|
|
Hospodářské a politické důsledky kolektivizace v Československu
Pučelík, Karel ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato práce má za úkol analyzovat důsledky kolektivizace v československém zemědělství. Sledované období je mezi lety 1948-1960. V teoretické části jsou popsány politické a ekonomické motivy kolektivizace a stav československého poválečného zemědělství. Popsány jsou i výzkumné metody a teoretická východiska. V analytické části je předkládán vývoj kolektivizace a dopad zemědělských reforem na zemědělský sektor. Sledované období je rozděleno do tří částí podle intenzity kolektivizace. V závěru se podařilo verifikovat hypotézu, že kolektivizace výrazně ovlivnila československé zemědělství.
|
|
|
Makroekonomické dopady vybraných ropných šoků ve Spojených státech amerických
Šikulová, Markéta ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je analýza makroekonomických dopadů čtyř vybraných ropných šoků na ekonomiku Spojených států amerických a jejich následná komparace. První část práce se zabývá nejprve teoretickým pozadím vlivu nabídkového šoku na ekonomiku, jeho dopady a možnostmi hospodářské politiky, jak na něj reagovat. Dále se v první části zabývám také událostmi, které vedly k jednotlivým ropným krizím, konkrétně embargem zemí OPEC na vývoz ropy do USA, poklesem produkce vlivem revoluce v Íránu, irácko-íránské války a války v Perském zálivu a poptávkovými i nabídkovými faktory stojícími za ropným šokem letech 2007 až 2008. V druhé části práce jsou představeny konkrétní dopady čtyř vybraných ropných šoků na ekonomiku USA, které jsou poté srovnány. Na základě zjištěných skutečností je potvrzena hypotéza, že zkoumané ropné šoky minulého století, a to především ty, které se uskutečnily v 70. letech, měly ve srovnání s pozdějšími ropnými šoky negativnější dopady na americké hospodářství. Tedy, že efekt, který vyvolala změna ceny ropy v ekonomice, se v průběhu historického vývoje zmírnil. Důvodů, proč reaguje americké hospodářství na ropné šoky s postupem času méně, je mnoho, mezi nejdůležitější ale patří účinnější monetární politika, pokles rigidity mezd, vznik strategických ropných rezerv a v posledních letech také snižující se závislost na ropě ze zahraničí.
|
|
|
Komparace vybraných dopadů programů New Frontier a Great Society v 60. letech 20. století
Kojan, Christian ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá programy New Frontier a Great Society a jejich dopady na sociální politiku Spojených států amerických v 60. letech. Cílem práce je komparovat dopady obou programů na vybrané ukazatele životní úrovně obyvatel s primárním zaměřením na míru chudoby. Práce představuje jednotlivá legislativní opatření obou programů zaměřená na boj s chudobou a následně analyzuje jejich dopady na životní úroveň obyvatelstva. Hypotéza, že program Great Society byl při redukci míry chudoby úspěšnější než program New Frontier, nebyla prokázána kvůli silnému vlivu vysokého hospodářského růstu v 60. letech. Práce naznačuje, že největším úspěchem obou programů byl pozitivní dopad opatření Great Society v oblasti vzdělávání.
|
|
|
Easy Money Policy Fedu v období předsednictví Alana Greenspana v Radě guvernérů (1987–2006)
Mašek, František ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Hlavním tématem práce je měnová politika Fedu v období, kdy Radě guvernérů předsedal Alan Greenspan. Největší pozornost je v práci věnována vlivu uvolněné měnové politiky Fedu na vznik nejprve takzvané dot-com bubble a posléze pozdější hypoteční krize, z níž se následně stala krize finanční. Na základě důkladné analýzy mnoha odborných textů známých ekonomů a vlastního rozboru a zhodnocení zastávám názor, že vliv expanzivní měnové politiky na bublinu technologických aktiv a na hypoteční krizi byl spíše minoritní. Fed veškeré své kroky podřizoval dosažení svých měnověpolitických cílů, takže kritika jím prováděné měnové politiky je v podstatě kritikou těchto cílů jako takových. Za příčinu dot-com bubble považuji vznik nových technologií a takzvanou teorii zpětné vazby. U krize hypoteční a následné finanční považuji za klíčové determinanty neochotu vládních činitelů silněji regulovat činnost investičních bank a společností, morální hazard, selhání ratingových agentur a federální podporu vlastnického bydlení spojenou s deregulací finančního sektoru.
|
|
|
Velká deprese a Velká recese: role měnové politiky USA
Kinský, Jiří ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá primárními příčinami Velké deprese a Velké recese v USA. Autor v práci hledá společné znaky zmíněných krizí, přičemž zvláštní pozornost věnuje měnové politice, kterou považuje za klíčovou. Cílem autora je analyzovat jednotlivá hospodářsko-politická opatření, která dané krize vyvolala a jež ji provázely. V první části je pojednáno o politice Federálního rezervního systému včetně jeho vzniku, období dvacátých let, burzovním krachu, protikrizovým hospodářským opatřením a opomenuty nejsou ani teoretické interpretace z pohledu jednotlivých ekonomických škol. V druhé části práce autor analyzuje příčiny Velké recese, problematiku hypotečních agentur, rostoucí bublinu na trhu nemovitostí či federální záchranné programy, jakožto součást protikrizových opatření. Dále je pojednáno o úvěrové expanzi a měnové politice Fed a v závěru autor nabízí srovnání obou krizí a předkládá vlastní pohled na danou problematiku.
|
|
|
Vznik nové střední třídy jako výsledek reform Stolypina v 1906-1911
Turenko, Polina ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
V práci jsou analyzovány následující prvky: vývoj a realizace agrární reformy procesu v hospodářské a sociálně-právním kontextu režii na tvorbu rolnických majitelů střední třídy. Jsou přezkoumávány obecné přístupy k řešení agrárních a rolnických otázek Ruské říše. Jsou vyšetřovány problémy soukromého vlastnictví funkcí v Ruské říši a vliv obcí na ekonomickou aktivitu, duchovních tradic, závazky práv a života ruského rolnictva. Jsou vážené ekonomicke a sociálně-právní postavení rolnictva před reformou Peter Stolypina. Jsou zavedeny klíčové údaje o použití historiografickych, srovnávacích a statistických metod, které charakterizují stav ekonomiky a sociální pokrok v situaci rolnictva. Tyto reformy měly za následek rychlý růst zemědělské produkce, rozšíření vnitřního trhu, zemědělské produkty exportu. Avšak hlavním úspěchem reformy, je zahrnutí ruského rolnictva z počátku dvacátého století do půdy tržních a ekonomických tržních kapitalistických výrobních vztahů, které sloužily jako základ pro tvorbu střední třídy v ruské říši.
|
|
|
Easy Money Policy Federálního rezervního systému v 90. letech 20. století
Pospíšil, Petr ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma měnové politiky Federálního rezervního systému ve Spojených státech amerických v období 90. let 20. století. Hlavní důraz je při analýze kladen na recesi v letech 1990-1991 a následující události, jež vedly ke vzniku a rozvoji spekulační bubliny, kterou krátce po jejím prasknutí v roce 2001 následovala stagnace americké ekonomiky. Pomocí důkladné analýzy a porovnáním protichůdných názorů docházím k závěru, že americká centrální banka svými opatřeními v letech 1995-2000 přispěla k většímu nafouknutí burzovních spekulací. Nicméně tato rozhodnutí banka činila v souladu s tehdejšími krizovými situacemi v domácí i světové ekonomice, a to s cílem zajistit cenovou stabilitu a hospodářský rozvoj. Dále docházím k závěru, že měnová politika americké centrální banky nebyla příčinou krize, tou byla zejména vlna nových technologií a s tím související přehnaná očekávání investorů na finančních trzích.
|
|
|
Komparace procesu transformace bankovního sektoru České republiky a Slovenské republiky
Hulena, Albert ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato práce má za úkol analyzovat vývoj bankovních systémů České republiky a Slovenské republiky po rozdělení těchto zemí. V teoretické části práce je popsán výchozí stav, tedy centrálně plánovaná ekonomika a centrální bankovnictví v Československu. Dále jsou zde uvedeny výzkumné metody, na základě kterých je porovnávána úspěšnost transformace v obou zemích. Praktická část se věnuje bankovnictví po roce 1989. Nejprve analyzuje společné období států mezi lety 1989 - 1992. Dále porovnává oba dva bankovní systémy v průběhu 90. let podle stanovených kritérií, až do počátku nového tisíciletí, kdy došlo k finální privatizaci největších bankovních institucí. V závěru práce se podařilo verifikovat hypotézu, že česká bankovní transformace byla úspěšnější, nežli slovenská.
|
|
|
Zahraniční obchod Československa se zeměmi Evropského společenství v letech 1969 - 1989
Vach, Tomáš ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato práce se zabývá významem československého zahraničního obchodu se zeměmi EHS za období normalizace. V teoretické části autor definuje problematiku zahraničního obchodu. Zabývá se různorodostí obchodních koncepcí, nástrojů obchodní politiky a celkovým významem mezinárodního obchodu pro hospodářství. V analytické části se věnuje popisu hlavních organizací ovlivňujících zahraničně-obchodní vztahy ČSSR po druhé světové válce, vztahům mezi těmito organizacemi, rozdělení na bipolární svět a postavení ČSSR ve světovém obchodu. V další části práce se autor zabývá analýzou celkového československého zahraničního obchodu, teritoriálním rozložením a komoditní strukturou vývozu i dovozu. V poslední části se zaměřuje na zhodnocení významu obchodu s členskými státy EHS, jeho vývojem a nedostatky.
|
|
|
Analýza faktorů kolapsu Brettonwoodského měnového systému
Havlíček, Jiří ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na Brettonwoodský měnový systém, jež byl významným faktorem ovlivňujícím mezinárodní hospodářskou situaci od konce druhé světové války až do začátku 70. let 20. století. Konkrétně se práce zaměřuje na analýzu faktorů, které vedly ke kolapsu Brettonwoodského měnového systému a pokouší se zodpovědět otázku, zda hlavní příčinou zhroucení byla nezodpovědná fiskální politika USA. V první části je nejprve popsán vznik a konečné znění dohody a následně představeny klíčové instituce systému. Hlavní část práce je pak rozdělena na tři podkapitoly, přičemž každá z nich se zabývá jedním ze tří zásadních problémů Brettonwoodského měnového systému, tedy problémem vyrovnávání, problémem likvidity a problémem důvěry, a analyzuje příčiny a důsledky každého jednotlivého problému. Výsledkem práce je konstatování, že fiskální politika Spojených států nebyla zásadní ani původní příčinou kolapsu systému, nicméně situaci zhoršovala a významnou měrou zhroucení systému urychlila. Problémy byly však příliš vzájemně propojené a tak nelze určit, který z nich byl nejzávažnější a klíčový.
|
host ::
RSS.