|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Rýznarová, Iveta ; Boháč, Ivo (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je urbanistický a architektonický návrh zástavby nárožní proluky na křižovatce ulic Brabansko – Malá Dlážka v bezprostřední blízkosti centrální části města Přerova novým objektem (objekty). S ohledem na potenciál místa není stavebním programem (či jinou částí zadání) stanovena minimální ani maximální kapacita navržené zástavby (m2 hrubé podlažní plochy), a je (mimo jiné) předmětem bakalářské práce návrh využití zadaného území. Cílem tohoto návrhu je životaschopná městská zástavba a takové funkční využití, která zhodnocuje a rozvíjí charakter zadaného místa. Urbanistický, architektonický koncept zástavby nároží by měl zohledňovat a vhodně doplňovat charakter lokality a její stávající zástavby (v okolí předmětného stavebního pozemku). Koncept funkčního uspořádání musí zohledňovat požadavky jednotlivých funkcí (zejména bydlení – oslunění, osvětlení, hluková zátěž). Koncept provozního uspořádání musí zajišťovat optimální vzájemné vazby jednotlivých funkcí, tj. případných jednotlivých vlastníků, provozovatelů apod. Urbanistické, architektonické a výtvarné řešení: Novostavba bude kopírovat uliční čáru, navržený objekt je řešený jako nárožní s vnitřním dvorem, uzavírá tak městský blok. Hmota objektu obsahuje zvýšené komerční přízemí s mezipatrem, na než je posazená třípodlažní předstupující hmota bydlení s 23 byty. Do vnitrobloku vybíhá třípodlažní křídlo s komerční funkcí usazené na otevřené parkovací ploše v přízemí dvora. V prvním patře se nachází ve vnitrobloku ještě jeden dvůr pro obyvatele domu, který částečně kryje plochy parkovaní. Hmotové i výškové rozložení nově navrženého domu vhodně doplňuje charakter lokality a její stávající zástavbu, především citlivě koresponduje s památkově chráněnou budovou Sokolovny.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Závorka, Martin ; Boháč, Ivo (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je urbanistický a architektonický návrh zástavby nárožní proluky na nábřeží řeky Bečvy v Přerově. Jedná se o polyfunkční dům s funkcemi bydlení, obchodu a občanské vybavenosti. Návrh reaguje na své okolí. Objemová koncepce návrhu je pronikání. Hlavním cílem návrhu je vytvoření veřejného prostoru a zvýraznění nároží.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Švanda, David ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je architektonický a urbanistický návrh dostavby nároží na nábřeží řeky Bečvy v Přerově. Cílem bylo kompaktně a vhodně doplnit hmotu budovy mezi okolní stavby. Předmětem návrhu je bytový dům se třemi podlažími bytů a s parterem obchodů a kavárnou.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Smékal, Jan ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Revitalizace předpolí květné zahrady Předmětem projektu bylo navržení nových objektů a prostor v areálu Květné zahrady v Kroměříži jak pro návštěvníky tak pro zahradnické účely a personál areálu. Hlavním předmětem zájmu bylo vytvoření návštěvnického infocentra. V něm jsou návštěvníkovi poskytnuty informace nejen o zahradě, ale i budově infocentra samotného, občerstvení, sociální zařízení a výstavní sál. Jako jednotícím výrazovým prvkem jak pro infocentrum, tak pro celý zbytek areálu byla zvolena decentní organická architektura. Ta plně koresponduje s přírodním rázem celé zahrady. Nově jsou také navržené 2 skleníky a replika králičího kopečku. Své rekonstrukce a funkční konverze se dočkala i voliéra a stávající vstupní objekt, v němž byl vytvořen prostor pro knihovnu se studovnou, kancelář ředitele, pokoje pro VIP hosty a správce parku.
|
|
| |
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Kynčlová, Ivana ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Základní myšlenkou návrhu je rozdělení dlouhého podélného prostoru Pomerančové a Holandské zahrady budovou návštěvnického centra. Vytvoří se tím tak nádvoří, které přímo navazuje na druhý vstup do zahrady. Hlavní vstup do zahrady je ponechán vstupním objektem. Vstup, který je do nádvoří, bude sloužit jako sezónní (v zimně) nebo pro VIP hosty. Stavba návštěvnického centra je rozdělena na dvě základní části se samostatnými vstupy: na restauraci a edukační centrum. Do prostorů určených pro vzdělání a informace se vchází dominantní vstupní halou. V této hale jsou umístěny také prostory pro knihovnu a studovnu. Dále navazuje bookshop, místnost pro dočasnou expozici, přednáškový sál a galerie pro stálou výstavu. Hala a restaurace je přímo osvětlena prosklenými jihozápadními fasádami a cloněna textilními roletami. Prostory galerie jsou prosvětleny skleněnými šachtami a stíněné textilními clonami. Celý objekt je z pohledového betonu s nepravidelnou texturou. Střechy galerie a restaurace jsou ploché, zelené a vstupní hala je zastřešena plochou střechou se štěrkovým povrchem. Budovami návštěvnického centra je vytvořeno vzdušné nádvoří. Jeho uspořádání vychází ze způsobu návrhu vnitřní galerie. V nádvoří se v půdorysu střídají různě zatravněné plochy, štěrkové, pískové, oblázkové nebo dlážděné cesty. Travnaté plochy slouží pro veřejnost – pro rekreaci, odpočinek nebo různé společenské hry. Podél stávající zdi je travnatý pás s betonovými podstavci, který je určen pro výstavy soch, uměleckých děl, apod. Je symetrický k vnitřní galerii. Na nádvoří návštěvnického centra navazuje tematická zahrada – zahrada přírodních živlů. Meandrovitě uspořádané cesty představují návštěvníkům jednotlivé přírodní živly, které jsou symbolicky vyjádřené vlastnostmi, způsobem uspořádání nebo druhem rostlin. Živly v prostoru zahrady na vybíhajících ostrůvcích. Vodní živel je navíc zdůrazněn kašnou se sochou boha vodního živlu Neptuna. Poslední částí návrhu zahrad je spodní zahrada se skleníkem a ptačí voliérou. Je zde respektována původní historická osa, na niž je nyní umístěn symetrický skleník. Jeho centrální částí – v niž jsou informace k umístění pěstovaných rostlin - se vstupuje do dalších 5 skleníků. V každém z nich budou pěstovány odlišné druhy rostlin. V prvním z nich se nachází zahradnictví, prodej rostlin a praktická dílna pro návštěvníky. U skleníků je stavba pro jejih zázemí a zázemí zahrady. Podélná osa zahrady je zdůrazněna vodním liniovým prvkem, který je na několika místech můstky protnut meandrem pískové cesty. V této zahradě od skleníku až k voliéře jsou pásy různě barevných květin. Funkce ptačí voliéry je ponechána a je obnovena vodní plocha a lávky k voliéře. Betonová replika králičího kopečku je posunuta z hlavní podélné osy na osu květné zahrady a jejímu vstupu k voliéře. V této drobné stavbě jsou umístěna promítací plátna, pro spouštění dokumentů a krátkých filmů o historii zahrady, přírodě nebo přírodních živlech.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Koželouhová, Anna ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh revitalizace předpolí Květné zahrady v Kroměříži a dostavby objektu zázemí a služeb pro návštěvníky. První úvahy při řešení tohoto projektu vycházely z jeho silného sociálního podtextu. Zahradní umění bylo vždy odrazem své doby. Zřizovatelé zahrad - šlechta, panovníci či církevní hodnostáři jejich prostřednictvím vyjadřovali své postavení, ale snažili se i poukazovat na to, co bylo chápáno jako za umělecky a technicky (později i sociálně) pokrokové a správné. Z těchto faktů a úvah vychází hlavní myšlenkový koncept mého návrhu. Snažím se také prezentovat dnešní dobu a společnost – ve smyslu toho DOBRÉHO, co by si mohly a dle mého názoru měly navzájem přinášet. A co si snad i přinášejí… Proto aplikuji ve svém projektu poznatky dnešní techniky a ekologie ve smyslu využívání přírodních, především lokálních materiálů a obnovitelných zdrojů energie. Zároveň se snažím využít a podpořit otevřenost soudobé společnosti a vytvořit projekt s přesahem lidským a sociálním. Začleňuji do areálu funkci dočasného chráněného bydlení či startovních bytů a podporuji integraci jejich obyvatel do společnosti prostřednictvím práce či terapií v zahradě. V neposlední řadě bych ráda otevřela zahrady nejširšímu spektru laické veřejnosti a vytvořila vedle estetické i zábavně - vzdělávací funkci. Z hlediska architektonického bylo mojí snahou vnést do zahrady soudobé prvky, které však respektují její historický vývoj i stávající situaci a navazují na ně. V Holandské zahradě jsem návštěvnické centrum umístila do půdorysné stopy bývalého „kasina“. Uzavírá tak tento podélný prostor, je pomyslným pokračováním kolonády Květné zahrady (i přepisem arkády na fasádě) a vyvážením objemu tropického skleníku na protější straně zahrady. V řešení zahrady respektuji příčné osy Květné zahrady i hlavní osu předpolí, vytvářím jednoduchou kompozici větších ploch se dvěma novými „náměstími“ – v místě obnovené Neptunovy fontány a před návštěvnickým centrem. Vyvýšenými plochami přidávám pozemku třetí rozměr. V jižní části komponuji funkčně odlišné prostory podél hlavní podélné osy. Návštěvník je tak nenásilně upozorňován a veden k objektu voliéry. Příčně je pak zahrada pro lepší uchopitelnost rozlehlého hloubkově orientovaného prostoru pocitově členěna na několik částí - oblast reprezentativní (u studeného skleníku), část hospodářsko-vzdělávací (neméně atraktivní) se zahradnictvím a odpočinkové okolí voliéry a stopy Králičího kopečku.
|
|
| |
host ::
RSS.