|
|
Závislost rychlosti růstu pstruha obecného Salmo trutta na populační hustotě v oligotrofních tocích
Závorka, Libor ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem početnosti populace na rychlost růstu pstruha obecného Salmo trutta. Výzkum probíhal v Národním parku Šumava, v oligotrofních tocích povodí řeky Vydry a Křemelné. Vzorky byly sbírány v průběhu let 2005 - 2010, vždy na jaře a na podzim. Všechny ryby odlovené pomocí elektrického agregátu byly změřeny, zváženy a individuálně označeny. U části z nich byly odebrány šupiny, které byly fixovány do laboratorních sklíček, vyfotografovány a proměřeny pomocí grafického softwaru. Podle odlišné hustoty přírůstků šupin (anulů) byl určen věk a odvozen délkový přírůstek jedince v jednotlivých letech. Na základě získaných výsledků byl potvrzen negativní vztah mezi početností populace a rychlostí růstu jedinců ve věku 1+. Význam práce spočívá zejména ve srovnání vlivu různých prostorových a časových definic populace na tento vztah. Jako zásadní pro rychlost růstu se prokázal vliv hustoty subpopulace na jaře, tedy na začátku růstového období. Tento fakt poukazuje na význam intenzity kompenzačního růstu po dlouhém zimním období pro celkový růst jedince v podmínkách oligotrofních horských toků. Klíčová slova: růst, početnost, metapopulace, analýza šupin, oligotrofní horské toky
|
|
|
Použití otolitů ryb při studiu životního prostředí.
Tůmová, Eliška ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Otolity jsou drobné, bílé minerály tvořené převážně uhličitanem vápenatým. Nacházejí se ve vnitřním uchu ryb a jsou součástí jejich rovnovážného ústrojí a sluchu. Pro biology představují velmi důležitou strukturu, ze které mohou například vyčíst jak je ryba stará, kde a v jakých podmínkách se v průběhu svého života pohybovala i čím se živila. Náplní této práce bude shrnout a uspořádat, informace, které se dají z otolitů vyčíst, dále jaké metody se k tomu používají a jaké jsou jejich možnosti uplatnění při studiu životního prostředí. Klíčová slova: otolit, stáří ryb, populace ryb, chemické složení otolitů, mikrostruktura otolitů, růst ryb
|
|
|
Vliv věku a podmínek odchovu ryby na šanci přežití v přírodě
Lyach, Roman ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Úkolem práce je zjistit a shrnout vliv všech nejdůležitějších biotických a abiotických faktorů na přežití uměle odchovaných ryb v přírodě. Práce zahrnuje nejčastěji vysazované a rybářsky nejoblíbenější druhy dravých ryb, u kterých se sleduje převážně úspěšnost, rychlost růstu a mortalita. Jedná se o druhy Sander lucioperca (candát obecný), Salmo trutta (pstruh obecný), Micropterus salmoides (okounek pstruhový), Esox lucius (štika obecná), Esox masquinongy a hybrid druhů Esox lucius a Esox masquinongy, zvaný tiger muskellunge. Schopnost přežít se zvyšuje s rostoucí velikostí vysazené ryby, díky schopnosti lépe odolat predačnímu tlaku. Záleží také na způsobu odchování, protože ryby, krmené suchým krmivem, vykazují vyšší úmrtnost z důvodu predace a případně i zhoršenou schopnost lovit, ačkoli konzumují potravu o stejném složení jako jedinci, kteří byli krmeni živými rybami. Na mortalitu má vliv také teplotní rozdíl vody mezi chovnou lokalitou a volnou přírodou. Ten je významný hlavně v případě, kdy teplota vody v nové lokaci převyšuje o více než 10 řC teplotu vody chovného rybníku nebo sádek. Jedinci, kteří se geneticky liší od místní populace, mají horší schopnost přizpůsobit se a mohou geneticky degradovat místí populaci. Při nedostatku oblíbené kořisti se zpomalí růst ryb. Úspěšnost přežití závisí...
|
|
|
Chování ryb ve skupině na základě předchozí společné zkušenosti
Fořt, Martin ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Studium sociálního chování ryb se v posledních desítkách let stává populárním. Ryby jsou schopné rozpoznat jiné konkrétní jedince vlastního i cizího druhu. Tato schopnost jim umožňuje rozlišovat mezi jednotlivci. To s sebou nese možnost přednostně se sdružovat s příbuznými nebo známými jedinci. Vztah s příbuznými je anglicky zvaný condition dependent recognition a s nepříbuznými condition independent recognition nebo familiarity-česky známost. Oba tyto vztahy přinášejí zúčastněným výhody jako například úspěšnější ochranu před predátory a získávání potravy, nižší úroveň agresivity atd.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ichtyologický průzkum VN Nýrsko a Karhov a odhad početnosti, věkového složení a dynamiky tření populace bolena dravého v nádrži Želivka–Švihov v r. 2015.
Vašek, Mojmír ; Soukalová, Kateřina ; Kočvara, Luboš ; Blabolil, Petr ; Baran, Roman ; Frouzová, Jaroslava ; Koliada, Ievgen ; Muška, Milan ; Šmejkal, Marek ; Draštík, Vladislav ; Kolařík, T. ; Prachař, Zdeněk ; Sajdlová, Zuzana ; Vebrová, L. ; Vejřík, Lukáš ; Kubečka, Jan
Prostřednictvím bentických a pelagických mnohoočkových tenatových sítí byl proveden průzkum rybích společenstev v nádržích Nýrsko a Karhov. Třecí hejno bolena dravého v nádrži Želivka–Švihov bylo označeno individuálními čipovými značkami a sledována byla početnost a chování dospělých bolenů na hlavních trdlištích nádrže. Odhadnuta byla celková velikost dospělé populace bolena dravého v nádrži Želivka–Švihov. Stanoveny byly roční délkové a hmotnostní přírůstky dospělých bolenů v nádrži Želivka–Švihov.
|
|
|
Nový nástroj na zlepšení kvality vodních ekosystémů
Blabolil, Petr ; Říha, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Vašek, Mojmír ; Frouzová, Jaroslava ; Jůza, Tomáš ; Muška, Milan ; Tušer, Michal ; Draštík, Vladislav ; Ricard, Daniel ; Sajdlová, Zuzana ; Šmejkal, Marek ; Vejřík, Lukáš ; Matěna, Josef ; Borovec, Jakub ; Kubečka, Jan
V nedávné době byl vytvořen Multimetrický index rybích společenstev (CZ-FBI). Účelem CZ-FBI je hodnocení ekologického potenciálu silně modifikovaných a umělých vodních útvarů tak, aby bylo možné poukázat na ekosystémy v nevyhovujícím stavu a zjednat nápravu. Příspěvek popisuje dílčí kroky vývoje CZ-FBI od použité filozofie, přes jednotlivé fáze jeho vývoje a představování odborné a laické veřejnosti, až po recentní stav. CZ-FBI je součástí certifikované metodiky Ministerstva životního prostředí ČR a nyní probíhá srovnání s dalšími metodikami hodnocení v rámci geografické interkalibrační skupiny.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.