|
|
Škola na Dohaličkách v letech 1865 - 1938, "V práci a vědění je naše spasení"
Erbenová, Michaela ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem historie školství ve východočeské obci Dohalice v rozmezí let 1865 - 1938. Školství představuje jeden z nejzásadnějších momentů při studiu historie všedního dne. Cílem této práce tedy není pouze chronologicky vyložit dějiny jedné konkrétní obecné školy, ale právě na příkladu zvolené školy, nacházející se v části obce Dohaličky, nastínit obecný vývoj školství v daném období v naší zemi. Práce se dotýká i dalších fenoménů spojených se školstvím jako je otázka učitelského stavu, vztah kantorů k církvi, fungování polévkového ústavu a lidové školy hospodářské, místní školní rady, organizace školních výletů či projevy úcty k panovníkovi zobrazené ve školní kronice. Pramenná základna představuje z větší části fondy uložené ve Státním okresním archivu v Hradci Králové. Za nejdůležitější z nich považuji fond Obecná škola Dohalice a fond Deyl Václav.
|
|
|
Vězeňská zkušenost (1914-1918)
Junková, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce Vězeňská zkušenost (1914-1918). Vězeňská korespondence Cyrila Duška se zabývá korespondencí jako historickým pramenem a prostředkem komunikace vězňů po stránce teoretické a metodické. Je soustředěna na období první světové války a problematiku korespondence politických vězňů. Korespondence z vězení představovala jediný komunikační prostředek vězňů s okolním světem, je tedy badatelsky velmi důležitá, jelikož poskytuje zajímavý vhled do vězeňské každodennosti. Odkrývá různé podoby vnímání této skutečnosti a vývoj myšlení jednotlivců ve vypjatých životních situacích. Základním cílem práce je analýza vězeňské korespondence odpovědného redaktora Času a domácího odbojáře Cyrila Duška (1881-1924), její význam v kontextu další zachované korespondence, cenzurní aspekty korespondence z vězení, dále zachycení každodenního života politických vězňů.
|
|
|
Dr. Joseph Redlich, představitel moravských Němců
Koluch, Petr Vilém ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Tato práce se zabývá osobou univerzitního profesora Josefa Redlicha, moravského zemského a říšského poslance Rakouska-Uherska, jenž podvakrát zastával ve vypjatých okamžicích post rakouského ministra financí. Jeho obsáhlá pozůstalost nám zprostředkovává vhled do rakouské společnosti a umožňuje nám živě pozorovat její sociální proměny. Badatelský projekt o Josefu Redlichovi si klade za cíl komplexně zpracovat sociální jevy, které stály za rozpadem monarchie a nastolením republikánských států, avšak v této práci je uveden pouze úsek mezi lety 1848-1914. Práce se skládá ze dvou dějových linek. V první lince je popsán vzestup městských vrstev, židovského patriciátu a jihomoravské podnikatelské rodiny Redlichů, společně s osudem Friedricha a Josefa Redlichových. V druhé lince se práce zaměřuje na vzrůst masových politických stran a nacionalismu - hledá vysvětlení, zda za oním symbolickým rozpadem habsburské monarchie nestojí právě liberalismus, který na jednu stranu Rakousko nebývale hospodářsky pozdvihl, na druhou ale napomohl odstranit starý katolicko-feudální řád, jenž držel říši pohromadě. Právě na pamětech Josefa Redlicha, vyrůstajícího v bohaté židovské buržoazní rodině, která vděčila liberalismu za svou prosperitu, můžeme pozorovat, jak se snažil pochopit a vyrovnat s nástupem šovinistických hnutí....
|
|
|
Vytváření národní politické kultury v Čechách v letech 1848-1868, Pokus o přemostění mezi sociální a kulturní historií
Shinohara, Taku ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Vytváření národně politické kultury v Čechách v letech 1848-1868 - Pokus o přemostění mezi sociální a kulturní historií - (Resumé) Taku Shinohara Předložená práce se zaměří na problematiku vytváření české národní společnosti hlavně na venkově v období po revoluci 1848 až do upevnění dualistické monarchie po ztroskotání fundamentálních článků. Proces vytváření české společnosti po zrušení poddanství lze časově rozdělit z hlediska dobové české měšťanské politiky i společenské situace na tři období: období od roku 1848 do 70. let 19. století, období do přelomu století a období do první světové války. Toto první období je charakterizováno zásadní proměnou venkovského společenství po zrušení poddanství a pozvolným pronikáním norem a životní kultury občanské společnosti. Politická mobilizace národního hnutí se neuskutečnila pevnou organizací politických stran, ale spíš volnou sítí lokálních honorací, především různými spolky a samosprávnými orgány. Práce zdůrazňuje, že politickou mobilizaci národních stran (národní poutě, slavnosti a jiné různé manifestace) v tomto období neumožnily jen politicky nebo zájmově stanovené cíle v úzkém slova smyslu, ale základní přeměna společenských vztahů a způsobu kulturně-společenského vnímání venkovského obyvatelstva. Revoluce roku 1848 sice z politického a mocenského hlediska...
|
|
|
Optimismus v časech strachu a nesvobody
Madlová, Ivana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Březinová, Monika (oponent)
Studentka se ve své práci snaží vystihnout zásadní problematiku formování veřejného mínění na příkladu opozičního satirického časopisu Der Simpl, který vycházel v Praze v době rozmachu nacismu v Německu v letech 1934-1935. Název práce vystihuje jednak samotnou snahu opozičních žurnalistů o "emocionální úlevu" v době narůstající cenzury a represe, jednak ale také dále míří na problematiku vytváření mediálních konstruktů s emotivním zabarvením, na straně jak systému, tak opozice. Autorka se snaží shrnout instrumenty, jakými je vytvářena tzv. "optimistická iluze" ve společnosti a způsoby, jakými působí na formování veřejného mínění. Na základě teoretického rámce i několika karikatur se studentka snaží ukázat, jakým způsobem se tehdejší žurnalisté vyrovnávali s dobovými událostmi. Jak studentka shrnuje v závěru své práce, satira ani opoziční žurnalistika toho na lidském životě až tolik nezmění. Rádi se jí zasmějeme, avšak svůj život na jejich základě nezměníme. Přestože je studentka přesvědčena o důležité roli politiky v rámci života demokratické společnosti a částečně na základě zvolených karikatur i některá politická témata zpracovává, sama se svou prací míří do oblasti mezilidských vztahů a individuálního rozvoje osobnosti. Neboť je přesvědčena o tom, že zachování demokratické společnosti a občanské...
|
|
|
František Šimáček (1834-1885), novinář a nakladatel
Muchka, Pavel ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce František Šimáček (1834-1885), novinář a nakladatel, si klade za cíl představit na několika úrovních výraznou postavu českého nacionalismu padesátých až osmdesátých let 19. století, a to v záběru novinářském, nakladatelském, národním, národohospodářském a rodinném. Hlavní metodou práce je biograficky zaměřená interpretace primárních pramenů, především osobní korespondence a dalšího archivního materiálu z fondů Literárního archivu Památníku národního písemnictví, Knihovny Národního muzea a Archivu Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Na základě toho vznikla chronologicky pojatá konstrukce Šimáčkových životních osudů, veřejných a profesních aktivit. V současnosti není k tématu dostatečná odborná literatura, která by detailně analyzovala rozsah činností Františka Šimáčka v kontextu českého myšlení 19. století. Torzovitě zachované archivní materiály nám však plně neumožňují rekonstrukci Šimáčkových kontaktů se všemi významnými aktéry českého kulturního a politického života. Ve snaze představit Šimáčkova přátelství v horizontu několika let je v interpretační části práce vybrán hlubší vztah s Boženou Němcovou jako příklad dlouhodobého kontaktu se spisovatelem, kterému bylo i v Šimáčkově periodiku umožněno se veřejně představovat. Pro formování myšlenkového světa...
|
|
|
Národ v rodině a rodina v národě. Typ vlastenecké měšťanské rodiny na příkladu rodiny dr. Václava Staňka.
Srbová, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rodiny v českém vlasteneckém prostředí 19. století na příkladu rodiny Václava Staňka, lékaře a vlastence. Václav Staněk byl přítelem Josefa Friče a Františka Ladislava Čelakovského, jejich rodiny byly v úzkém kontaktu. Zatímco však Fričovým a ještě více Čelakovským bylo již v odborné literatuře věnováno dost prostoru, Staňkovi zůstávají dnes pozapomenuti. Práce se věnuje veřejnému působení Staňkových, v době předbřeznové především českojazyčnému "salonu", fungujícímu jako jedna z prvních platforem ženského vzdělávání v českojazyčném prostředí, a v revolučních letech 1848-1849 pak působení Václava Staňka na říšském sněmu ve Vídni a Kroměříži. Zevrubná pozornost je však také věnována rodinným vazbám mezi jednotlivými členy, především vztahům mezi manželi a vztahům mezi rodiči a dětmi. Pramenem je zde bohatá a dosud nevyužitá korespondence rodiny Staňkových - korespondence, která umožňuje vhled jak do politických, tak do rodinných záležitostí.
|
|
|
Vznik, vývoj a fungování systému sociálního zabezpečení u společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda v období let 1836-1907
Bek, Pavel ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Krejčiřík, Mojmír (oponent)
Tématem předložené disertační práce je Vznik, vývoj a fungování systému sociálního zabezpečení u společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda v období let 1836-1907. Těžiště výzkumu bylo zaměřeno na vznik a fungování penzijní pokladny, nemocenské pokladny z roku 1874, nemocenské pokladny z roku 1888 a dětského azylového domu železniční společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda. Pro výzkum bylo použito metody sběru a analýzy archivních pramenů, tištěných pramenů a literatury vztahující se k danému tématu a následného srovnání vzniku, vývoje a fungování systému sociálního zabezpečení u státních drah, státní správy, příslušníků ozbrojených sil habsburské monarchie, případně u ostatních soukromých železničních společností v období let 1836 až 1907. Výsledky výzkumu jsou následující; Severní dráha císaře Ferdinanda poskytovala prostřednictvím penzijní pokladny a nemocenské pokladny z roku 1874 a části svých zaměstnanců, jejich vdovám a sirotkům penzijní, nemocenské a částečně také úrazové zabezpečí. Po zřízení později nemocenské pokladny z roku 1888 se nemocenské pojištění rozšířilo na všechny zaměstnance. Tento záchytný systém se v průběhu let stal vzorem pro většinu soukromých železniční společnosti a c. k. Státní dráhy. A naopak Severní dráha si brala za vzor sociální zabezpečení státních úředníků,...
|
|
|
Praha a chudí: chudinská péče v Praze v letech 1864-1929
Janovská, Veronika ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Chudinská péče znamenala významnou pomoc potřebným ve chvílích, kdy se dostali do nesnází. Podle zákonů se o ně měla postarat jejich domovská obec, což sebou přinášelo nejeden problém. Hlavními podklady pro výkon chudinské péče byly říšský zákon o domovském právu z roku 1863 a český zemský zákon z prosince 1868 upravující přímo chudinskou péči. Těmito akty přecházela péče o chudé ze státu na jednotlivé obce. Předkládaná diplomová práce se zabývá pražsko chudinskou péčí a jejím vývojem v letech 1864-1929. V tomto období docházelo postupně k přerodu klasického chudinství v sociální péči, která byla chápána nejenom jako řešení důsledků, ale jako prostředek pro prevenci. V její kompetenci se také ocitly nové otázky, její představitelé nechtěli jenom dávat podpory, ale také vzdělávat a zlepšovat životní podmínky zaopatřených osob. V roce 1929 začaly fungovat pražský sociální ústav tzv. Masarykovy domovy, které všechny tyto parametry splňovaly. Po většinu sledovaného období stálo v čele pražské chudinské péče Vrchní ředitelství, které mělo na starosti zajištění každodenní chod instituce. Základními prostředky pro zaopatření chudých byla tzv. otevřená a ústavní, nebo také uzavřená, péče. Pro otevřenou péči bylo charakteristické právě rozdělování almužen mezi chudé. O vyplácení podpor se starala chudinská...
|
|
|
Srdce národa. Individuum na cestě k lidství a k lidskosti
Madlová, Ivana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Hlavním obsahem předkládané diplomové práce je tematizace problematiky nacionálního diskurzu v předbřeznových Čechách, pro potřeby této práce časově vymezených na rámec čtyřicátých let 19. století. Ve svém konceptu práce vychází z konzervativního pojetí národnostní otázky v Čechách; čerpá proto zejména z bohemistických spisů katolického kněze Bernarda Bolzana a jeho žáka, v té době liberálně smýšlejícího aristokrata hraběte Leo Thuna. Přestože se z hlediska chronologie autorka zabývá zejména posledním desetiletím před vypuknutím revoluce 1848 v Čechách, hlavní obsah práce míří na nadčasovou problematiku minulého i současného vývoje české společnosti tak, jak je chápána v konzervativním pojetí - tj. jako sociálního rámce pro svobodný rozvoj jednotlivých individuí, jejichž individuální vývoj je závislý na vzájemné interakci daných jedinců ve společenském celku. S využitím metafyzického modelu katolického kněze Václava Frosta, tj. duše, tělo a duch národa, se autorka pokouší rozkrýt základní podmínky možnosti sjednocení společnosti jakožto svazku sobě odlišných individuí, a s ohledem na česko-německou otázku předbřeznových Čech zejména definovat základní příčiny česko-německého rozkolu v českých zemích. Základní teze autorky zní, že hlavní příčinou česko-německého konfliktu byla jeho politická...
|
host ::
RSS.