|
|
Hudební a pianistický přínos sonát Domen ica Scarlattiho.
Vrtiška, Karel ; KASÍK, Martin (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Daná práce má záměr zveličit počet seriózních vědeckých prací věnovaných dílu a životu Domenica Scarlattiho, kterých i v dnešní době v českém jazyce není mnoho. Stejně tak bylo snahou autora pomoci dalším interpretům Scarlattiho sonát, kteří by v budoucnu daný spis mohli eventuelně číst, aby při seznámení se s poznatky ohledně těchto kompozic, které jim dosud nebyly známy, obdrželi hodnotné a inspirativní impulsy, jež by jim byli pomohli při nácviku.
Těžištěm dané práce je pojednání o formě sonát i v jejich rámci řešených technických problémech, které jsou na dobu, kdy tato díla vznikala, vcelku nevídané. Právě takové analýzy připravily půdu pro osvětlení tématického pole, jehož název byl umístěn i do názvu mé práce - hudební a pianistický přínos sonát Domenica Scarlattiho.
|
|
|
F. Chopin: Sonáta No. 3 op. 58 h-moll
Goto, Eri ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; KASÍK, Martin (oponent)
Tématem předložené bakalářské práce je klavírní Sonáta č. 3 h-moll op. 58 skladatele Fryderyka kChopina. Práci jsem rozdělila do tří kapitol, ve kterých zkoumám, co je pro interpretaci Sonáty důležité. Zabývám se otázkou, co chtěl skladatel Chopin vyjádřit, jaký byl jeho záměr, a na základě jeho výroků také představou tónu, který Chopin požadoval. První kapitola se věnuje životopisu a Chopinovi jako skladateli, klavíristovi a pedagogovi. Druhá kapitola se zabývá metodikou, kterou Chopin sám vytvořil, a která je patrně při skutečné interpretaci Sonáty nezbytná. Ve třetí kapitole porovnávám tři různé edice této skladby a na základě poznatků z předchozích dvou apitol se zamýšlím nad tím, jak by bylo vhodné Sonátu interpretovat.
|
|
|
Různé tváře pódia
Kohoutová, Alena ; KASÍK, Martin (vedoucí práce) ; KLÁNSKÝ, Ivan (oponent)
Předmětem této práce je vhled do rozmanitosti pódií, na kterých stojíme jako interpreti během různých příležitostí. Text je zaměřen na tento vzácný prostor, který může být objímán buďto čtyřmi stěnami architektonického skvostu v podobě významných světových koncertních sálů, ale i skromnou společenskou místností ústavu pro mentálně postižené nebo staré lidi. Jak reagovat na tyto rozdílné prostory a situace, jakým směrem orientovat cíl naší hry a proč vůbec hrát na různých typech pódia ? to jsou právě ony otázky, nad kterými je tolik přínosné se zamyslet a utvořit si vlastní názor, vlastní odpovědi. K naplnění těchto pódiových předsevzetí však budeme potřebovat vnitřní svobodu a tvořivost, kterou může tolik dusit vlastní strach a pocit zodpovědnosti. Poslední kapitola je tedy zaměřena na trému z obecně psychologického, ale i hudebního pohledu.
|
|
|
Filmová hudba Dmitrije Šostakoviče
Vavrušová, Andrea ; KASÍK, Martin (vedoucí práce) ; BILINSKÁ, Kvitoslava (oponent)
Cílem této práce je poukázat na téma filmová hudba Dmitrije Šostakoviče, zaznamenat většinu jeho děl z tohoto oboru, která jsou rozebrána jen částečně, bez konkrétních ukázek.
Snažila jsem se zprostředkovat čtenáři přístup tohoto umělce ke komponováním daného směru hudební tvorby, která se nijak kvalitativně neodlišuje od jeho tvorby klasické.
Podařilo se mi také nastínit politickou situaci doby a podmínky, za kterých byla díla komponována, případně pozměňována.
Na závěr doporučuji výbornou interpretaci pro poslech filmové hudby Dmitrije Šostakoviče.
|
|
|
Sergej Prokofjev (klavírní dílo)
Ožana, Petr ; KASÍK, Martin (vedoucí práce) ; VLASÁKOVÁ, Alena (oponent)
Práce se zabývá především analýzou klavírního díla Sergeje Prokofjeva. Není to vědecká práce. Je to spíše formální a melodicko harmonický rozbor v souvislosti s dalšími jeho klavírními díly. V kapitole o okolnostech vzniku koncertů se opírám o svědecctví autora a spolu s ním se pak v analýze snažím najít jeho myšlenky přímo v díle. Uvádím zde také báseň, která byla inspirována teprve zárodky skladby básníkem Balmontem. V poslední kapitole nabízím pohled na Prokofjeva jako na přítele, pianistu, kolegu, skladatele očima jeho současníků jak žáků, tak učitelů, kolegů, pianistů, přátel, ale i nepřátel. Vzpomínají na něj velké osobnosti jako G.G. Neuhaus, M. Rostropovich, D. Oistrach. Životních faktů se dotýkám jen málo, vzhledem k široké nabídce jistě mnohem odbornější literatury.
|
|
|
Klavírní dílo Klementa Slavického
Kasík, Martin ; Klánský, Ivan (vedoucí práce) ; Krajný, Boris (oponent) ; Henžlíková, Dagmar (oponent)
Klement Slavický je čelným představitelem české skladatelské generace 20. stol. Jeho
tvorba zasahuje do oblasti orchestrální (4 symfonietty, Rapsodie atd.), vokální
(písně, sbory), komorní a sólové. Tato práce se zabývá jeho klavírním dílem, které
obsahuje skladby koncertního i instruktivního charakteru. Základem jsou analýzy
skladebného stylu, postihují vývoj a charakteristiku jeho hudební řeči. Slavického
dílo je silně expresívní, s důrazem na virtuózní uchopení nástroje. Vyrůstá
z moravského folklóru, je inspirováno Janáčkem, příbuzné Bartókovi, Prokofjevovi a
v posledním období Messiaenovi. Slavický byl za komunistického režimu silně
diskriminován,
|
host ::
RSS.