|
|
Langerovi Andělé mezi námi a problém eutanazie
Buriánová, Kristýna ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Náplní této bakalářské práce je podrobná analýza hry Františka Langera Andělé mezi námi, kterou sepsal v roce 1931. Ač byla napsána před více jak osmdesáti lety, stále se vyjadřuje k velmi aktuálním tématům. Jedním z hlavních témat hry, na které se autorka zaměřuje, je problém euthanasie, o němž se debatovalo již od antického Řecka a Říma a debaty neustávají ani v dnešní době. V práci je rozebíráno, jak se s námětem zachází v samotné hře, jaké názory na euthanasii panovaly v minulých staletích, v době, kdy byla hra napsána, a pozornost je zaměřena i na současnost.
|
|
|
Andrej Krob
Jančálková, Petra ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Diplomová práce Andrej Krob sleduje Krobovu pozoruhodnou cestu k divadlu od jeho seznámení se s Václavem Havlem na vojně v roce 1957, přes Krobův příchod do Divadla Na zábradlí na počátku šedesátých let dvacátého století a zejména jeho spolupráci s režisérem Janem Grossmanem, po jehož boku se Krob postupně vypracoval z kulisáka až na režiséra. Z četných Krobových inscenací je pozornost věnována jeho úplně prvnímu, málo známému režijnímu počinu, studentské inscenaci Krále Ubu, uvedeného na zámku Březnice v roce 1964. Nejpodrobněji se však práce věnuje vybraným klíčovým Krobovým inscenacím her Václava Havla. Setkání s tímto autorem bylo pro Kroba i krystalizaci jeho režijní poetiky zcela zásadní. Proto tato práce podrobněji popisuje a analyzuje zejména poloilegální představení Havlovy Žebrácké opery, kterou Krob uvedl v roce 1975 v Horních Počernicích a která se stala zakládající inscenací Divadla na tahu, a dále se věnuje i Krobově inscenaci téže hry v roce 1995. Kvůli ojedinělé možnosti sledovat herecké výkony je samostatná kapitola věnována též Krobově videoinscenaci Havlovy hry Pokoušení z roku 1988. Na základě důkladnější analýzy jmenovaných inscenací tato práce v závěru pojmenovává Krobovu divadelní poetiku a režijní rukopis opírající se zejména o text a techniku civilního, nezastřeně...
|
|
|
Divadlo Minor po roce 1989 do současnosti
Sochorová, Veronika ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaobírá Divadlem Minor po roce 1989, konkrétně proměnami inscenačního stylu této pražské divadelní scény, orientující se zejména na tvorbu pro dětské publikum. Skrze tvorbu dominujících režisérů Divadla Minor (Karel Makonj, Jan Jirků, David Drábek, Jiří Adámek), můžeme vypozorovat výrazné inscenační linie, které utváří profil Minoru. Hlavním cílem autorky je pokusit se ony inscenační linie podrobit reflexi, tedy nalézt opakující se inscenační principy, jež výše uvedení režiséři užívají a předvést je na profilových inscenacích. Samotným analýzám režijních stylů jednotlivých tvůrců předchází historický exkurz Divadla Minor, jenž vymezuje charakter divadla. Součástí práce jsou životopisy reflektovaných režisérů, seznam inscenací od roku 1990 s daty jejich premiér i fotografický materiál k rozebíraným inscenacím.
|
|
|
Role diváka během velké divadelní reformy
Vodehnalová, Petra ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Práce se věnuje roli a pozici diváka v období velké divadelní reformy. Uvádí fenomén diváka do historických souvislostí a mapuje jeho nové postavení a proměny, jimiž na přelomu 19. a 20. století procházel. Popisuje nejvýznamnější změny v architektuře divadla a scénografii, které roli diváka ovlivnily a pozměnily. Dále práce uvádí na příkladech významných inscenátorů a jejich divadel, případně studií, názorové posuny ve sporu o míru aktivity diváka. Kromě názorů reformátorů, kteří své myšlenky uplatňovali rovnou v praxi, jsou do práce zahrnuty i názory vybraných divadelních nebo literárních teoretiků daného období. Klíčová slova: divák, velká divadelní reforma, divadelní studio, aktivní divák, pasivní divák
|
|
|
Využití masky v metodě Jacquese Lecoqa
Smolová, Zuzana ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Práce se zabývá otázkou využití masky v metodě Jacquesa Lecoqa. Ve své první části seznamuje s obecnými principy Lecoqovy metody, s její strukturou a náplní. V druhé části zasazuje metodu do kontextu francouzského divadla dvacátého století a na pozadí Lecoqova životopisu poukazuje na klíčové spojitosti. Třetí, hlavní část je věnovaná podrobné studii konkrétních druhů masek, které jsou v metodě používány. Je zde popsán způsob práce s těmito maskami i jejich význam v rámci hereckého tréninku.
|
|
|
Dramatické dílo Witolda Gombrowicze (témata, život, kontext)
Urbanová, Berenika ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Dramatická tvorba Witolda Gombrowicze má celkově poněkud anomální charakter, stejně tak jako jeho prozaická tvorba: překladatelka velké části jeho děl Helena Stachová přímo prohlásila, že autorský typ podobný Gombrowiczovi neexistuje. 142 V případě jeho dramatického díla to platí dvojnásob, protože Gombrowicz psal dramata, ačkoliv divadlo neuznával. Bývá počítán mezi absurdní dramatiky, ačkoliv svou dramatickou prvotinu Yvonnu, princeznu burgundánskou napsal už v roce 1935 a k programu absurdního dramatu se nehlásil. Přes veškeré experimentování na poli témat a jazyka, se drží trojice Gombrowiczových dramat klasické struktury: dramata jsou uzavřena do tří aktů a po formální stránce jsou v podstatě tradičním dramatickým dílem, které je stejně tak možné číst jako hrát. Pravidla o trojí jednotě (místa, času a děje) se nedrží, v tomto ohledu je jim nejbližší romantické drama, konkrétně dramata polského romantismu (pro které je charakteristická především časová neurčitost) i shakespearovská inspirace. Se Shakespearem souvisí i to, že se všechna tři dramata se odehrávají na dvorech aristokracie. Jejich hrdiny je vždy princ, či mladý kníže, který se hodlá oženit nebo alespoň svést vyvolenou dívku. Hlavní hrdina se vždy snaží manipulovat se svým okolím, ale vždy je v podstatě neúspěšný, i když jeho protějškem je...
|
|
|
Divadelní pouť
Pantáková, Magdalena ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Práce se tematicky zaměřuje na "Divadelní pouť", plenérovou kulturní akci, která se konala v druhé polovině osmdesátých let dvacátého století v Praze a ve které se spojovaly produkce rzných uměleckých uskupení. Cílem je představení Divadelní poutě s drazem kladeným na divadlo a její zařazení do kontextu tzv. novodobého nekamenného divadla na našem území. Na základě konkrétních faktografických údaj je přiblížen její vznik a struktura. Text se zaměřuje na jednotlivé soubory a účinkující, charakterizuje jejich výstupy a pojmenovává divadelně-historickou inspiraci, ze které v dílčích inscenacích vycházeli. Postihuje také mimodivadelní oblasti (hudbu, výtvarné umění, fotografii), které významně ovlivňovaly její výslednou podobu. Reflektována je také činnost Divadelní poutě na zahraničních zájezdech. Podstatná část práce je zaměřena na charakteristiku Divadelní poutě a její teoretické pojmenování. Zmíněn je taktéž navazující projekt Divadelního ostrova. V závěru práce je uveden soupis účinkujících a data konání Divadelní poutě po jednotlivých ročnících. Vzhledem k výrazné výtvarné stylizaci celé akce je podstatnou součástí práce její obrazová příloha.
|
|
|
Simulation of I-V characteristic on photovoltaic modules
Jiřík, Jan ; Vaněk, Jiří (oponent) ; Křivík, Petr (vedoucí práce)
This thesis deals with the solar radiation, which is one of the potential sources of renewable energy. One of the main objectives is to let know about the problematic of the photovoltaic. Semi-automated measuring workplace is constructed, which gave us real I-V and P-V characteristic. The next main objective is to construct the program, which simulates these characteristic in the program Vee Pro 8.0. The goal is to obtain real characteristic constant for the real solar panel.
|
|
|
Gottland Mariusze Szczygieła na českých jevištích
Holá, Kateřina ; JIŘÍK, Jan (vedoucí práce) ; MUSILOVÁ, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dvěma doposud jedinými českými inscenacemi Gottland podle stejnojmenné knihy reportáží polského spisovatele Mariusze Szczygieła - českou premiérou v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě roku 2011 a pozdější inscenací ve Švandově divadle v Praze. Soustředí se především na jejich analýzu a porovnání odlišných přístupů k dramatizaci nedramatické literatury. Pomocí analýz dramaturgicko-režijních pojetí srovnává rovněž použití montážního principu na jevišti.
Součástí práce je i krátký úvod do života a díla Mariusze Szczygieła a Polské školy reportáže, v jejíž tradici Szczygieł píše.
|
|
|
Specifické prvky polského divadla nového tisíciletí
Jiřička, Lukáš ; Klíma, Miloslav (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (vedoucí práce) ; Makonj, Karel (oponent)
Diplomová práce je souhrnem analýz a popisů vybraných inscenací polských režisérů
posledního desetiletí. Je rozdělena do čtyř kapitol sledujících různé podoby a proměny
identity a jejího divadelního zobrazování, které autor považuje za signifikantní pro současný
pohyb v polské činoherní divadelní kultuře. Těmito analyzovanými okruhy jsou: identita
sexuální a společenská, identita prostoru, identita psychiky člověka a identita textů ve spojení
s narušením dramatického kánonu. Jednotlivé podoby identity jsou nahlíženy jak z pozice
teatrologické či analytické, stejně jako z perspektivy sociální podmíněnosti, historické
zkušenosti nebo proměny společenského a uměleckého diskursu. Mezi sledované režiséry
patří tvůrci prakticky všech generací a stylistik: Jerzy Jarocki, Krystian Lupa, Krzysztof
Warlikowski, Grzegorz Jarzyna, Paweł Miśkiewicz, Wojciech Klemm, Jan Klata, Przemysław
Wojcieszek, Michał Zadara a Michał Borczuch.
|
host ::
RSS.