|
|
Význam S100 proteinů v patogenezi revmatických onemocnění
Andrés Cerezo, Lucie ; Šenolt, Ladislav (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Horák, Pavel (oponent)
Úvod: Nové poznatky a bližší pochopení patogeneze revmatických onemocnění přispěly k vývoji biologických léků zaměřených proti cytokinům a imunitním buňkám. Některé S100 proteiny vykazují chování podobné cytokinům a kromě regulace mnoha buněčných funkcí jsou součástí zánětlivého procesu. Cílem naší práce bylo studovat význam vybraných S100 proteinů ve vztahu k aktivitě a patogenezi zánětlivých revmatických onemocnění. Výsledky: Naše výsledky poprvé poukázaly na vztah S100A4 proteinu k aktivitě revmatoidní artritidy (RA) a na pokles jeho biologicky aktivní multimerní formy vlivem aplikace biologické léčby blokující tumor nekrotizující faktor-α (TNFα). Prokázali jsme, že S100A4 funguje v podmínkách in vitro jako prozánětlivý mediátor, který indukuje produkci cytokinů TNFα, interleukinu (IL)-1β a IL-6 mononukleárními buňkami prostřednictvím Toll-like receptoru 4 (TLR-4), transkripčního faktoru NFκB a tyrosinových kináz erk1/2 a p38. S100A4 protein může navíc hrát roli v patogenezi zánětlivých myopatií, kde je přítomen ve zvýšeném množství v zánětlivém infiltrátu postiženého svalu, v regenerujících svalových vláknech a nepřímo se tak může podílet na poškození svalových vláken stimulací tvorby cytokinů mononukleárními buňkami. Dalším zjištěním byla normalizace zvýšených sérových hladin S100A12 a...
|
|
|
Význam nových cytokinů v patogenezi revmatických onemocnění
Filková, Mária ; Šenolt, Ladislav (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Horák, Pavel (oponent)
Úvod: Nerovnováha mezi aktivitou pro- a proti-zánětlivých cytokinů u revmatoidní artritidy (RA) přispívá ke vzniku imunitní dysregulace, chronického zánětu a následné kloubní destrukce. Adipokiny jsou bioaktivní proteiny, které se kromě jiného podílejí na regulaci zánětu. IL-35 je nový cytokin s dosud neznámou funkcí u lidí, který je podle výsledků u myších modelů důležitou součástí zánětlivých procesů. Cílem práce bylo zjistit hladiny a úlohu vybraných adipokinů a IL-35 v kloubním a systémovém kompartmentu a vztah k aktivitě nemoci u pacientů s RA a jiným revmatickým onemocněním. Výsledky: Prokázali jsme zvýšené sérové hladiny adiponectinu u pacientů s erozivní osteoartrózou (OA) kloubů rukou, rozdílné koncentrace nových adipokinů vaspinu a omentinu v synoviální tekutině pacientů s RA a OA. Dále jsme zjistili vliv biologické léčby TNFα inhibitorem na expresní profil adipokinů v tukové tkáni pacientů s RA. Biologická léčba rituximabem vedoucí k depleci B lymfocytů způsobila pokles sérových hladin visfatinu u RA. Změna hladin visfatinu navíc předurčovala změnu aktivity nemoci v době, kdy by se měla podat další infuze biologického léku. Vyšší hladiny IL-35 v synoviální tekutině u pacientů s RA ve srovnání s OA korelovaly s parametry aktivity nemoci. IL-35 podjednotky p35 a EBI3 jsou zvýšené v RA...
|
|
|
Imunogenetické a hormonální predispoziční markery systémových revmatických onemocnění,zejména systémového lupus erythematodu
Fojtíková, Markéta ; Pavelka, Karel (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Rovenský, Jozef (oponent)
Fojtikova2011 ÚVOD: V multifaktoriální etiopatogenezi systémových revmatických chorob je nezbytná genetická vnímavost. PRL je účinný imunomodulátor, který podporuje rozvoj autoimunity. CÍLE PRÁCE: 1. Zjistit imunogenetický background, HLA II. a I. třídy a alely mikrosatelitového polymorfismu transmembránové části exonu 5 genu MIC-A (dále MIC-A), u SLE a PsA. 2. Zjistit, zda PRL v séru a synoviální tekutině ovlivňuje klinický a laboratorní průběh RA. 3. Zjistit, zda se funkční polymorfismus -1149 G/T SNP mimohypofyzárního promotoru PRL genu podílí na rozvoji a fenotypu SLE, RA, PsA, SSc a zánětlivých myopatií. METODIKA: Genetické analýzy u souborů nemocných se SLE (n=156), RA (n=173), PsA (n=100), SSc (n=75), PM (n=47) a DM (n=68) a 123 zdravých jedinců: PCR-SSP (HLA I. a II. třídy), PCR-fragmentační analýza (MIC-A) a PCR-RFLP (-1149 G/T SNP PRL). Detekce PRL v séru a synoviální tekutině u 29 RA a 26 OA pomocí radioimunometrické analýzy. VÝSLEDKY: 1. Rizikové imunogenetické markery SLE v české populaci jsou alela HLA-DRB1*03 (pc = 0.008; OR 2.5) a haplotyp HLA-DRB1 *03-DQB1*0201 (pc <0.001;OR 4.54). Frekvence MIC-A5.1 je vyšší u SLE než u zdravých (pc =0.005; OR 1.88). MIC-A5.1 spolu s HLA-DRB1*03 výrazně zvyšuje riziko SLE, pc <0.000001; OR 9.71. Alela HLA-Cw*0602 je častější u PsA s psoriázu I....
|
|
|
Prolaktin a systémový lupus erythematodes
Moszkorzová, Ludmila ; Dostál, Ctibor (vedoucí práce) ; Pokorný, Jaroslav (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
Prolactin (PRL) is a polypeptide hormone of 23 kDa molecular weight made up of 199 amino acids, and produced by lactotropes, acidophilic cells of the anterior lobe of the pituitary. PRL is also synthetized in some other parts of the brain and in certain peripheral blood elements. Whether this extra-pituitary PRL, also known as PRL-like hormone, interferes with serum PRL radioimmunoassay (RIA) and whether it also has a feedback effect on PRL secretion in the pituitary, has yet to be elucidated. There is, however, proof of its apocrine and paracrine function of cellular growth factor, a function enhancing mitogenesis and lymphocyte differentiation at the site of inflammation and thereby their own production of yet other mediators and immunomodulators - including interleukines (IL) and growth factors. PRL also directly interferes with the synthesis of some acute-phase proteins in the liver (stimulating, e.g., alpha-2-macroglobulin synthesis). As a result of these discoveries, PRL was classed among immunomodulators, and the hypothesis was advanced of its part in the pathogenesis of autoimmune diseases. The aim of the thesis was to verify the presence of hyperprolactinemia (hyper- PRL) in SLE patients compare to patients with other auto-immune diseases and to healthy controls and to find its association...
|
|
|
Zobrazení patologických ložisek mozku u nemocných se systémovým lupus erytematodes
Podrazilová, Lucie ; Dostál, Ctibor (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Seidl, Zdeněk (oponent)
Cíl Cílem práce bylo pomocí volumetrického měření stanovit celkový rozsah postižení mozkové tkáně u nemocných se systémovým lupus erytematodes (SLE) s a bez neuropsychiatrických projevů (NP). U nemocných se SLE a zejména s vyjádřenými neuropsychiatrickými projevy jsou v obraze magnetické rezonance (MR) patrná patologická ložiska v bílé hmotě mozku. Metodika Celkem 53 SLE nemocných, z toho 29 s neuropsychiatrickými projevy (NPSLE) a 24 bez neuropsychiatrických projevů a 16 zdravých kontrol, bylo vyšetřeno prospektivně volumetricky magnetickou rezonancí v sekvenci flow attenuated inversion recovery (FLAIR). Aktivita onemocnění byla vyjádřena indexem Systemic Lupus Erythematosus Disease Activity Index (SLEDAI). Výsledky V práci jsme prokázali větší objem patologických ložisek mozku u všech vyšetřených nemocných oproti zdravým kontrolám. NPSLE nemocní měli větší objem patologických ložisek než SLE nemocní bez NP (p<0,001), největší objem ložisek byl u těchto nemocných po prodělané cévní mozkové příhodě (p<0,05). Současně byla u těchto nemocných zjištěna korelace mezi trváním nemoci a dobou od výskytu prvních neuropsychiatrických projevů (p<0,01). Ve skupině všech vyšetřených nemocných jsme zjistili závislost na aktivitě nemoci vyjádřené SLEDAI (p<0,05) a u nemocných NPSLE (p<0,01). Závěr Prokázali jsme větší...
|
|
|
Mechanizmy svalového zánětu a jejich klinické projevy u nemocných polymyozitidou a dermatomyozitidou
Studýnková-Tomasová, Jana ; Vencovský, Jiří (vedoucí práce) ; Bartůňková, Jiřina (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
Idiopatické zánětlivé myopatie (IZM) je heterogenní skupina získaných onemocnění s různým průběhem a prognózou způsobená nehnisavým zánětem příčně pruhovaného svalstva. Klinicky jsou charakterizovány především proximální svalovou slabostí. Na základě specifických klinických, histopatologických, imunologických a demografických rysů je možno IZM rozdělit do tří základních podskupin dermatomyozitida (DM), polymyozitida (PM) a myozitida s inkluzními tělísky (IBM). Etiologie těchto nemocí je neznámá a odtud také pramení obtíže s jejich léčbou. Společným cílem celého projektu bylo pokusit se zmapovat mechanizmy vedoucí k zánětlivé infiltraci svalů, edému svalové tkáně a k tkáňovému poškození, a následně ke klinickým projevům onemocnění u nemocných s PM a DM.
|
|
| |
|
|
Optimální aplikace kaskádního zapojení tepelných čerpadeL
Hrnčíř, Zdeněk ; Šenk, Josef (oponent) ; Gregor, Jan (vedoucí práce)
V úvodu práce je definována základní myšlenka použití kaskádního zapojení tepelných čerpadel, popsán princip jeho funkce a definován pojem optimální střední teploty. Na konkrétním případě je pak provedeno přímé srovnání kaskádního zapojení dvou tepelných čerpadel s jednostupňovým tepelným čerpadlem. Těžiště práce spočívá ve stanovení nejvýhodnější varianty pro otop a přípravu TUV v typovém rodinném domě. Systémy otopu jsou realizovány variantně nízkoteplotním podlahovým vytápěním a horkovodními radiátory. Oba typy tepelných čerpadel dodávají teplo do každého otopného systému. To vede celkem na čtyři možné varianty vytápění daného objektu. Kromě výše uvedených variant vznikla ještě v průběhu práce varianta tvořená optimalizovaným kaskádním zapojením. První stupeň tohoto zapojení, jenž dodává teplo podlahovému vytápění, je mimo topnou sezónu odstaven, druhý pak zajišťuje ohřev TUV. Výsledky práce ukázaly, že právě tato varianta kaskádního zapojení vede k výrazným energetickým úsporám oproti jednostupňovému tepelnému čerpadlu. V závěru práce jsou diskutovány dosažené výsledky a naznačeny možnosti praktického využití.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.