|
Trendy v zájmovém vzdělávání
Křížková, Ilona ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce v rámci zvoleného tématu mapuje stav a rozdíly řízení v jednotlivých typech organizací zájmového vzdělávání. Zjišťuje, jaké jsou strategie těchto organizací a jakým směrem se ubírají. Obsahem práce je najít různá specifika. Cílem je analýza volnočasových aktivit v jednotlivých typech zařízení. V teoretické části autorka popisuje, co je to volný čas a mimoškolní výchova. Definuje zájmové vzdělávání, zejména užívanou terminologii - druhy, funkce, cíle, formy a metody. Dále popisuje systém mimoškolního vzdělávání ve vazbě na věk účastníka a skladbě náplně, srovnává typy zařízení pro realizaci zájmového/neformálního vzdělávání. Ve zpracovaném materiálu, v kterém byla oslovena řada ředitelů volného času/domů dětí a mládeže, vedoucích ŠD a ŠK a dalších manažerů neziskových organizací, se nabízí přehled možných typů zařízení, jejich směr vývoje, rozvoj a trendy, kterými se zabývají, oblast financování a práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami. Aby v praktické části dosáhla cíle, stanovuje určené hypotézy a postup výzkumu. Před samotným výzkumem byl ještě proveden tzv. "předvýzkum". Bylo zhodnoceno, zda zkoumané otázky jsou srozumitelné a budou správně využity k výsledku zkoumaného cíle. Výsledek práce autorka vidí jako nástroj, který by mohl pomoci procesu provázanosti a větší...
|
| |
| |
|
Srovnání názorů studentů vysokých škol zdravotnického a ekonomického zaměření na problematiku závislostí
KŘÍŽKOVÁ, Ilona
Diplomová práce se zabývá problematikou závislostí. Obsahem práce je porovnání názorů a zkušeností studentů vysokých škol se zdravotnickým a ekonomickým zaměřením ohledně omamných a psychotropních látek. Problematika závislostí je v České republice často diskutované a aktuální téma, které má velké dopady nejen na zdravotnictví a ekonomiku. Výroční zpráva Hygienické stanice hlavního města Prahy v roce 2009, informuje o četnosti užívání drog v populaci. Na prvém místě má převahu v užívání všemi klienty K ? center i prvožadateli o léčbu pervitin. Druhou nejčastěji zaznamenanou skupinou drog jsou kanabinoidy. Na třetím místě jsou žadatelé o prvoléčbu ze skupiny uživatelů opiátů. (51) V teoretické části jsem se zaměřila na problematiku závislostí na drogách, alkoholu a cigaretách. U každého typu závislosti se věnuji historii a vývoji dané problematiky, včetně současných poznatků. V praktické části byla použita metoda kvantitativního výzkumu, kde data byla sbírána pomocí dotazníku, kvótou pro výběr byli studenti 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a studenti Vysoké školy ekonomické v Praze. Cílem výzkumu bylo zmapování a srovnání názorů studentů zdravotnického a ekonomického zaměření na problematiku závislostí. Zjistit, jaká je osobní zkušenost studentů s návykovými látkami. Z výzkumu vyplývá, že první osobní zkušenost s omamnou a psychotropní látkou je u studentů s ekonomickým zaměřením podobná, jako u studentů se zdravotním zaměřením. Přes 60 % respondentů odpovědělo, že již měli zkušenost s omamnou a psychotropní látkou. Podobnost panovala i u věku, u obou skupin byl nejčastěji uvedený věk 16 let, kdy se poprvé setkali s omamnou a psychotropní látkou. Nejvíce zmiňovanou drogou, se kterou byli studenti v kontaktu, byla marihuana. Na otázku, zda pravidelně užívají nějakou omamnou a psychotropní látku odpověděli studenti 3. lékařské fakulty v 97 % ne a studenti Vysoké školy ekonomické dokonce ve 100 % ne. Studenti se tedy experimentálně setkali s omamnou a psychotropní látkou, ale pravidelně ji neužívají. Větší tolerance k užívání omamných a psychotropních látek, je ze strany studentů ekonomického zaměření, než u studentů zdravotnického zaměření, kteří tuto činnost ve vyšším procentu odsuzují. Studenti VŠE více rozlišují mezi měkkými a tvrdými drogami než studenti 3. LF, kteří častěji ve výzkumu uvedli odpověď, že všechny drogy jsou nebezpečné. Jedna z otázek dotazníku byla zaměřena na úplný zákaz kouření v restauracích a postoj studentů k tomuto zákazu. Přes 78 % studentů z obou škol se domnívá, že je to správná věc. Studentům především vadí pasivní kouření. Respondenti se zdravotnickým i ekonomickým vzděláním se shodli, že by nenavázali partnerský vztah se závislým člověkem na drogách. Většina studentů by ani netolerovala partnerský vztah s člověkem, který závislý byl a aktuálně abstinuje, protože se obávají, že by do závislosti mohl spadnout podruhé. Za nejzávažnější typ závislosti považují studenti závislost na tvrdých drogách. Naopak závislost na marihuaně je velice podceňována.
|