|
|
Úprava otroctví v současném mezinárodním právu
Kubů, Michaela ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje úpravě otroctví na mezinárodní úrovni v současné době. Přestože se otroctví může jevit jako institut již zcela vymizelý, opak je pravdou. Otroctví vzkvétá více než kdy dříve. Neobjevuje se však již ve svých tradičních podobác je tedy mnohem náročnější. Práce si klade za cíl podat ucelený přehled o úpravě otroctví na mezinárodní úrovni a zhodnotit efektivitu této úpravy včetně kontrolních mechanismů, které z První část práce je zaměřena na zákaz otroctví, jakožto kogentní normu. Zabývám se jednotlivými znaky, jež kogentní norma musí splňovat a následně dovozuji zařazení zákazu Následující část je věnována vymezení kritérií, která budu při posuzování jednotlivých smluvních instrumentů využívat. Tato kritéria jsou významná k úmluvy a jejich kontrolní mechanismy dosahují dostatečné míry efektivity. Těžištěm předkládané práce je část, v níž se zaměřuji na vymezení první řadě zde nalezneme normy univerzální, které prvek otroctví svých ustanoveních dále úmluvy, které byly vytvořeny jako specializované na poslední části úmluvy, které up část je zaměřena na nucené práce, dětské otroctví a nucená manželství. V rámci každé kapitoly jsou jednotlivé úmluvy hodnoceny dle předem vymezených kritérií s oblast. Popsány jsou rovněž kontroln ohledem na jejich účinnost a vynutitelnost jejich...
|
|
|
Územní azyl
Svobodová, Nikola ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Územní azyl Abstrakt Cílem předložené diplomové práce je analýza územního azylu jakožto významného institutu mezinárodního práva. Územní azyl je v této práci zkoumán z hlediska tří rovin. Jedná se o rovinu historickou, rovinu právní úpravy a rovinu zkoumající existenci práva na azyl. V současnosti je územní azyl často zaměňován s pojmem uprchlictví nebo je v tomto kontextu mylně používán. Tato diplomová práce je z tohoto důvodu zaměřena na nalezení shodných a odlišných prvků územního azylu a uprchlictví v rámci zkoumaných rovin. Práce je rozdělena do tří kapitol, které odpovídají předmětným rovinám. První kapitola zkoumá historii institutu územního azylu. Je popsán jeho vznik a následný vývoj od starověku po novověk, od azylu náboženského po postupné formování azylu územního, včetně vyčlenění azylu diplomatického jako specifické formy azylu typické spíše pro Jižní Ameriku. Následuje analýza historie uprchlictví, jako relativně moderního institutu a jsou popsány významné historické okolnosti zásadní pro vývoj uprchlictví. V této kapitole je zodpovězena výzkumná otázka, zda ovlivnil historický vývoj institutu územního azylu vznik a vývoj uprchlictví. Druhá kapitola je analýzou právní úpravy územního azylu a jejího sjednávání. Byť se jedná o institut s bohatou a dávnou historií, na mezinárodní úrovni stále...
|
|
|
Victims of the gravest crimes: The role of victims in legal proceedings before the International Criminal Court
Mocková, Eliška ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Oběti nejtěžších zločinů: Role obětí před Mezinárodním trestním soudem Abstrakt Tato práce analyzuje roli obětí v soudním řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS) neboli tzv. obětní mandát MTS. Účelem práce je komplexně popsat jejich práva, ale i to, jak jsou tato práva jim přisouzená skutečně aplikována. Z tohoto důvodu má výzkumná otázka dvě části. První část se táže po současné podobě práv obětí před MTS a druhá zase po tom, jaké byly dosavadní přínosy této úpravy pro tyto oběti nejzávažnějších zločinů známých lidstvu. Odpovědi nabídnuté autorkou se vyskytují ve druhé a třetí kapitole této práce. První kapitola slouží k tomu uvést čtenáře do tématu a zároveň vyzdvihnout historicky bezprecedentní povahu a význam této úpravy role obětí před Mezinárodním trestním soudem. Co se týče metody, tato práce zkoumá roli obětí před MTS jak z teoretického, tak i empirického hlediska. Účelem je prakticky a souhrnně popsat úpravu práv obětí před MTS, ale jít i za "literu zákona" a zhodnotit tuto úpravu v jejím materiálním kontextu, tedy identifikovat její přínosy i selhání pro nositele těchto práv. Hlavním předpokladem tohoto přístupu je, že právo není uzavřený a samoúčelný režim. Obzvlášť mezinárodní právo trestní, které je z mnoha důvodů velmi kontroverzní, nemůže ignorovat dopady svého působení, aby zůstalo...
|
|
|
Vyhoštění cizinců v mezinárodním právu
Flídrová, Eliška ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Cílem předkládané práce je vyjasnění limitů práva státu vyhostit cizince plynoucích z mezinárodního práva, a to za současného zkoumání, zda vzniklo či vzniká nějaké obecné pravidlo, kterým by byly státy vázány při výkonu pravomoci vyhostit cizince ze svého území. Práce pracuje s využitím deskriptivní a analytické metody. V rámci zkoumání praxe států v jednotlivých aspektech omezení práva na vyhoštění a s tím související rozhodovací praxe judiciálních a kvazijudiciálních orgánů je rovněž částečně využita metoda komparativní. Závěrem práce je analýza roztříštěné právní úpravy vyhoštění a úprava pravidel pro vyhoštění v jednotlivých vymezených oblastech mezinárodního práva. Těžiště práce představuje zkoumání omezení vyhostit cizince do konkrétního státu prostřednictvím zákazu navracení a omezení vyhostit cizince prostřednictvím ochrany rodinného a soukromého života. Co se týče obecných závěrů, ze zkoumání jednotlivých omezení práva na vyhoštění v mezinárodním právu vykrystalizovalo jedno obecné pravidlo, které lze považovat za implicitní součást všech analyzovaných limitů, kterým je snaha o libovůli či svévoli státu.
|
|
|
Prima facie status jako možné řešení hromadného přílivu uprchlíků
Radová, Kateřina ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem hromadného přílivu uprchlíků a možných způsobů jeho řešení. Jejím předmětem zkoumání je prima facie určení statusu uprchlíka ve skupinových situacích, jež je hojně využíváno ve státech ekonomického jihu právě pro řešení hromadných přílivů uprchlíků. I přes jeho hojné využití není ale zcela jasné, co je jím možné rozumět. Lepšího způsobu řešení hromadného přílivu uprchlíků je zde hledáno v reakci na evropskou migrační "krizi", která poukázala na nepřipravenost společného evropského azylového systému na větší množství příchozích osob. Prima facie určení statusu uprchlíka ve skupinových situacích je zde stavěno do opozice k individualizovanému řízení, jež je v západní nauce a praxi považováno za jediný možný způsob určení statusu uprchlíka dle Úmluvy z roku 1951. I když individualizované řízení může být vhodným instrumentem v případě poměrně nízkého počtu příchozích uprchlíků, jak tomu dlouho na evropském kontinentě bylo, jinak se to může jevit v situaci hromadného přílivu uprchlíků. Takové individualizované řízení je velmi nákladné a zdlouhavé a pro situace hromadného přílivu uprchlíků tak i nevhodné. Pro zodpovězení otázky, jestli je prima facie určení statusu uprchlíka vhodným nástrojem pro řešení hromadného přílivu osob v evropském kontextu, bylo nejprve...
|
|
|
Důvěra mezi státy a princip vzájemné důvěry v mezinárodním právu
Šach, Matěj ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Résumé: Důvěra mezi státy a princip vzájemné důvěry v mezinárodním právu Tato diplomová práce se zabývá rolí fenoménu důvěry v mezinárodním právu. Hlavním cílem této práce je zjistit jaký vliv má důvěra mezi státy na mezinárodní právo, v jakých institutech a situacích mezinárodního práva se důvěra používá a též objasnit působení principu vzájemné důvěry v mezinárodním právu. Diplomová práce se dotýká tří oblastí výzkumu, které určují i obsahové rozdělení práce. První výzkumnou oblastí je použití principu vzájemné důvěry, kde autor vychází z jeho aplikace v evropském právu. Zabývá se otázkou vhodnosti jeho použití v kontextu toho, kdo nese riziko z vložené důvěry a dochází k závěru, že subjekt, který vkládá důvěru v jiný subjekt, by měl nést i veškerá rizika s tím spojená. V druhé oblasti, která je zaměřena na opatření pro posílení důvěry, je tento prvek mezinárodního práva teoreticky rozebrán a dále je zkoumám v souvislosti s aktuálním děním v ukrajinsko-ruském konfliktu probíhajícím od roku 2014. Cílem této kapitoly bylo zjistit, jak vzniká důvěra mezi státy, zda jsou opatření pro posílení důvěry účinná a co přináší do mezinárodního práva. Autor přichází se zjištěním, že k posílení důvěry mezi státy dochází autentickou snahou jednoho ze států o její posílení, kdy opatření pro posílení důvěry těmto snahám...
|
|
|
Mezinárodněprávní aspekty zhroucení státu
Kostínek, Lukáš ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Mezinárodněprávní aspekty zhroucení státu Fenomén zhroucených států je jedním z velkých problémů současnosti. Mezinárodní právo veřejné s ním nepočítá, a přesto ve světě existuje. Ať již je tento fenomén označován jako zhroucení státu, kolaps státní autority, selhání státu, respektive jako collapsed, failed, failing state, či jinak, je na něj v poslední době zaměřována stále větší pozornost státníků a představitelů mezinárodních organizací. Proto jsem se touto problematikou také rozhodl zabývat. Obsah práce je strukturován od nejobecnějších otázek týkajících se problematiky, tedy od obecného vymezení pojmu a charakterizování zhrouceného státu jako fenoménu v odborné, nejen právní, diskuzi a jeho odlišení od podobných fenoménů až po jednotlivé jeho aspekty dle mezinárodního práva veřejného a shrnutí situace v některých reálných zhroucených nebo selhávajících státech. Ve druhé kapitole je obecně charakterizován fenomén samotný, a to převážně z faktického hlediska za užití převážně mezinárodněprávní a politologické literatury. Je v ní také určeno, jaké jeho pojetí je pro účely práce zvoleno. Ve třetí kapitole je práce již věnována čistě mezinárodněprávním aspektům zhroucení státu. Jedná se o jejich základní vymezení v systému subjektů mezinárodního práva, vymezení oproti běžným státům, jak mezinárodní...
|
|
|
Ochrana dětí v mezinárodním uprchlickém právu
Bártová, Tereza ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá ochranou dětí v mezinárodním uprchlickém právu. Postavení žadatele žádajícího o mezinárodní ochranu upravuje na poli mezinárodního práva primárně Úmluva o právním postavení uprchlíků (Ženevská úmluva). Nicméně, tato úmluva se nijak explicitně nezabývá specifickým postavením, ve kterém se nachází dítě žádající o mezinárodní ochranu. Přijetím Úmluvy o právech dítěte (CRC) došlo k potvrzení širokého katalogu základních občanských, politických, ekonomických, sociálních a kulturních práv dítěte. Mezi těmito právy je obsaženo i právo dítěte žádajícího o mezinárodní ochranu, aby obdrželo potřebnou ochranu a humanitární pomoc při využívání všech svých práv stanovených úmluvou nebo jinými dokumenty v oblasti mezinárodního práva lidských práv. CRC pak mimo jiné obsahuje i čtyři základní principy, odstranění diskriminace, právo na život, přežití a rozvoj, respektování názoru dítěte a princip nejlepšího zájmu dítěte. Cílem této práce je zjištění zda a jakým způsobem ovlivnila CRC a v ní obsažený princip nejlepšího zájmu dítěte, postavení dítěte žádajícího o mezinárodní ochranu v rámci mezinárodního uprchlického práva. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž první dvě kapitoly se zabývají historickým vývojem mezinárodní ochrany dítěte a vývojem uprchlického práva. Třetí...
|
|
|
Political persecution as a reason for granting protection in international law
Sirotová, Dominika ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá politickým prenasledovaním ako dôvodom, pre ktorý je udeľovaná medzinárodná ochrana. V úvode pojednáva o tom, akú úlohu zohrávalo prenasledovanie z politických dôvodov v minulosti, teda či prenasledovanú osobu oprávňovalo k poskytnutiu útočiska. Nasledujúca kapitola mapuje súčasné právne zakotvenie politického prenasledovania v príslušných predpisoch medzinárodného, ako aj európskeho práva, ktoré je dôležitým prameňom právnej úpravy udeľovania medzinárodnej ochrany na území Európskej Únie. Ako príklad toho, ako jednotlivé členské štáty zohľadňujú svoje medzinárodne-právne a európsko-právne záväzky v národných právnych predpisoch uvádza českú právnu úpravu. Jadrom tejto diplomovej práce je interpretácia jednotlivých pojmov kľúčových pre udeľovanie medzinárodnej ochrany z politických dôvodov, ktorá je rozhodujúca pre rozhodovanie o poskytnutí či neposkytnutí ochrany v konkrétnych prípadoch. Kapitola 4 porovnáva právne zakotvenie politického prenasledovania v 2 regionálnych právnych subsystémoch, európskom a inter-americkom, a inkorporáciu medzinárodne-právnych a regionálnych záväzkov do národnej legislatívy v oblasti Ameriky demonštruje na právnej úprave USA. Následne sa práca zaoberá otázkou, či politická neutralita môže slúžiť ako dôvod pre udelenie medzinárodnej...
|
|
|
Územní azyl
Hueber, Radim ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Územní azyl Cílem této práce je analyzovat téma územního azylu, jakožto institutu mezinárodního práva, který se formuje už od dob starověku. Hlavními výzkumnými otázkami jsou: Co je obsahem územního azylu? Lze na něj hledět i z pohledu jednotlivce jako na lidské právo? Zahrnuje toto právo i právo na udělení, nebo pouze právo o azyl požádat? Má stát původu podle mezinárodního práva možnost nějakým způsobem na udělení azylu reagovat? Může ho například považovat za nepřátelský akt? Diplomová práce je rozdělena do šesti hlavních kapitol, kdy každá se snaží na tento institut pohlédnout z jiné perspektivy a zodpovědět stanovené otázky. První kapitola odděluje azyl a uprchlictví, instituty, které bývají často mylně zaměňovány, a vymezuje základní rozdíly mezi nimi. Dále pak popisuje historický vývoj azylu a postupné formování azylu náboženského, územního, politického a diplomatického. Práce přitom hledá rozdíly a podobnosti mezi těmito pojmy. Následující kapitola se zaměřuje na definici pojmu územní azyl a na to, jak ho popisují jednotlivé slovníky práva. Z toho pak práce vyvozuje současný pohled společnosti na územní azyl. Třetí kapitola do hloubky zkoumá tři části územního azylu, které teoreticky přichází v úvahu pod tento institut podřadit, tedy právo státu azyl udělit, právo jednotlivce o azyl požádat a právo...
|
host ::
RSS.