|
|
Role selenu v pozdně hydrotermální fázi příbramského uranového rajónu
Škácha, Pavel ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Drábek, Milan (oponent) ; Makovický, Emil (oponent)
Příbramský uranový revír je nejdůležitějším hydrotermálním žilným uranovým revírem ČR. Hlavní rudou zde byl uraninit, na který byly vázány výskyty selenidové mineralizace, za těžby ovšem prakticky nezjištěné. Největší rozvoj uran - karbonátové mineralizace byl zjištěn na ložisku Bytíz v centrální části revíru, kde byly také zatím potvrzeny jediné výskyty selenidů v Příbrami. Nově zde v materiálu pocházejícího z hald šachet 16 a 11A byly z primárních selenidů nalezeny minerály antimonselit, athabascait, bellidoit(?), berzelianit, brodtkorbit, bukovit, clausthalit, dzharkenit, eskebornit, eukairit, giraudit, hakit, kadmoselit, klockmannit, naumannit, permingeatit, sabatierit, tiemannit a umangit. Z nových, doposud nepojmenovaných minerálů byl zjištěn selenový analog chalkostibitu. Z minerálů hakitové skupiny je nejzajímavější Hg-extrémně bohatý hakit, který obsahuje až kolem 30 hm. % Hg. V rámci této práce byla ověřena příslušnost Hg-hakitu k tetraedritové skupině pomocí transmisní elektronové mikroskopie. Nehojná recentní supergenní asociace je zastoupena molybdomenitem, munakataitem a piretitem. V asociaci s uraninitem a selenidy byla zjištěna řada doprovodných minerálů, někdy se zvýšeným obsahem selenu: arsen, arsenolamprit, covellín, cuprostibit, hessit, chalkopyrit, chalkozín, chalkostibit s...
|
|
|
Datování vývěrů radioaktivních minerálních vod v krkonošsko-jizerském krystaliniku metodou 230Th/234U
Fanta, Martin ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Mizera, Jiří (oponent)
Izotopy 238 U, 234 U a 230 Th, jakožto členy uran-radiové rozpadové řady, v přírodním prostředí se změnami geochemických podmínek frakcionují a je možné je využít pro datování probíhajících či předešlých geochemických dějů v kvartéru. Na dvou studovaných lokalitách vývěrů radioaktivních minerálních vod v oblasti krkonošsko-jizerského krystalinika, Svatý Vojtěch v Horní Malé Úpě a Bukový pramen v Těsném dole v Janských Lázních, byly odebrány vzorky vod s obsahem uranu a vzorky vodou aktivovaných pevných materiálů. Uran byl v terénních podmínkách koprecipitován s hydroxidy FeIII+ z 50 l vzorků vod radioaktivních pramenů. V laboratoři byly z precipitátů z vod i z pevných materiálů po chemickém rozkladu separovány uran a thorium pomocí chromatografického extrakčního činidla UTEVA. Všechny tři zájmové izotopy jsou alfa zářiče, proto byly jejich aktivity měřeny alfa-spektrometricky a vyjádřeny v poměrech 234 U/238 U a 230 Th/ 234 U. Jako vnitřní standart byl užit 232 U/228 Th. Výsledné poměry aktivit 234 U/ 238 U čtyř naměřených vzorků vod se pohybovaly v rozmezí 1,0747 až 1,423. U dvanácti vzorků pevných fází byly stanoveny poměry 234 U/ 238 U v rozmezí 0,861 až 1,129 a poměry 230 Th/ 234 U v rozmezí 0,006 až 0,0242, resp. 1,0542. Na základě poměrů 230 Th/234 U jsou vzorky s hodnotami 0,006 až 0,0242...
|
|
|
Dosavadní poznatky o minerálních vodách v oblasti Bad Brambach - Skalná
Turnová, Štěpánka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o mineralních vodách v okolí Skalná - Bad Brambach. Ve městě Bad Brambach jsou radonové lázně, které zde funguji od roku 1912. Pramen Wettinquelle je jeden z nejsilnějších radonových pramenů na světě. V okolí Skalné se nachází anomální množství uranu, které se tu ovšem vyskytuje v tak malých částečkách, že je netěžitelné. Radon je produktem rozpadové řady U238. Ve zkoumané oblasti se nachází i NPR Soos, který je známý mofetami, ale nachází se zde i takzvaný křemelinový štít, což je vyschlé slané jezero obsahující rozsivky. Oblast Nového Kostela, je oblast s nejčastějším výskytem zemětřesení v České republice. Několik zemětřesných rojů bylo zaznamenáno i zdejším obyvatelstvem. Poslední zaznamenaná zemětřesná aktivita byla v roce 2011. Nachází se zde i několik dalších lázeňských měst- Františkovy lázně, Mariánské lázně, Karlovy Vary a další radonové lázně, které už jsou ale trochu dále, Jáchymov.
|
|
|
Geologický a geofyzikální průzkum kokonínského zlomu pro stavební pozemky (Jablonec n. Nisou, ČR)
Tumurkhuu, Gereltsetseg ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Thinová, Lenka (oponent)
Radioaktivita je významnou součástí životního prostředí. V letech 2014 - 2015 proběhl průzkum zaměřený na vyhledávání léčivých radioaktivních pramenů na tělese tanvaldského granitu. V rámci průzkumu jsme při podrobném průzkumu vývěrové lokality Schindlerova pramene nalezli u nově stavěných domů výchoz U - mineralizace na linii kokonínského zlomu. Na lokalitě se dají nalézt "horké" úlomky uranové rudy v pokryvu. Je to nový, dosud v literatuře nepopsaný výskyt uranového zrudnění hydrotermálního (žilného) typu v exokontaktu krkonošsko-jizerského plutonu. Po dohodě s majiteli v okolí dvou postižených domů byl realizován podrobný radiometrický průzkum obou stavebních pozemků emanometrií a gamaspektrometrií v podrobné síti. V prostoru mezi domy je širší pole s aktivitami nad 1 MBq/m3 222 Rn, na výchoze zrudnění bylo naměřeno 3.3 MBq/m3 . Zvýšenou radioaktivitu vykazuje kvartérní soliflukční proud mířící pod jeden z domů. Nevyšší obsahy uranu byly naměřeny na místě výchozu U zrudnění, a to 291 ppm eU (= 3 595 Bq/kg 226 Ra). Dávkový příkon záření gama ve výšce 1 m na lokalitě je průměrně 85,6 nGy/h s maximem 261 nGy/h nad výchozem U zrudnění. Následně byl na celé zlomové linii proveden gamaspektrometrický průzkum oblasti o velikosti zhruba 0,25 x 1 km orientované paralelně s průběhem kokonínského zlomu....
|
|
|
Prameny radioaktivních minerálních vod v oblasti tanvaldského granitu
Kohn, Pavel ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2014-2015 proběhl radiohydrogeochemický průzkum tělesa tanvaldského granitu. Tanvaldský granit je těleso dvojslídné žuly nacházející se na jižním okraji krkonošsko-jizerského plutonu v lužické části sasko-durynské zóny variského orogénu. Cílem průzkumu bylo nalezení radioaktivních vod, jejichž objemová aktivita 222 Rn přesahuje hodnotu 1500 Bq/l. Takovéto vody jsou podle zákona č. 164/2001 Sb. považovány za radioaktivní minerální vodu. Výsledkem bylo nalezení 20 vodních projevů splňujících tuto podmínku a mnoha dalších zdrojů blížících se této hodnotě. Z hlediska počtu nálezů je nejvýznamnější oblastí Dlouhý Most, kde bylo nalezeno 8 radioaktivních vodních zdrojů překračujících 1500 Bq/l. Nejvýznamnějším z nich je zde pravděpodobně zdroj TGR/11, jehož objemová aktivita 222 Rn činí 2449 Bq/l. Na Dlouhém Mostě se také nachází klastr vod s mírně zvýšenou konduktivitou (nad 300 µS/cm). Chemický rozbor nejvýznamnějšího z nich (TG1/15) ukázal, že se jedná o vodu Na-Ca-Cl typu, pravděpodobně kontaminovanou splachem z dálnice, která je v zimě solena. Další důležitou lokalitou je oblast kokonínského zlomu. Na této významné geologické struktuře se nachází celkem 4 radioaktivní prameny s objemovou aktivitou 222 Rn vyšší, než 1500 Bq/l, z nichž nejvýznamnějším zdrojem je vývěr TGR/33 - Schindlerův...
|
|
|
Datování sekundárních uranových minerálů metodou Termálně ionizační hmotové spektrometrie a α-spektrometrie
Roll, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na analytické metody, konkrétně hmotnostní spektrometrii s termální ionizací a alfa-spektrometrii, obě metody se často používají k datování minerálů či hornin. Cílem této práce je porovnat obě metody a posoudit jejich vhodnost pro datování sekundárních uranových minerálů. Metody jsou velmi rozdílné každá pracuje na jiném principu a pro posouzení byly zohledněny všechny faktory, tedy kromě výkonnostních charakteristik jako je přesnost a rychlost, které jsou na straně hmotové spektrometrie, také dostupnost přístrojů, cena a publikované výsledky, které hovoří ve prospěch alfa-spektrometrie. Byl zde též navržen model spolupráce obou zmiňovaných přístrojů, který se jeví jako nejefektivnější varianta a byly zde navrženy i jiné principiální možnosti studia sekundárních uranových minerálů.
|
|
|
Izotopy olova a olovo 210 v recentních galenitech dolnoslezské pánve
Čurda, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Plášil, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá izotopickým složením olova a olovem 210 v recentních galenitech z hořících odvalů po těžbě černého uhlí v dolnoslezské pánvi. Studovanými lokalitami byly odvaly v Radvanicích, Markoušovicích a Rybníčku, odkud byly k dispozici vzorky galenitů, uhlí a vypálených hornin. Pro stanovení izotopového složení byla použita hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plasmou (ICP - MS). Hmotnostní aktivita 210 Pb v galenitech byla změřena na gama - spektrometru SILAR a vliv radioaktivity na krystalové mřížky galenitů byl stanoven pomocí modifikovaného Williamson - Hallova grafu, který byl zhotoven z pořízených rentgenometrických dat. Hodnoty izotopových poměrů v galenitech se pohybovaly pro 207 Pb/206 Pb = 0,8402 až 0,8435 a pro 208 Pb/206 Pb = 2,0663 až 2,0836. Průměrné hodnoty v uhlí byly naměřeny pro 207 Pb/206 Pb = 0,8312 a 208 Pb/206 Pb = 2,0421. Na základě těchto izotopových poměrů bylo zjištěno, že při hoření uhlí a následné krystalizaci galenitů z horkých plynů nedochází k izotopové frakcionaci. Hmotnostní aktivita 210 Pb se v galenitech pohybovala od 135 ± 9 Bq/g do 714 ± 22 Bq/g. Radioaktivita galenitů způsobuje vznik mikrodeformací v krystalové struktuře, která se projevuje zvýšeným mikronapětím v krystalové mřížce. Míra tohoto napětí je závislá na době, po kterou...
|
|
|
Kontaminace nivy Ploučnice těžkými kovy ve vztahu k její architektuře
Hošek, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena především na mapování kontaminantů uvolněných do prostředí pravděpodobně z chemické těžby uranu a samotné kontaminanty využívá pro rekonstrukci sedimentárních procesů. Cílem diplomové práce bylo jednak zhodnocení geochemické situace v povodí řeky Ploučnice na lokalitě Boreček využitím povodňových sedimentů z této lokality jako sedimentárního archivu znečištění posledních desítek let. Pomocí hloubkových profilů, gamakarotáže, XRF a faktorů nabohacení (LEF) jsme se pokoušeli o chemostratigrafickou korelaci sedimentů. Jako zájmové prvky jsou zde brány U, Ba, Zn a Ni, jejichž koncentrace jsou vztaženy na zrnitost sedimentu. Dále je zde rozvíjena teorie sekundárního znečišťování.
|
|
|
Ložiska uranu v Mongolsku
Tumurkhuu, Gereltsetseg ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Mongolsko je vnitrozemský stát, který se nachází v severovýchodní Asii mezi Ruskem a Čínou. Země má celkovou rozlohu 1 565 600 kmš a sdílí 4 673 km dlouhou hranici s Čínou na své východní, západní a jižní straně, a 3 485 km dlouhou hranici s Ruskem na severu. Těžební sektor je Mongolským největším průmyslovým odvětvím představující 55 % z celkové průmyslové výroby a přinášející více než 40 % příjmů z vývozu. Do roku 1970, Mongolsko nebylo schopno takto rozvíjet kvůli nedostatečné infrastruktuře a nedostatečným financování rozvoje v oblasti využití nerostných surovin. Nicméně od roku 1970 mnoho ložisek mědi, zlata, fluoritu, uranu a uhlí byla prozkoumáno a roztěženo národními podniky ve spolupráci se Sovětským svazem a jeho spojenci. Doba zvýšené poptávky po elektřině z jaderných elektráren v Asii představuje pro Mongolsko jako dodavatele uranu velkou příležitost pro rozvoj nejen svého uranového a jaderného průmyslu. Bakalářská práce "Ložiska uranu v Mongolsku" pojednává o geologii a mineralogii uranových ložisek v Mongolsku. Ukazuje na současný stav zásob a možného zdroje uranu. A také se zabývá jeho budoucností.
|
|
|
Radioaktivní akcesorické minerály granitoidů a jejich přeměny při metamorfních a alteračních pochodech
Tuhý, Marek ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na rešerši poznatků o alteracích radioaktivních akcesorických minerálů v granitoidních horninách. Tyto minerály se za působení fluid a za zvýšených teplotně- tlakových podmínek stávají nestabilní. V práci je popsána alterace allanitu, který je velice často postižen metamiktizací, která umožní jeho poměrně snadnou alteraci. Dále jsou v práci shrnuty poznatky o alteraci monazitu. Alterace monazitu probíhá za vzniku novotvořených sekundárních minerálů. Konkrétně nejčastěji allanitu, apatitu, minerálů thoria a epidotu. Zirkon je alterován, pokud je postižený metamiktizací. Jak vyplývá z dat většiny autorů, při alteraci je obecně mobilizován uran a thorium bývá společně s REE zakomponováno do sekundárních novotvořených minerálů.
|
host ::
RSS.