|
| |
|
|
Dynamika distribuce částic atmosférického aerosolu v mezní vrstvě atmosféry
Esterlová, Jana ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Jančík, Petr (oponent)
Mezní vrstva atmosféry je vrstvou vzduchu s šířkou přibližně do 1 km nad zemských povrchem. Povrchová těžba je jednou z aktivit, která znečišťuje vzduch v této vrstvě, jelikož generuje částice nejčastěji o velikosti aerodynamického průměru kolem 1 - 10 µm - hrubé částice. Společnosti, které provádí těžbu v těchto dolech, za tyto emise dle zákona platí. Tyto emise však nejsou experimentálně měřeny, ale vypočítávají se na základě rovnice složené z faktorů jako je např. velikost dolu atd. Některé práce ukázaly signifikantně vyšší koncentraci frakce Coarse (hrubého aerosolu) nebo PM10 v okolí těchto dolů. Jiné práce však zjistily, že původ těchto vyšších koncentrací není v aktivitách dolu, nýbrž v aktivitách přímo v místě měření nebo v blízkosti. Neexistuje mnoho prací, které měří koncentrace částic atmosférického aerosolu přímo v ovzduší dolu. Tato práce ukazuje výsledky měření za pomoci vzducholodi ve vzdušném prostoru povrchového dolu a nad ním. Místem experimentu byl hnědouhelný důl Bílina v severních Čechách, ve významné těžební oblasti. Měření se uskutečnila v prosinci 2017. K měření hmotnostní a početní koncentrace bylo využito APS - Aerodynamic Particle Sizes Spektrometr společnosti TSI, který dělí data do kanálů podle velikostí částic. Integrační čas přístroje byl 1s a vzducholoď sbírala data...
|
|
| |
|
|
PAU vázané na velikostně segregovaný aerosol v městském ovzduší.
Bendl, Jan ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Mikuška, Pavel (oponent)
Cílem práce bylo stanovit 13 zdravotně rizikových PAU (fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, dibenzo(a,h)antracen, benzo(g,h,i)perylen, ideno(1,2,3-cd)perylen a koronen; k-PAU označeny červeně) v jednotlivých frakcích velikostně segregovaného aerosolu v městském ovzduší Ostravy (2012, 2014) a Mladé Boleslavi (2013), a to při nízkých teplotách v zimním období, a experimentálně ověřit, zda dochází k vzorkovacímu artefaktu, tzn. kvantifikovat PAU v plynné fázi. K velikostní separaci částic byl použit vysokoobjemový kaskádní impaktor Hi-Vol BGI 900. PAU byly stanoveny metodou HPLC- FLD/PDA. V Ostravě v zimě 2012 při inverzi (až -25 řC) byly stanoveny průměrné koncentrace 13 PAU v aerosolu ve výši 432 ng.m-3 ; ve frakci 10 - 1 µm 119 ng.m-3 , 1 - 0,5 µm 185 ng.m-3 , 0,5 - 0,17 µm 91 ng.m-3 , ve frakci < 0,17 µm 37 ng.m-3 a ve formě plynné min. 40 ng.m-3 . Při nejnepříznivějším dni 2. 2. 2012 (-18,6 řC) dosáhl 24 hodinový průměr 13 PAU 890 ng.m-3 , suma karcinogenních PAU 237 ng.m-3 a benzo(a)pyrenu 32,3 ng.m-3 . Byl zaznamenán nerovnoměrný a odlišný vývoj poklesu koncentrací PAU po inverzi ve frakci 1 - 10 µm 2,8krát, 0,5 - 1 µm 4,2 krát, 0,5 - 0,17 µm 4krát a pro < 0,17 µm až 7,6krát. V Mladé Boleslavi v zimě 2013 byly...
|
|
| |
|
| |
|
|
Atmosférická depozice dusíku - využití stabilních izotopů
Hanzlová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Vliv člověka na jednotlivé části ekosystémů je v dnešní době velmi diskutovaným tématem. Dusík má rozdílné izotopové hodnoty, díky kterým lze pomocí izotopových měření vyhodnotit, jakou měrou člověk zasahuje do přirozeného cyklu dusíku. Měření pomocí stabilních izotopů našla uplatnění v různých vědních oborech po celém světě. V této práci byly shrnuty poznatky o atmosférické depozici a následném využití stabilních izotopů dusíku. Cílem práce bylo shrnout informace o využití stabilních izotopů a navrhnout jejich využití ke studiu atmosférické depozice. Na základě literární rešerše bylo zjištěno, že ve srovnání se světem, se v České republice neprovádí měření dusíkatých látek jako jsou např. NH3 a HNO3, čímž dochází ke zkreslování dat o produkovaném dusíku. Využití stabilních izotopů je vhodnou metodou měření jak pro dosud nekvantifikované látky, tak pro pravidelně měřené látky přispívající k atmosférické depozici. Metoda měření pomocí stabilních izotopů představuje zlepšení pro celkový odhad atmosférické depozice a poskytuje tak realističtější hodnoty ve srovnání se současné používaným přístupem. Klíčová slova: atmosférická depozice, dusík, stabilní izotopy
|
|
| |
|
|
Vliv lokálních topenišť na PM10 v městském ovzduší
Píšová, Martina ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Škrabalová, Lenka (oponent)
Tato práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM10 na území Mladé Boleslavi, Kosmonos a malé obce Plazy v průběhu jednoho měsíce v zimním období v roce 2013. Pomocí síťového měření jsme se snažili zjistit, jestli se ve městě nachází lokální zdroje znečištění, nebo zda jsou škodlivé látky přenášeny z okolí do města. K měření byla použita sada 9 přenosných laserových nefelometrů DustTrak (8520, TSI), které byly umístěny na střechách škol. Souběžně byly beta-prachoměrem měřeny kontinuálně koncentrace PM10, dále pak byly sledovány základní meteorologické parametry (teplota, vlhkost, rychlost a směr větru). Všechny zmíněné parametry byly kontinuálně měřeny v pětiminutových intervalech. Dále byla při pochůzce městem měřena osobní expozice, byla porovnána s expozicí stacionárních monitorů a na závěr byly její rozdíly kvantifikovány. V Mladé Boleslavi a v Kosmonosech se dá pozorovat shodný trend koncentrací PM10 na všech vybraných lokalitách ve městě. Odlišný trend koncentrací PM10 měla obec Plazy, kde byly vyšší a častější maxima, zejména ve večerních hodinách. Hlavní příčinou zvýšené zátěže PM10 ve městě je automobilová doprava a lokální topeniště přispívající k městskému pozadí. Výsledky dále ukazují, že nejvyšší koncentrace PM10 byly zjištěny ve dnech s nízkou rychlostí větru, kvůli zhoršeným...
|
|
|
Síťová měření variability PM1 a PM10 v mikroměřítku a mezi sezónami
Grégr, Michal ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Braniš, Martin (oponent)
Tato práce hodnotí, zda jsou rozdíly mezi DustTraky s impaktory na PM1, respektive PM10 v mikroměřítku až středním měřítku statisticky významné. Statisticky významné rozdíly v hodnotách PM mohou být rozhodující pro reprezentativní umístění měřící stanice na dané lokalitě. K měření byla použita sada 7 přenosných laserových nefelometrů DustTrak (8520, TSI). Koncentrace PM1 a PM10 byly kontinuálně měřeny v pětiminutových intervalech. Každá frakce byla na každé lokalitě měřena minimálně po dobu tří dnů. Měření probíhalo na 4 lokalitách s různými zdroji aerosolu. Vzdálenosti mezi DustTraky se na jednotlivých lokalitách pohybovaly mezi, 80 - 220 m, 30 - 500 m, 70 - 150 m, 30 m a měření probíhalo na území o rozloze 57 000 m2 , 290 000 m2 , 29 000 m2 , 240 m2 ve velkém městě (Praha), malém městě (Březno u Chomutova), na pozaďové lokalitě (Láz) a dálnici (Dobré Štěstí). Ke statistickému posouzení byl použit neparametrický Wilcoxonův znaménkový test rozdílu pro 2 závislé výběry, rozlišující řazení. Podle očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl (α = 0,05) v PM1 mezi jednotlivými DustTraky na jednotlivých lokalitách v průběhu letní i zimní sezóny. Na rozdíl od PM1 byly u PM10 zaznamenány Wilcoxonovým testem statisticky významné rozdíly na pozaďové lokalitě a na malém městě. Tyto rozdíly ovšem byly...
|
host ::
RSS.