Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 48 záznamů.  začátekpředchozí26 - 35dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza vzájemného ovlivnění kameramana a režiséra
Vančura, Vojtěch ; JÍCHA, Marek (vedoucí práce) ; MACÁK, Jiří (oponent)
Práce je jakýmsi zamyšlením nad spoluprácí kameramana a řežiséra. Jejím úkolem je analyzovat do jaké míry je kameramanův rukopis formován osobou režiséra a do jaké míry se kameramanův rukopis mění v závislosti na žánru filmované látky.
Digitální postprodukční korekce obrazu
Daliman, Tomáš ; JÍCHA, Marek (vedoucí práce) ; SMUTNÝ, Vladimír (oponent)
Formáty a videokodeky, Bayerova maska, problematika barevných prostorů, referenční barevné prostory, pracovní barevné prostory, 1D LUT vs 3D LUT, úvod do správy barev, hardwarové řešení barvících systémů, Softwarové řešení barvících systémů.
Digitální kino a DCP
Votýpka, Vojtěch ; MYSLÍK, Jiří (vedoucí práce) ; JÍCHA, Marek (oponent)
Tato práce pojednává o cestě výroby digitální filmové kopie DCP a možnostech její prezentace v kvalitním digitálním kině standardu DCI. Zprvu se zabývá obecnými úvahami nad moderními médii a vývojem sdělovacích prostředků a posléze komplexně zkoumá problematiku celého výrobního řetězce a jednotlivých aspektů, které mají vliv na výsledek úspěšného zpracování a předvedení díla v co možná nejvyšší estetické kvalitě. Práce přistupuje k otázkám vyvíjejícího se standardu digitálního kina objektivně i subjektivně. Snaží se popsat veškerou související problematiku. Hledět do budoucna a snažit se poučit z chyb minulých, např. omezených možností televizního sdělování a končícího fenoménu filmové kopie. Práce upozorňuje na smysl otázek spjatých s digitální kinematografií a vysokým rozlišením 2K a 4K, jež nahrazuje vysoce kvalitní standard 35mm kopie. Norma DCI, kterou se nyní promítání řídí, má poměrně velkou toleranci, která způsobuje možnost nedokonale vybavených a nastavených kin. Role kameramana tedy končí opět tam, kde jeho práce obvykle začíná, u stroje, který mění binární kód na analogový proud paprsků tvořících na filmovém plátně perfektní obraz. Velmi podstatnou částí této práce je její praktická část, výzkum provedený v pěti institucích, kterým byl dodán test DCP, jež byl zdokonalován na základě konzultací s operátory těchto jednotlivých Postprodukcí v Praze a následně jimi proveden export do kontejneru DCP2K pro další zkoumání. Technická příloha testu je na přiloženém DVD.
Kamery pro digitální kinematograii, vlas tnosti a kvalitativní parametry
Polách, Martin ; JÍCHA, Marek (vedoucí práce) ; KOŠŤÁL, Emil (oponent)
Práce rozbírá zásadní digitální kamery a technologie, které má k dispozici kameraman při natáčení celovečerních snímků, reklam a TV obsahu. Zaměřil jsem se obzvláště na kamery, které jsou komerčně dostupné v roce 2012, jakými jsou např. Arri Alexa, RED EPIC, Sony F65, Phantom FLEX, Phantom 65 a několik dalších poloprofesionálních kamer. V práci rozebírám také počátky a historii digitálních kamer od devadesátých let, kdy začaly vznikat první kamery vůbec schopné konkurovat filmové surovině, a vývoj druhé generace kamer jako Panavision Genesis Arri D20/D21 či RED ONE. Část práce je věnována technickým vlastnostem a parametrům, které jsou od současných high-endových kamer vyžadovány.
Kameramani českého dokumentárního filmu
Šuster, Jan ; Jícha, Marek (vedoucí práce) ; Ulver, Stanislav (oponent)
V diplomové práci se zabývám především pohledem kameramanů, jako profesionálů, ale i jako lidí na problematiku filmového obrazu v dokumentárním filmu. Snažím se hledat a stavět pohled na dobu a život české kinematografie skrze oči čtyř kameramanů čtyř různých věkových generací. V úvodu procházím stručnou historií českého dokumentárního filmu. Po ní se dostávám k rozhovorům s kameramany, které jsem vybral na základě jejich dlouhodobých zkušeností s obrazem v dokumentárním filmu. Každý z nich je výraznou osobností a každý svou prací posouval nebo stále posová kupředu kvalitu české kameramanské profese. Všem posléze kladu stejné otázky a snažím se tak získat vícegenerační pohled na problematiku české dokumentární kinematografie a zároveň na kameramany osobně. V závěru práce shrnuji obecné a vzájemně porovnávám různorodé postoje. Vstupuji do závěru i svým vlastním pohledem a tak se konfrontuji s názory jak poslední, pátý a nejmladší z kameramanů.
Vývoj obrazového řešení filmů Terence Malicka
Dvořák, Marek ; Koblovský, Petr (vedoucí práce) ; Jícha, Marek (oponent)
Analýza obrazové stránky díla režiséra Terrence Malicka v průběhu jeho tvorby.
Ženy České Kamery
Kostková, Jaroslava ; Šofr, Jaromír (vedoucí práce) ; Jícha, Marek (oponent)
Tato práce pojednává o ženách, které se do České kinematografie zapsaly jako její kameramanky. Poskytuje jmenný výčet všech absolventek Katedry Kamery na FAMU a pomocí osobních rozhovorů a osobní korespondence mezi autorkou a kameramankami odhaluje hlavní témata, která pro tyto ženy v jejich profesních životech rezonují nejsilněji. Zároveň nabízí, v podobě medailonků, nejnovější informace o karierách kameramanek a o tom, kde se v současnosti uplatňují.
Kameramani českého hraného filmu
Kaboš, Michael ; Jícha, Marek (vedoucí práce) ; Ulver, Stanislav (oponent)
Kameramani českého hraného filmu: Hledání identity je pojednání o významu kameramanů v rámci české kinematografie. Práce je složena z autentických vzpomínek a poznatků jednotlivých osobností - kameramanů. Jejich výpovědi jsou konfrontovány s historickými prameny, které tvoří důležitou historiografickou část práce. Hlavní témata jsou: hledání inspirace a vytváření myšlenkových konceptů, způsob transformace reality a obsahu sdělení a definice významu kameramanské identity vzhledem k individualitě každého tvůrce i v korelaci s režisérem.
Tvůrčí využití digitálního intermediátu při tvorbě světelných atmosfér
Janda, Marek ; Weiser, Antonín (vedoucí práce) ; Jícha, Marek (oponent)
Cílem této magisterská práce je nastínit tvůrčí využívání digitálního intermediátu v kameramanské praxi. Moderní technologie, mezi které digitální intermediát patří přináší i nové možnosti práce a úpravy světelných atmosfér v digitální postprodukci. Úvodem jsou zmíněny atmosféry v malířství, fotografii a ve filmu. Dále jsou popsány typy vstupních formátů pro zpracování obrazu, druhy filmových přepisů, scannerů a výstupních formátů. Následuje vlastní postprodukce obrazu (s obrazovými ukázkami), která se zaměřuje na zařízení pro postprodukci, digitální kompozici, triky, barevné korekce a úpravy obrazu. Je zde uvedena technologie zápisu dat na film i problém týkající se digitálního kina včetně archivace. Na závěr práce jsou připomenuty klasické filmové technologie, perspektivy využití digitálního intermediátu v tvůrčí činnosti kameramana a je nastíněna budoucnost a vývojové tendence filmu.
Digitální intermediát
Preiss, Martin ; Smutný, Vladimír (vedoucí práce) ; Jícha, Marek (oponent)
O digitálním intermediátu a jeho aplikacích v kameramanské profesy

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 48 záznamů.   začátekpředchozí26 - 35dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 JÍCHA, Marcel
2 Jícha, Marcel
7 Jícha, Martin
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.