|
|
Molecular biology of soil fungi participating in litter decomposition in forest ecosystems
Voříšková, Jana ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent) ; Koukol, Ondřej (oponent)
V lesních ekosystémech vstupuje významná část uhlíku do půdy ve formě rostlinného opadu. Dekompozice opadu a půdní organické hmoty je proto důležitým procesem ovlivňujícím bilanci živin a toky uhlíku v půdě. Houby jsou v terestrických ekosystémech pokládány za nejvýznamnější rozkladače a to díky své schopnosti produkovat řadu extracelulárních enzymů, které jim umožňují rozkládat biopolymery. I když houby zastávají klíčovou roli v procesu dekompozice, jen málo je známo o struktuře a diverzitě jejich společenstev a jejich přesná funkce v lesních půdách zůstává mnohdy nejasná. Tato disertační práce byla zaměřena na charakterizaci houbových společenstev v lesních půdách a jejich schopností týkajících se dekompozice rostlinného opadu. Součástí této práce bylo vypracovat metodiku pro podrobnou analýzu komplexních mikrobiálních společenstev a využít ji pro analýzu environmentálních vzorků. Dále se podařilo kvantifikovat diverzitu genu pro exocelulázu v půdním vzorku. Výsledky této práce ukázaly, že struktura mikrobiálního společenstva se liší mezi horizonty lesního půdního profilu. Významné rozdíly ve složení společenstva byly pozorovány mezi DNA a RNA komunitou navzdory jejich podobné diverzitě. Několik mikrobiálních taxonů vysoce abundantních v RNA vykazovalo jen velmi nízkou abundanci v DNA, což...
|
|
|
Evoluční ekologie rodu Geosmithia
Veselská, Tereza ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
6 Abstrakt Rod Geosmithia Pitt (Ascomycota: Hypocreales) patří mezi houby žijící v symbiose s podkorním hmyzem. Původní asociací rodu je vazba na floémofágní kůrovce (Coleoptera: Scolytinae). Sběry z celého světa nasvědčují silné vazbě na vektor (podkorní hmyz), kdy spektrum hostitelských rostlin druhů Geosmithia odpovídá šířce niky vektoru. V rodě nalezneme speciality na čeleď Pinaceae, ale i generalisty s širokým spektrem hostitelských rostlin, především listnatých dřevin. U druhu G. morbida došlo k přechodu od saprotrofního způsobu života k patogennímu. Tento druh způsobuje úhyn ořešáků Junglans nigra v USA. Vlastnosti, které tomuto druhu patogenezi umožňují, nejsou zatím známy. Jinou odvozenou strategií, ke které došlo nejméně dvakrát nezávisle na sobě, je asociace s ambrosiovými brouky. Ambrosioví brouci vytvářejí požerek v xylému chudém na živiny, kde si pěstují svou asociovanou houbu, na které jsou nutričně zcela závislí. Jedná se tedy o přechod z fakultativní na obligátní asociaci na vektor. Ambrosiové houby sdílí konvergentní fenotyp, který vede k tvorbě velkých terminálních konidií a ke schopnosti kvasinkového růstu. Ve své diplomové práci se zabývám studiem znaků, které jsou důležité pro jednotlivé ekologické skupiny: specialisty na Pinaceae, patogena, ambrosiové houby a generalisty. Jelikož se...
|
|
|
Occurrence and significance of fungi associating with mycotrophic plants
Kohout, Petr ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Mykorhizní symbióza představuje jednu z nejdůležitějších interakcí v rostlinné říši. Jedná se o mutualistickou interakci mezi kořeny rostlin a vláknitými houbami, kde mykobiont poskytuje rostlině minerální živiny a vodu, či ji chrání proti patogenům a na druhou stranu rostlina houbě poskytuje část svých asimilátů. Kromě hub mykorhizních hostí rostliny ve svém kořenovém systému i velmi početnou skupinu nemykorhizních hub neboli endofytů. I přes všudypřítomnost endofytických hub a jejich možný význam pro hostitelskou rostlinu jim nebyla doposud věnována dostatečná pozornost. Předkládaná magisterská práce je založena na třech článcích a klade si za cíl přispět k celkovému pochopení významu mykorhizních a nemykorhizních interakcí v ekofyziologii rostlin a fungování ekosystémů; a to zodpovězením otázek týkajících se dvou hlavních tématických okruhů: (i) potenciální význam a role ektomykorhizních hub a vřesovcovitých rostlin během invaze borovice vejmutovky a (ii) druhové složení mykorhizních a nemykorhizních hub asociovaných s kořeny ponořených vodních rostlin a vzácného druhu orchideje Pseudorchis albida. Pro stanovení diverzity a složení společenstev mykorhizních i nemykorhizních hub byly využity jak klasické metody kultivace symbiotických hub, tak moderní metody na kultivacích nezávislé. Na základě výsledků...
|
|
|
Houby asociované s kořeny dřevin
Charvátová, Markéta ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Oproti půdnímu prostřední představují kořeny rostlin místo s podstatně vyšší dostupností živin, zejména díky přísunu uhlíkatých produktů fotosyntézy. Kořeny proto umožňují život řadě mikroorganismů, které tyto látky využívají. Mikroorganismy v kořenech, ale na druhou stranu mohou čelit nedostatku dalších živin, například dusíku a fosforu. Na rozdíl od bakterií dovede řada vláknitých hub transportovat tyto látky z půdy a jejich mycelia se tak vyskytují i v tomto prostředí - typickým příkladem jsou ektomykorrhizní houby, asociované s kořeny stromů. Kořeny stromů produkují exudáty, které se liší svým složením u každého druhu a dokonce se mohou lišit i u každého jedince. To způsobuje vysokou diverzitu hub, asociovaných s kořeny. V půdě jsou také přítomny parazitické a saprotrofní houby. Složení a aktivita mikroorganismů je rozdílná v rhizosféře a ve "volné" půdě, která není přítomností kořene ovlivněna. Práce poukazuje na odlišnost rhizosféry a "volné" půdy, význam mykorrhizních hub na fyziologii rostlin a shrnuje druhy hub nalezené na kořenech smrku ztepilého - Picea abies. Klíčová slova: houby, mykorrhiza, půda, rhizosféra, smrk ztepilý (Picea abies)
|
|
| |
|
|
Dekompozice listového opadu mikroskopickými houbami na antropogenních stanovištích
Bukovská, Petra ; Gryndler, Milan (oponent) ; Kubátová, Alena (vedoucí práce)
V letech 2006 - 2008 byl na dvou antropogenních stanovištích s výskytem biologické půdní krusty proveden terénní experiment s listovým opadem břízy a modelovou celulózou využívající metodu opadových sáčků. Rychlost dekompozice opadu i celulolytická aktivita byla na obou stanovištích extrémně nízká. Diverzita společenstva mikroskopických hub na opadu, zjišťovaných izolační metodou a metodou inkubace opadu ve vlhkých komůrkách, však byla srovnatelná s diverzitou známou z přirozených lesních ekosystémů temperátního pásma. Také sukcesní změny společenstva hub pozorované na obou lokalitách odpovídaly v základních rysech údajům z jiných typů stanovišť. Metodou ITS-TRFLP kombinovanou s použitím taxonomicky specifických primerů byla odhalena značná diverzita chytridií a naopak jen velmi nízká diverzita bazidiomycetů. Na stanovišti s vyšší mírou antropogenního stresu byla zjištěna nižší diverzita hub, značně odlišná skladba společenstva a nižší dekompoziční aktivita. Na opadu studovaných stanovišť byly pozorovány i druhy, u kterých nebyla dosud známa tolerance k přítomným antropogenním stresům, a druhy dosud nepopsané. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.