|
|
Vliv jednotlivých galaxií na gravitační čočkování kupou galaxií
Střeleček, Jan ; Heyrovský, David (vedoucí práce) ; Semerák, Oldřich (oponent)
V rámci práce je zkoumáno gravitační čočkování kupou galaxií s důrazem na lokální vliv jednotlivých galaxií kupy. Kupě svou hmotností dominuje halo temné hmoty, které lze popsat hustotním profilem Navarro, Frenka a Whitea. V našem modelu je používáno sférické halo řídící se tímto profilem a hmotné body jako nejjednodušší aproximace půso- bení jednotlivých galaxií. Analýza vlivu parametrů hala na režimy gravitačního čočkování tohoto kombinovaného modelu prokázala výraznou symetrii, na základě které lze z pa- rametrů modelu určit charakter kritické křivky a kaustické struktury. V práci je dále popsána numericky výhodnější úprava celého modelu a analyzováno několik konkrétních případů kombinovaného modelu se dvěma galaxiemi. 1
|
|
|
Electromagnetic Waves in Dispersiveand Refractive Relativistic Systems
Bezděková, Barbora ; Bičák, Jiří (vedoucí práce) ; Heyrovský, David (oponent)
Studium paprsků (světočar světla) hraje významnou roli v mnoha astrofy- zikálních aplikacích a je předmětem intenzivního výzkumu, především v rámci tzv. gravitačního čočkování. Provedené studie se většinou zabývají šířením světla ve vakuu. V případě, že je studován průchod světelných paprsků refraktivním a disperzním prostředím charakterizovaným indexem lomu n, je třeba vzít v potaz efekty, které se v takovém prostředí objevují, což daný problém značně kompli- kuje. Práce se zabývá studováním paprsků pohybujících se ve zjednodušených refraktivních a disperzních systémech (např. rovinné vrstvy s rozdílnými rych- lostmi prostředí) za použití Hamiltonových pohybových rovnic. Dále je studován pohyb paprsků v okolí Kerrovy černé díry a zkoumány jejich přístupové oblasti v případě radiálně se měnící rychlosti refraktivního prostředí obklopujícího černou díru. Vzhledem k nedávnému zvýšení množství publikací zabývajících se zkouma- nou problematikou byla také sepsána podrobná rešerše shrnující nejvýznamnější v posledních letech dosažené výsledky. 1
|
|
|
Mapování akrečního disku kvasaru gravitačním mikročočkováním
Ledvina, Lukáš ; Heyrovský, David (vedoucí práce)
Kvasarové mikročočkování je relativně nově zkoumaný jev, který je velmi vhodný pro studium prostorového rozložení emise centrální oblasti akrečního disku. Dnes již známe mnoho čočkovaných kvasarů, u kterých po- zorujeme násobné obrazy způsobené ohybem světla v gravitačním poli mezi- lehlé galaxie. Pokud některý z obrazů přímo prochází hvězdnou populací této galaxie, může být dodatečně mikročočkován jednotlivými hvězdami. Gravi- tační pole těchto hvězd vytváří pro procházející světlo kaustickou síť. Jak se akreční disk pohybuje vůči této síti, pozorujeme změny jak ve světelné křivce, tak i ve spektru. V první části této práce studujeme statistiku intervalů mezi jednotlivými kaustickými přechody. Ve druhé části používáme plně relativis- tický model Kerrovy černé díry obklopené tenkým diskem pro studium změn na světelných křivkách během kaustického přechodu v závislosti na paramet- rech akrečního disku. V poslední kapitole simulujeme změny tvaru spektrální čáry železa během přechodu kaustiky modelované ideálním foldem. Našli jsme charakteristické změny v profilu spektrální čáry a analyticky je popsali. Na- konec jsem zmapovali maximální výšku čočkováním generovaných peaků na této čáře pro akreční disky různých parametrů 1
|
|
|
Gravitační čočkování kombinací spojité a diskrétní hmoty
Timko, Lukáš ; Heyrovský, David (vedoucí práce) ; Semerák, Oldřich (oponent)
Cílem této práce je zkoumat vliv perturbace hmotným bodem na kaustickou strukturu modelu Navarra, Frenka a Whitea aplikací metody zpětného střílení paprsků. Speciální pozornost je zaměřena na popis přechodů mezi jednotlivými kaustickými topologiemi při změně relativní hmotnosti a polohy hmotného bodu. Ukazuje se, že při kombinaci diskrétní a spojité hmoty se objevují typy přechodů, jako eliptická umbilika, lips a pravděpodobně i hyperbolická umbilika, které se v čistě diskrétních modelech nevyskytují. Hlavním, a poněkud překvapivým, výsledkem práce je zjištění, že i při relativní hmotnosti bodu 10-4 -10-3 je perturbace tak silná, že vyvolá změny v kaustické struktuře velikostně srovnatelné s původními kaustikami.
|
|
|
Určování parametrů temné energie a modifikované gravitace v rámci projektu LSST
Vraštil, Michal ; Prouza, Michal (vedoucí práce) ; Heyrovský, David (oponent)
Temnáenergietvořícípřibližně70%hmotyvesmíruz·stávájednouznejvětšch záhad moderní fyziky. K pochopení její podstaty jsou potřeba přesná kosmolog- ická měření. Jedním z projekt· zkoumající tuto exotickou formu hmoty bude i Large Synoptic Survey Telescope, který pom·že potvrdit či vyvrátit standardní kosmologický model (ΛCDM). Pro úspěch projektu je potřeba prozkoumat r·zné teorie temné energie. Jednou z alternativních teoríí vysvětlujících urychlenou expanzi vesmíru je tzv. chameleoní gravitace. Chameleon je nové skalární pole s hmotou závisející na okolní hustotě. V hustých prostředích jako je například Sluneční soustava získává pole velkou hmotu a propaguje se pouze na malých vzdálenostech díky čemuž m·že uniknout standardním test·m gravitace. V prá- ci mimo jiné studujeme chování chameleoního pole v okolí hvězd a v galaxiích. Ukazujeme také za jakých okolností je toto pole možné detekovat pomocí spek- troskopických měření a slabého čočkování.
|
|
|
Physics of X-ray binaries
Čechura, Jan ; Hadrava, Petr (vedoucí práce) ; Heyrovský, David (oponent) ; Krtička, Jiří (oponent)
Název práce: Fyzika rentgenových dvojhězd Autor: Jan Čechura Pracoviště: Astronomický ústav Akademie věd České republiky Vedoucí disertační práce: doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. Abstrakt: Představujeme novou metodu interpretace pozorování rentgenových hvězd, která je založena na porovnání spektroskopických dat a numerických předpovědí zářivě hydrodynamického modelu hvězdného větru v rentgenových dvojhvězdách. Použitím nepřímé zobrazovací metody - dopplerovské tomografie - počítáme syntetické tomogramy předpovězené emise v rentgenových stavech Low/Hard a High/Soft a porovnáváme je s tomogramy pořízenymi s použitím fázově rozlišených optických spekter Cygnu X-1, typického představitele rentgenových dvojhvězd. Emise v rentgenových dvojhvězdách je určena lokálními fyzikálními podmínkami v okolohvězdném prostředí - jmenovitě hus- totou, teplotou a ionizačním parametrem. Tyto veličiny jsou počítány zářivě hydrody- namickým numerickým modelem a silně závisí na rentgenovém stavu těchto systémů. Zvýšením intezity rentgenové emise, kterou v modelu produkuje kompaktní průvodce, dosahujeme celkové redistribuce okolohvězdné látky v blízkosti modelovaného systému. Tyto změny, jež simulují přechod mezi...
|
|
|
Mapování akrečního disku kvasaru gravitačním mikročočkováním
Ledvina, Lukáš ; Heyrovský, David (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
Kvasarové mikročočkování je relativně nově zkoumaný jev, který je velmi vhodný pro studium prostorového rozložení emise centrální oblasti akrečního disku. Dnes již známe mnoho čočkovaných kvasarů, u kterých po- zorujeme násobné obrazy způsobené ohybem světla v gravitačním poli mezi- lehlé galaxie. Pokud některý z obrazů přímo prochází hvězdnou populací této galaxie, může být dodatečně mikročočkován jednotlivými hvězdami. Gravi- tační pole těchto hvězd vytváří pro procházející světlo kaustickou síť. Jak se akreční disk pohybuje vůči této síti, pozorujeme změny jak ve světelné křivce, tak i ve spektru. V první části této práce studujeme statistiku intervalů mezi jednotlivými kaustickými přechody. Ve druhé části používáme plně relativis- tický model Kerrovy černé díry obklopené tenkým diskem pro studium změn na světelných křivkách během kaustického přechodu v závislosti na paramet- rech akrečního disku. V poslední kapitole simulujeme změny tvaru spektrální čáry železa během přechodu kaustiky modelované ideálním foldem. Našli jsme charakteristické změny v profilu spektrální čáry a analyticky je popsali. Na- konec jsem zmapovali maximální výšku čočkováním generovaných peaků na této čáře pro akreční disky různých parametrů 1
|
|
|
Triple gravitational microlens
Daněk, Kamil ; Heyrovský, David (vedoucí práce) ; Bozza, Valerio (oponent) ; Dovčiak, Michal (oponent)
Gravitační mikročočkou bývá objekt stelární nebo planetární hmotnosti, který způsobuje změnu zjasnění vzdálenějšího zdroje. V této práci zkoumáme mikročočky tvořené třemi hmotnými body, které mohou reprezentovat např. trojhvězdu, dvojhvězdu s planetou, hvězdu s dvěma planetami či systém hvězda + planeta + měsíc. Rozšiřujeme teorii trojitých čoček, abychom usnadnili interpretaci pozorování a umožnili správnou analýzu i ve složitějších případech. Soustředíme se hlavně na klasifikaci modelů trojčočky podle příslušných kaustik. Pro danou trajektorii zdroje určuje kaustika polohu píků na světelné křivce a proto je znalost kaustiky nutná pro správnou analýzu mikročočkování. Mapujeme závislost topologií kritické křivky (hlavních obrazů kaustiky) a počtu cuspů kaustiky v prostoru parametrů. Zavádíme nástroje této klasifikace pro obecnou n-bodovou mikročočku. Tyto modely pak demonstrujeme na čtyřech dvou-parametrických a třech tří-parametrických modelech gravitační mikročočky. Dále diskutujeme mapy zjasnění pro bodový i nebodový zdroj s důrazem na chování objevující se u trojité čočky a obecné n-bodové čočky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Chaos v porušených polích černých děr
Witzany, Vojtěch ; Semerák, Oldřich (vedoucí práce) ; Heyrovský, David (oponent)
Ztráta úplné geodetické integrability je jeden z důležitých důsledků (a tudíž ukazatelů) odchylek od prostoročasu Kerrova typu. V literatuře bylo vskutku mnohokrát potvrzeno, že i velmi symetrická perturbace Kerrovy nebo Schwarzschildovy metriky může způsobit chaotický pohyb volných testovacích částic. V této bakalářské práci studujeme dynamiku testovacích částic v poli Schwarzschildovy černé díry obklopené tenkým prstencem nebo diskem, používajíce nicméně Newtonovu gravitaci s jednoduchým "pseudo-newtonovským" potenciálem napodobujícím černou díru. Poincarého řezy ukazují, že studovaný (pseudo-)newtonovský systém je nepatrně více chaotický než obecně-relativistický. Pozorovaný rozdíl se zdá být korelován s větší otevřeností povolených oblastí fázového prostoru k centru v pseudo-newtonovském případě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Temná hmota
Vraštil, Michal ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Heyrovský, David (oponent)
Temná látka tvořící přibližně 85% hmoty je nedílnou součástí našeho vesmíru. Jak četná astronomická pozorování na různých škálách vesmíru, tak i teoretické modely dokazují, že se zde nachází více hmoty, než jsme schopni přímo vidět. V tomto přehledu popisuji významné historické události a observační data od dob Zwickyho po současnost vedoucí k dnešnímu pohledu na temnou hmotu. V práci jsou dále představeny kosmologické důsledky přítomnosti temné hmoty - její vliv na formování struktur vesmíru a odraz ve fluktuacích reliktního záření. Zmiňuji zde i možné kandidáty na temnou hmotu - malý příspěvek baryonové látky a hlavní kandidáty na nebaryonovou látkou. Kromě možných nových částic vysvětlující chybějící hmotu popisuji i alternativy k teorii gravitace, které žádnou hmotu navíc nepotřebují, zejména se pak věnuji velmi úspěšné teorii MOND. Nakonec pak uvádím i stručný přehled dnešních možností přímého či nepřímého pozorování temné hmoty.
|
host ::
RSS.