|
|
Vliv výživy na produkci, kvalitu produkce a zdraví vysokoužitkových dojnic
Martinková, Lucie ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Kodeš, Alois (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shromáždění poznatků o vlivu výživy na produkci, kvalitu produkce a zdraví vysokoužitkových dojnic.
Práce je tematicky rozdělena do čtyř bloků. V úvodu se pojednává o trávicí soustavě přežvýkavců a následně o mechanismu a fyziologii trávení. Krávy jsou pastevní, přežvýkavá zvířata a je to právě ruminace, která dává skotu výjimečné postavení mezi ostatními zvířaty. Díky fermentačním procesům v bachoru mohou krávy přeměnit píci s nízkou koncentrací živin na vysoce kvalitní potraviny jako je mléko a maso. Nesprávné fungování, či poranění trávicího traktu může dojnicím způsobit velké produkční i zdravotní problémy.
Následující část je věnována problematice mléčné žlázy. Popisuje její stavbu, tvorbu mléka a v neposlední řadě složení mléka. Protože mléko a mléčné výrobky patří k základním potravinám ve výživě lidí, je produkce mléka, tím pádem i zdraví a funkčnost mléčné žlázy alfou a omegou chovu dojného skotu.
Třetí část této práce je věnována krmivům používaných ve výživě skotu. Především je zde věnován důraz vlivu poměru živin v krmné dávce na zdraví dojnic, množství a kvalitu jejich produkce. Důkladně je zde rozebrána energie a dusíkaté látky, jejich potřeba pro dojnice a stanovení těchto výživových hodnot v krmivu.
Celá práce je zakončena tím nejdůležitějším. To je výčet negativních aspektů, vznikajících zejména nesprávnou výživou vysokoužitkových dojnic. Jedná se především o zdravotní stav, množství a složení mléka, poruchy tvorby mléčných složek a následná kontrola produkce mléka pomocí kontroly užitkovosti. Největší pozornost je věnována produkčním chorobám jako jsou alkalóza, acidóza a ketóza, neboť často předcházejí různým chorobám, které v chovu způsobují velké produkční i ekonomické ztráty.
|
|
|
Vyživa hříbat a mladých koní do dvou let.
Morávek, Filip ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Kodeš, Alois (oponent)
Výživa hříbat a mladých koní hraje zásadní roli při růstu a vývoji organismu rostoucích koní. Velice důležitým faktorem, který ovlivňuje růst, je obsah živin v krmivech.
Živiny, které jsou zásadní pro správný růst a vývoj hříbat, nazýváme bílkoviny. U bílkovin je třeba hledět na jejich aminokyselinové složení. První limitující aminokyselinou se stává pro hříbata lysin. Další limitující aminokyselinou u rostoucích hříbat je treonin. Krmné dávky, které budou poskládány tak, aby obsahovaly dostatek lysinu a treoninu, budou podporovat rychlejší růst. Toto bude ovšem platit pouze tehdy, pokud nebude omezujícím faktorem energie.
Důležitou roli hrají sacharidy a tuky, které jsou především energetickým zdrojem. Pro hříbata je důležitým energetickým zdrojem mlezivo a následně mléko.
V případě, že jsou v organismu v nadbytečném množství přítomny kvalitní aminokyseliny a energie, je třeba být velice opatrný z důvodu toho, aby nedošlo ke vzniku vývojových ortopedických onemocnění, mezi která patří fyzitida, osteochondróza, subchondrální cysty, angulární a flexní deformity.
Pro správný růst a vývoj mladých rostoucích koní jsou následně důležité hladiny minerálních prvků a vitaminů. Makroprvky, které mají největší dopad na zdraví hříbat, jsou vápník a fosfor. Především vyvážený poměr mezi těmito dvěma prvky je velice zásadní.
V průběhu vývoje trávicího traktu hříbat dochází k vývoji mikrobiální populace v tlustém střevě. Tato bakteriální populace se následně podílí na fermentaci vlákniny. Při tomto procesu vznikají těkavé mastné kyseliny, které následně pokrývají největší podíl energetických potřeb.
|
|
|
Ukázkové faktory redukce diabetes mellitus v závislosti na výživě
Křížová, Radka ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Adéla, Adéla (oponent)
Diplomová práce se zabývá především popisem a výkladem jednotlivých bodů diabetické diety. Jsou zde zahrnuty i důsledky nedodržování zásad při žití s onemocněním diabetes mellitus. Práce obsahuje teorii o diabetické stravě, dále navazuje praktická část analyzující význam dodržování správné životosprávy diabetickými pacienty.
Zpočátku byla diplomová práce zaměřena na obecnou klasifikaci onemocnění, kde je především uveden rozdíl mezi cukrovkou prvního a druhého typu, dále jsou popsány ostatní typy onemocnění jako tzv. sekundární diabetes a gestační diabetes mellitus.
Následující kapitola se již zabývá správnou výživu při diabetu, jsou zde popsány základní složky diety a jejich vhodné zařazení do jídelníčku pacienta. Diplomová práce navazovala na bakalářskou práci na stejné téma, tudíž zde nejsou jednotlivé základní složky diabetické diety popsány úplně detailně. Větší důraz byl kladen na podrobnější popis funkce jednotlivých vitaminů v souvislosti s onemocněním diabetes mellitus. Dále pak byla práce zaměřena na doplňky stravy, které by mohly průběh onemocnění jistým způsobem ovlivnit.
Další kapitola se zabývá obezitou a metabolickým syndromem. Je obecně známo, že nadváha je s onemocněním diabetes mellitus úzce spjata. Jsou zde uvedena základní rizika této choroby a hraniční hodnoty pro její vznik.
Praktická část je pak zaměřena na souvislost dodržování diabetické diety s redukcí, potažmo ustáleným stavem diabetu. Diplomová práce byla zaměřena na zdravý životní styl pacientů, kteří chtějí mít své onemocnění pod kontrolou. Byly hodnoceny výsledky 50 pacientů z konkrétní diabetologické ordinace v Kralupech nad Vltavou. Jednalo se zhruba o půlroční interval měření. Výstupem pak byly hodnoty jednotlivých ukázkových faktorů na počátku a na konci měření. Byl hodnocen glykovaný hemoglobin, u kterého došlo ke zlepšení a to u mužů o 14,1 % a u žen o 12,1 %. Dále pak bylo hodnoceno snižování tělesné hmotnosti. V průměru se hmotnost snížila o 2,56 kg u celého měřeného vzorku. Posledním měřeným faktorem byl krevní tlak, u něhož nelze u takto malého počtu pacientů dojít k významné progresi. Konkrétně bylo naměřeno, že ženám i mužům systolický tlak mírně klesl. Avšak diastolický tlak klesl jen ženám, u mužů naopak stoupl.
|
|
|
Vliv vnějších faktorů na řídnutí kostí u pacientů s fenylketonurií
Tůmová, Linda ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Adéla, Adéla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem Vliv vnějších faktorů na řídnutí kostí u pacientů s fenylketonurií. Fenylketonurie je poměrně vzácné onemocnění, ale zároveň je to jedna z nejčastějších dědičných metabolických poruch s výskytem 1:10000 novorozenců v Evropě. Z hlediska genetiky se jedná o autozomálně recesivní onemocnění, způsobené deficitem nebo nízkou aktivitou enzymu fenylalaninhydroxylázy v játrech. Tento enzym katalyzuje hydroxylaci fenylalaninu na tyrozin za přítomnosti kofaktoru tetrahydrobiopterinu. Mutace v oblasti genu pro tento enzym (doposud bylo popsáno více než 800 mutací) nebo v genu pro kofaktor (2 % případů) vede, při příjmu normální stravy, k vysoké koncentraci fenylalaninu v krvi a ve tkáních, zatímco hladina tyrosinu a jeho metabolitů je nízká. Důsledkem toho je těžká mentální retardace, kožní ekzémy, mikrocefalie, křeče, zpomalení růstu, pohybové postižení, psychiatrické problémy aj. Mentální postižení bývá zpravidla ireverzibilní, proto je důležitá včasná diagnostika tohoto onemocnění, která se provádí v rámci povinného novorozeneckého screeningu, zavedeném v ČR roce 1975. Poté následuje léčba dietou, která spočívá v přísném omezení proteinů a suplementaci aminokyselinových preparátů bez fenylalaninu. Jedním z chronických problémů u dětí i dospělých s fenylketonurií je snížená kostní denzita. Přestože základní příčina osteopenie
u fenylketonurie dosud nebyla objasněna, předpokládá se, že na vině může být řada různých faktorů.
Pomocí dotazníkového šetření byl zmonitorován výskyt řídnutí kostí u pacientů s PKU. Z mého průzkumu vyplývá, že frekvence výskytu řídnutí kostí u pacientů s PKU
je vyšší, než u normální populace. U 41,3 % pacientů s PKU byla diagnostikována osteopenie a u 2,2 % osteoporóza. U normální populace 99 % respondentů uvedlo, že řídnutím kostí netrpí, u 1 % byla diagnostikována osteoporóza. Dále porovnáním údajů u normální a PKU populace nebylo potvrzeno působení vnějších vlivů (BMI, pití kávy a kolových nápojů, pohybová aktivita) na řídnutí kostí. Naopak se ukázalo, že fenylketonurici častěji konzumují kolové nápoje oproti normální populaci, nejspíš z důvodu rychlého doplnění energie.
|
|
|
Výživa vrcholových kulturistů
Knobová, Kateřina ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Kodeš, Alois (oponent)
Bakalářská práce obsahuje, shrnuje a ve strukturované podobě a logicky člení všechny relevantní poznatky z odborné a vědecké literatury. Poznatky se týkají se správného postupu ve výživě vrcholových kulturistů a to jak v objemové fázi, rýsovací přípravě i období regenerace. Uváděné skutečnosti jsou ověřené vrcholovými kulturisty a dietology.
Kulturistika obsahuje mnoho nedílných, souvisejících a vzájemně propojených částí (trénink, regenerace, výživa, životní styl, životospráva, atd.) a zanedbání i třeba jediné z nich se může velmi znatelně podepsat na konečném výsledku.
Jednou z těchto zásadních částí je právě výživa.
Práce si klade za cíl popis základních výživových atributů v období jednoho roku. Vždy je v práci podrobně uvedeno vhodné zastoupení základních složek výživy bílkovin, sacharidů a tuků, včetně výčtu konkrétních doporučených potravin. Současně je věnována pozornost i dalším složkám výživy vitamíny, minerály, potravinové doplňky apod.
Z výstupů práce vyplývá, že výživa vrcholových kulturistů je velice specifická a zajímavá, i když neobsahuje žádné zázračné potraviny, které by nemohl přijímat obyčejný člověk. U kulturistů se jedná spíše o kvalitu a obsah živin v těchto potravinách, jejich množství, skladbu, jejich vstřebatelnost a využitelnost. Dalším důležitým aspektem je vlastní načasování příjmu, dodržování pitného režimu a používání vybraných doplňků stravy. Jsou uváděny zásadní suplementy jako vitamíny a minerální látky, proteinové a sacharidové koncentráty, anabolizéry a NO doplňky, kloubní výživa, BCAA (Branched Chain Amino Acids aminokyseliny s rozvětveným řetězcem), suplementy podporující spalování tuků, arginin, kreatin, glutamin a další produkty, jejich význam, dávkování, vhodnost a doba použití.
Typické a ojedinělé pro kulturisty je spíše střídání jednotlivých fází v rámci kulturistického roku, intenzivní tréninky a velice důležitá regenerace. A to co v souhrnu dělá z obyčejného sportujícího člověka vrcholového kulturistu je i specifický životní styl, vůle, cílevědomost a odhodlání.
|
|
|
Nadváha a obezita u dětí mladšího školního věku
Houserová, Johana ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Adéla, Adéla (oponent)
Problematika nadváhy a obezity u dětí je velice aktuálním problémem nejen v České republice, ale po celém světě. Cílem této práce bylo posouzení nadváhy a obezity mladších školáků v městských a vesnických školách ve Středočeském kraji se zaměřením na stravovací návyky a pohybovou aktivitu.
Diplomová práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická, kde je popsána charakteristika mladšího školního věku, úvod do problematiky, epidemiologie, příčina vzniku, typy obezity, diagnostika, problémy obézních dětí, výživa dětí i adolescentů a jejich stravovací zvyklosti, prevence, léčba, specifické programy pro prevenci a léčbu dětské nadváhy a obezity a přehled některých mýtů o dětské obezitě. Praktická část diplomové práce zahrnuje dotazníkovou studii realizovanou ve 4. ročnících vybraných městských a vesnických škol Středočeského kraje a polostrukturovaný rozhovor s matkou dítěte, které má problém s nadváhou už od raného dětství.
Sledovaný soubor tvořilo 155 žáků 4. tříd ze dvou městských a pěti vesnických škol Středočeského kraje. Výsledky dotazníkového šetření prokázaly, že nadváhou a obezitou trpí 23 % městských a 20 % vesnických mladších žáků. Dalším výsledným faktorem je rozdíl ve způsobu jejich života. Vesnické děti tráví volný čas pasivním způsobem, hraním her na počítači než sportovními aktivitami, méně navštěvují sportovní kroužky a mají vyšší konzumaci sladkostí, než děti ve městě. Více městských mladších školáků se stravuje třemi až čtyřmi jídly za den, oproti vesnickým žákům, kteří z větší části konzumují pět až šest porcí. Většina dává přednost zdravému jídlu před nezdravým a doma konzumují převážně jídla česká. 90 % všech mladších školáků uvedlo, že má dobrý vztah ke sportu. Více než polovina dětí trpících nadváhou a obezitou nesportuje nebo se nevěnuje sportovním aktivitám v dostatečné míře. Vzhledem k pravidelnosti stravy a konzumaci snídaní a svačin je pozitivním zjištěním, že tři čtvrtiny dětí pravidelně snídají a nosí si připravené svačiny do školy. Polostrukturovaný rozhovor s matkou dítěte s nadváhou prokázal, že nadváha není způsobena pouze přejídáním a pasivním způsobem života, ale i genetickou predispozicí.
V závěru autorka formuluje výsledky práce a obecnou primární prevenci na úrovni rodiny, školy a komunity.
|
|
|
Výživa sportovců se zaměřením na fitness
Hájková, Eva ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Hroncová, Zuzana (oponent)
Výživa je důležitou součástí života každého z nás. To, jakým způsobem se stravujeme, ovlivňuje naše zdraví a celkovou fyzickou i psychickou kondici. Pokud přijímáme vyváženou a pestrou stravu je dokázána spojitost s předcházením onemocnění. Má bakalářská práce se zabývá výživou sportovců, kteří se věnují fitness. Ve sportu obecně je na výživu kladen velký důraz a to hlavně z hlediska podávání sportovního výkonu. Ve fitness tomu není jinak. Konzumací správných potravin ve správný čas zvyšujeme svou výkonnost, upravujeme tělesnou hmotnost a celkově upevňujeme své zdraví. Je logické, že tělo sportovce si klade vyšší nároky na dodávku energie, množství živin i tekutin. Je tedy velmi důležité, aby každý sportovec měl svůj jídelníček, který odpovídá jeho fyzické činnosti. Při fitness aktivitách dochází z části k silové zátěži a z části také k vytrvalostní zátěži. Spolu se speciální výživou si takto zaměření sportovci tvarují těla, zbavují se tělesného tuku a zlepšují svou fyzickou zdatnost. Většina fitness sportovců chce nabýt a udržet si svalovou hmotu i při náročném tréninku a snížit množství tělesného i podkožního tuku na možné minimum. Bez upravených jídelníčků a tréninku by nikdy nedošli k vysněnému cíli. Pokud není sportovec schopný dodat tělu dostatečné množství živin potravou, doporučuje se mu, aby obohatil svůj jídelníček doplňky stravy. Než začne sportovec doplněk stravy užívat, měl by si zjistit, co mu opravdu chybí a poté si důkladně vybrat ten, který bude pro jeho tělo nejvhodnější. Některé doplňky stravy napomáhají sportovcům neztrácet svalovou hmotu tréninkem, jiné k rychlejší regeneraci po tréninku.
|
|
|
Výživa dostihových koní v průběhu roku
Hrstková, Lucie ; Hučko, Boris (vedoucí práce)
Bakalářská práce analyzuje problematiku nutriční výživy dostihových koní v období tréninkového procesu od přípravného přes hlavní až po období přechodné. Cílem předložené práce je obnovit a rozšířit informace v oblasti výživy a techniky krmení těchto koní. Práce je rozdělena do tří částí. První část tvoří charakteristika trávícího traktu koní, druhá část se zabývá krmivy a jejich zařazení do krmných dávek, třetí část je zaměřena na složení krmné dávky a zásadám správné výživy dostihových koní.
|
|
|
Bílkoviny ve výživě sportovců
Zemanová, Kristýna ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Kodeš, Alois (oponent)
Pro sportovce hrají bílkoviny důležitou roli při regeneraci, obnově a růstu svalové hmoty. Jsou v jídelníčku, na rozdíl od tuků a sacharidů, nenahraditelné. Svalová tkáň je tvořena především bílkovinami, proto většina sportovců věří, že čím vyšší příjem bílkovin budou mít, tím rychleji jejich svaly porostou. Při nadměrném množství přijatých bílkovin však dochází k únavě organismu, zatěžování ledvin, jater, ztrátě velkého množství vody a draslíkových ionů. Dále nadbytek bílkovin vyčerpává některé minerální látky a vitaminy (např. vápník, zinek, vitaminy skupiny B).
Organismus není schopen využít více jak 2-2,5 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti. Doporučené denní množství bílkovin je pro průměrnou populaci 0,8-1,2 g/kg tělesné hmotnosti a 1,2-2 g/kg tělesné hmotnosti pro sportovce, vytrvalostní sportovci přibližně 1,2 až 1,4 g/kg tělesné hmotnosti, silovým sportovcům je doporučováno přijímat více bílkovin, od 1,6 do 1,7 g/kg tělesné hmotnosti.
Plnohodnotné jsou pro nás bílkoviny z živočišných zdrojů, obsahují ideální poměr esenciálních aminokyselin pro lidskou potřebu. Oproti tomu bílkoviny z rostlinných zdrojů jsou neplnohodnotné. Při vhodné kombinaci rostlinných zdrojů lze však zajistit dostatečný přísun všech esenciálních aminokyselin.
Při vyváženém a pestrém jídelníčku a dostatečném množství přijaté energie není nutné suplementovat bílkovinné doplňky stravy. Většina sportovců však používá k podpoře regenerace a růstu svalové hmoty nejčastěji syrovátkový protein. Ten je oceňovaný především pro jeho snadnou stravitelnost, proto je doporučovaný především po tréninku (v dávce 0,3 g/kg tělesné hmotnosti), kdy ještě trávicí trakt není připraven na trávení složitějších jídel. Po jeho konzumaci dochází v krvi k rychlému nárůstu aminokyselin, které mohou být využity na svalovou proteosyntézu.
|
|
|
Vliv výživy na vznik zubního kazu
Šrejmová, Eva ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Hlavním cílem mé práce bylo upozornit na nutriční aspekty při vzniku zubního kazu. Práce se zaměřuje na potraviny, které mají prokazatelný či potencionální vliv na kazivost zubů, především potom na sacharidy.
Cílovou skupinu tvořilo 100 pacientů registrovaných ve stejné zubní ordinaci. Všichni účastníci vyplnili jednoduchý dotazník, který zahrnoval 19 otázek týkajících se nejen jejich stravovacích návyků, ale také návyků v oblasti orálního zdraví. U všech respondentů byla dle zdravotnické dokumentace zaznamenána hodnota KPE indexu, jež kvantifikuje kazivost zubů. Veškerá data byla zpracována, porovnána a vyhodnocena pomocí programu Microsoft Excel 2007.
Z výsledků vyplývá, že respondenti konzumující sladkosti 1x denně a vícekrát vykazují vyšší kazivost zubů (KPE 16,58) než ti, kteří konzumují sladkosti méně než 1x denně (KPE 9,41). Obdobná situace je u konzumace slazených nápojů, jejichž popíjení nejméně jednou denně je spojeno s výrazně vyšší průměrnou hodnotou KPE (16,30), než je tomu u osob, které slazeným nápojům holdují méně (KPE 12,87). Respondenti, kteří nesladí kávu, čaj či jiné nápoje a potraviny jsou postiženi zubním kazem mnohem méně (KPE 11,07), než osoby, které sladí jen někdy nebo vždy (KPE 16,27). Významná souvislost mezi konzumací ovoce a ovocných džusů a vznikem kazivých lézí se nepotvrdila.
Získaná data poukazují na souvislost mezi příjmem jednoduchých sacharidů a vyšší kazivostí zubů. Prokazatelná je také spojitost mezi zdravým životním stylem (častá konzumace zeleniny, ojedinělé stravování ve fast foodech, absence slazených nápojů a cukrovinek) a nižším výskytem zubního kazu. Nezanedbatelnou roli hrají rovněž socioekonomické faktory (například vzdělání) a samozřejmě důraz na prevenci dentálních problémů, tedy pravidelné zubní prohlídky, správná technika čištění zubů a vhodný výběr dentálních pomůcek.
|
host ::
RSS.