|
|
Česká reflexe arménské otázky (1878 - 1925)
Jandák, Marek ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Košťálová, Petra (oponent)
Tématem mé bakalářské je analýza česká reflexe arménské otázky v klíčových letech 1878 - 1925. V úvodní části se soustředí na obraz Arménů a Turků v českém veřejném prostoru obecně. Další kapitola se zabývá měnícím se obrazem násilí páchaného na Arménech v Osmanské říši v deníku Národní politika. V závěrečné části se věnuji dílu českého cestovatele a humanisty Karla Hansy. Zkoumání Národní politiky se zaměřuje přístup periodika k masovému násilí a humanitárním problémům, který je zkoumán za pomoci textové, kvantitativní a obsahové analýzy. Kapitola 4 o Karlu Hansovi je zpracována spíše narativní formou, analýza jeho příběhu je antropologická a rovněž obsahová. Pozornost je v obou případech soustředěna na fenomén lhostejnosti nebo naopak aktivní pomoci v době genocidy či humanitární krize s přihlédnutím ke studii amerického psychologa Paula Slovica s podtitulem Psychická otupělost a genocida. Z výzkumu Národní politiky vyplynulo, že česká veřejnost byla značně pasivní a zahraniční zpravodajství bylo nepůvodní a ve vleku světových agentur. Česká kolektivní paměť byla navíc poznamenána zamlčováním a popíráním arménské genocidy v době první světové války rakousko-uherskými autoritami. Naproti tomu Karel Hansa prokázal neobyčejné osobní odhodlání ve své práci pro arménské sirotky jak přímo v Sýrii s...
|
|
|
Praxe násilí v arménské genocidě
Jandák, Marek ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent)
Tato diplomová práce věnována analýze příčin a průběhu arménské genocidy (1915 - 1916) na centrální a provinční úrovni. První část textu zkoumá tento fenomén obecně z perspektivy politických a sociálních dějin. Zde je pro interpretaci příčin likvidace arménského obyvatelstva osmanskou vládou brán za klíčový vznik konfliktního prostředí, které ji učinilo myslitelnou. Při interpretaci tohoto procesu je kladen důraz na utváření moderních polických stran, přechod od dynastického pojetí legitimity panství k etnicko-demokratickému konceptu a na roli zvýšené míry násilí ve veřejném prostoru v době mezinárodních konfliktů. Po analýze centrálního rozhodovacího procesu se text zaměřuje na stručné shrnutí obecného průběhu "Velké pohromy" v Osmanské říši s důrazem na kroky centrální vlády v Istanbulu. Druhá část práce se zabývá tím, jak byla genocidní politika uváděna do praxe v provinčních městech Mezreh a Harpút. Tento oddíl práce čerpá zejména z pramenů, které po sobě zanechala komunita zahraničních misionářů a americký konzul. Průběh vyhlazování a deportací v regionu značně ulehčil kolaps důvěry mezi arménským a muslimským obyvatelstvem následující po hledání zbraní v arménské komunitě a zatýkání jejích předáků osmanskými úřady. Samotná genocidní politiky byla posléze implementována vůči arménskému...
|
|
|
Česká reflexe arménské otázky (1878 - 1925)
Jandák, Marek ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Košťálová, Petra (oponent)
Tématem mé bakalářské je analýza česká reflexe arménské otázky v klíčových letech 1878 - 1925. V úvodní části se soustředí na obraz Arménů a Turků v českém veřejném prostoru obecně. Další kapitola se zabývá měnícím se obrazem násilí páchaného na Arménech v Osmanské říši v deníku Národní politika. V závěrečné části se věnuji dílu českého cestovatele a humanisty Karla Hansy. Zkoumání Národní politiky se zaměřuje přístup periodika k masovému násilí a humanitárním problémům, který je zkoumán za pomoci textové, kvantitativní a obsahové analýzy. Kapitola 4 o Karlu Hansovi je zpracována spíše narativní formou, analýza jeho příběhu je antropologická a rovněž obsahová. Pozornost je v obou případech soustředěna na fenomén lhostejnosti nebo naopak aktivní pomoci v době genocidy či humanitární krize s přihlédnutím ke studii amerického psychologa Paula Slovica s podtitulem Psychická otupělost a genocida. Z výzkumu Národní politiky vyplynulo, že česká veřejnost byla značně pasivní a zahraniční zpravodajství bylo nepůvodní a ve vleku světových agentur. Česká kolektivní paměť byla navíc poznamenána zamlčováním a popíráním arménské genocidy v době první světové války rakousko-uherskými autoritami. Naproti tomu Karel Hansa prokázal neobyčejné osobní odhodlání ve své práci pro arménské sirotky jak přímo v Sýrii s...
|
host ::
RSS.