|
|
Fantastic Society: Social Themes in Terry Pratchett's Discworld
Hájek, Jáchym ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Terry Pratchett je známý především jako autor Úžasné Zeměplochy, což je řada čítající více než čtyřicet knih a několik povídek, které jsou zasazené do světa často popisovaného jako humoristická fantasy. Pratchett nicméně využívá tohoto žánru a jeho možností pro představivost a satiru, nejen aby vyprávěl příběhy, ale také aby zprostředkoval své vlastní názory na některá z největších společenských témat, jako je feminismus, náboženství nebo rasismus. Využívá stereotypních rolí a prostředí žánru fantasy a převrací je, aby ukázal na problémy skutečného světa. Nárůst obliby žánru fantasy, obzvláště satirické či humoristické, umožňuje Pratchettovi předkládat své názory širšímu publiku a vytvořit svět, který odráží a pokřivuje ten skutečný, aby ukázal důležitost a dopad těchto témat na společnost. Zasazení do fantasy světa navíc umožňuje Pratchettovi vytvořit svět, v němž tato témata mohou být volně ukázána a diskutována. První kapitola představuje Zeměplochu jakožto druhotný svět a představuje témata, která budou probírána. Druhá kapitola se zabývá mnoha formami rasismu na Zeměploše. První část kapitoly rozebírá standardní typ rasismu mezi člověkem a člověkem, což je ilustrováno na knize Jingo. Další podkapitola je pak věnována rasismu mezi lidmi a nelidmi a mezi trolly a trpaslíky, který je ilustrován...
|
|
|
Perception of Time in the Novels of Virginia Woolf
Byrtusová, Klára ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Hlavným cieľom tejto bakalárskej práce je analýza reprezentácie času v troch románoch modernistickej spisovateľky Virginie Woolfovej. Bakalárska práca skúma dichotómiu psychologického, vnútorného času a času vonkajšieho sveta, ktorému musia hlavné postavy čeliť. Téza tejto práce tvrdí, že juxtapozícia týchto dvoch konceptov v románoch Pani Dallowayová, Vlny a K majáku môže byť prirovnaná k pojmom l'étendu a durée, ktorých hlavným predstaviteľom bol francúzsky filozof Henri Bergson. Subjektívna povaha durée spočíva v jeho schopnosti existovať vnútorne a bez viazanosti na externý čas. Táto charakteristika kontrastuje s konceptom l'étendu, ktorý sa dá opísať ako vonkajší čas mechanicky rozdelený na časové jednotky. Porovnanie týchto dvoch konceptov môžeme pozorovať v skúmaných dielach, pričom treba podotknúť, že každý román pracuje s konceptom času inak, a teda reprezentuje viacero pohľadov na ten istý problém. Úvodná časť práce vymedzuje pravdepodobný pôvod Woolfovej záujmu o čas a tvrdí, že precízna reprezentácia času bola záujmom nielen literárnym, ale aj filozofickým. Okrem Henriho Bergsona sa spomínajú aj kľúčové myšlienky Paula Ricoeura a Williama Jamesa. Bakalárska práca tiež zmieňuje vplyv intelektuálnej skupiny "Bloomsbury Group" a Marcela Prousta, ktorého priamy vplyv Woolfová spomína vo...
|
|
|
Heroin / Heroine: Addiction as Narrative and Transgression in Junky and Trainspotting
Roušová, Helena ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
práce Cílem této bakalářské práce je analyzovat a porovnat dvě knihy, které reprezentují transgresivní fikci a závislostní literaturu. Tyto dvě knihy, Feťák Burroughse (poprvé publikováno v roce 1953) a zabývají drogově závislými a jejich transgresivním chováním. Popisují, jaké volby činí hlavní postavy, když se snaží vyprostit z omezení daných společností a při hledání své identity. Hlavní postavy obou textů se snaží uniknout před pravidly a očekáváními, jež na ně vyvíjí společnost, překračují hranice zákona, morálky, etiky, chovají se transgresivně. V této práci je vysvětlen původ výrazu "transgresivní fikce" a jsou analyzovány transgresivní techniky a transgresivní prvky obou textů. Práce popisuje transgresivní potenciál podtitulu první edice knihy Feťák a rozebírá části, které podrývají identitu střední třídy a vysmívají se americkému životnímu stylu. V knize se transgresivní prvky zabývají, mimo jiné, psychologickým efektem humoru ve vážných a/nebo graficky transgresivních situacích a využíváním intelektuální převahy k manipulaci ostatních lidí. V obou textech hraje důležitou roli násilí jako nástroj transgrese. Násilí je jediný způsob, který dokáže vyvolat u hlavních protagonistů citovou odezvu. V této práci se porovnávají rozdílné narativní styly obou textů jednotvárný styl Burroughse, který...
|
|
|
Symbolism of the Vampire in English Romanticism
Sůvová, Jaroslava ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Postavu upíra proslavil zejména Bram Stoker ve svém Drákulovi. Nicméně Drákula nebyl prvním upírem v britské literatuře a jeho kořeny se dají vystopovat až do období romantismu. Tato bakalářská práce se bude zabývat otázkou symboliky upírů ve vybraných dílech anglického romantismu od konce 18. a do prvních dekád 19. století. Zaměří se zejména na díla Samuela T. Coleridge, Johna Keatse, lorda Byrona a Johna Williama Polidoriho a jejich pojetí upířích postav. Předmětem této práce je zjistit, jak tyto postavy v jednotlivých literárních dílech fungují, co přesně symbolizují a zda představují něco hlubšího než "ty druhé", "opovrhované" a "prokleté".
|
|
|
The Unconscious in Coleridge
Flanderová, Veronika ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Pojem "já" během romantismu mění svůj význam. Lze zde sledovat posun od tradičního karteziánského vědomí k vnímání "já" jako komplexní struktury, která zahrnuje i nevědomí. Konceptuální posun ve významu "já" zasáhl nejen filosofii, ale i poezii a myšlení o ní. Práce se zaměřuje na Samuela T. Coleridge, který je považován za předního romantického básníka i teoretika na Britských ostrovech, a ilustruje zmiňovaný pojmový posun na jeho dvou básních, a to na Písni o starém námořníkovi a Kublajchánovi. Práce se zároveň snaží o výklad dvou komplexních, filosofických problémů, které zásadně ovlivnily debaty okolo konceptu "já". Jde o problém jednoty subjektu a objektu a o epistemologické problém toho, jakým způsobem získáváme vědění. Nastínění filosofického kontextu nám dovoluje situovat vybrané básně v procesu zmiňované konceptuální modifikace. Klíčová slova: S. T. Coleridge, Já, imaginace, Píseň o starém námořníkovi, Kublajchán
|
|
|
From Tales of Old Romance to Wormy Circumstance: Aesthetic Tradition, Metamorphosis and Legacy of Keats's Medievalism
Hupcejová, Anna ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
"Od bájných romancí k prohnilé skutečnosti: estetická tradice, proměny a odkaz Keatsova medievalismu" Cílem mé práce je estetické čtení Keatsových středověkých básní a jejich vizuálního odkazu. Vybrané básně ilustrují vývoj Keatsovy estetiky. Práce postupně rozebírá "Calidore, A Fragment" a "Specimen of an Induction to a Poem" z Keatsovy debutové sbírky z roku 1817, Básně, a následně známější básnické skladby "Isabella, or A Pot of Basil", "La Belle Dame sans Merci" a "The Eve of St. Agnes". Zvolené básně ukazují směřování Keatsova medievalismu a proměny jeho pojetí příběhů "rytířství" ("Specimen", 1) a "staré romance" ("Isabella", 387), do nichž se postupně promítá vliv "prohnilé skutečnosti" ("Isabella", 385). Tato pozdější díla jsou interpretována Prerafaelity, díky nimž Keatsova poezie získává oblibu a proslulost. Práce si klade dvě výzkumné otázky: 1. Jak se vyvíjí Keatsův estetický medievalismus? a 2. Jak je Keatsův pozdější medievalismus pojímán ve výtvarném umění Prerafaelitů a odpovídají tyto interpretace věrně svým zdrojům? Analytická část práce je členěna do pěti kapitol. První z nich načrtne základní rysy romantického obnoveného zájmu o středověk, pojedná o Keatsově raném medievalismu a stavu soudobého poznání středověku. Druhá kapitola je zaměřena esteticky, podává životopisný přehled...
|
|
| |
|
|
The Development of Lord Byron's Satire
Kopečná, Alena ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
1 ABSTRAKT Cílem práce je sledovat vývoj satirického díla lorda Byrona. Pro tento účel jsem zvolila tři kratší satirické básně (Don Juan je z analýzy vynechán úmyslně, jelikož tomuto dílu již byla věnována značná kritická pozornost), které se od sebe liší jak stylem, tak i formou a obsahem, a umožňují tak definovat, jakými způsoby Byron se satirou zachází. Analýza se bude týkat následujících děl: English Bards, and Scotch Reviewers (1809), Beppo: A Venetian Story (1817) a The Vision of Judgment (1822). Pro důkladné porozumění je nutné nejen rozebrat texty samotné, ale také je zasadit do kontextu, což je jedním z cílů této práce. English Bards, and Scotch Reviewers, Byronova první publikovaná satira, obsahuje Byronovy vyhraněné názory na jeho současníky (včetně např. básníků Jezerní školy) a nese se silně v duchu neoklasické satiry Byronova zásadního básnického vzoru Alexandra Popea. V Beppovi se poprvé objevuje nový přístup, v němž jsou jasně patrné italské vlivy. Nejen, že se satira odehrává v Itálii, a umožňuje tak satirické srovnání italské a britské společnosti, ale Byron také používá tzv. ottavu rimu (česky též stanca), typickou italskou básnickou formu, která je považována za Byronovu nejlepší. V tomto díle na pozadí děje vystupuje vypravěč, který vyjadřuje jak satirické poznámky na adresu Britů, tak...
|
|
|
"I am no bird; and no net ensnares me": Female Independence in the English Novel 1795 - 1820
Jiránková, Lucie ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
1 V devadesátých letech osmnáctého století se velmi osobitě změnil rámec ženských protestů proti nespravedlnostem, kterým byly ženy nuceny čelit, což nevyhnutelně vedlo k reflektování této změny v soudobé literatuře. Období, kterým se tato bakalářská práce zabývá, bylo vybráno k tomu, aby zachytilo počátky vzrůstajícího feministického hnutí, jež bylo typické pro romány tří autorek: Mary Haysové, Mary Wollstonecraftové a Jane Austenové. Cílem této práce je prozkoumat rozličné přístupy k získávání emoční, intelektuální, sociální a ekonomické nezávislosti. Mimoto práce pojednává i o dobové konstrukci ženskosti, o dobové debatě na téma přirozených práv člověka, o problému vzdělání, romantické lásky a citovosti. Úvodní kapitola popisuje historické pozadí konce osmnáctého století a detailně se dívá na pozici ženy v soudobé společnosti v rámci jejího rodinného a společenského postavení, ekonomické nezávislosti, vzdělání, formování charakteru a objektivizaci na manželském trhu. Tato část pracuje také s tím, jak se na ženu dívaly práce jakobínů (a také anti-jakobínů) a knihy věnované chování žen. V neposlední řadě představuje autorky a zkoumá, nakolik byly ovlivněné pojednáním od Mary Wollstonecraftové, A Vindication of the Rights of Woman. Druhá kapitola se zaměřuje na vyobrazení ženské nezávislosti v románu Mary...
|
|
|
William Shakespeare's Romeo and Juliet on Screen
Rösslerová, Eva ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat filmové adaptace Shakespearova Romea a Julie a porovnat významové posuny, jimiž jednotlivé filmy vyvíjí adaptovaný text. Studované filmy budou jmenovitě Romeo and Juliet (1968) Franca Zeffirelliho, Romeo + Juliet (1996) Baze Luhrmana a Romeo & Juliet (2013) Carla Carleie. Tato volba zcela nevylučuje zahrnutí dalších adaptací, které budou příležitostně zmíněny v případě jejich relevantnosti k posuzované problematice. Tato práce je založena na mém čtení dané tragédie podpořeném sekundární literaturou. Práce se zabývá třemi stěžejními tématy hry a problematikou jejich převodu do filmového média, s cílem představit a následně porovnat interpretaci těchto témat jednotlivými tvůrci skrze analýzu narativních postupů, jež při ní uplatňují. Jednotlivá ztvárnění pak budou studována s ohledem na jejich vliv na divácké pojetí problematiky příběhu. Tento postup se zdá velmi relevantní vzhledem k současné sílící tendenci filmu být primárním médiem šíření Shakespearovy tragédie. Hlavní otázky, na něž se tato práce snaží najít odpověď, jsou: Jaké vizuální vypravěčské prostředky užívají jednotliví tvůrci k otevření nových pohledů na adaptovaný text? Jaké významy naznačují jednotlivá umělecká ztvárnění hlavních protagonistů a jejich vzájemných vztahů? A konečně, jak mohou detaily ve...
|
host ::
RSS.