|
|
Phylogeny of the genus Helix (Mollusca: Gastropoda: Helicidae)
Korábek, Ondřej ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Rod Helix zahrnuje velké suchozemské plže rozšířené od Francie po Írán a v severní Africe. Někteří z nich mají úzkou vazbu na člověka - žijí synantropně nebo se sbírají a jí. Rod je nejvíce diverzifikovaný ve východním Středomoří. Taxonomie rodu dnes prochází revizí založenou na morfologii, molekulární studie je nezbytná jako kontrola této revize. V této práci prezentuji první fylogenetická data pro rod Helix, zahrnující téměř všechny nyní rozeznávané druhy. Používal jsem vzorky z různých zdrojů, včetně sušených těl a zbytků tkání. Sekvenoval jsem dva široce používané mitochondriální markery (16S a COI). Pozice rodu v rámci čeledi Helicidae z těchto dat nelze určit. Rod by měl být vymezován úzce, bez rodů Maltzanella, Cantareus, Cryptomphalus a Lindholmia. Nepotvrdila se dělení do podrodů tak, jak je dosud navrhovali různí autoři, s výjimkou delení na nominotypický podrod Helix a podrod Pelasga. Vztahy mezi druhy a skupinami druhů nebyly dobře rozřešeny. Výsledky většinou podporují vymezení druhů nově navrhované na základě morfologie. Některé druhy mohou být velmi variabilní ve znacích na ulitě, neboť několik taxonů se zvláštní morfologií zřejmě patří dovnitř šířeji rozšířených druhů. V několika málo případech, např. u H. asemnis, by mohlo být užíváno jemnější dělení na druhy, několik změn v druhovém...
|
|
|
Úloha proudových koridorů při šíření bezobratlých živočichů v krajině
Ratajová, Michaela ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Charakteristická prostředí kolem vodních toků vytváří koridory, které mohou být různými organismy využívány k šíření. Zdá se, že voda je dobrým médiem pasivního transportu především pro méně pohyblivé druhy, jako jsou kroužkovci, měkkýši nebo někteří členovci. Suchozemští živočichové vyskytující se v blízkosti vodních toků jsou různými způsoby adaptováni na vodní prostředí. Někteří jsou schopni přežít krátkodobé zaplavení, jiní se rychle rozmnožují a nahrazují tak utonulé jedince. Zdokumentovaných případů šíření jednotlivých skupin živočichů podél vodních toků je bohužel velmi málo. Nejlépe je doloženo šíření měkkýšů. Například břehy Vltavy, Berounky a Sázavy postupně osidluje vlhkomilný plž Arianta arbustorum. Zaznamenáno je také rozšíření kroužkovců kolem některých evropských řek. Tyto příklady spolu s různými adaptacemi k přežití zaplavení naznačují, že proudové koridory skutečně fungují jako médium pasivního transportu.
|
|
|
Diversita měkkýšů středoevropských pohoří
Kopalová, Zuzana ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Dvořáková, Jana (oponent)
Bakalářská práce shrnuje poznatky o vlivu faktorů prostředí, které působí na druhovou bohatost a hojnost malakofauny ve středoevropských horských lesích. Dále shrnuje informace o měkkýších v horských oblastech České republiky. Abundanci a druhové složení měkkýších společenstev horských lesů ovlivňuje především dostupnost Ca a s tím spojená hodnota pH půdy, vlhkost, struktura lesního porostu, s tím související vlastnosti opadu, množství odumřelého dřeva a nadmořská výška. Různé studie k této problematice se ne vždy ve svých výsledcích shodují. V druhé části se věnuji mapování druhové diverzity ve dvanácti dobře prozkoumaných pohořích České republiky, kde bylo celkem nalezeno 182 druhů (přibližně 74 % fauny měkkýšů v České republice). Zatímco pro karpatské druhy je patrný východozápadní gradient šíření do jednotlivých pohoří, alpské druhy se sem dostávají náhodnými výsadky. V západních horských pohořích je patrný vyšší podíl druhů se širokými areály rozšíření.
|
|
|
Vliv geologického substrátu na diverisitu měkkýších společenstev
Krajinčáková, Lucie Linda ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Myšák, Jan (oponent)
Měkkýší populace jsou ovlivňovány různými faktory prostředí, ve kterém se vyskytují. Ve své práci zohledňuji zejména vlastnosti půd, které jsou bezprostředně ovlivněné geologickým substrátem a samozřejmě i další faktory, které s vlastnostmi půdy ať již přímo nebo nepřímo souvisejí. Důležitými měřítky jsou zde zejména vlhkost, pH, obsah vápníku a vegetační pokryv. Také se v této práci zaměřuji na využitelnost jednotlivých vápenatých solí. Geologický substrát jako takový je velmi úzce provázán s diversitou a početností měkkýších populací. Různé pedochemické faktory ovlivňují měkkýší společenstva. Ať už se jedná o množství vápníku v půdě nebo o hodnotu pH, různí autoři v minulosti nacházeli různé závislosti mezi jednotlivými faktory prostředí a diverzitou i druhovým složením měkkýších společenstev. Většina studií však byla zaměřena na velice specifické biotopy a lokality. V této práci se snažím utřídit naše znalosti o konkrétních vlivech různých faktorů prostředí na malakofaunu. Klíčová slova: Měkkýši, plži, geologie, druhová diversita
|
|
|
Potravní preference suchozemských plžů v říčních nivách postižených invazivními rostlinami
Ševčíková, Štěpánka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Na dvou běžných druzích plžů z oblastí říčních niv byl studován potravní vztah k pěti nejrozšířenějším invazivním rostlinám z tohoto prostředí: Impatiens glandulifera, Helianthus tuberosus, Fallopia japonica, F. sachalinensis a F.x bohemica a k rostlině tvořící zde původní porosty - Urtica dioica. Pomocí tří odlišných metodických přístupů jsem se snažila dokázat, zda jsou tyto rostliny pro plže Succinea putris a Urticicola umbrosus zdrojem potravy či nikoliv. Zjistila jsem, že z histologických řezů živnou rostlinu nelze identifikovat. Pro analýzu trusu neposkytují některé druhy rostlin dostatečně charakteristické struktury, bezpečně lze v trusu identifikovat H. tuberosus a U. dioica na základě trichomů. Podle výsledků laboratorních testů je pro výběr potravy plžů zásadní, o jakou rostlinu se jedná a zda je v čerstvém stavu, či přemrzlá. U. umbrosus zkonzumovala oproti S. putris méně rostlin v čerstvém stavu. Po přemrznutí se míra konzumace u obou druhů značně zvýšila. Nejpreferovanějšími druhy jsou U. dioica a H. tuberosus. I. glandulifera je konzumována pouze po přemrznutí, křídlatky jsou odmítány čerstvé i přemrzlé.
|
|
|
Diversita měkkýších společenstev temperátních lesů: modelový případ Křivoklátska
Sobotová, Eliška ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Dvořáková, Jana (oponent)
1 Abstrakt: Moje bakalářská práce shrnuje výzkumy týkající se vlivu faktorů prostředí a mikrohabitatů na společenstva plžů temperátních lesů: především na jejich diverzitu a abundanci. Většina autorů považuje za hlavní faktory ovlivňujícími společenstva lesních plžů vlhkost, množství vápníku a zachovalost porostu. V míře vlivu dalších faktorů se však někteří rozcházejí: někdo považuje za silný činitel druhovou skladbu lesní vegetace, někdo výši pH, další vyzdvihuje roli odlišného zdroje uhličitanu vápenatého. Některé studie si svými výsledky odporují, mou snahou bylo také poukázat na tyto rozdíly. Řada faktorů prostředí je obtížně měřitelných a proto jedním z řešení by mohlo být použití Ellenbergových indikačních hodnot k jejich vyjádření. V druhé části bakalářské práce se věnuji modelovému příkladu CHKO Křivoklátsko, jako oblasti s de facto nepřerušeným vývojem lesní krajiny, což je v rámci střední Evropy unikátní.
|
|
|
Sukcese měkkýších společentev v lomech Českého krasu
Kocurková, Alena ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsáková, Veronika (oponent)
V 18 opuštěných vápencových lomech různého stáří na území CHKO Český Kras jsem sledovala sukcesi měkkýších společenstev. S postupem času, a tím pádem sukcese, počet druhů měkkýšů ve studovaných lomech stoupá, avšak u nejstarších lomů je znatelný, i když neprůkazný, trend úbytku druhů, způsobený pravděpodobně poklesem stanovištní diverzity. Z analýz všech proměnných prostředí se ukázalo, že největší vliv na složení malakocenóz má typ okolní vegetace lomu. Velký vliv má také světlo a pokryvnost stromového patra, ale je důležité brát ohled na korelace s dalšími proměnnými prostředí. Složení malakocenóz na severně a jižně orientovaném svahu lomů se liší, ale s postupující sukcesí se rozdíly zmenšují. Lomy představují vhodné modelové prostředí pro výzkum sukcese.
|
|
|
Ploštěnky (Platyhelmintes:Tricladida) v ČR
Reslová, Marie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Buchar, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá sladkovodními ploštěnkami ze skupiny Tricladida. Jejím cílem je shrnout známé informace o zástupcích této skupiny vyskytujících se na území České republiky. Zahrnuje kapitoly věnované obecně taxonomii, anatomii a ekologii ploštěnek, dále pak podrobné informace o morfologii, ekologii a výskytu jednotlivých druhů. V České republice bylo dosud zjištěno 17 druhů ploštěnek, některé z nich jsou považovány za endemity. Většinu běžných ploštěnek lze určit podle tvaru hlavičky, pouze k odlišení druhů Dugesia lugubris, D. polychroa a Polycelis nigra, P. tenuis je nutné znát morfologii penisu. Některé druhy lze vzhledem k jejich vyhraněným ekologickým nárokům považovat za bioindikátory: studené vody s vysokým obsahem O2 - Dugesia gonocephala, Crenobia alpina, Polycelis felina; vyšší koncentrace Ca2+ - D. gonocephala, Phagocata vitta, Planaria torva; oligotrofní stojaté vody - Polycelis nigra; eutrofní stojaté vody - Dugesia polychroa, Polycelis tenuis. Velmi zajímavou a dosud neprobádanou skupinou jsou ploštěnky podzemních vod a pramenišť.
|
|
|
Možnosti šíření sladkovodních plžů
Buďová, Jana ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Sladkovodní plži (Mollusca: Gastropoda) patří do dvou tradičních taxonomických skupin: předožábří (Prosobranchia) a plicnatí (Pulmonata). Většina těchto plžů je charakteristická nízkou vagilitou, a proto se spoléhají především na pasivní dispersi. Jejich nejčastějšími vektory jsou ptáci a voda. Ţivočichové můžou plže přenášet jak externě, tak interně. Šíření můžeme sledovat pomocí metod přímých (metody zpětných odchytů, radiové sledování) a genetických. Pro genetické studie můžeme využít celou řadu markerů, z nichž v současnosti nejpoužívanější jsou mikrosatelity. Z výsledků studií z poslední doby vyplývá, že disperse sladkovodních plžů zřejmě není tak častá a rozšířená, jak se dříve předpokládalo. Klíčová slova: sladkovodní plži, disperse, vektory disperse, capture - mark - recapture, molekulární markery, populační genetika
|
|
|
Přehled taxonomie rodu Helix.
Korábek, Ondřej ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Rod Helix Linnaeus, 1758 (Gastropoda, Pulmonata), ačkoli zahrnuje velké a běžné druhy plžů, stále stojí poněkud stranou zájmu taxonomů. V průběhu 19. století bylo popsáno velké množství taxonů na druhové i poddruhové úrovni, z nichž většina dnes není považována za platné. Stále ale zůstává řada nejasností ve vymezení známých druhů, a i když je zřejmé, že morfologická variabilita některých druhů je značná, její taxonomická hodnota je neznámá. Dnes uznávaných druhů je přibližně čtyřicet, a centrum diverzity rodu leží v severovýchodním Středomoří. Údaje o rozšíření jednotlivých druhů jsou většinou útržkovité, o ekologii řady druhů se neví téměř nic. V mnohých oblastech dosud nebylo soustavně sbíráno, s novými sběry lze očekávat jak změny statutu některých taxonů, tak možná i popis nových druhů. Práce na základě literární rešerše a v malé míře studia sbírek předkládá seznam použitelných jmen v rodě Helix v jeho dnešním pojetí, krátce je diskutována problematika určovacích znaků. Zdůrazněna jsou slabá místa dnešní úrovně poznání diverzity rodu.
|
host ::
RSS.