|
|
Synody v Čechách 1440-1540. Proměny synodální praxe v Čechách v kontextu vývoje synodality v Evropě
Zilynská, Blanka ; Šmahel, František (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent) ; Čornej, Petr (oponent)
Disertační práce navazuje na moji práci věnovanou synodám husitského kléru v Čechách mezi lety 1418-1440. Uvedená knižní monografie obsahovala soupis pramenů a literatury, vztahujících se k synodám daného období, analýzu některých textů a hodnocení role synod ve správě husitské církve včetně jejich ideologického působení. Od závěrečného mezníku této práce, kterým byl rok 1440, jsem odvíjela další výzkum a výklad daného tématu. Husitské synody z doby před r. 1440 byly rozděleny na oblast pražskou, táborskou a společná "hádání", synody katolické nebyly doloženy. Také po roce 1440 bylo nutné sledovat aktivity obou oficiálních konfesních skupin v zemi. Táborské centrum mohlo být zohledněno pouze do r. 1444, kdy končí jeho samostatné projevy. V průběhu sledovaného období vystoupila na scénu další radikální skupina - Jednota bratrská. Fenomén synodů bratrských je však natolik specifický, že mohl být jen zmíněn. Teritoriálně je práce vymezena územím pražské diecéze. Vývoj na Moravě měl jiný charakter, a nebyl proto do výzkumu zahrnut. Ačkoli zde pokračuji ve výzkumu jevu pojmenovaného shodným termínem, dějová scéna i charakter studovaného materiálu se v druhé polovině 15. století velmi proměnil. Historik je postaven před nové úkoly a otázky jak při kritice pramenů, tak při jejich interpretaci. Po přehledu odborné...
|
|
|
Působení křížovníků s červenou hvězdou v západních a severozápadních Čechách do roku 1526. Majetková držba, špitálnictví a farní správa
Janderová, Andrea ; Hledíková, Zdenka (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Při svém studiu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity jsem navštěvovala historický seminář PhDr. Blanky Zilynské, v jehož rámci jsme měli možnost zapojit se do práce v grantovém projektu Gotika v severozápadních Čechách. Tato oblast se mi jevila z historického hlediska jako velice zajímavá, proto jsem ráda tuto nabídku přijala a vybrala jsem si jako téma své práce činnost řádu křížovníků s červenou hvězdou v dané oblasti. Téma, jež bylo a je, podle mého názoru, poněkud stranou historického bádání. Cílem předkládané diplomní práce je výzkum působení řádu křfžovníků s červenou v hvězdou v oblasti západních, severozápadních a částečně i severních Čech. Řád křížovníků s červenou hvězdou, řehole sv. Augustina, jediný mužský řád českého původu, se v počátcích svého vývoje věnoval charitativní péči o nemocné, chudé a zestárlé v mnoha špitálech, jež během staletí získal nebo sám založil. Později byl křížovnický řád uveden do oblasti duchovní správy a po husitských válkách, kdy většinu špitálů řád ztratil nebo byly zničeny a současně došlo k poklesu počtu duchovenstva v českých zemích, byl tento špitální řád přetvořen v řád řeholních kanovníků, jejichž hlavní činností byla duchovní správa a péče o hospodářské nadání kostelů, které řád spravoval.
|
|
|
Kanovníci Metropolitní kapituly pražské 1378-1390
Budský, Dominik ; Hledíková, Zdenka (oponent) ; Doležalová, Eva (oponent)
Práce o Metropolitní kapitule pražské 1378 - 1390 se snaží být především prosopograficky zaměřeným dílem postihujícím všechny osoby duchovního stavu, jež dosáhly kanonikátu v Metropolitní kapitule a v inkriminovaných letech se v ní vyskytovaly, ať již pouze jednorázově, krátce nebo v delším období souvisle či pouze mimořádně a nepravidelně. Právě podrobná prosopografie celkem 65 osob jdoucí do nejmenších možných podrobností, jež dochované prameny umožňují, sestavená na základě všech dostupných editovaných pramenů z prostředí české středověké církve je základem druhého dílu studie. Samotná nashromážděná data by ovšem bez rozboru, popsání a příslušných závěrů nebo alespoň hypotéz, byla jen samoúčelnou činností, které jsem se snažil vyvarovat právě rozborem získaných informací v kapitolách III a IV. Po stručném rozebrání dosavadního bádání, stěžejní literatury a paleograficko - diplomatického rozboru základního pramene, který rozhodně nelze opomenout, se stručně popisují i ostatní užité (editované) prameny zásadní důležitosti. V samotné stati věnuji pozornost nejprve teoretickým východiskům, normativním pramenům - statutům kostela pražského, dle kterých se řídilo přijímání nových kanovníků i další fungování kapituly. Zde se snažím především postihnout existující rozdíly mezi teorií předpisů a jejich...
|
|
|
Kanovníci Metropolitní kapituly pražské 1378-1390
Budský, Dominik ; Doležalová, Eva (oponent) ; Hledíková, Zdenka (vedoucí práce)
Práce o Metropolitní kapitule pražské 1378 - 1390 se snaží být především prosopograficky zaměřeným dílem postihujícím všechny osoby duchovního stavu, jež dosáhly kanonikátu v Metropolitní kapitule a v inkriminovaných letech se v ní vyskytovaly, ať již pouze jednorázově, krátce nebo v delším období souvisle či pouze mimořádně a nepravidelně. Právě podrobná prosopografie celkem 65 osob jdoucí do nejmenších možných podrobností, jež dochované prameny umožňují, sestavená na základě všech dostupných editovaných pramenů z prostředí české středověké církve je základem druhého dílu studie. Samotná nashromážděná data by ovšem bez rozboru, popsání a příslušných závěrů nebo alespoň hypotéz, byla jen samoúčelnou činností, které jsem se snažil vyvarovat právě rozborem získaných informací v kapitolách III a IV. Po stručném rozebrání dosavadního bádání, stěžejní literatury a paleograficko - diplomatického rozboru základního pramene, který rozhodně nelze opomenout, se stručně popisují i ostatní užité (editované) prameny zásadní důležitosti. V samotné stati věnuji pozornost nejprve teoretickým východiskům, normativním pramenům - statutům kostela pražského, dle kterých se řídilo přijímání nových kanovníků i další fungování kapituly. Zde se snažím především postihnout existující rozdíly mezi teorií předpisů a jejich...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.