Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 461 záznamů.  začátekpředchozí190 - 199dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Úloha humorálních (plasmových) faktorů při infekcích plžů schistosomami
Košťáková, Monika ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Jiří (oponent)
Motolice třídy Digenea, jako Schistosoma mansoni, využívají měkkýše, téměř vždy plže, ve svém životním cyklu jako mezihostitele. Obranný systém plžů je složen z imunitních buněk zvaných hemocyty, které jsou hlavními efektory a spolupracují s rozpustnými komponentami. Tyto rozpustné (humorální) faktory mohou ovlivnit přímo larvální stádium parazita i aktivitu hemocytů a také se účastnit při rozpoznávaní parazita. Za hlavní složku humorální imunity jsou považovány lektiny, které mají primární roli v "non-self recognition". Lektinovou aktivitu vykazují také proteiny příbuzné brinogenům objevené u Biomphalaria glabrata. Jejich unikátní struktura zahrnuje brinogenovou a imunoglobulinům-podobnou doménu. Důležitou úlohu v obraně by mohly mít i molekuly podobné cytokinům. V hemolymfě plže je přítomno mnoho různých molekul, jejichž hladiny se mění v průběhu infekce. Odpověď na parazitaci je tudíž velmi komplexní a čeká na další objasnění.
Effects of microbiota on defense system of earthworms
Dvořák, Jiří ; Bilej, Martin (vedoucí práce) ; Kopečný, Jan (oponent) ; Horák, Petr (oponent)
Žížaly patří mezi významné půdní bezobratlé živočichy. Přispívají ke koloběhu živin v půdních ekosystémech a podílí se na tvorbě půd ovlivňováním jak fyzikálně chemických tak mikrobiálních procesů. Půdy jsou nejvíce mikrobiálně různorodým prostředím na Zemi. Půdní bezobratlí proto musí mít dobře vyvinutý imunitní systém. Žížaly se používají jako modelový organismus pro studium imunitních procesů několik desítek let. Mají jednoduchou stavbu těla. Její základní schéma je založeno na trávicí trubici, která leží uvnitř dutiny coelomu. Obě dutiny jsou otevřené vůči vnějšímu prostředí, a z toho důvodu obsahují mikroorganismy. V naší laboratoři používáme mnoho let jako imunologický model druh žížaly Eisenia andrei. Přirozeným prostředím těchto žížal je kompost obsahující velké množství mikroorganismů, a proto mají dobře vyvinutý imunitní systém. Objasnění nových obranných mechanismů tohoto druhu je předmětem této práce. Popsali jsme dva nové receptory rozpoznávající vzory u žížal, a sice Toll-like receptor (TLR) a protein rozpoznávající lipopolysacharid (LBP/BPI). Obě tyto molekuly jsou produkovány coelomocyty a jejich exprese se zvyšuje po mikrobiální stimulaci. Tyto receptory se také exprimují v trávicím traktu. Střevo žížal obsahuje mnohem více bakterií v porovnání s coelomem. Slizniční imunitní systém...
Migrace a patogenita neurotropních helmintů
Pech, Václav ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Neurotropismus helmintů lze pozorovat v jejich mezihostitelích, paratenických a definitivních hostitelích. Tito helminti využívají nervovou soustavu k migraci tělem hostitele, mohou zde také dospívat a rozmnožovat se. Neurotropní helminty lze najít jak mezi motolicemi (Diplostomum baeri, D. phoxini, Ornithodiplostomum ptychocheilus, Trichobilharzia regenti) a tasemnicemi (Taenia multiceps, T. solium), tak hlísticemi (Angiostrongylus cantonensis, Elaphostrongylus cervi, Parelaphostronglus tenuis, Baylisascaris procyonis). Přítomnost těchto helmintů v NS způsobuje (často s podílem imunitního systému hostitele) neurologické či jiné patologické změny. Nakažení hostitelé pak často hynou. Někteří neurotropní helminti (A. cantonensis, B. procyonis, T. solium, T. multiceps) mohou nakazit i člověka.
Diferenciace totipotentních zárodečných buněk u larev ptačích schistosom
Peštová, Jitka ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem larválních stadií motolice Trichobilharzia regenti v mezihostiteli, diferenciací zárodečných buněk a rozlišením mezi sporocystogenezí a cerkáriogenezí ve sporocystách za účelem určení, zda během vývoje ptačích schistosom v mezihostiteli může docházet ke vzniku více generací dceřiných sporocyst stejně jako je tomu u lidských schistosom rodu Schistosoma. Bylo popsáno pět vývojových stadií dceřiných sporocyst a deset vývojových stadií cerkárií. Prvním stadiem u obou larev je zárodečná buňka, která svým dělením dává vzniknout agregátu buněk. Poté se na povrchu zárodku vytváří obal, tzv. primitivní epitel, a zárodek se prodlužuje. Následující vývoj larev již probíhá odlišně. Dceřinou sporocystu pak lze od cerkárie rozlišit ve stadiu, kdy je vytvořen tegument. Dceřiná sporocysta má v tomto stadiu charakteristické červovité vzezření a její tělní dutina obsahuje množství zárodečných buněk. Pro cerkárie s vytvořeným tegumentem je charakteristická přítomnost penetračních žláz.
Vliv vybraných látek ovlivňujících centrální nervový systém na kostní metabolismus
Fekete, Soňa ; Živný, Pavel (vedoucí práce) ; Horák, Petr (oponent) ; Nobilis, Milan (oponent)
Zvýšení průměrné délky života světové populace je spojeno se zdravotními problémy. Jedním z těchto problémů, který se často vyskytuje obzvláště u starších lidí je snížení kvantity a kvality kostní hmoty nebo-li osteoporóza. Je to systémové skeletální onemocnění způsobené úbytkem kostní hmoty a u žen i mužů představuje významný zdravotní problém. Je charakterizována nízkou kostní hmotou, poškozením mikroarchitrektury kostní tkáně a zvýšením křehkosti kostí s náchylností ke zlomeninám. Osteoporotické fraktury významně zvyšují morbiditu a mortalitu pacientů. Mezi rizikové faktory, které mohou mít vliv na vznik osteoporózy patří dlouhodobé užívání léků, jako jsou např. antiepileptika a antidepresiva. Cílem této práce bylo zhodnotit účinek orchidektomie a vliv novějších antiepileptik (levetiracetam, lacosamid, topiramat, lamotriginu) a antidepresiv (mirtazapin, venlafaxinu a trazodonem) na kostní metabolismus u zdravých samců potkanů kmene wistar. Prvním cílem bylo zjistit vliv orchidektomie na metabolismus kostí u potkanů. Zjistili jsme, že orchidektomie měla negativní vliv na kostní metabolismus u potkanů. Tyto výsledky potvrzují, že tato zvířata jako vhodné modely pro zkoumání androgenní modulace složení těla. Druhým cílem bylo zjistit vliv vybraných antiepileptik (levetiracetamu, lacosamid,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 461 záznamů.   začátekpředchozí190 - 199dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
37 HORÁK, Pavel
47 HORÁK, Petr
6 Horák, Patrik
37 Horák, Pavel
37 Hořák, Pavel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.