|
|
Malované putovní kamínky jako forma daru ve veřejném prostoru
Procházková, Alžběta ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na současnou kulturní praktiku malování a sbírání malovaných putovních kamínků v České republice. Jedná se o kamínky, které jejich tvůrci ponechávají ve veřejném prostoru jako dar neznámému člověku. Nálezce takového kamínku může jeho fotografii sdílet na elektronických sociálních sítích a následně ho přesunout na další místo. Cílem práce je určit a interpretovat významy, které kamínky mají pro své tvůrce i nálezce. Činí tak navržením typologie kamínků dle jejich sociálních funkcí. Práce dále specifikuje motivace aktérů k tvorbě malovaných kamínků i jejich hledání a sbírání a popisuje demografii aktérů participujících na této praktice. Výzkum potvrdil, že vykonáváním aktivit spojených s touto praktikou se aktéři obdarovávají, přičemž tento dar má několik podob. Malované putovní kamínky také vykazují znaky předmětů řetězové spolupráce dle teorie Lynne McNeill.
|
|
|
The late socialist Czechoslovak ethnography and folklore studies and its influence on the Czech tradition of sociocultural anthropology after 1989
Balaš, Nikola ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se snaží prozkoumat československou etnografii a folkloristiku v období pozdního socialismu a poskytnout tím základ pro pochopení postsocialistické transformace etnografie v antropologii a etnologii. Hlavní teoretický rámec, ze kterého práce vychází, představuje kritická sociologie vědy Pierra Bourdieu. Teze se převážně zaměřuje na dvě instituce, kde se etnografie pěstovala - na Katedru etnografie a folkloristiky Univerzity Karlovy v Praze a na pražskou pobočku Ústavu pro etnografii a folkloristiku Československé akademie věd v období pozdního socialismu, tedy období pokrývajícího 70. a 80. léta 20. století. Kromě intelektuálního rozměru etnografie se práce snaží rozkrýt rozmanité praktiky etnografů jako například výzkumné metody, jazykové znalosti, psací návyky, vědecké hierarchie nebo postoje ke vzájemné kritice. Hlavním argumentem této práce je, že zatímco nálepka etnografie v 90. letech 20. století vymizela, praktiky etnografů se i nadále podílely na utváření vznikající české antropologie a etnologie. Práce intenzivně čerpá z etnografických spisů, z rozhovorů s bývalými etnografy a ze sekundární literatury. V menší míře pak čerpá z dochovaných dokumentů. Klíčová slova: dějiny etnografie a folkloristiky, dějiny české antropologie, dějiny antropologie, postsocialismus, kultura...
|
|
|
Neformální transmise vernakulárních "babských rad" v prostředí českých mladých dospělých
Nôšková, Dominika ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Primárním záměrem bakalářské práce bylo zmapovat proces neformální mezigenerační transmise "babských rad", vernakulárních, často rodinných receptů, které mají souvislost se správným zažíváním a prevencí před trávicími potížemi v prostředí současné české mládeže ve věku mladé dospělosti (tj. 18-25 let). Práce je definována badatelskými otázkami, "Od koho, kdy a kde získala tato generace znalost babských rad", "Předává tato generace aktivně babské rady?" "Komu, kdy a v jakých situacích je toto převádění uskutečněno?". Dokumentace dat byla primárně prováděna na základě neformálních i formalizovaných rozhovorů s tázanými. Součástí práce je i teoreticko-historická část, snažící se v dialogu s etnologickou a folkloristickou literaturou definovat koncept "babské rady". Za pomoci internetové analýzy, polostrukturovaných rozhovorů a dotazníkového šetření jsem došla k závěru, že babské rady jsou stále diskutovaným tématem. Zejména se tomu přibližují mladí dospělí, pocházející z menších měst a vesnic, kteří se přestěhovali do Prahy ve věku mezi 12-15 lety. S odkazem na rozhovory a výsledky z dotazníků jsou to více ženy, které poskytují, předávají a praktikují babské rady v běžném životě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Mezi bděním a snem: Kulturní proměny spánkové paralýzy
Jedinák, Boris ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Jakoubek, Marek (oponent)
Diplomová práce zkoumá fenomén spánkové paralýzy (dále jen SP) a její kulturní konceptualizace jednak v archaickém folklóru na území českých zemí a jednak v současném, moderním folklóru, respektive individuálních i kolektivních explanacích jejích významů. V teoretické části je stručně nastíněn charakter SP z perspektivy moderní psychiatrie, dále jsou představeny archaické folklorní intepretace této spánkové poruchy objevující se v různých mimoevropských kulturách a následně je zde podrobně popsán fenomén můry, přízraku, který autor pokládá za jedno z možných uchopení této spánkové poruchy v pověstech a zvycích archaického českého folklóru. Výzkumná část práce vychází z terénního výzkumu, jehož cílem bylo zmapovat - na základě etnografických rozhovorů s lidmi, kteří SP prožili -, jakým způsobem může být dnes SP individuálně interpretována, jakým způsobem se zaznamenané výpovědi překrývají s folklorními projevy spánkové poruchy popisovanými v teoretické části, relevantními pro dané kulturní prostředí, a jakým způsobem již existující kulturní modely objevující se v současné populární kultuře a moderním folklóru tvarují individuální prožitek SP a osobní výklad informátorů. V části diplomové práce se autor dále věnuje autoetnografickému rozboru vlastních zkušeností a interpretací SP. Ze srovnání...
|
|
|
Kroje severovýchodních Čech: Jejich odlišnosti a společné znaky
Mašek, Tomáš ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou regionální a lokální diferenciace krojů ze severovýchodních Čech. Výzkumnou otázkou bakalářské práce je, jaké společné znaky kroje třech hlavních regionů oblasti sdílí a ve kterých se na úrovni mikroregionů odlišují mezi sebou. Související otázkou jsou příčiny této diferenciace z historického a kulturního hlediska, tvorba imaginárních hranic regionů konstruovaná z pohledu kulturní topografie a etnografie v kontrastu s hranicemi utvářenými folklorním hnutím (folklorní soubory, baráčníci, apod.). Metodologie práce je založena na práci s archivními a muzejními zdroji, etnologickou fotografií, výzkumem v terénu a rozhovory se členy folklorních kroužků z regionů. První část práce se zabývá uvedením do zkoumané oblasti a jejím vymezením, obecným popisem lidového oděvu, jeho částí a jeho funkce a sdílenými znaky lidových oděvů v oblasti zájmu této práce. Druhá část práce, začínající kapitolou Kroje severovýchodních Čech, se zabývá vymezením konkrétních regionů severovýchodních Čech a podrobným popsáním lidových oděvů typických pro regiony s akcentem na jejich odlišnosti. Klíčová slova: Kroj, severovýchodní Čechy, folklor, lidová tvorba, lidová výšivka
|
|
|
Kolektivní vs. individuální narativní repertoár na příkladu konkrétních folk groups na Slovácku
Čechmánková, Martina ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
(česky) V obcích v etnografickém regionu Slovácko se stále dodržuje značné množství ýročních festivit a praktik spojených s různým způsobem udržovanou či konstruovanou tradiční lidovou kulturou. Tyto praktiky, jako jsou hody, stavění májky či vykonávají různé lokální přípravě je připomínána různých narativech, které se pak orální transmisí šíří buď generačně, nebo migrují. Jsou také připomínány při opakovaném konání festivit Narativy se týkají např. složitosti nošení kroje, kradení májek, nebo plánování obchůzek po vesnici. Zachytila jsem také narativy týkající se vlivu populární kultury.
|
|
|
Současná reflexe odsunu Němců v lokalitě Ašska
Haken, Jan ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou minulosti západočeského města Aš, konkrétně pak odsunem českých Němců z tohoto regionu, obdobím socialistické diktatury a událostí po roce 1989. Zároveň zkoumá vztah místních obyvatel k současnému Německu a etnickým menšinám, které Aš obývají. Pokouší se poskytnout vhledy do těchto témat skrze interpretaci hloubkových rozhovorů s narátory z řad místních obyvatel a zkoumá jaký vliv mají tyto současné a historické aspekty na formování identity současných obyvatel coby Čechů a obyvatel Aše. Mimoto si práce klade všeobecnější otázky ohledně vztahu místního obyvatelstva k současnému Německu, především pak jaká pozitiva a negativa místní obyvatelé v jeho blízkosti vidí. Klíčová slova: identita, sociální a kulturní skupiny, odsun českých Němců, Aš, socialismus, postsocialismus, menšiny, hranice, 1989, kolektivní paměť
|
|
|
Kostelní Radouň - Jihočeská vesnice: Tradiční a současné rodinné a společenské rituály
Štrosová, Lenka ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Diplomová práce se věnuje prostředí vesnické společnosti. Hlavním tématem práce je problematika výročních zvyků a obyčejů, amatérských sportovních a kulturních spolků a aktivit, jejich tradici a významu pro jihočeskou obec Kostelní Radouň. Cílem práce je zmapovat současný stav dochovaných výročních zvyků a obyčejů a dalších kolektivních aktivit. Dále je věnována pozornost jejich roli a funkci ve společenském a kulturním životě obyvatel obce. Práce je rozčleněna do několika kapitol, přičemž v úvodních kapitolách je věnována pozornost vývoji zájmu o tradiční lidovou kulturu ve zkoumané oblasti a proměnám obce ve 2. polovině 20. století, které měly vliv na výroční zvyky a obyčeje. V následující kapitole je popsáno prostředí obce a její občanská vybavenost. Následují kapitoly věnující se místní spolkům a organizacím, které jsou hlavními organizátory kolektivních zábav. Další kapitola popisuje výroční zvyky a obyčeje, jejich tradiční podobu a současný stav v obci Kostelní Radouň. Na základě dat, získaných při terénním výzkumu uskutečněném v obci,a studiu dosavadních pramenů se podařilo zjistit, že v obci Kostelní Radouň se do současnosti udrželo několik výročních zvyků a obyčejů, které přes změnu funkčních souvislostí, mají své místo ve společenském životě obce. Dále bylo zjištěno, že v současné době je...
|
host ::
RSS.