|
|
Možnosti harmonizace práce a rodiny z hlediska nastavení pilířů flexicurity v ČR
Monhartová, Monika ; Nekolová, Markéta (vedoucí práce) ; Geissler, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Možnosti harmonizace práce a rodiny z hlediska nastavení pilířů flexicurity v ČR" se zabývá situací ohledně nastavení dvou ze tří pilířů konceptu flexicurity (numerická flexibilita a ochrana pracovních míst, ochrana zaměstnanosti podporující funkční flexibilitu) a možnostmi harmonizace práce a rodiny v České republice. Cílem je zhodnotit, která opatření principu flexicurity u nás existují a jaký vliv mají na situaci ohledně sladění pracovních a rodinných rolí a co by se dalo v této problematice vylepšit. V rámci hodnocení současné situace bylo popsáno a hodnoceno nastavení systému péče o děti, které velkou mírou přispívá k možnostem žen na trhu práce a tím i k harmonizaci práce a rodiny. Na problematiku bylo nahlédnuto z genderové perspektivy. Také byl popsán a hodnocen systém aktivní politiky zaměstnanosti a celoživotního vzdělávání, který přispívá k funkční flexibilitě. Druhou část tvoří výsledky analýzy rozhovorů, které autorka provedla s experty z organizací, jako jsou MPSV, Hospodářská komora, ČMKOS nebo Gender Studies. Cílem této části je ukázat jak koncept flexicurity a harmonizace práce a rodiny fungují v praxi a uvést pozitivní, ale i negativní dopady současného nastavení a dopad současných reforem MPSV na tuto oblast.
|
|
|
Zkušenosti matek dětí s těžším mentálním postižením
Man, Vojtěch ; Tomášková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Geissler, Hana (oponent)
Práce se zabývá zkušenostmi matek dětí s těžším mentálním postižením. Shrnuje problémy a dopady, které má každodenní péče na život matek a jejich rodinu. Je zde uveden soupis sociálních dávek sloužících k finančnímu zajištění péče o dítě a sociálních služeb, které matkám pomáhají při péči a integraci dítěte s postižením v rámci jeho možností. Součástí práce je i kvalitativní výzkum, pomocí něhož autor v osmi rozhovorech s matkami dětí se středně těžkým nebo horším mentálním postižením zjišťuje jejich názory na lékařskou péči, chování rodiny a okolí, zkušenosti s jednáním na úřadech a využíváním sociálních služeb. Dochází k závěru, že důležitými faktory pro zvládnutí péče o dítě s postižením jsou soudržnost rodiny a dostatečná informovanost ze strany profesionálů o možnostech, které mohou matky využívat. Klíčová slova Dítě s mentálním postižením, mateřství, rodina, péče o dítě, sociální dávky, sociální služby.
|
|
|
Těžební limity a jejich vliv na podobu trhu práce na Mostecku
Pícha, Tomáš ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Geissler, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá těžebními limity pro těžbu hnědého uhlí na Mostec- ku, resp. problémy, které by mohly nastat v případě, že by skutečně došlo k útlumu dolování v regionu. Ačkoli se o tomto tématu mluví čím dál častěji, si- tuaci nelze ani zdaleka považovat za vyřešenou. Tato práce by měla sloužit jako hlubší vhled do problematiky a její primární snahou je odpovědět na otázky týka- jící se potenciálních sociálních problémů spjatých s těžbou uhlí a jejím případným ukončováním. Nedílnou součást práce tvoří analýza aktérů na institucionální úrovni, jejímž smyslem je evaluace navrhovaných řešení ze strany zainteresova- ných orgánů.
|
|
|
Nelegální zaměstnávání cizinců v ČR
Trousilová, Jana ; Geissler, Hana (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Diplomová práce pojednává o nelegálním zaměstnání cizinců ze třetích zemí na území ČR. Protože zahraniční pracovní migrace je podmíněna nastavenou legislativou, práce seznamuje s vývojem pracovní migrace v ČR a nastavením politiky zahraniční zaměstnanosti z hlediska institucionálního a právního rámce. Další část práce vychází z rozhovorů, které jsem provedla se zaměstnavateli, cizinci, pracovníky úřadů práce a experty. Vzhledem k přetrvávající nabídce nelegální práce a poptávce po ní, jsem se zaměřila na motivy, které vedou cizince a zaměstnavatele k nelegálnímu zaměstávání. Motivy však vyvolají řadu důsledků, proto jsem se věnovala také důsledkům, které mají vliv nejen na samotné migranty, ale také na stát. Další část práce jsem věnovala jednotlivým skupinám respondentům. Zaměřila jsem se na nastavení současného systému zaměstnávání a situaci na trhu práce tak, jak ji vidí a vnímají dotázaní respondenti. V závěru práce pak poukazuji na možná řešení problematiky, která se nabízejí a mohou omezit nelegální zaměstnávání cizinců v ČR.
|
|
|
Postavení Romů na trhu práce v České republice
Laisková, Monika ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Geissler, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku nezaměstnanosti Romů v České republice která je jednou z největších bariér pro jejich úspěšnou integraci do společnosti. Zabývá se historickým kontextem vývoje nezaměstnanosti Romů a jejích současných důvodů i důsledků. Pozornost je věnována rekvalifikacím, jakožto nejlepším a nejdostupnějším možnostem pro zvýšení kvalifikace Romů, která bývá jedním z hlavních problémů jejich začlenění na trh práce. Následná expertní analýza zachycuje názory expertů na problematiku nezaměstnanosti Romů a její řešení, se zaměřením na hodnocení rekvalifikací v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Experti uvádějí také možná řešení nezaměstnanosti Romů, která jsou u nás buď již zavedena (jen nefungují dostatečně efektivně), nebo by se měla zavést jako účinný program možného řešení nezaměstnanosti Romů.
|
|
|
Problémy dalšího vzdělávání úředníků veřejné správy v České republice
Makovská, Markéta ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Geissler, Hana (oponent)
Diplomová práce "Problémy dalšího vzdělávání úředníků ve veřejné správě v ČR" se zabývá problematikou vzdělávání úředníků veřejné správy, přičemž pozornost je věnována zejména systému vzdělávání v územní samosprávě. Práce podává stručný přehled o vývoji reformy veřejné správy, v rámci které byla vytvořena nová koncepce vzdělávání úředníků. Dále je podrobněji popsán současný systém dalšího vzdělávání, jeho jednotlivé komponenty, právní úprava a zainteresovaní aktéři. Praktická část práce je věnována výzkumu vzdělávání úředníků v územní samosprávě, jehož cílem je identifikovat jeho problémové oblasti. Výsledky šetření poukázaly na 9 problémů, které jsou nedostatek finančních prostředků, problém návratnosti investic do vzdělávání, nízká či nevhodně orientovaná motivace úředníků k dalšímu vzdělávání, kvalita některých vzdělávacích institucí, resp. lektorů, obtížné vyhodnocování výsledků a efektů vzdělávání, neefektivní norma povinných 18 dní vzdělávání za 3 roky, zkouška odborné způsobilosti, přístup vedení úřadů ke vzdělávání a nízká přínosnost elearningového vzdělávání. V závěru práce jsou pak nastíněny možnosti řešení zjištěných problémů.
|
host ::
RSS.