|
|
Topografie židovstva na Vysočině na příkladu Velkého Beranova a Malého Beranova
Kuncová Zadražilová, Jaroslava ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá topografií židovského obyvatelstva na Vysočině v regionu Jihlavska, na příkladu dějin obcí Velký Beranov a Malý Beranov. Židovské obyvatelstvo v těchto dvou vesnicích nebylo tak početné jako ve městech, nicméně i přesto tvořilo významnou demografickou složku těchto dvou vesnic. Také tvořilo významnou podnikatelskou vrstvu společnosti. Impulsem pro vznik této diplomové práce bylo zapojení žáků základní školy ve Velkém Beranově do projektu Židovského muzea v Praze - Zmizelí sousedé. Účastníci tohoto projektu pátrají po osudech "zmizelých sousedů" z oblasti jim nejbližší. Pro žáky základní školy ve Velkém Beranově to byl samozřejmě Velký a Malý Beranov. Zároveň je obsahem této práce i krátké pojednání o Židovské náboženské obci v Jihlavě a tamních obyvatelích, stejně jako o židovském obyvatelstvu v celých Čechách a na Moravě.
|
|
| |
|
|
Místa paměti bitvy u Chlumce: pomníky, na které se "nezapomíná"
Kessler, Vojtěch ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Dynamické procesy a diskontinuity historického vývoje, kterých jsme byli na našem území svědky v průběhu minulého století, si vyžádaly svou daň. Stejně jako poznamenaly tisíce a miliony lidských osudů, zasáhly také pomníky. Tyto zdánlivě neměnné a zubu času odolávající památky minulé doby zažívaly stejná období slávy a zmaru jako lidé, kteří je stavěli, oslavovali a kteří na ně vzpomínali. A to vše bez ohledu na skutečnost, zda jsou tyto pomníky místy paměti. Neboť konsensuální shoda na všech významech (tj. materiální, symbolický a funkční) takový pomník z jeho druhého života nikterak "nevytrhává". S úspěchem lze vznést námitku, že chlumecké pomníky v jistých dobách bezpochyby dosahovaly všech tří výše zmíněných významů, o jitření paměti nemluvě. Stejně tak je zcela očividné, že v dnešní době bychom je za místa paměti mohli označit jen velmi stěží. Znamená to tedy, že místa paměti nejsou žádnou objektivně existující konstantou, nýbrž dynamickým jevem, který podléhá stejným změnám a procesům jako kolektivy, které je za místa paměti označily a které je za ně považovaly. Paměť bitvy s mnohonárodnostní účastí se během let stala ritualizovaným prostorem pro demonstraci německé sounáležitosti, odhodlanosti a slavné vojenské minulosti. Sto let od vzpomínaných událostí podléhá paměť na bitvu, petrifikovaná do...
|
|
|
František Šimáček (1834-1885), novinář a nakladatel
Muchka, Pavel ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce František Šimáček (1834-1885), novinář a nakladatel, si klade za cíl představit na několika úrovních výraznou postavu českého nacionalismu padesátých až osmdesátých let 19. století, a to v záběru novinářském, nakladatelském, národním, národohospodářském a rodinném. Hlavní metodou práce je biograficky zaměřená interpretace primárních pramenů, především osobní korespondence a dalšího archivního materiálu z fondů Literárního archivu Památníku národního písemnictví, Knihovny Národního muzea a Archivu Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Na základě toho vznikla chronologicky pojatá konstrukce Šimáčkových životních osudů, veřejných a profesních aktivit. V současnosti není k tématu dostatečná odborná literatura, která by detailně analyzovala rozsah činností Františka Šimáčka v kontextu českého myšlení 19. století. Torzovitě zachované archivní materiály nám však plně neumožňují rekonstrukci Šimáčkových kontaktů se všemi významnými aktéry českého kulturního a politického života. Ve snaze představit Šimáčkova přátelství v horizontu několika let je v interpretační části práce vybrán hlubší vztah s Boženou Němcovou jako příklad dlouhodobého kontaktu se spisovatelem, kterému bylo i v Šimáčkově periodiku umožněno se veřejně představovat. Pro formování myšlenkového světa...
|
|
|
Národ v rodině a rodina v národě. Typ vlastenecké měšťanské rodiny na příkladu rodiny dr. Václava Staňka.
Srbová, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rodiny v českém vlasteneckém prostředí 19. století na příkladu rodiny Václava Staňka, lékaře a vlastence. Václav Staněk byl přítelem Josefa Friče a Františka Ladislava Čelakovského, jejich rodiny byly v úzkém kontaktu. Zatímco však Fričovým a ještě více Čelakovským bylo již v odborné literatuře věnováno dost prostoru, Staňkovi zůstávají dnes pozapomenuti. Práce se věnuje veřejnému působení Staňkových, v době předbřeznové především českojazyčnému "salonu", fungujícímu jako jedna z prvních platforem ženského vzdělávání v českojazyčném prostředí, a v revolučních letech 1848-1849 pak působení Václava Staňka na říšském sněmu ve Vídni a Kroměříži. Zevrubná pozornost je však také věnována rodinným vazbám mezi jednotlivými členy, především vztahům mezi manželi a vztahům mezi rodiči a dětmi. Pramenem je zde bohatá a dosud nevyužitá korespondence rodiny Staňkových - korespondence, která umožňuje vhled jak do politických, tak do rodinných záležitostí.
|
|
|
Vznik a vývoj pražského železničního uzlu do roku 1939 se zřetelem k jeho strategickému plánování
Junek, Tomáš ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
"Organickou součástí průmyslové revoluce byly převratné změny v dopravě. Jejich podstata spočívala ve vytvoření kvalitativně nového dopravního systému, který se technicky opíral o sílu parního stroje, tedy o hnací sílu, která neměla v minulosti obdoby, a ekonomicky spočíval na rychlé, spolehlivé a především masové přepravě nákladů a pracovní síly na víceméně libovolné vzdálenosti."1 Nový dopravní systém, to byla železnice, symbol průmyslové revoluce. Využívajíc objevů vědy a techniky a jimi podmíněného pokroku v průmyslové výrobě, stala se záhy sama jejich šiřitelkou a zpětně podněcovala prudký rozmach průmyslu, a to i v oblastech, kde to doposud nebylo možné. Železnice neznala hranice, cla a výsady, byla nositelkou nových myšlenek, názorů a kulturních proudů, železniční tratě "zkrátily čas a zmenšily prostor, ... urychlovaly, ať přímo či nepřímo, radikální proměny nejen ve výrobních silách, ale i v sociální struktuře každé společnosti."2
|
|
|
Daniel Sluníčko. Ze života pražských typografů
Koudelková, Kateřina ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Název této diplomové práce je Daniel Sluníčko s podtitulem Ze života pražských typografů. Jejím cílem je na životě Daniela Sluníčka ukázat, jak žili pražští typografové v 19. století. Narodil se v roce 1830 v malé vesnici Bohnice u Prahy. Vyučil se sazečem a v průběhu studií byl svědkem revolučního roku 1848, jehož události si pečlivě zapsal do svého deníku. Po vyučení sbíral zkušenosti na vandru v mnoha zemích monarchie. Pobýval ve Vídni, Lublani nebo v Terstu a všude se mu podařilo prosadit se. Po návratu do Prahy pracoval na krátký čas v několika tiskárnách, až v roce 1862 nastoupil jako faktor do nové tiskárny J. Grégra a F. Šimáčka, zřízené pro tisk Národních listů. Tato firma se potýkala po dobu celé své existence s finančními problémy. F. Šimáček z firmy brzy odešel a Julius Grégr byl uvězněn. Tiskárny se tedy ujal Juliův bratr Eduard Grégr. Po Juliově propuštění z vězení se oba bratři stali společníky a podnik spravovali spolu. Po neshodách se ale jejich činnost rozdělila a D. Sluníčko se stal ředitelem tiskárny E. Grégra. V průběhu svého působení v tiskárně se Sluníčko setkal s intelektuální elitou té doby. Vedle toho byl Sluníčko aktivní také ve spolkových aktivitách pražských typografů. V době jeho návratu z vandru nebyl v Praze žádný spolek, který by typografy sdružoval v oblast vzdělání nebo...
|
|
|
Josefa Menšíková a občanská společnost Německého Brodu druhé poloviny devatenáctého století
Tvrdý, Petr ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám dějinami Německého (dnes Havlíčkova) Brodu v devatenáctém století. Sleduji přitom osudy Josefy Menšíkové, české vlastenky a manželky místního starosty. Práce ale není omezena na půdorys jednoho regionu. Částečně se věnuji i historii Třebíče a Tišnova nebo fenoménu českého vystěhovalectví do Spojených států se vztahem k oblasti Nebrasky. V celé své diplomové práci si všímám obecní samosprávy Německého Brodu, proměn města i zdejších obyvatel a životních osudů přátel Josefy Menšíkové (Karel Havlíček, Ferdinand Čenský). Klíčová slova Havlíčkův Brod; Karel Havlíček Borovský; Národní emancipace; Německý Brod; Obecní samospráva
|
|
|
Češi na světových výstavách
Ulmanová, Kristýna ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
V úvodu diplomové práce autorka stanovuje typologii českých cestovatelů, kteří navštívili některou ze světových výstav ve druhé polovině devatenáctého století. Práce se poté v rámci této typologie zaměřuje na dva typy cestovatelů, a to konkrétně na typ cestovateleturisty a typ cestovatele-vzdělance. Typ cestovatele-turisty je nejprve vymezen pomocí dobového chápání pojmu "turista". Poté jsou popsány podmínky, v jakých čeští turisté cestovali na světové výstavy, kde se ubytovávali a jak se stravovali. Následně autorka analyzuje důvody, proč český cestovatel-turista na světové výstavy jezdil, jaká byla jeho očekávání a zda tato očekávání odpovídala realitě. Práce také zachycuje vznikající fenomén hromadných zájedzů do zahraničí. Část práce se rovněž zabývá kulturními stereotypy a sebereflexí českých turistů, jejichž podnětem byla konfrontace s cizinou a jejími obyvateli. Cestovatel-vzdělanec je charakterizován prostřednictvím srovnání s cestovatelem-turistou. Dále autorka věnuje pozornost mezinárodním kongresům, které byly součástí světových výstav a kterých se cestovatelé-vzdělanci často účastnili. Na příkladě Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách je ukázáno, jak byli vysíláni zástupci některých spolků na světové výstavy. V neposlední řadě pak práce zachycuje ohlas světových výstav v české společnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.