|
|
Ekonomicko-sociální důsledky odsunu německého obyvatelstva na oblast jižních Čech v letech 1945-1955
Jiřík, Jan ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Odsun německých obyvatel je historicky největším transferem, který se udál na území České republiky. Tato bakalářská práce zkoumá ekonomické a sociální důsledky transferu v letech 1945 - 1955, se zaměřením na jižní Čechy. Hlavním cílem práce je konkretizovat a zhodnotit sociální a ekonomické důsledky. V teoretické části je popsán vývoj česko-německého soužití od období první republiky, včetně schválení, průběhu a vyčíslení odsunu, který jej zakončil. Analytická část hodnotí sociální dopady na příkladu osídlování vybraných obcí, ekonomické na případové studii vybraných podniků, se zaměřením na stav zaměstnanců. Stanovenený osídlovací cíl byl v období 1945-1955 splněn pouze u okresních měst a obce Větřní, v měnších obcích v pohraničí nikoliv. U zkoumaných podniků se odsuny projevily snížením počtu zaměstnanců, avšak důsledky měly jiné vyústění, vzhledem k rozdílnému řešení situace.
|
|
|
Divadelní studio Reduta jako příklad modernistické utopie
Jiřík, Jan ; Hyvnar, Jan (vedoucí práce) ; Pilátová, Jana (oponent) ; Oslzlý, Petr (oponent)
1 ABSTRAKT Práce popisuje v širším kulturně-společenském pojetí fenomén divadelní reformy přelomu 19. a 20. stol. Zabývá se reakcí divadla na modernistickou krizi evropské kultury a společnosti. Modernismus je v této práci chápán v širší tematické a chronologické definici. Základem modernismu je koncepce civilizace stroje, jak ji definoval polský sociolog Jerzy Jedlicki. Jedlicki klade vznik modernistické kulturní formace do 2. pol. 18. stol. kdy došlo k vynálezu parního stroje, sociálním nepokojům a změně v lidské duchovnosti. Dalším teoretickým rámcem práce je fenomén utopie, jak ji definuje Jerzy Szacki. Závěr modernismu je kladen do 2. pol. 20. stol., kdy se utopické vize, které byly na divadlo kladeny, vyčerpaly. Hlavním tématem práce je divadelní studio Reduta Juliusze Osterwy a Mieczysława Limanowského, které bylo založeno v roce 1919 ve Varšavě a které se do značné míry inspirovalo moskevskými divadelními studii K. S. Stanislavského a také polskými divadelními zdroji (Stanisław Wyspiański). Práce na vybraných příkladech zkoumá Redutu jako realizaci modernistické utopie, kdy je na divadlo kladena speciální mise v obrodě společnosti a její kultury. Sleduje samotnou realizaci utopické vize divadelního studia jako divadla-kláštera, jakož i další představy J. Osterwy o divadle jako instituci kultury...
|
|
|
Martin McDonagh a Leenanská trilogie
Březinová, Tereza ; Jiřík, Jan (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Tereza Březinová, DiS. Martin McDonagh a Leenanská trilogie 1 Abstrakt v českém jazyce Tématem práce je tvorba dramatika Martina McDonagha a především tzv. Leenanská trilogie, kterou tvoří jeho hry Kráska z Leenane, Lebka z Connemary a Osiřelý západ. V první části se práce pokouší zařadit McDonaghovu tvorbu do dobového kulturního a literárního kontextu, stručně představuje autorovu cestu k psaní pro divadlo a pojmenovává jeho inspirační zdroje, které spatřuje nejen v tradici irského dramatu, ale také v obecném popkulturním kontextu anglosaského světa přelomu 80. a 90. let. V druhé části svou analytickou pozornost zaměřuje na Leenanskou trilogii a zejména na postavu Otce Welshe, který (ač není hlavní postavou žádné z her a ve dvou z nich dokonce přímo vůbec nevystupuje) se ukazuje jako významné tematické pojítko celé trilogie. Společně s ním práce zkoumá i způsob, jakým se postavy (skrz přístup k Otci Welshovi) vztahují k církvi a k otázkám víry.
|
|
|
Drama Karla Krause Poslední dny lidstva a jeho inscenace
Kverková, Pavlína ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze nejvýznamnějšího dramatu rakouského spisovatele, publicisty a kritika Karla Krause (1874-1936) Poslední dny lidstva. Zabývá se jeho formální i obsahovou stránkou a snaží se zdůraznit aktuálnost témat, především tématu mediální manipulace. Bakalářská práce se rovněž snaží nastínit kulturní a společenský kontext vzniku díla. V druhé části práce pojednává na základě dostupných pramenů o způsobu, jakým se pokoušeli toto rozsáhlé dílo převést na jeviště inscenátoři v Německu a Rakousku. Poměrně velký prostor věnuje dosud jediné české inscenaci, jejíž premiéra proběhla v dubnu roku 2011 v Divadle Komedie.
|
|
|
Konec kuráže. Inscenace Matka Kuráž a její děti v režii Jana Kačera v dobovém společenském kontextu
Pitterová, Zuzana ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Hra německého dramatika a režiséra Bertolda Brechta Matka Kuráž a její děti uvedená v roce 1970 na jevišti pražského Tylova divadla pod režijním vedením Jana Kačera, jež je předmětem práce, se stala na dlouhou dobu posledním projevem svobodné divadelní kreativity v Národním divadle po vstupu vojsk Varšavské smlouvy zlomového roku 1968. Inscenace byla v mnoha směrech výjimečnou událostí. Nejen, že se v ní strhujícím životním výkonem zaskvěla představitelka titulní role Dana Medřická, ale režisérovi se podařilo z Brechtova válečného příběhu z rozvrácené Evropy 17. století citlivě vyhmátnout nadčasové jádro, jež v konkrétní politické situaci počínající "normalizace" Československa rezonovalo v publiku opravdu mimořádným způsobem.
|
|
|
Tadeusz Kantor a Divadlo smrti
Veselá, Tereza ; Jiřík, Jan (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tvorbou polského avantgardního umělce Tadeusze Kantora. Zaměřuje se na poslední období jeho autorské divadelní tvorby (nazvané Divadlo smrti), konkrétně na inscenace Mrtvá třída a Wielopole, Wielopole. Práce by se dala rozdělit na tři tematické části. První část se snaží obsáhnout základní mezníky v historii tvorby Tadeusze Kantora, předchozí etapy divadla Cricot 2 a jeho nejvýznamnější inscenace. Tato část by měla sloužit k snadnějšímu pochopení inscenačních postupů v období Divadla smrti a také přiblížit problematiku, kterou se Kantor v průběhu své tvorby zabýval. Druhá část se zabývá již dvěma konkrétními inscenacemi z období Divadla smrti a snaží se o jejich zevrubnou analýzu. Dotýká se také otázky uchování divadelního představení prostřednictvím audiovizuálního záznamu. Třetí část práce je zaměřená na jednotlivé inscenační principy. Na základě jejich popisu se snaží postihnout cíl tvorby Tadeusze Kantora. Tím je vytvoření nového typu divadla, které se nespokojí s iluzivním inscenováním dramatického textu a předstíráním reality.
|
|
|
Divadelní, filmové a televizní herectví Václava Vosky v českém uměleckém a společenském kontextu 2. poloviny 20. století
Neureuterová, Jitka ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
NÁZEV: Divadelní, filmové a televizní herectví Václava Vosky v českém uměleckém a společenském kontextu 2. poloviny 20. století ABSTRAKT Práce se tematicky zaměřuje na divadelní, filmové a televizní herectví jednoho z významných představitelů českého dramatického umění v českém uměleckém a společenském kontextu druhé poloviny 20. století. Cílem předkládané práce je postihnout výrazové prostředky, které Václav Voska při tvorbě svých rolí využíval. Popisuje hercovu divadelní tvorbu, v části věnované televiznímu herectví se snaží komplexně popsat moderování televizního cyklu Zveme vás do divadla. Další část věnovaná filmu se zabývá především spoluprací s Filmovou akademií múzických umění v Praze. Práce neopomíjí pedagogickému působení na Divadelní fakultě múzických umění a politickou kariéru. Zásadní část práce je zaměřena na jeho roli Emila Magise ve hře Feliciena Marceaua Vajíčko. Práce úmyslně opomíjí auditivní tvorbu Václava Vosky (rozhlas, Poetická kavárna Viola, Lyra Pragensis) a pouze zmiňuje zásadní počiny, pakliže jsou pro některou z analyzovaných oblastí nezbytné. V závěru práce je uveden soupis úplné divadelní a filmové tvorby. Televizní soupis je pouhým výběrem s ohledem na faktografickou nepřesnost v počátcích fungování tohoto média. V některých případech přináší práce faktografické údaje, které...
|
|
| |
|
|
Divadelní, filmové a televizní herectví Jiřiny Jiráskové
Novotná, Renata ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Práce se zaměřuje na divadelní, filmové, televizní a rozhlasové herectví Jiřiny Jiráskové. Cílem je vykreslení hereckého portrétu složeného z různých aspektů tvorby této výjimečné herečky. Na základě faktografických údajů je přiblížen vývoj herecké osobnosti Jiřiny Jiráskové. Text obsahuje životopisnou část, která v kontextu doby přibližuje podmínky ovlivňující a formující její umělecké, ale i obecně lidské postoje. Životopisný oddíl věnovaný postihnutí celoživotního působení Jiřiny Jiráskové v divadle přináší přehled jednotlivých divadelních a hereckých etap, nejdůležitějších rolí a významných profesních i osobních setkání. Další oddíl textu se věnuje rozboru herectví Jiřiny Jiráskové. Dále na konkrétních příkladech rozebírá několik nejvýraznějších, "modelově" typických inscenací, jejichž rozborem dokládá bohatost výrazových prostředků herečky i její schopnost žánrové různorodosti. Zmíněn je také přehled její herecké tvorby ve filmu, televizi a rozhlase s přiblížením konkrétních výrazných výkonů. V závěru práce je uveden soupis divadelních a filmových rolí. Textová příloha obsahuje stěžejní osobní výpověď Jiřiny Jiráskové z konce šedesátých let. V obrazové příloze jsou fotografie zachycující zmiňované herecké výkony. KLÍČOVÁ SLOVA: JIŘINA JIRÁSKOVÁ, HERECTVÍ, DIVADLO, FILM, TELEVIZE, ROZHLAS,...
|
|
|
Langerovi Andělé mezi námi a problém eutanazie
Buriánová, Kristýna ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Náplní této bakalářské práce je podrobná analýza hry Františka Langera Andělé mezi námi, kterou sepsal v roce 1931. Ač byla napsána před více jak osmdesáti lety, stále se vyjadřuje k velmi aktuálním tématům. Jedním z hlavních témat hry, na které se autorka zaměřuje, je problém euthanasie, o němž se debatovalo již od antického Řecka a Říma a debaty neustávají ani v dnešní době. V práci je rozebíráno, jak se s námětem zachází v samotné hře, jaké názory na euthanasii panovaly v minulých staletích, v době, kdy byla hra napsána, a pozornost je zaměřena i na současnost.
|
host ::
RSS.