|
|
Effect of estrogens and endocrine distruptors on mammalian sperm in vitro and male reproductive parameters in vivo
Děd, Lukáš ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Linhart, Otomar (oponent)
Souhrn Endokrinní systém představuje jeden z nejvýznamnějších regulačních systémů v organismu člověka a živočichů, který přímo či nepřímo ovlivňuje takřka všechny fysiologické procesy. Hlavním regulačním prvkem endokrinního systému jsou hormony a jejich správná a vysoce regulovaná aktivita je základem pro úspěšnou tvorbu pohlavních buněk, oplodnění a s ním související fysiologické procesy, vývoj zárodku, zahájení puberty a tvorbu potomstva. Estrogeny jsou v obecné rovině pokládány za především samičí hormony, zároveň však vzrůstá množství poznatků o jejich důležité roli při regulaci samčí reprodukce. Jedním z nejdůležitějších poznatků v tomto směru je zjištění, že myší samci s cíleně porušenou funkcí estrogenního receptoru alfa jsou neplodní. Estrogeny a estrogenní receptory jsou také velmi častým cílem endokrinních disruptorů. Endokrinní disruptory jsou přírodní či syntetické látky, které mohou při určitých koncentracích narušovat přirozenou hormonální regulaci člověka a živočichů. Toto narušení může zahrnovat specifickou vazbu na receptory hormonů, vliv na jejich produkci, eliminaci a transport a také nepříliš dobře zdokumentované mechanismy ovlivňující epigenetické regulace. Naším cílem v této práci bylo zhodnotit vliv přirozených estrogenů a endokrinních disruptorů na samčí reprodukci, a to především na...
|
|
|
The study of fluids and secretions from reproductive tracts of pig (Sus scrofa f. domestica) and cattle (Bos primigenius f. taurus)
Dráb, Tomáš ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Protein-sacharidové interakce hrají významnou roli v reprodukci savců, jsou podstatou takových dějů, jako je maturace a vzájemné rozpoznání gamet nebo formování oviduktálního rezervoáru spermií. V mé dizertační práci jsem se zabýval aktivitami glykosidas v folikulární tekutině krávy a prasnice jejich změnami spojenými se zráním folikulu. Detekoval jsem aktivity pěti různých glykosidas v terciálním a preovulačním folikulu u obou druhů. Nejaktivnějšími enzymy byly α-L-fukosidasa v kravské folikulární tekutině a α-D-manosidasa v prasečí. Zároveň aktivita obou těchto enzymů vykazovala největší nárůst během zrání folikulu. Je zajímavé, že právě α-L-fukosa v případě krávy a α- D-manosa v případě prasnice jsou sacharidy, které se důležité pro vznik oviduktálního rezervoáru spermií a aktivita výše zmíněných enzymů se tak nabízí jako hypotetický mechanismus synchronizace uvolňování spermií z jejich oviduktálního rezervoáru s dobou ovulace. Dále jsem ukázal, že aktivita β- D-galaktosidasy a α-D-manosidasy ovlivňují interakci mezi receptory spermií pro zonu pellucida a zonou pellucidou, což může vysvětlit, jak změny zony pellucida spojené s její maturací mohou vést ke snížení polyspermického oplodnění. Abych lépe charakterizoval studované glykosidasy, vyvinul jsem červenou nativní elektroforézu - což je nová...
|
|
|
The Molecular mechanisms of sperm-egg fusion in mouse
Klinovská, Karolína ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent)
Molekulární mechanismus fúze gamet zůstává i přes svoji klíčovou roli v oplození z velké části neobjasněn. Bylo popsáno několik molekul, mezi nimi spermatický protein IZUMO1 a tetraspanin CD9 na vajíčku, které jsou nutné pro průběh interakce a fúze gamet u myši. Ze známých dat se v posledních letech formuje koncept velkého multiproteinového komplexu na obou membránách, společně tvořících fúzní aparát. Předpokládá se, že tetraspanin CD9 hraje roli v organizaci a udržování membránových struktur díky laterálním interakcím s ostatními membránovými proteiny. Naproti tomu se očekává, že IZUMO1, obsahující imunoglobulinovou doménu (Ig), má na povrchu vajíčka svůj vazebný receptor. Ig doména je známá pro své interakce s jinými protein, mezi nimi především Fc receptory, které by tak mohly představovat potenciální vazebné proteiny na povrchu vajíčka. Nedávné experimenty identifikovaly molekulu Fc receptor-like 3 (FCRL-3) jako kandidátní vazebný faktor vajíčka pomocí metody one-bead one-compound. Cílem této práce bylo určit lokalizaci FCRL3 na myších vajíčcích a případnou kolokalizaci s proteinem IZUMO1 na komplexu vajíčka s navázanými spermiemi, nutnou pro jejich možnou interakci. Pomocí fluorescenčního značení byl FCRL-3 identifikován jak v cytoplazmě, tak na povrchu plazmatické membrány vajíčka. Příromnost...
|
|
|
Molekulární mechanizmy a morfologické změny související s fertilizační schopností spermie myši.
Šebková, Nataša ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Linhart, Otomar (oponent)
Proces kapacitace a akrozomální reakce (AR) spermie jsou velmi dynamické děje nezbytné pro oplození, kterých se účastní mimo jiné i cytoskeletální proteiny v hlavičce spermie. Studium distribuce aktinu, spektrinu a α-tubulinu v hlavičce zástupců savčích spermií ukázala, že před a po AR dochází ke změnám v distribuci cytoskeletálních struktur v hlavičkách spermií všech zástupců a to zejména v apikální části akrozómu, ale také v ekvatoriální a postakrozomální oblasti hlavičky spermie. Zejména dobře prostudovaný aktinový cytoskelet hraje důležitou úlohu jak v průběhu kapacitace, tak před i po AR Estrogeny vnějšího prostředí mohou interferovat s funkcí endogenních hormonů i ve velmi nízkých koncentracích. Mohou iniciovat interakce se specifickými receptory a tím ovlivňovat signální dráhy vedoucí ke kapacitaci a AR spermií. Účinek 17β-estradiolu, estronu, estriolu a 17α-ethynylestadiolu byl hodnocen podle míry tyrozinové fosforylace a stavu akrozómu během in vitro kapacitace v hlavičce spermie. Ukázalo se, že estrogeny výrazně stimulují proces kapacitace v závislosti na jejich koncentraci. Estrogeny také snižují počet spermií, které procházejí indukovanou AR. Zvýšení koncentrace estrogenů v přírodním prostředí může představovat potenciální riziko ve změnách mechanizmů vedoucích ke schopnosti spermií...
|
|
|
Úloha mutace genu LIF a relativní zastoupení NK buněk, NKT a T lymfocytů ve folikulární tekutině a krvi žen s různou anamnézou neplodnosti
Křížan, Jiří ; Šíma, Petr (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Autoreferát dizertační práce Úloha mutace genu LIF a relativní zastoupení NK buněk, NKT a T lymfocytů ve folikulární tekutině a krvi žen s různou anamnézou neplodnosti Jiří Křížan Praha 2010 1 | S t r á n k a Doktorské studijní programy v biomedicíně Univerzita Karlova v Praze a Akademie věd České republiky Program: Biomedicína Předseda oborové rady: Doc. RNDr. Vladimír Holáň, Dr.Sc. Školicí pracoviště: Mikrobiologický ústav, v.v.i., AV ČR Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 tel: +420 296 442 318 Autor: Mgr. Jiří Křížan Školitel: RNDr. Petr Šíma, CSc. S disertací je možno se seznámit na děkanátě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze 2 | S t r á n k a OBSAH Obsah 2 Souhrn 3 1. Úvod 5 2. Hypotézy a cíle práce 6 3. Materiál a metodika 7 Materiál: 7 Metodika: 8 4. Výsledky 10 5. Diskuse 12 6. Závěry 15 7. Použitá literatura 16 Seznam publikací doktoranda v tomto uspořádání: 18 1. publikace in extenso (podkladem dizertace) 18 2. publikace in extenso (bez vztahu k dizertaci) 19 3 | S t r á n k a SOUHRN Cílem dizertační práce "Úloha mutace genu LIF a relativní zastoupení NK buněk, NKT a T lymfocytů ve folikulární tekutině a krvi žen s různou anamnézou neplodnosti" bylo stanovit, zda diagnostikované příčiny neplodnosti jsou v přímé souvislosti s některými...
|
|
|
Regulace aktivity a aktivace kathepsinu D
Máša, Martin ; Mareš, Michael (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Holada, Karel (oponent)
Disertační práce SOUHRN REGULACE AKTIVITY A AKTIVACE KATHEPSINU D Martin Máša školitel: Michael Mareš Katedra biochemie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky PRAHA 2009 Úvod Kathepsin D (KD) je lysozomální aspartátová peptidasa přítomna ve všech savčích organizmech, její hlavní funkcí je katabolická degradace proteinů. Dále je zapojen v řadě fyziologických procesů jako jsou apoptóza a tkáňová homeostáze, podílí se na regulaci angiogeneze a na tvorbě peptidových antigenů. Z hlediska patofyziologie je KD studován ve spojitosti s několika chorobami jako jsou Alzheimerova choroba a rakovina. Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku obecně považované za nejběžnější příčinu senilní demence. V průběhu nemoci dochází k ukládání plaků β-amyloidních peptidů (β-AP) na povrch neuronů, což vede postupně k jejich atrofii a rozpadu. β-AP vznikají proteolytickým štěpením amyloidního prekurzorového proteinu (APP) nejčastěji tzv. sekretasami1 . U pacientů s Alzheimerovou chorobou byly nalezeny vysoké koncentrace KD v mozkomíšním moku2 . Bylo ukázáno, že KD je schopen štěpit APP za vzniku patogenního β-AP a přispívat tak k rozvoji Alzheimerovy choroby3 . U pacientů s Alzheimerovou chorobou byl v genu KD nalezen minoritní polymorfizmus,...
|
|
|
Trávicí asparatátová proteasa z mandelinky bramborové
Srp, Jaroslav ; Jonáková, Věra (oponent) ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce)
Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) patří mezi ekonomicky významné herbivorní škůdce. Při degradaci proteinů obsažených v potravě mandelinky hraje důležitou roli aspartátová peptidasa typu kathepsinu D (LdCD). Tato práce popisuje přípravu dvou expresních systémů v Escherichia coli a Pichii pastoris pro produkci rekombinatního LdCD. Byl sestaven a optimalizován protokol pro refolding LdCD z denaturované formy proteinu. Byla popsána aktivace neaktivního zymogenu LdCD a mechanismus odštěpení propeptidu (aktivačního peptidu), které probíhá autokatalyticky v kyselém pH nebo pomocí cysteinové peptidasy legumainu. Byla charakterizována proteolytická aktivita LdCD s využitím flourogenního peptidového substrátu a proteinových substrátů a byly určeny kinetické parametry a pH optimum enzymu. Inhibiční specifita LdCD byla analyzována se sadou peptidasových inhibitorů. LdCD byl významně inhibován pomocí PDI (?potato cathepsin D inhibitor?), proteinového inhibitoru produkovaného v listech brambor. To naznačuje, že PDI je přirozený obranný protein selektivně směrovaným rostlinou proti LdCD ve střevu mandelinky bramborové s cílem blokovat trávicí systém tohoto herbivorního škůdce. V práci je diskutováno potenciální využití PDI při konstrukci transgeních plodin odolných proti hmyzím škůdcům.
|
|
|
Separace žaludečních aspartátových proteas pomocí afinitní chromatografie
Frýdlová, Jana ; Kučerová, Zdenka (vedoucí práce) ; Barthová, Jana (oponent) ; Jonáková, Věra (oponent)
Lidská žaludeční šťáva obsahuje zejména aspartátové proteasy - pepsin A a pepsin C. Oba pepsiny jsou produkovány v žaludeční sliznici jako inaktivní pepsinogeny (pepsinogen A a pepsinogen C), které se liší svými fyzikálněchemickými a imunologickými vlastnostmi. Oba pepsinogeny obsahují několik izozymogenů. K aktivaci pepsinogenů na příslušné pepsiny dochází v kyselém prostředí žaludku. (...) Téma dizertační práce je součástí projektu zabývajícího se zejména vypracováním metody pro separaci žaludečních aspartátových proteas, která by byla vhodná pro sledování jejich změn během zmíněných onemocnění. Dizertační práce se konkrétně zabývala přípravou vhodných afinitních sorbentů pro separaci pepsinů a pepsinogenů. Při výběru vhodného afinitního ligandu pro tyto proteasy jsme vycházeli ze známého substrátu N-acetyl-L-fenylalanyl- 3,5-dijod-L-tyrosinu, pomocí kterého lze stanovit aktivitu pepsinu A ve směsi s pepsinem C. Byly připraveny tři afinitní sorbenty: jodovaná L-tyrosin- Sepharosa, 3,5-dijod-L-tyrosin-Sepharosa a N-acetyl-L-fenylalanin-Sepharosa. Připravené sorbenty byly charakterizovány pomocí modelového enzymu (prasečího pepsinu A). Při studiu interakce prasečího pepsinu A a jeho komplexu s pepstatinem A s připravenými sorbenty bylo prokázáno, že se aktivní místo enzymu nepodílí na jeho interakci s...
|
|
| |
|
|
Akrozomální reakce spermií u vybraných druhů savců
Frolíková, Michaela ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Savčí spermie musí před oplozením projít sérií fyziologických a biochemických změn v procesu zvaném kapacitace. Vyvrcholením kapacitace je akrozomální reakce (AR). Během AR dochází k exocytóze akrozomálního váčku do extracelulárního prostředí. Spermie, které AR neprošly, nebo se u nich dokonce akrozóm vůbec nevyvinul, nejsou oplození schopné. Výsledkem akrozomální reakce jsou dramatické změny v celé oblasti hlavičky spermie. Dochází k reorganizaci či ztrátě mnohých proteinů přítomných v plazmatické a vnější akrozomální membráně, rozsáhlým změnám v uspořádání cytoskeletu a v neposlední řadě k uvolnění intraakrozomálních proteinů do extracelulárního prostředí a odkrytí nových povrchových domén. Během kapacitace in vitro dochází u určitého druhově specifického počtu spermií ke spuštění akrozomální reakce i bez přítomností indukčního činidla v kapacitačním médiu. Tento jev je označován jako spontánní (zrychlená) akrozomální reakce. Nejnovější výzkumy ukazují, že spontánní AR je přirozenou součástí procesu oplození. Myšice rodu Apodemus vykazují vysokou mírou výskytu promiskuitního chování, a tudíž u nich existuje velké riziko výskytu kompetice spermií. U myšic se vyvinula unikátní reprodukční strategie, kdy se jejich spermie spojují do tzv. spermatických vláčků. Součástí tohoto procesu je spontánní AR,...
|
host ::
RSS.