|
|
Výtvarné vidění v Buninově a Andrejevově povídkové tvorbě
Vránová, Marie ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Na základě čtenářské zkušenosti jsem si začala klást otázku, zda je výtvarné vidění v próze vybraných autorů pouze individuální záležitostí nebo zda jde o znak dobového slovesného umění vůbec. Ve své diplomové práci hledám odpověď na tuto otázku, nahlížím do povídkové tvorby obou autorů a pokouším se objevit jejich oblíbené barvy, odhalit, jakým způsobem a v jakém množství je používají, jaké funkce a symboly jim přisuzují. Postupné zkoumání teorie barev, dobových výtvarných směrů, Buninovy a Anrejevovy osobnosti a jejich díla určilo obsah jednotlivých kapitol, v nichž se zaměřuji na symboliku a psychologii barev, syntetičnost umění konce 19. a počátku 20. století a roli výtvarného umění v životě autorů. Dále se zabývám porovnáním Buninova a Andrejevova přístupu ke světelným a barevným kontrastům, k barevnému vyjádření vnějšího a vnitřního světa hrdiny, časovosti a věčnosti, života a smrti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mikhail Bulgakov on the crossroad of prose and theatre way: novel Belaya gvardia and play Dni Turbinykh
Zgoda, Yaroslavna ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Tato diplomová práce je věnována románu Michaila Bulgakova "Bílá garda" a jeho divadelní dramatizaci "Dny Turbinových", jež pojednávají o období občanské války roku 1918 v Kyjevě. Román byl vydán v zahraničí bez souhlasu Bulgakova a jeho konec byl dokonce vymyšlen samotným nakladatelem na základě divadelní hry. V České republice se v roce 1928 objevil překlad takovéto verze, což mimo jiné svědčí o zájmu české čtenářské obce o Bulgakovovo dílo. Existují tři redakce hry, přičemž každá z nich představuje jedinečnou a zároveň trnitou cestu autora srncem divákovi. Divadelní ztvárnění románu mělo svůj zajímavý příběh právě v Praze. Druhá redakce hry pod názvem "Bílá garda" posloužila V. Červinkovi překladu v roce 1928 a následně v roce 1933 byla uvedena hra v Divadle na Vinohradech. Toto představení bylo výjimečné, neboť hra v této redakci nikdy nebyla v Rusku uvedena. Oficiálním "ruským" zdrojem se stala až třetí, cenzurou ovlivněná redakce "Dny Turbinových". Tato verze je dodnes uváděna na ruské scéně.
|
|
|
Krysař Mariny Cvětajevové : geneze, recepce a překlad poemy s komentářem
Zakiyanov, Oskar ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Ruská básnířka Marina Ivanovna Cvětajevová (1892 - 1941) je jednou z nejzajímavějších světových autorek první poloviny 20. století. Mezi vrcholné dílo její tvorby patří poéma Krysař. Cílem mé rigorózní práce bylo je poému doslovně přeložit a zpracovat k ní podrobný komentář. Překlad je určen pro slavisty, ale také pro širší veřejnost.Překlad má charakter návrhu a mohl by sloužit jako výchozí text pro případný další básnický překlad do češtiny. Záměrem komentáře je především poukázat na vztahy Krysaře Cvětajevové a možné zdroje inspirace texty jiných autorů nebo vlastními díly. Komentář dále vysvětluje pojmy specifické pro tvorbu Cvětajevové a její charakteristické poetické postupy. Komentář však prakticky neobsahuje interpretaci. Ta je použita pouze jako doplnění komentářů k jednotlivým částem, které jsou uváděny pro lepší pochopení originálního textu a překladu. První kapitoly pojednávají o historii vzniku, genezi poemy a o její recepci kritiky a spisovateli. Dále následují technické poznámky k přeloženému textu s vysvětlením specifik originálního textu, včetně syntaktických zvláštností M. Cvětajevové, které jsou vodítkem pro pochopení rytmiky díla. Pro lepší orientaci v přeloženém textu a eventuální srovnání s originálem je ruský text uváděn na dvojstraně s českým. Pro správné pochopení díla v kontextu...
|
|
|
Česká reflexe Démona M.J.Lermontova
Sůvová, Petra ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou české reflexe Démona M. J. Lermontova. Pojem démon se vyskytuje v lidském myšlení již odpradávna. Své místo našel samozřejmě i v dílech mnohých dalších umělců různých dob a národů světa. I tyto podoby démonů mohou být do jisté míry ukryty v Démonu Lermontovově. Na začátek práce jsem proto zařadila kapitolu stručně pojednávající o démonu jakožto kulturním jevu, z níž by měla být patrná proměnnost a variantnost tohoto ambivalentního pojmu. Démon je ústředním tématem veškeré tvorby M. J. Lermontova. Přestože je odrazem dobové společenské situace, generační výpovědí, čistě romantickým symbolem a v návaznosti na křesťanskou věrouku vyjádřením věčného protipólu dobra, skrývá v sobě především vlastnosti svého tvůrce. Démon je v první řadě vyslovením autorova životního pocitu, zrcadlem Lermontovova nitra. Problematiky vzniku a vývoje démona v životě i díle M. J. Lermontova se týká kapitola Démon v díle M. J. Lermontova. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ruské překlady románu A Clockwork Orange A. Burgesse
Václavová, Andrea ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Diplomová práce Ruské překlady románu A Clockwork Orange A. Burgesse (v češtině existuje román pod názvem Mechanický pomeranč) se zabývá problematikou překladu ruského lexika použitého v anglicky psané knize do ruského jazyka a otázkou zachování estetické hodnoty originálu v překladech. Hlavní část práce tvoří jazyková a literární analýza originálu i jeho tří existujících ruských překladů a jazykovoliterárněvědné porovnání těchto verzí románu, které v Rusku vyšly pod názvem «Заводной апельсин». Na první pohled působí nejzdařileji překlad J. Sinělščikova, který překládá ruské výrazy použité v anglickém jazyce anglicismy a amerikanismy. Až po přečtení celé knihy si čtenář uvědomí, že autor tohoto překladu obsah původní předlohy lehce přetvořil a tím pozměnil celkový ráz díla, tj. nezachoval estetickou hodnotu anglického románu. Oproti tomu nenápadnější překlad E. V. Nětěsovové, která přepisuje rusismy originálu pomocí zmateného systému latinky a azbuky, zachovává uměleckou hodnotu Burgessova románu asi nejlépe ze všech. Paradoxně nejčastěji vydávaný překlad V. Bošnjaka je nenápaditý a přehnaně vulgární. Bošnjakův překlad vůbec neumožňuje ruským čtenářům poznat a správně pochopit smysl Burgessova románu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zobrazení romantické vzpoury u A.S. Puškina a K.H.Máchy ve srovnávacím pohledu
Kapucián, Radan ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Autora diplomové práce již během studií zaujala romantická postava "vzbouřence". V ročníkové práci z bohemistiky byla věnována pozornost specifickému typu "zbojníka" ze stylistického hlediska v české literatuře XX. století. V diplomové práci se autor zaměřil na rozbor motivu romantického "vzbouřence" jako předchůdce "zbojníka" v novodobém smyslu slova. "Vzbouřenec" patří mezi typické romantické postavy, které aktivní formou prožívaly rozpor mezi vlastními představami o životě a dobovou společenskou situací. Buď se snaží uniknout bezútěšné životní realitě útěkem do světa fantazie jako Novalisův Ofterdingen, či idealizovat středověké rytířské ctnosti jako Hugův Hernani, případně se bouří proti společnosti jako Mickiewiczův Wallenrod. Tyto postavy byly přesvědčeny o své pravdě, kterou hájily i za cenu vlastního života, jejich morálně obhajitelné činy se ovšem často ukázaly jako marné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vladimír Nabokov - překladatel svých vlastních děl
Srpová, Kateřina ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Ve své diplomové práci se budu věnovat Vladimíru Nabokovovi z pohledu jeho překladatelské práce. Konkrétně se zaměřím na román Камера обскура (1933) přeložený Nabokovem do angličtiny pod názvem Laughter in the Dark( 1938). Jako autor bilingvní (nebo dokonce multilingvní) zaujímá Nabokov v oblasti překladu velice nezvyklé místo. Nabokov dokonale ovládal ruský a anglický jazyk, kromě toho hovořil plynně francouzsky, a ze všech těchto jazyků byl schopen překládat. Zajímavou kapitolu v tvorbě Nabokova pak zaujímají překlady jeho vlastních děl. Nabokov se totiž při zpětném překládání svých původně ruských, respektive anglicky psaných románů, dopouštěl různých změn. V následujících kapitolách se proto nejprve budu věnovat Nabokovovi v kontextu jeho jazykového původu; poté se soustředím na některá díla jiných autorů, která Nabokov během svého života přeložil; a na závěr se zaměřím na romány Vladimíra Nabokova, jež autor později sám přeložil do angličtiny, respektive do ruštiny. Největší prostor dostane překlad ruského románu Kamera obskura do angličtiny; autor totiž anglickou verzi v mnohém poupravil. Podrobně se těmto změnám věnuji v komparativní analýze ruské a anglické verze tohoto díla, kterou čtenář nalezne v poslední kapitole této diplomové práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Recepce dramatické tvorby A. P. Čechova v Německu
Bušniaková, Jana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Svou prací se chci pokusit přiblížit českému čtenáři literárněvědnou oblast, která na našem území není příliš známá a probádaná, a nabídnout tak, jak doufám, zajímavý pohled do divadelně uměleckého světa našich západních sousedů. Ukázat, jak vnímají Čechovův dramatický odkaz a jakým způsobem s ním pracují. Pevně věřím, že má práce bude vytýčený cíl splňovat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Měření biologických signálů pomocí systému Biopac
Brudík, Vladislav ; Hlaváček, Antonín (oponent) ; Valla, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou snímání elektrické aktivity z mozku, která se provádí pomocí elektroencefalografu, a zpracováním naměřených dat. Teoretická část je zaměřena na mozek, jeho stavbu a funkce. Také se zabývá biologickými signály, typy křivek a systémy, které slouží k měření EEG křivky. Pro zpracování je navržena programová aplikace s GUI rozhraním. Tato aplikace zobrazuje EEG a frekvenčně významná pásma, frekvenční spektrum a filtrované úseky charakteristických vln.
|
|
|
Elektroencefalografie a audiovizuální stimulace
Hrozek, Jan ; Hlaváček, Antonín (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou snímání elektrické aktivity mozku, takzvanou elektroencefalografii (dále jen EEG), metodami audiovizuální stimulace (dále jen AVS) a zpracováním naměřených dat. Teoretická část diplomové práce se zabývá teorií vzniku EEG signálu, historií i současnými metodami pořizování a zpracování EEG záznamu, teorií AVS a teorií biologické zpětné vazby (biofeedback). Pro měření EEG signálů bez aplikace AVS metod, a s aplikací AVS metod, je použit EEG diagnostický přístroj firmy Alien, jehož vlastnosti jsou v práci popsány. Pro zpracování a analýzu signálu je navržena programová aplikace EEG_xhroze00, která realizuje frekvenční spektrální analýzu pomocí algoritmu rychlé Fourierovy transformace FFT, a programová aplikace brain_mapping pro mapování mozkové aktivity (brain mapping) pomocí navrženého algoritmu.
|
host ::
RSS.