|
|
Josefa Menšíková a občanská společnost Německého Brodu druhé poloviny devatenáctého století
Tvrdý, Petr ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám dějinami Německého (dnes Havlíčkova) Brodu v devatenáctém století. Sleduji přitom osudy Josefy Menšíkové, české vlastenky a manželky místního starosty. Práce ale není omezena na půdorys jednoho regionu. Částečně se věnuji i historii Třebíče a Tišnova nebo fenoménu českého vystěhovalectví do Spojených států se vztahem k oblasti Nebrasky. V celé své diplomové práci si všímám obecní samosprávy Německého Brodu, proměn města i zdejších obyvatel a životních osudů přátel Josefy Menšíkové (Karel Havlíček, Ferdinand Čenský). Klíčová slova Havlíčkův Brod; Karel Havlíček Borovský; Národní emancipace; Německý Brod; Obecní samospráva
|
|
|
Ústřední matice školská
Lukešová, Eva ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Práce se zabývá Ústřední maticí školskou od jejího založení roku 1880 až do jejího zániku v roce 1951. Nejdříve přibližuje společenskou a politickou situaci 80. let 19. století, tedy období, kdy vznikaly národní obranné organizace. Poté rozebírá problematiku menšinového školství. Následně popisuje zřízení Ústřední matice školské a změny v její organizaci. Činnost Ústřední matice školské sleduje ve třech etapách, přičemž se zaměřuje na období po roce 1918. Nakonec ukazuje spolupráci Ústřední matice školské s Národní radou českou na příkladu jejich sporu o národní kolek.
|
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstevnatého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstev-natého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
|
Vstup techniků do pražské městské samosprávy na konci 19. století a na začátku 20. století.
Košacký, Marcel ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Práce zachycuje vývoj postavení techniků ve společnosti, kteří ve 2. polovině 19. století a na počátku 20. století usilovali o vstup mezi akademicky vzdělanou společenskou elitu. Podmínkou pro uznání elitního společenského postavení techniků bylo dokončení jejich profesionalizace. Profesionalizace techniků tedy byla jedním z hlavních důvodů, proč technikové vstupovali do městské samosprávy. Cílem této práce je doplnit výzkum zabývající se přechodem od "honorační" k "výkonné" samosprávě v Praze. Práce se zabývá historickým vývojem technické inteligence jako nové skupiny akademicky vzdělaných elit, přibližuje důvody, které vedly k zapojení technických odborníků do procesu modernizace města, a hlavně přibližuje soupeření o vedoucí postavení mezi nimi a právníky. Příklad Ing. Jana Kaftana popisuje úspěšnou kariéru technika, který se i díky svým odborným znalostem stal poslancem říšské rady. Práce popisuje také proměnu hospodářské politiky města, která též byla ovlivněna rozvojem techniky a zapojením techniků do správy obce. Práce vychází především z dobového odborného tisku a ze studií zabývajících se vývojem obecní samosprávy. Klíčová slova: technik, úředník, právník, obecní samospráva, Praha, modernizace, profesionalizace, Spolek inženýrů a architektů v království Českém, Jan Kaftan.
|
|
|
Česká šlechta v II. polovině 19. století. Šlechtický velkostatek v Čechách na přelomu věků: Analýza ekonomických poměrů tří aristokratických rodů
Páťal, Luboš ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Švaříčková Slabáková, Radmila (oponent) ; Cibulka, Pavel (oponent)
Česká šlechta v II. polovině 19. století. Šlechtický velkostatek v Čechách na přelomu věků: Analýza ekonomických poměrů tří aristokratických rodů. Druhá polovina 19. století a počátek 20. století je dobou plnou změn, v Rakousku končí v roce 1848 jedna etapa hospodářských, sociálních a společenských dějin. S nastupujícím světem plných změn se musí vypořádat i česká šlechta, která je také jednou ze skupin, kterou tyto změny zasáhly. Zrušení robotních povinností a jejich následný výkup, uvolňuje nebývalé množství volného kapitálu. Česká šlechta hledá podnikatelské obory, do kterých investuje tento volný kapitál, ale zároveň se musí vypořádat s převodem svého pozemkového majetku z patrimoniální správy na hospodářský velkostatek. Aristokracie je proto nucena zavádět nové postupy do zemědělské výroby, lesní výroby a do zlepšení řízení svých velkostatků. Volný kapitál investuje nejen do zpracovatelského průmyslu, ale i do průmyslových odvětví nesouvisejících s vlastním zemědělským provozem rodových velkostatků, zároveň investuje i do výstavby železnic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Karel hrabě Chotek - šlechtic na pomezí dvou epoch.
Smítková, Lenka ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
(česky): Tato diplomová práce si klade za cíl podat ucelený obraz významného českého aristokrata, úředníka a filantropa Karla Chotka v jeho životních rolích. Karel Chotek postupně zastával úřad zemského šéfa v Terstu, Innsbrucku a Praze. Období jeho správy je v Českých zemích charakterizováno velkým rozvojem hospodářství a sociálních institucí. Diplomová práce je rozdělena do dvou velkých částí, první tvoří samotná studie, druhou potom přílohy s edicemi použitých archiválií - deníku, memorabilií a autobiografie. Kapitoly studie jsou rozděleny tematicko - chronologicky, podle rolí, jaké hrabě Chotek během života zastával - šlechtic, syn, bratr, student, manžel, otec, úředník, filantrop, cestovatel, pozorovatel revolučního roku 1848, podnikatel, stavitel, velkostatkář a společenský tvor. Výjimku tvoří kapitola dvě, která podává teoretický úvod do problematiky výzkumu deníků, memoárů a autobiografií. V samotném závěru se zamýšlím nad osobností, povahou a charakterem hraběte Chotka.
|
|
|
Typ veřejně činné pražské měšťanské rodiny na přelomu 19. a 20. století. Příklad Jana a Anny Podlipných.
Heřmánková, Adéla ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Záměrem práce je ukázat na konkrétním příkladu Jana a Anny Podlipných typ pražské veřejně činné rodiny na přelomu 19. a 20. století. Popsána je jednak veřejná činnost obou manželů, jednak jejich soukromý život. Práce představuje rodinné zázemí obou manželů a období před uzavřením manželství. Dále je věnována pozornost rodinnému životu manželů Podlipných, zejména tomu, jakým způsobem trávili členové rodiny volný čas. V této souvislosti je zdůrazněno především domácí divadlo. Jádrem práce je představení veřejné činnosti Jana a Anny Podlipných. Veřejná činnost Jana Podlipného je rozdělena na působení v pražské samosprávě a ve spolcích. Důraz je položen zejména na období 1897 - 1900, kdy byl Jan Podlipný starostou Prahy. Částečně se práce věnuje advokátní praxi a jeho působení v mladočeské straně. Dále práce představuje Jana Podlipného jako člena Sokola, prvního starostu České obce sokolské a člena Spolku pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa. Zmíněna je zásluha Jana Podlipného o spolupráci Sokola s Unií francouzských gymnastů. Okrajově jsou připomenuty další organizace, v nichž Jan Podlipný působil. Anna Podlipná je představena především jako manželka a matka. Důraz je položen také na její činnost ve spolcích Domácnosť a České srdce. Pozornost je věnována její roli při zakládání a řízení Prvního...
|
|
|
Albína Honzáková- Portrét feministické ženy
Sládková, Jana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Anotace: Práce se zaměřuje na dějiny žen na přelomu 19. a 20. století. Vychází z unikátního pramene, pamětí Albíny Honzákové a dochovaných archiválií, jako je rozsáhlá korespondence či publikační činnost. Práce dále přibližuje historii dívčího vzdělání a s ním spojené spolky, ale také spolky, které se podílely na postupné emancipaci veřejnosti. Klíčová slova: memoáry, každodennost, 19. a 20. století, ženy, feminismus, vzdělání, spolky
|
|
|
Historie obce Solopysky u Kutné Hory v letech 1918- 1938
Šíbalová, Markéta ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
AAnnoottaaccee Tato diplomová práce pojednává o dějinném vývoji obce Solopysky, která se nachází dvanáct kilometrů od Kutné Hory ve středních Čechách. Reflektováno je meziválečné období let 1918 - 1938, které přineslo mnoho zlomových okamžiků. V práci je zpracován vliv těchto významných událostí na místní obyvatelstvo (vznik první Československé republiky, Mnichovská dohoda). Ve správní oblasti se práce zabývá mechanismy fungování, organizací, strukturou, personálním obsazením, pravomocemi a činnosti obecní samosprávy. Všímá si dobové legislativy a jejího uvedení do praxe. Autorka se snaží také postihnout tendence obecního hospodaření včetně obecního rozpočtu a nakládání s obecním majetkem. V kulturní oblasti je zvláštní pozornost věnována školnímu prostředí, činnosti místních spolků a politické aktivitě včetně obecních voleb. Stranou nezůstává popis každodenního života a atmosféry v obci podle pamětí starousedlíka pana Václava Sovy. Cílem této práce je konfrontace narativního pramene s prameny úřední provenience. Při psaní práce bylo zohledněno především hledisko tématické. KKllííččoovváá sslloovvaa Obec, samospráva, spolková a politická činnost, obecní volby, obecní majetek, každodennost, střední Čechy, Solopysky u Kutné Hory, 1918 - 1938
|
host ::
RSS.