|
|
"Mám obrovskou touhu cestovat a vidět cizí země." Žena na cestách v druhé polovině 19. století.
Vrchotová, Lenka ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem ženského cestování v Čechách v druhé polovině 19. století. Zaměřuje se na ženy ze středních vrstev, které právě v této době začínaly cestovat. Důraz je v práci kladen na fenomén cestování žen spojeného s profesí. To vyplývá právě z rozmáhajícího se ženského hnutí v Čechách, s nímž jsou spojeny změny ve společenském postavení ženy. V praktické části diplomové práce je na základě prostudovaných ženských deníků, vzpomínek, článků o cestování v časopise Ženské listy a v módních magazínech a písemností týkajících se cestování z fondu spolku Svatobor stanovena typologie cest a cílových destinací. Práce se také zaměřuje na tzv. každodennost ženského cestování a mapuje možné zdroje informací a literaturu určenou pro ženy chystající se na cestu.
|
|
|
Mnichovo Hradiště 1866-1895. Každodenní život malého města ve druhé polovině 19. století.
Procházková, Lenka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Práce nastiňuje historii malého okresního města ve druhé polovině 19. století z hlediska politického (státní správa, samospráva, modernizace), hospodářského (doprava, zejména železnice, rozvoj průmyslu) a kulturního (spolková činnost, divadlo, slavnosti). Pozornost je věnována sociální, národnostní, náboženské otázce a školství. Obsaženy jsou i portréty místních nejvýraznějších osobností. Výjimečnou událostí byl prusko-rakouský konflikt v roce 1866 a jeho dopad na obyvatelstvo a život v obci, proto je mu věnována zvláštní pozornost. Práce vychází z archivních materiálů uložených v SOkA Mladá Boleslav a Městském muzeu Mnichovo Hradiště, zohledněny jsou místní kroniky, rukopisné vzpomínky tamějších občanů a dobový regionální tisk v kontextu s historickými pracemi syntetického charakteru.
|
|
|
Židé na Frýdecku a Místecku. Židovské společenství a jeho tvůrci.
Baránek, Daniel ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce sleduje proces vzniku, rozvoje, úpadku a zániku židovské komunity na Frý- decku a Místecku, jež reprezentuje jedno z židovských společenství na Moravě a ve Slezsku vyvíjejících se v důsledku emancipace židů. Na rozdíl od většiny dosavadní literatury týkající se moravských a slezských "emancipačních" židovských komunit si tato práce nevšímá pouze vnějších jevů (počtu a socioekonomickému postavení židů, výstavby náboženských budov), ale věnuje pozornost také - a především - samotnému společenství židů, jeho vnitřnímu vývo- ji a limitům, různým koncepcím rozvoje společných institucí, náboženské a později také ná- rodnostní identitě členů frýdecko-místecké židovské komunity, dále práce sleduje meze in- tegrace židů do okolní společnosti, jakož i teritoriální specifika vyplývající ze skutečnosti, že se toto židovské společenství utvářelo na moravsko-slezské hranici. 1
|
|
| |
|
|
Malostranské reálné gymnázium v letech 1865-1891
Veselá, Jana ; Randák, Jan (oponent) ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce)
Mohlo by se zdát, že se školská témata v historii vyčerpávají dějinami institucí, biografickými portréty významných učitelů anebo popisy každodenního života školy. Nabízejí však mnohem víc. Školy nejsou jen místem výchovy a vzdělání, jsou otevřenými komunikačními prostory, které mohou být vsazeny do rámců státních, národních, lokálních či osobních. Soudobé pedagogické úvahy se dají komparovat s jejich využití k jiným než pedagogickým cílům, tedy například socializačním, národnostním, individuálním atd. Tématem mé práce je život obecního malostranského reálného gymnázia v letech 1865-1891. Na příkladu nově založené střední školy budu zkoumat základní mechanismy a principy fungování českého národního školství v poslední třetině 19. století, především iniciační roli samospráv při zakládání nových škol, jejich správu a financování a následnou dlouholetou snahu reálné gymnázium převést do správy státu. Zajímat mě bude také každodenní život školy, zejména její slavnosti, a život studentů. N ebudu psát o osobním životě ředitelů školy, odborných publikacích členů profesorského sboru, politických kariérách absolventů, nebudu vypočítávat jednotlivé ministry školství, dělat tabulky s nic neříkajícími daty a ze stejných důvodů se nebudu zmiňovat o starém německém školníkovi, kterému se žáci smáli, protože šlo o projev...
|
|
|
Ve jménu rodiny a práce: Paměti Eduarda Baziky a jejich interpretace
Chalupová, Alice ; Randák, Jan (oponent) ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce)
Účelem této práce byla interpretace některých aspektů životního stylu českých technických středních vrstev, tak jak byly zaznamenány v jednom pramenu osobní provenience. Tímto pramenem byly Bazikovy životní paměti zahrnující období 1848 až 1910. Za základ zkoumání charakteristiky středních vrstev byla vzata definice podaná Janou Machačovou a Jiřím Matějčkem, která zněla: střední vrstvy v 19. století byly hlavním nositelem nacionalismu; převodovou pákou mezi horními a dolními vrstvami;tvořily 15 až 20% obyvatelstva; byly nositeli nových sociálních funkcí ve společnosti a tím pádem vrůstala jejich sociální moc a prestiž. Tyto nové sociální funkce souvisely se vzrůstem "řídící a správní moci ve státní a ekonomické a sociální oblasti a významu terciální sféry, respektive odborných služeb a svobodných povolání a také vzdělávací a osvětové soustavy; jejich působení mělo velmi často lokální či oborový charakter, s čímž souvisela i držba lokální moci; lokální a odborná moc z nich vytvářela (lokální) elitu; jejich společenský význam neustále rostl, což bylo způsobeno s růstem komplikovanosti sociálních funkcí v ekonomice, správě státu a obcí a v kultuře; byly vrstvou značně proměnou se značným potenciálem k společenskému vzestupu; vyznačovaly se patriarchálním vzorcem rodinného chování, tedy odstupňovanou...
|
|
|
Obecní samospráva v Pardubicích 1880-1914
Táborský, Ondřej ; Hlavačka, Milan (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Život české společnosti na přelomu 19. a 20. století byl ještě do velké míry životem maloměsta. Přesto nám většina historických prací o 19. století v Čechách nabízí především příběhy předních politiků, finančníků a umělců. Pomalý rytmus maloměstského života nebyl pro české historiky doposud dostatečně zajímavý, aby mu věnovali více pozornosti. Bylo to však do velké míry venkovské město, které poskytlo společnosti právě ony zmíněné politiky, finančníky a umělce. Nemalá část z nich své životní zkušenosti ve veřejné činnosti, v případě politiků, nebo inspiraci, v případě umělců, čerpala z prostředí menších měst. Proto jsme si za téma této práce vybrali vývoj obecní samosprávy v Pardubicích na přelomu 19. a 20. století jakožto jednoho z reprezentantů tohoto prostředí. Našim hlavním cílem bude zjistit, jak probíhal politický boj o moc, jaké bylo profesněsociální zastoupení v obecní samosprávě, a jaký vliv měly tyto faktory na správu města. Budeme zde vycházet z názoru, že ekonomický rozvoj neznamenal nutně proměnu mocenských vztahů na úrovni obecní samosprávy. Naopak v českém prostředí mělo vliv na stav obecní samosprávy politické štěpení národa koncem 19 století. Ptáme se, do jaké míry tato změna proběhla, jak rychle a s jakými výsledky. Léta 1880 až 1914 jsme si vybrali záměrně vzhledem k hospodářskému a...
|
|
|
Buditelský odkaz rusavského pastora Daniela Slobody
Pavelka, Jaroslav ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Kněz, národní buditel, ale také meteorolog a významný botanik. Tento výčet ve stručnosti charakterizuje významnou postavu moravsko-slovenských, zejména pak ale rusavských dějin. Jméno Daniela Slobody, vlastence a vskutku velké osobnosti, není žádnému Rusavjanovi neznámé. Muž, který se zapříčinilo blaho obyvatel této malebné, ryze valašské vesnice, je pevně zaryt v každém, kdo zde bydlí. Kde by se Sloboda nadál, že se jednou octne ve věnci hor někde pod Hostýnem. Byl Slovák a jeho vzdělání jej předurčovalo k národně-buditelským činům na rodném Slovensku. K datu 14.2.1837 byl však povolán do rusavské církve. Snad tenkrát pro něj někam "do Bohem zapomenutého místa". A jaké musely být jeho pocity vobci s dvojím vyznáním, evangelickým a katolickým. Nedůvěra z řady mnoha obyvatel a mnohdy nepochopení jeho činnosti a snah byly v počátcích jeho každodenním chlebem. A přesto zůstal. Proč? Pro malebnou krajinu a pestrou přírodu karpatského masívu, jež mu umožňovaly pokračovat v jeho botanické činnosti? Přirozeně. I to sehrálo svou roli. Ale domnívám se, že Sloboda byl naplněn vyšším smyslem, snad Božím smyslem, který ho vedl tou trnitou cestou, aby nakonec došel k vytčenému cíli. Za svou tvrdou práci, kterou Rusavě přinesl nejen novou školu, kostel a zlepšení životních podmínek v mnoha směrech, ale zejména pak její...
|
|
|
Národně socialistická česká dělnická a rolnická strana
Kyselák, Milan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tematem teto diplomove pnice je problematika ceskych fasistickych stran Ci hnuti za okupace. Konkretne se zameruje na Narodne socialistickou ceskou delnickou a rolnickou stranu zeleneho hakoveho krize, ktera v tomto obdobi vyvijela svou cinnost. Badatelskou Cinnost jsem zameroval predevsim na zivotopis vudce strany Frantiska Mikulase Mlcocha, dale na Cinnost strany v Kojetine a okoli a v klastere kongregace sester radu sv. Hedviky v Nezamyslicich okres Prostejov. Take je zpracovan vYvoj strany jako celku. Pro uvedeni do problematiky jsem v prvni kapitole nastinil zrod a vYvoj dvou reZimu, fasismu a nacismu, z nichz ten druhy byl pfimym vzorem NSCDRS-ZHK. V druM kapitole je popsan zakladni vYvoj fasismu v ceskych zemich v doM od vzniku Ceskoslovenske republiky (s vazbou na stay pred rokem 1918) az do konce druM svetove valky. V techto kapitolach, a to zdurazlluji, jsem nemel za cil vnest nove poznatky badani, ale jen stavajici informace shrnout pro zasazeni problematiky do sirsiho celku. Tato prace se po badatelske strance zameruje na Cinnost NSCDRS-ZHK. Duvody proc pisi 0 tomto tematu, jsou z me strany velice prozaicke. Ve sve proseminarni praci jsem se zabyval celkovym historickym vYvojem Kojetina. 0 Kojetine jsem psal z toho duvodu, ze jsem rodakem a obyvatelem tohoto mesta. Pri teto praci jsem narazil na...
|
|
|
Daniel Sluníčko. Ze života pražských typografů
Koudelková, Kateřina ; Randák, Jan (oponent) ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce)
Název této diplomové práce je Daniel Sluníčko s podtitulem Ze života pražských typografů. Jejím cílem je na životě Daniela Sluníčka ukázat, jak žili pražští typografové v 19. století. Narodil se v roce 1830 v malé vesnici Bohnice u Prahy. Vyučil se sazečem a v průběhu studií byl svědkem revolučního roku 1848, jehož události si pečlivě zapsal do svého deníku. Po vyučení sbíral zkušenosti na vandru v mnoha zemích monarchie. Pobýval ve Vídni, Lublani nebo v Terstu a všude se mu podařilo prosadit se. Po návratu do Prahy pracoval na krátký čas v několika tiskárnách, až v roce 1862 nastoupil jako faktor do nové tiskárny J. Grégra a F. Šimáčka, zřízené pro tisk Národních listů. Tato firma se potýkala po dobu celé své existence s finančními problémy. F. Šimáček z firmy brzy odešel a Julius Grégr byl uvězněn. Tiskárny se tedy ujal Juliův bratr Eduard Grégr. Po Juliově propuštění z vězení se oba bratři stali společníky a podnik spravovali spolu. Po neshodách se ale jejich činnost rozdělila a D. Sluníčko se stal ředitelem tiskárny E. Grégra. V průběhu svého působení v tiskárně se Sluníčko setkal s intelektuální elitou té doby. Vedle toho byl Sluníčko aktivní také ve spolkových aktivitách pražských typografů. V době jeho návratu z vandru nebyl v Praze žádný spolek, který by typografy sdružoval v oblast vzdělání nebo...
|
host ::
RSS.