|
| |
|
|
Links between atmospheric circulation and surface air temperature distributions in climate models
Pejchová Plavcová, Eva ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Huth, Radan (oponent)
Název práce: Vazby mezi atmosférickou cirkulací a rozděleními přízemní teploty vzduchu v kli- matických modelech Abstrakt: Práce je souborem pěti článků zabývajících se validací výstupů regionálních kli- matických modelů (RCM) v oblasti střední Evropy. První článek ukazuje na prob- lémy s volbou pozorovaných dat, která ovlivňuje závěry plynoucí z validace mod- elů. Druhý článek hodnotí simulace denních teplot a ukazuje, že některé chyby v simulaci teploty mohou souviset se špatným zachycením velkoměřítkové atmos- férické cirkulace. Schopnosti modelů simulovat atmosférickou cirkulaci a pozorované vazby mezi cirkulací a přízemní teplotou vzduchu jsou popsány ve třetím článku, který studuje také vliv řídících dat na výstupy jednotlivých RCM. Čtvrtý článek se zaměřuje na nedostatky modelů v zachycení denní amplitudy teploty a jejich možné příčiny zkoumáním vazeb mezi těmito chybami a atmosférickou cirkulací a množstvím oblačnosti. Poslední studie se zabývá pozorovanými vazbami mezi cirku- lací a denními úhrny srážek ve třech regionech České republiky a zkoumá, jak jsou tyto vazby zachyceny různými RCM. 1
|
|
|
Normality Testing of some Elements of Climate
Jelínek, Petr ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Antoch, Jaromír (oponent)
Normality of daily temperature is often presumed in climatology. This study aims to verify the adequacy of such a model and possibly design a better one. A set of 20th century temperature data from all parts of Europe is examined. An effort is made to find out, whether regional differences in temperature distribution exist. Chapter 2 describes the preliminary trasformation of the data. In Chapter 3, several normality tests are conducted, based on both higher order statistical moments and EDF goodness-of-fit. Chapter 4 introduces finite normal mixtures, Engelman-Hartigan test and an iterative EM algorithm are applied. Chapter 5 summarizes the results.
|
|
| |
|
|
Zpracování klimatologických měření z experimentálních lokalit v Kyrgyzstánu a jejich synopticko-klimatologická interpretace
Sýkorová, Petra ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Pokorná, Lucie (oponent)
Tým KFGG PřF UK se podílel na intenzivním výzkumu v oblasti kyrgyzských ledovcových jezer. Součástí výzkumu byl i sběr klimatických dat na třech meteorologických stanicích v lokalitách Kolor (2 700 m n. m.) a Adygine (3 500 m n. m. a 3800 m n. m.). Cílem této práce bylo pomocí metody SNHT (Standard Normal Homogeneity Test) analyzovat homogenitu klimatických dat naměřených v experimentálních lokalitách, podrobit je základnímu klimatologickému zpracování, vytvořit pro zájmové území pomocí metody Jenkinsona a Collisona klasifikaci cirkulačních typů a nakonec kvantifikovat vztahy mezi jednotlivými cirkulačními typy a hodnotami vybraných klimatických prvků. Výsledkem analýzy jsou homogenizované klimatické řady pro stanici Adygine H (3 800 m n. m.) a shrnutí základních statistik a trendů klimatických prvků v oblasti. Dále byl pro období srpen 2007-červenec 2011 vytvořen katalog cirkulačních typů a nakonec byly analyzovány a shrnuty vztahy mezi jednotlivými cirkulačními typy a projevy klimatických prvků (teploty vzduchu, srážkami a globálním zářením). Výsledky práce mohou být použity k identifikaci typů spojených s průvaly ledovcových jezer. Klíčová slova: klimatická měření, homogenita, cirkulační typy, synoptická klimatologie, Kyrgyzstán
|
|
|
Vliv jevu El Niño / Jižní oscilace na klima Nového Zélandu
Brambus, Ondřej ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá klimatickým jevem El Nino, Jižní Oscilací (Southern Oscillation), jejich interakcí (ENSO) a dopadem ENSO procesů na klima Nového Zélandu. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První z nich (kapitola 3) se zabývá vysvětlením terminologie, obecných zákonitostí a podmínek, za kterých El Nino vzniká. Druhá část (kapitola 4) pak shrnuje nejdůležitější výzkumy týkající se dopadů ENSO procesů na klima Nového Zélandu. V této části jsou popsány jak čistě meteorologické a klimatologické výzkumy, tak zároveň výzkumy hydrologické či dendrochronologické. Poslední část (kapitola 5) je věnována mému výzkumu, který se zabývá dopady změn SOI (Southern Oscillation Index) na teploty a srážky Nového Zélandu. Při událostech El Nino se zdá být roční amplituda teploty v severní části severního ostrova Nového Zélandu vyšší než při událostech La Nina. K tomuto závěru jsem dospěl pomocí korelace SOI s daty teplot. Dopady kolísání SOI na proměnlivost srážek můj výzkum nepotvrdil.
|
|
|
Vliv teplotních extrémů na hospitalizace s onemocněním oběhové soustavy
Urban, Aleš ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Aleš Urban, Praha 2012 Vliv teplotních extrémů na hospitalizace s onemocněním oběhové soustavy Práce porovnává rozdíly vlivu teplých a chladných dnů na nadměrnou úmrtnost a hospitalizace na vybrané diagnózy, resp. skupiny diagnóz ze skupiny nemocí oběhové soustavy (CVD) v Praze a venkovském regionu tvořeném Jihočeským krajem a Vysočinou (JČ) za období 1994-2009. Venkovský region byl vybrán vzhledem k podobné věkové struktuře a velikosti populace jako v Praze. Zmíněné rozdíly jsou srovnávány mezi zvolenými populačními skupinami (muži a ženy; < 65 a 65+ let). Jako teplé (chladné) dny byly definovány dny s průměrnou denní teplotou vzduchu nad (pod) hodnotou 90% (10%) kvantilu denních hodnot v létě (zimě) za sledované období pro každý region zvlášť. Nadměrné hodnoty úmrtí (hospitalizací) byly určeny jako rozdíl vzhledem k standardizovaným denním počtům úmrtí (hospitalizací) za sledované období ošetřeným o výskyt epidemií chřipky/akutních respiračních infekcí a sezónní/týdenní chod úmrtnosti (hospitalizací). V Praze byla zjištěna významná (p = 0,05) nadměrná úmrtnost při teplých dnech jak pro CVD jako celek, tak pro jednotlivé diagnózy, a to ve více populačních skupinách než v JČ. Nejvyšší relativní nadměrná úmrtnost při teplých dnech byla zjištěna v Praze u žen na...
|
|
|
Stanovení směru a rychlosti přízemního větru z údajů pro volnou atmosféru
Mach, Václav ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Mikšovský, Jiří (oponent)
5 Abstrakt Stanovení směru a rychlosti přízemního větru z údajů pro volnou atmosféru. Tato práce pojednává o vztahu mezi přízemním větrem v České republice a údaji pro volnou atmosféru. Řešení je provedeno pomocí statistického downscalingu, přenosovou funkcí je násobná lineární regrese s krokovým výběrem prediktorů. Testovanými prediktory jsou čtyři geopotenciální výšky (hgt 500, hgt 700, hgt 850 a hgt 1000), tlak přepočtený na hladinu moře a složky větru U a V. Hodnoty rychlosti a směru větru naměřené na 18 meteorologických stanicích ČHMÚ byly použity jako prediktandy. Období zájmu je vymezeno roky 1961 - 2010. Ve třech odlišných metodách byly porovnány výsledky downscalingu složek větru U a V, výpočtu rychlosti větru ze složek větru U a V a downscaling rychlosti větru. Výsledné modely byly otestovány metodou křížové validace. Výsledné rovnice dobře simulují přízemní vítr pro většinu stanic. Lepší metodou pro downscaling rychlosti větru byla stanovena metoda výpočtu rychlosti větru z downscalingových složek U a V.
|
|
|
The application of atmospheric circulation classifications in the interpretation of climate model outputs
Stryhal, Jan ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Beranová, Romana (oponent)
Využití klasifikací atmosférické cirkulace v interpretaci výstupů z klimatických modelů Mgr. Jan Stryhal Automatizované klasifikace polí atmosférické cirkulace (zkráceně cirkulační klasifikace) jsou nástrojem hojně užívaným v synoptické a dynamické klimatologii ke studiu atmosférické cirkulace a vazeb mezi atmosférickou cirkulací a nejrůznějšími atmosférickými, environmentálními a společenskými jevy. Aplikace cirkulačních klasifikací na výstupy dynamických modelů atmosféry prodělaly od prvních studií před zhruba 30 lety značný rozvoj, odrážející rychlý rozvoj statistiky, výpočetní techniky a přirozeně také klimatologického výzkumu, který se tváří v tvář paradigmatu antropogenních klimatických změn stává více a více závislým na simulacích atmosféry. Nekoordinované využívání nejrůznějších statistických přístupů v analýze výstupů globálních modelů klimatu a jejich ensemblů a nahodilý výběr cirkulačních proměnných, prostorových a časových domén a referenčních datových souborů vyústily v potřebu srovnávacích studií, které by objasnily, nakolik je srovnání klasifikací ve dvou datových souborech citlivé k subjektivním volbám. Tato práce reaguje na tuto potřebu zaměřením na roli, jakou hrají v podobných výzkumech volba klasifikační metody a v případě validace modelů volba referenční reanalýzy atmosféry. Za...
|
|
|
Změny mořského ledu v Arktidě z pohledu globální klimatické změny
Škopan, Viktor ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Oblast Arktidy je jednou z nejcitlivějších oblastí Země vůči klimatickým změnám. Teplota v Arktidě za posledních několik desetiletí vzrostla o více než dvojnásobek globálního průměru a pohybuje se zhruba o 4 řC výše ve srovnání s teplotou na začátku průmyslové revoluce, ke které došlo koncem 18. století. S vysokou pravděpodobností lze říct, že za takto dramatickou změnu může antropogenní činnost. Mořský zámrz na tyto změny reaguje poklesem plochy, tloušťky, stáří a dalších parametrů. Nejvýznamnější pokles byl zaznamenán v letních měsících, kdy dochází k průměrnému zmenšování plochy mořského zámrzu o 12,8 % za dekádu. Došlo také k výraznému poklesu stáří mořského ledu. Před čtyřiceti lety představoval mořský zámrz, starší čtyř let, 30 % celkové plochy pokryté mořským zámrzem, přičemž dnes takto starý led tvoří pouze 2 %. K rychlému oteplování Arktidy a vyššímu tání mořského ledu výrazně přispívají pozitivní zpětné klimatické vazby. Příkladem může být snižující se albedo (odrazivost) Severního ledového oceánu, které kvůli zmenšujícímu se mořskému zámrzu odráží mnohem méně slunečního záření, což přispívá k rychlejšímu oteplování oblasti a vyššímu tání mořského ledu. Modely ukazují, že oteplování Arktidy bude v budoucnu pokračovat, a dá se předpokládat, že koncem století budou teploty v Arktidě o 10 řC...
|
host ::
RSS.