznatků z předcházejících kapitol v praxi.
|
|
| |
|
|
Reflections of totalitarian regimes in Poland and Czechoslovakia after 1989.
Lunter, Jakub ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Mucha, Ivan (oponent)
Reflexia totalitných režimov v Poľsku a Československu po roku 1989 Cieľom tejto práce je porovnať proces vyrovnávania sa s minulosťou (nech už označenou ako totalitná alebo autoritatívna) v Poľsku a Československu (s dôrazom na Českú republiku) po páde komunizmu. Kvôli pochopeniu všetkých aspektov oboch transformácii, používam Huntigtonovú typológiu tranzície Vo svetle teórií transformačnej spravodlivosti, Poľsko prešlo cez obdobie postupného presunu, keďže opozičné elity museli vyjednať pri tzv. Okrúhlom stole všetky východiská mocenskej zmeny. V prípade Českej republiky bola naopak zmena hektickou (tzv. rýchla revolúcia). V tejto súvislosti práca konštatuje, že rýchly prechod v českom prípade má vplyv na relatívne skoré prijatie legislatívy umožňujúcej administratívnu lustráciu, zatiaľ čo v prípade Poľska nutnosť kooperovať s komunistickými štruktúrami až do roku 1991 spôsobuje odklad takejto iniciatívy. Rýchly presun moci a uzákonenie lustrácie v Českej republike má za následok mimo iného urýchlenie pohybu bývalých mocenských elít z verejného života do skromného sektora. Na druhej strane okamžitá implementácia lustračného zákona znemožnila významnejšiemu rozšíreniu tzv. divokej lustrácie, v poľskom prípade je táto omnoho škodlivejším javom vedúcim až k významným otrasom novobudovaných...
|
|
|
Profesní etika v advokátní praxi
Černá, Lucie ; Sláma, Milan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Profesní etika v advokátní praxi Klíčová slova: ETIKA, ADVOKACIE, PROFESNÍ ETIKA Ústředním tématem mé diplomové práce je profesní etika vztahující se k výkonu advokacie v České republice a instituty s etikou advokáta související. Důvodem, proč jsem si uvedený námět zvolila, je především má dosavadní praxe v advokátní kanceláři, kde jsem se setkala již s mnoha kladnými i zápornými přístupy k výkonu tohoto povolání, a také zájem veřejnosti o advokátní etiku, který roste součastně s rostoucí potřebou občanů využívat služeb právních poradců a zástupců. V první kapitole práce jsou podrobně vysvětleny základní pojmy (etika, morálka, právo), jejichž vymezení je pro pochopení problematiky profesní etiky advokáta stěžejní, a jsou nastíněny také jejich vzájemné vztahy. Ve druhé kapitole jsou ve stručnosti představeny nedlouhé, ale bohaté dějiny advokacie na území České republiky, které se píší od 12. století. Kapitola třetí se již zaměřuje na vymezení institutu profesní etiky. První část se týká profesní etiky jako souboru mravních norem platných pro určité povolání a část druhá definuje profesní etiku ve vztahu k výkonu advokacie. Třetí část třetí kapitoly je nazvána profil advokáta. Kromě eticko-psychologického profilu advokáta, který vyjmenovává teoreticky ideální vlastnosti a schopnosti advokáta, je značná část...
|
|
|
Hledání a nalézání: Židovská identita českých žen
Vyžvaldová, Kateřina ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Kosek, Jan (oponent)
Cílem disertační práce je představit a analyzovat zkušenosti českých židovských žen. Těch, které objevily své židovské kořeny a těch, které se stávají Židovkami skrze konverzi v Praze a v Izraeli. Jejich zkušenosti jsou umístěny do širšího kontextu porozumění identity v přeměně, konverze, etnicity, autenticity a volbách žen o jejich rolích ve 21. století. Zabývám se způsoby, jaké tyto ženy volí při hledání forem židovské afilace, jejich úsilí při vytváření existenčních modelů židovského života a pokusy legitimující jejich příslušenství k židovské komunitě. Aktérky této studie poskytly příběhy identit v přeměně, hybridních identit i změněných identit. Cílem této studie je porozumět procesům, které jsou zahrnuté ve vytváření nových česko-židovských identit. Tyto procesy se odhalují vaktivitě vyprávění. Studie je založená na 16 semi-strukturovaných hloubkových rozhovorech, které byly vedeny s Češkami ve věku mezi 23 a 31 let a na účastném pozorování v délce 5 měsíců. Hypotézu je tvořená za použití principů zakotvené teorie (Charmaz 1995, Lieblich 1998).
|
|
|
Social and psychological grounds for, and legalization of the holocaust
Paleček, Lukáš ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Mucha, Ivan (oponent)
99 Záver Počas niekoľkých mesiacov, kedy som sa svojej diplomovej práci venoval, sa mi podarilo oboznámiť sa s mnohými významnými historickými faktami, z ktorých nie- ktoré sú v značnom rozpore s všeobecným povedomím (napr. skutočnosť, že na území Slovenska v rokoch 1938 - 1945 boli protižidovské opatrenia prijímané a vykonávané s oveľa väčšou horlivosťou a s relatívne aj absolútne tragickejšími dôsledkami ako na- príklad vo fašistickom Taliansku, kde bola tendencia úplne opačná). Hlavnou úlohou však bolo predovšetkým získať prehľad o vývoji protižidovskej normotvorby na Slo- vensku pod nacistickým vplyvom a spísať historicko-právnu analýzu. Ukázalo sa, že ide o obrovský súbor právnych noriem, veď žiadna iná otázka ako židovská nebola za voj- nového slovenského štátu upravená obsiahlejšie. Ako by prijímaním právnej úpravy mohol byť devastácii ľudských životov vtlačený punc kultúrnosti. Represia proti okolo 89.000-ovej židovskej menšine na Slovensku vrcholiaca deportáciami do vyhladzova- cích táborov skutočne bola - so zmienenými výnimkami - právne plne podopretá a aj preto možno so zjednodušením konštatovať, že, žiaľ, na Slovensku boli skutky, ktoré sa neskôr ukázali byť dokonca pomocou ku genocíde (zavraždené boli celé tri štvrtiny slo- venských Židov!), legalizované. Ambície slovenských normotvorných...
|
host ::
RSS.