|
|
Charakteristika hrubého atmosférického aerosolu v městském prostředí
Granici, Olga ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
(CZE) Diplomová práce se zabývá statistickou analýzou hrubého aerosolu na území Hlavního města Prahy, s ohledem na jeho časovou a prostorovou proměnlivost. Data zahrnují pětileté časové období od roku 2005 do roku 2010 včetně. Koncentrace hrubého aerosolu byly vypočítané z původně naměřených koncentrací PM10 a PM2,5. Pro vyhodnocení jsou v práci použité koncentrace hrubého aerosolu, které byly získány na čtyřech imisních stanicích lokalizovaných na území hlavního města Prahy. Tři ze čtyř stanic jsou charakterizované jako stanice dopravního typu, kde se předpokládá vliv dopravních prostředků na koncentrace hrubého aerosolu. Poslední stanice se vyznačuje jako stanice typu pozaďového, která udává hodnoty méně zatíženého regionu. Analýza se provádí podle jednotlivých parametrů za předpokladu, že hlavním zdrojem hrubého aerosolu v urbánním prostředí je městská doprava. Pro zkoumání časové proměnlivosti se prováděla analýza ročního, sezonního, týdenního a denního chodu. Prostorová proměnlivost se zkoumala na základě umístění imisních stanic. Pro stanovení míry závislosti mezi jednotlivými parametry se použila korelační analýza podle Spearmana s vypočítáním korelačních koeficientů. Kromě analýzy se v práci provádí porovnaní naměřených hodnot aerosolu mezi stanicemi různých typů a také se sleduje výskyt...
|
|
|
Mlha jako faktor podílející se na celkové atmosférické depozici
Samcová, Anna ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Práce je rešerší odborné literatury. Cílem je zhodnocení informací vlivu mlhy na celkové množství vstupujících látek do ekosystémů procesem atmosférické depozice. Shrnuje třídění mlhy, jejich výskyt a základní informace o chemismu. Atmosférická depozice je dlouho zkoumaným procesem, při kterém dochází k transportu látek z atmosféry na zemský povrch. Je dělena na suchou a mokrou; mokrá atmosférická depozice se dále dělí na vertikální a horizontální. Velikost vlivu mokré složky atmosférické depozice závisí na nadmořské výšce, zhruba od 800 m n. m. začíná mít významný podíl horizontální složka atmosférické depozice (tj. např. mlha). Existuje Mlh několik typů, jsou děleny podle různých kritérií, např. podle vzniku, dohlednosti nebo doby trvání a nejčastěji se vyskytují na místech s velkým obsahem vlhkosti. Na území České republiky je iontový příspěvek mlhy k atmosférické depozici podceňován. Nejvíce zastoupenými ionty v mlžné depozici jsou SO4 2- , NO3 - a NH4 + , které mohou být zároveň kondenzačními jádry. Celková atmosférická depozice je počítána ze součtu suché a mokré vertikální depozice a depozice z mlhy je zanedbávána. Tato málo prozkoumaná problematika je sledována po celém světě. Klíčová slova: atmosférická depozice, horizontální depozice, mlha
|
|
|
Hodnocení znečištění ovzduší v závislosti na provozování systémů centralizovaného zásobování teplem
Čejková, Eliška ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá některými environmentálními aspekty rozpadu tradičních soustav centralizovaného zásobování teplem v České republice. Představuje jeden konkrétní případ systému centralizovaného zásobování teplem ve městě Kroměříž v sídlištní panelové zástavbě a jeho poměrně rychlý rozpad a předpokládaný brzký zánik vlivem odpojování zákazníků, kteří budují vlastní lokální domovní plynové kotelny. V práci je spočítána spotřeba zemního plynu obou způsobů výroby tepelné energie pomocí množství tepelné energie potřebného pro vytápění daných objektů včetně přípravy teplé vody a průměrné účinnosti těchto způsobů výroby. Pomocí emisního faktoru získaného z provedených autorizovaných měření emisí je v práci vyčísleno množství vyprodukovaných emisí NOx (oxidů dusíku) vyjádřených jako NO2 (oxid dusičitý). Jedna část se podrobněji zabývá oxidy dusíku v atmosféře. V rámci této bakalářské práce je provedena i základní rozptylová studie, modelové zpracování rozptylu znečišťujících látek (oxidů dusíku) v okolí zdroje/zdrojů. Závěrečné kapitoly porovnávají dopady na životní prostředí centrálního a lokálního způsobu výroby tepelné energie z pohledu vyprodukovaného ročního množství emisí NO2 a výsledku rozptylové studie a uvádí další souvislosti doprovázející rozpad a zánik centralizovaného zásobování...
|
|
|
Těžba a znečištění ovzduší v okolí Tušimic
Müllerová, Eliška ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Opluštil, Stanislav (oponent)
Tato bakalářská práce je rešerší odborné literatury. Cílem je zhodnocení informací o Dolech Nástup Tušimice a to jak z geologického hlediska, jako je mineralogie, paleontologie, archeologie, tak z hlediska technologického, jako je těžební technologie, vzorkování a prašnost v pracovním prostředí. Dále jsem provedla chemickou a petrografickou analýzu vzorků hnědého uhlí, odebraných z lomu Libouš. Dalším cílem je zhodnocení znečištění ovzduší a to z pohledu zlepšování/zhoršování kvality z historie do současnosti. Klíčová slova: geologie, technologie, prašnost, uhlí, znečištění ovzduší
|
|
|
Trendy horizontální depozice síry a dusíku na Severní polokouli
Švorc, Daniel ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Cieľom mojej bakalárskej práce je zozbierať dáta koncentrácií a depozícií síry a dusíku z horizontálnych zrážok, pomocou rešerše dostupných odborných publikácií. Atmosférickou depozíciou sa znečisťujúce látky dostávajú z ovzdušia do ostatných sfér životného prostredia. Má dve hlavné zložky: suchú (kde prebieha depozícia hlavne gravitačnými procesmi a prebieha neustále) a mokrú (ktorá prebieha za prítomnosti zrážok). Mokrá zložka pozostáva z vertikálnej a horizontálnej časti, reprezentujúce dané druhy zrážok. Stanovenie celkovej mokrej depozície tak naráža na problém, v súvislosti so stanovením horizontálnej depozície. Tam je problém hlavne stanovenie depozičného toku, pre ktoré je potrebné zistiť radu parametrov. Značná časť štúdií teda neskúma túto vlastnú depozíciu, pre zložitosť jej stanovenia, ale skúma chemické zloženie hmly, nízkych oblakov či námrazy, ktoré priamo úmerne súvisí s hodnotami horizontálnej depozície. Väčšina štúdií skúmala z horizontálnych zrážok hmlu, a to hlavne vo vyšších nadmorských výškach, kde sa z dôvodu častejšieho výskytu významnou mierou podieľa na celkovej mokrej atmosférickej depozícii. Horizontálne zrážky sú v dlhšom kontakte s vegetáciou, a na rozdiel od zrážok vertikálnych, obmývajú celý list, či ihličie vegetácie. Takisto majú nižší obsah vody, a s tým súvisiace...
|
|
|
Analýza znečištění ovzduší města Ostravy: provoz průmyslových podniků
Pěčka, Petr ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Znečištění ovzduší je jednou z hlavních složek životní prostředí, která negativně ovlivňuje lidské zdraví. Vzhledem k celé řade zdravotních dopadů (zvýšená nemocnost, úmrtnost, výskyt rakoviny, kardiovaskulární onemocnění atd.) patří znečištění ovzduší ve městech k hlavním oblastem zájmu. Důvodem je vysoká koncentrace obyvatelstva. Třetí největší město České republiky Ostrava, které je předmětem této práce, patří dlouhodobě mezi nejvíce znečištěnou oblast republiky, a to zejména suspendovanými částicemi a polyaromatickými uhlovodíky. V porovnání se zbytkem republiky je v Ostravě stále vysoký podíl těžkého průmyslů a tím i významný zdroj znečištění ovzduší. Dalšími zdroji ve městě jsou doprava, lokální topeniště a pravděpodobně i přenos znečištění ze sousední industriální části Polska. Tato diplomová práce pracuje s dlouhodobými časovými řadami, zahrnující hlavně imise (PM10, SO2, NOx) a emise znečišťujících látek a meteorologické údaje. Přidanou hodnotou práce jsou data, o uzavírání a otevírání průmyslových provozů, respektive jejich jednotlivých částí. Cílem těchto dat je porovnání hladin koncentrací před a po uzavření nebo otevření konkrétního průmyslového závodu na území města Ostravy v průběhu posledních 35 let. Využitím těchto dat se doposud nikdo v Ostravě nezabýval. Klíčová slova: Městské...
|
|
|
Měření koncentrace přízemního ozónu ve druhé polovině 19. století
Knappová, Magdaléna ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Přízemní ozón je látka, která se významně podílí na znečištění ovzduší. Jeho koncentrace se měřila již ve druhé polovině 19. století na více než 300 místech po celém světě. Téměř vždy byla k měření použita Schӧnbeinova metoda, která je založená na reakci jodidu draselného s ozónem. Tuto metodu ovlivňuje mnoho faktorů, především relativní vlhkost, kterou je nutno zohlednit pro porovnání dříve naměřených hodnot s dnešními. Převod se provádí na základě tzv. Linvillova grafu, který znázorňuje závislost koncentrace přízemního ozónu na relativní vlhkosti. Ve své bakalářské práci jsem se zabývala převodem hodnot naměřených v letech 1854-1868 v pražském Klementinu. Z mých výsledků vyplývá, že roční průměrné koncentrace se pohybovaly od 4 do 8 ppb a jsou tak mnohdy až čtyřikrát nižší než ty měřené v dnešní době. Tyto výsledky podporují současná pozorování, že koncentrace ozónu v přízemní vrstvě atmosféry stále stoupá.
|
|
|
Experimentální stanovení personální expozice PM10 na vybraných pracovištích povrchového lomu na hnědé uhlí
Basslerová, Barbora ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Práce porovnává experimentálně zjištěné hodnoty PM1, PM2,5, respirabilní frakce a PM10 mezi kabinou řidiče a venkovním ochozem kolesového rýpadla v hnědouhelném lomu Doly Nástup Tušimice v období od 16. 3. do 23. 3. 2015. Pro měření koncentrací jednotlivých frakcí byly použity přenosné laserové nefelometry. Ve venkovním prostředí byla potvrzena převaha hrubého aerosolu, která z celkové doby měření představovala 82 %. Frakce PM10 převažovala ve venkovním prostředí a měnila se v průběhu dne, v závislosti na vykonávané činnosti pracovníka. Vliv na koncentraci PM10 měl pravidelný úklid zametáním v úsecích přesypů. V kabině řidiče byly zjištěny výkyvy koncentrací PM1 vlivem pobytu kuřáků na tomto pracovišti. Z těchto příčin dochází k rozdílům koncentrací mezi jednotlivými pracovními směnami. Současně byla monitorována teplota vzduchu a relativní vlhkost vzduchu v obou typech pracovního prostředí. V kabině řidiče teplota vzduchu dosahovala průměrně hodnot mimo optimální rozsah doporučený pro pracovní prostředí. Práce dále zjišťuje personální expozici řidiče kolesového rýpadla, která se pro celkovou koncentraci pohybuje pod limitem. Potenciálně zdravotně rizikovějšími se jeví menší frakce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The role of exposure assessment in development of risk reduction strategies for air quality
Bartoňová, Alena ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent) ; Holcátová, Ivana (oponent)
Vztah mezi zhoršenou kvalitou vnějšího ovzduší a lidským zdravím je jedním z nejvíce studovaných problémů v oblasti životního prostředí. Jak však charakterizovat kvalitu ovzduší? Pojem expozice jako spojujícího článku mezi stavem ovzduší a lidským zdravím se výrazněji objevil koncem 70. let 20. století, jako concept, který umožní přesněji popsat zátěž, které jsme vystaveni. Až do té doby byla tato zátěž převážně charakterizována měřěními na pevných monitorovacích stanicích. Snaha charakterizovat expozici jednotlivce nebo subpopulace přesněji, jinak než přímo měřenou koncentrací, nás nicméně přivádí k otázce jak smysluplně využít těchto informací pro legislativu a management kvality ovzduší, kde je přímo měřená koncentrace jediným regulovaným indikátorem. Tato práce se zabývá odhadem expozice z různých hledisek. Cílem je ozřejmit roli expozice v managementu ochrany ovzduší. Studujeme, je-li informace o expozici relevantní pro rozhodování o opatřeních na zlepšení kvality ovzduší, jakou informaci poskytne odhad expozic pro podskupiny obyvatel a jak vyřešit konkrétní situaci, kdy přímá informace o expozicích není k dispozici. Dále studujeme, jak experti hodnotí kvalitu informací o expozici v poměru k informacím v ostatních krocích odhadování rizik. Opatření na snížení znečistění ovzduší je možné...
|
|
|
Biogenní těkavé organické látky a jejich vliv na vznik přízemního ozonu
Zezulová, Tereza ; Bednář, Jan (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
V polovině minulého století, v době, kdy započala průmyslová revoluce, se postupně začala zvyšovat koncentrace polutantů v ovzduší, zejména SO2, CO a NOX. Za posledních 20 let upoutaly pozornost vedle anorganických polutantů také polutanty biogenní, jako například monoterpeny, hemiterpeny aj., souhrnně nazývané jako biogenní těkavé organické látky (BVOC). Tyto sloučeniny jsou do ovzduší uvolňovány přírodními procesy. Mezi nejpozorovanější patří isopren a terpeny emitované z vegetace. Koncentrace těchto biogenních VOC se pohybuje řádově okolo několika ppt až po několik ppb. Úloha biogenních VOC v rostlinách a stromech je stále předmětem mnoha spekulací. Jednou z úloh isoprenu by mohla být kontrola doby kvetení a tím získání výhody pro opylo vání, další je zřejmě odolnost rostlin vůči O3 a tepelnému stresu. U monoterpenů se často setkáváme s funkcí vábení opylovačů, jelikož řada těchto látek se nachází v květinových vůních nebo při rostlinné signalizaci. Při reakci BVOC s OH· radikálem a NO3· radikálem dochází ke zvýšené koncentraci troposférického ozonu, který je škodlivinou a jeho zvýšená koncentrace způsobuje opary nad rozsáhlou vegetací. Dále z biogenních VOC mohou vznikat sekundární organické aerosoly (SOA), rozptylující nebo pohlcující příchozí sluneční záření. Tím ovlivňují energetickou...
|
host ::
RSS.