|
|
Vodní režim rašelinišť a jeho změny
Bachtíková, Petra ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na hydrologii rašelinišť, zejména na jejich vodní režim a jakost rašeliništních vod. Práci je třeba považovat za přípravu k budoucímu praktickému výzkumu, který využije zpracovanou literární rešerši. Hlavním výsledkem jsou shromážděné základní informace o výskytu, rašeliništní floře a fauně a jejich významu z hlediska vědeckého a praktického a dále o hydrologii a jakosti rašeliništních vod.
|
|
|
Aralské jezero
Chupík, Jan ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Tato práce se v úvodu zabývá přehledem původních přírodních poměrů Aralského jezera. Pozornost je proto věnována klimatickým poměrům, morfologii, hydrogeologii i využití tamní krajiny. Protože oblast střední Asie byla historicky zaklíněna mezi tři říše, je na místě přiblížit i historicko-politický vývoj regionu. Těžiště práce pak spočívá v analýze příčin hydrologických změn, kdy má vysychání Aralského jezera katastrofický dopad na ekosystém i lidskou společnost v regionu. Návrat stavu Aralského jezera do situace před šedesáti lety je bohužel nereálný, ale přesto jsou uskutečňována různá nápravná opatření, která mají za cíl situaci v rámci možností co nejvíce zlepšit. Děje se tak i prostřednictvím různých mezinárodních projektů. Nastíněna je tudíž i vize budoucího vývoje regionu v okolí Aralského jezera. Ve světě existují i analogické případy, z nichž asi nejznámější je Mrtvé moře. Práce dochází k závěru, že alespoň trochu reálnou naději na záchranu má bohužel jen severní část Aralského jezera, kdežto pro jižní část je nejspíše navždy ztracena.
|
|
| |
|
|
Zdroje minerálních vod v české části vídeňské pánve
Bošková, Lucia ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce stručně charakterizuje oblast vídeňské pánve z pohledu geologického a hydrogeologického. Důraz klade především na výskyt minerálních vod. Věnuje se základním typům vod, které se zde nacházejí. Blíž pak popisuje nejvýznamnější z nich a ty, které mají v lokalitě největší zastoupení. V dalším ohledu rozebírá jejich současný stav a nynější využití. Definuje základní pojmy v problematice a nastiňuje všeobecné i legislativní požadavky pro klasifikaci a popis minerálních vod. Přibližuje a popisuje nejvýznamnější místa vývěrů minerálních vod s ohledem na zdejší lázeňské lokality, především ty, které jsou v současnosti aktivní. Krátce se věnuje i lokalitám, kde k jímání minerální vod anebo provozování lázní docházelo v minulosti a které v současné době aktivní už nejsou. V závěru je rozpracován náhled na lokalitu z pohledu balneologie. Klíčová slova vídeňská pánev, minerální vody, lázně, balneologie
|
|
|
Vliv podzemní vody na kvalitu odtoku v krystalinických oblastech v éře ustupující kyselé depozice
Erbanová, Lucie ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent) ; Kopáček, Jiří (oponent)
Horské říčky v krystalinických oblastech českého pohraničí, které bývají zdrojem kvalitní pitné vody, byly v minulém století vystaveny kyselé depozici z průmyslových emisí. Cílem studie bylo zhodnotit roli podzemních vod při tvorbě odtoku a jejich význam pro zmírnění dopadů kyselé depozice v těchto tocích. Současná kvalita vody v říčkách byla srovnána se stavem v době ustupující kyselé depozice. Podzemní voda celoročně přináší z puklinového kolektoru do povrchového odtoku bazické kationty uvolněné zvětráváním horniny. Tím udržuje určitou úroveň alkality vody v řece. Základní odtok není dotován jen podzemní vodou, je také doplňován vodami z mělčích pater povodí (mělčí podzemní zóna, půdní voda). Kolísající množství mělčích kyselejších vod způsobuje kolísající kyselinovou neutralizační kapacitu (KNK) základního odtoku. Chemismus základního odtoku tedy není stabilní, jak se obvykle uvažuje, a proto nemá ani přesné hranice. pH základního odtoku však stabilní zůstává. Alkalická podzemní voda (kladná KNK) konzumací H+ stabilizuje pH v procesu podobném titraci. Kyselá podzemní voda (záporná KNK) naopak postrádá tlumící kapacitu, a pH odtoku kolísá, stejně jako hodnota KNK. Prudký nárůst koncentrací H+ v odtoku nastane, když objem kyselejší mělčí vody převáží nad objemem podzemní vody. Pufrační kapacita...
|
|
|
Isotope hydrogeology and geothermal applications to clarify the origin, the sustainability and the character of groundwater flow: Bohemian and Aquitaine sedimentary basins
Jiráková, Hana ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rapantová, Naďa (oponent) ; Michelot, Jean-Luc (oponent)
Shrnutí Kombinace metod izotopové hydrogeologie a geotermiky je významným nástrojem pro průzkum podzemních zdrojů k získávání pitné vody i geotermální energie. Tento postup byl v předkládané práci použit pro splnění hlavního cíle - zpřesnění a obohacení dosavadních znalostí o procesech napájení hluboko uložených kolektorů v Akvitánské pánvi (Francie) a o infiltračních a geotermálních dějích v České křídové pánvi (ČR) s využitím přírodních a radioaktivních izotopů a teplotních údajů. Stabilní izotopy (18 O, 2 H, 13 C) se spolu s radioaizotopy (14 C, 3 H) používají k odhadům střední doby zdržení podzemní vody a k objasnění klimatických podmínek v době infiltrace v časovém úseku od konce Pleistocenu do dnešní doby. Pro vytvoření věrohodných hydrogeologických modelů rozsáhlých kolektorových systémů je nezbytné správné pochopení režimu proudění podzemních vod a charakteru doplňování podzemních zdrojů. V Evropě byly rozpoznány tři způsoby dotace srážkových vod do kolektorů - (i) průběžné doplňování, (ii) přerušené doplňování během posledního glaciálního maxima (LGM) a (iii) doplňování kolektorů podléhající specifickým podmínkám. Rozdílné geografické a klimatické podmínky ve Francii a České republice vedou k odlišnému charakteru napájení kolektorů podzemních vod. V jižní Francii, kde panují relativně mírné...
|
|
| |
|
| |
|
|
Zatápění dolu Hamr I a posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku
Rozman, David ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Hlavním úkolem diplomové práce je posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku. Zájmové území v severních Čechách je charakterizováno dvěma pískovcovými kolektory cenomanského a turonského stáří, které jsou horizontálně oddělené spodnoturonským poloizolátorem. Soustředil jsem se na analýzu hladiny podzemní vody a především na hydrogeologický projev zlomů, žil neovulkanitů a poruch masivu způsobených pracemi v rámci těžby uranu. První část diplomové práce se věnuje obecnému popisu geologických a hydrogeologických poměrů oblasti a shrnutí dosavadních výzkumů a zpráv. Popsal jsem také umělé hydraulické zásahy, které významně ovlivňují stav hladin podzemní vody. V další části jsem na základě údajů z vybraných vrtů vypracoval mapy izolinií hladiny podzemní vody a pozoroval jejích tvar a časový vývoj. Korelaci hladin jsem ověřil komunikaci mezi zvodněmi a přetok přes významnou strukturu zlomového pásma strážského zlomu. Výsledky práce potvrzují těsnící efekt zlomového pásma ve studovaném úseku. Na konkrétních příkladech jsem potvrdil bariérový efekt žil neovulkanitů a zaznamenal příklady zvýšené propustnosti v důsledku porušenosti prostředí zlomy. Korelací hladin cenomanské a turonské zvodně komunikace mezi kolektory zjištěna nebyla. Klíčová...
|
|
| |
host ::
RSS.